Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: Více
Nám něco podobného dělají tchanovci. Kafe už jsme omezili na minimum. Děti jim občas pošleme, když je čas, ale bydlíme zatím v jednom domě. Ale už nás nebaví ty řeči poslouchat denně. Hlavně na to není už ani čas. My máme štěstí, že nám nárazově pomůže moje mamka. Ta nám občas děti vyzvedne z institucí, když jsem v práci. Občas hlídá v sobotu dopoledne kvůli tomu, že děláme rekonstrukci domu. Ale většinou je narve sladkým, dá jim do ruky telefon. Na noc, víkendy je nechce. Můj taťka už vůbec ne. Nezajímal se moc ani o nás, když jsme byli malý.. Ale zase nám teď dost pomáhá na domě. To jo asi baví. Až se odstěhujeme, tak si myslím, že tchanovci naše děti uvidí fakt málo. Nemají zájem. Spíš je tam právě pak to vyčítání, že děti neviděli. Pomoc by ovšem chtěli. Už před deseti lety jsem dostala vynadáno, že tchýni málo pomáhám ![]()
@Trojlístek jistěže jsou různá. Ale to snad muže zakladatelka jako hostitelka ovlivnit. Třeba - dnes jsem nepekla, tady máte a vemte děti do cukrárny. Heled má pusu, mluvit umí, jistě má i mozek, tak by měla být schopna to udělat.
@Anonymní píše: Více
No právě proto ho pošlu, aby se ten vztah nějak vytvořil. Tím že se nebudou vídat, se nevytvoří vubec.
@inkakřivák píše: Více
Naši tchanovci by na něco takového řekli, že nemají čas nebo jsou unavení. Takže když jsme to zkoušeli, tak to úplně o ničem.
@inkakřivák píše: Více
Ja bych něco takového neudělala ikdyz tu pusu mam taky, je to na nic.
Znam to z pohledu toho dítěte.
Párkrát nás nasi na hlídání vnutili, přesně jak píšeš a bylo to fiasko a ja na to opravdu nevzpomínám ráda.’
Za a) ty pindy, které už rodiče neslyšeli b) to nebylo nic prospěšného pro nás ani pro ně.
A pak se to dosr@Lo jeste vic.
No tohle mi dělala tchýně. Tvrdila, že ji děti nechceme půjčovat. Ale problém byl v tom, že já si neřekla a čekala na její vyjádření. Takže za mě, o hlídání si prostě říkat, nečekat, že se ozvou oni.
@Trojlístek píše: Více
Jo já to všechno racionálně vím. Ale teď jsem se potřebovala vylejt. ![]()
@inkakřivák píše: Více
Ale tady nejde o kafe. To kafe je ta symbolika prostě. A to jak píšeš dál. Dcera už to sama cítí a já ji tam budu strkat a ona bude nešťastná nebo jakou máš představu.
@Anonymní píše: Více
My to mame podobne, taky nemame zadne hlidaci prarodice. Nejvic me stvala tchyne, ktera nebyla hlidaci a nemela zajem na setkání s vnoucetem, ale zaroven z toho obvinovala nas. Rada volala a radila po telefonu - co davat k jidlu, jak lecit, ale na osobni setkani doslo jednou az dvakrat za rok, a pritom bydlime pul hodiny od sebe. Casto setkani i rusila - duvodem treba bylo, ze se ji ztratila pecici forma po jeji matce, nemuze ji doma najit a podezriva sveho manzela, ze ji v hospode prodal
a je z toho na nervy. A nervy z toho mela nekolik mesicu, takze za vnukem pry nemohla. A co me nejvic vytacelo - jakmile jsme odjeli na dovolenou, volala hned zkraje, ze se zrovna chystala se s nami sejit a my jsme zrovna na dovolene a ji to moc mrzi. No a po nasi dovolene mela zase nervy v praci. Taky me tocil manzel, ktery ji to prvnich par let bastil a na 10denni dovolene u more vzdychal - no chudak mama, ona zrovna chtela videt našeho syna a my jsme zrovna pryc.
No a kdyz k setkani doslo, stejne se dokazala synovi venovat tak 15 minut a uz nam ho vracela. Nakonec to doslo i manzelovi, ze proste nema zajem, a ona to mezi reci po letech taky priznala. Dnes je tomu batoleti uz 13 let, babicku nevidel 5 let, ona postupne prestala i telefonovat. Manzela to stve, ale nenadela nic.
Byt tebou bych je konfrontovala s temi jejich navrhy, aby pochopili, ze kdyz si budou vymyslet, bude jim hrozit, ze budou muset projevit o deti nejakou peci. Jeste radi s vycitkami prestanou.
@reny14 píše: Více
Ptali jsme se, žádali… Už jsem to tu psala víckrát.
@Anonymní píše: Více
Tak jim rekni, ze nejdřív se s dcerou musi sehrat, vyrazte spolecne na hriste a prarodice pobidni, at se tam dceri venuji. Pokud pecovat nechteji, prestanou mit aspon blbe reci.
@Anonymní píše: Více
To taky proběhlo. Mami nechceš s ní jít na to divadýlko je to tak hoďku. No já nevím. Nebo můžeš jednou s náma a pak ji vzít sama… Ticho..
Tchán: za půl roku jdu do důchodu. Pak vám můžu pomoct s vyzvedáváním. Partner jo to klidně můžeš. Párkrát půjdeš se mnou a pak můžete sami. Proběhlo to jednou. Pak na ni vystekl budeš se mnou chodit ze školky. Malá koukala, usmívala se a on pak na ni, ale já nebudu jezdit autem ale. Takovym tónem prostě. A já mu říkám, vždyť ale my chodíme taky pěšky. Autem ji vyzvedáváme jenom když se rovnou někam jede. No a jako sorry vy byste s ním jako dítě šly bez problémů
@Anonymní píše: Více
To si představuješ strašně jednoduše a v principu je to správně, ale to by musela být snaha na straně babičky a dědy a ta chybí… navíc se mohou urazit.
Znam tyhle hraběcí rady, mamka jich taky slyšela nespočet…
@Anonymní píše: Více
Moc se s nimi crcáš. Řekla bych jim, že ano, mají pravdu - děti jim nepůjčíte, protože si k nim nechtěli vytvořit vztah.
A taky bych zkrouhla ty týdenní návštěvy - očividně tě frustrují a berou energii.
Chápu, že teď ten nedostatek hlídání je asi unavující - ale časem to bude svoboda nebýt na nikom závislá a nikomu vděčná. A svoboda je hodnota k nezaplacení. ![]()
@Trojlístek píše: Více
Mysleno je to tak, ze pokud peci mysli uprimne, tak se chyti, ale pravdepodobneji se urazi a aspon prestanou mit reci o tom, jak maji zajem, ale je jim braneno.