Trápím se kvůli dětem

Napsat příspěvek
Velikost písma:
7240
8.2.22 17:47
@vokishka píše:
protože původně byla první příspěvek jen jedna věta
edit mám dojem, že právě jen to Milé maminkyPříspěvek upraven 08.02.22 v 17:45

To pak chápu :D :palec:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1247
8.2.22 17:50
@martina.se píše:
@mončatka co na zkusit kluky rozdělit do různých tříd.. Aby každý byl sám za sebe. O tom jsi neuvažovala? Jinak záleží spíš na konkrétních věcech, reakcích atd :think: teď je to složité, vysvětlit jednomu, že se nevesel do počtu

To jsme měli udělat hned ze startu. Neumím si představit, že je rozdělím teď. Koho bych měla poslat do jiné třídy?? :nevim: Prvního, který za nic nemůže, nebo druhého, který to nepochopí??? To je opravdu těžké :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1247
8.2.22 17:51
@rejžička píše:
Proc tak blbé reakce?? :think: :think: :,(

Nn to byla moje chyba. Odklikla jsem to jen s nadpisem

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1247
8.2.22 17:52
@ka2ka píše:
Tak tohle je blbá situaci pro toho méně oblíbeného a uvědomuje si že je méně oblíbený?

Právě že neuvědomuje. On vztahům opravdu nerozumí  :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1247
8.2.22 17:54
@rejžička píše:
Zakladatelko, jak jsi sama napsala - poradila bych se s psychologem, idealne k nemu vzít i děti. Tohle by měl řešit nekdo, kdo na zkušenost. :nevim:
Snad ti tady někdo poradí, já to nejsem, jen jsem tě chtěla podpořit, řešit to určitě jde a ty jdeš ba to podle me dobre, i když si jakoby nevíš rady. :hug:

Moc děkuju. Já si právě taky říkám, že to budu muset řešit na nějaké odborné úrovni, abych v tom nešlapala jako slon v porcelánu. Nechci za kluky řešit jejich kamarádství, ale potřebovala bych poradit, jak se postavit k tomu, co prožívají. Jak o tom s nimi mluvit a jak je co nejvíc podpořit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5653
8.2.22 17:55
@mončatka píše:
Milé maminky,
každý den projíždím diskuze na emiminu a čtu si. Sama je zakládám málokdy, ale teď jsem se rozhodla, že to udělám. Mám trápení se svými dětmi a čím dál víc si uvědomuji, že bych potřebovala pomoct. Chystám se vyhledat pravděpodobně nějakého psychologa, ale ještě dřív bych se ráda poradila tady. Četla jsem celou diskuzi o prvňáčkovi, který nedostal žádný dárek na besídce, a úplně mě nadchlo, jak některé maminky reagovaly a kolik rad v diskuzi padlo. Kdybych našla nějaké rady i na můj problém, byla bych moc vděčná.
Věc se má tak, že mám dvojčata-kluky. Jsou absolutně rozdílní, zejména co se týká vlastností. Chodí spolu do jedné třídy a to se začíná ukazovat jako velký problém. Zatímco jeden je poměrně oblíbený a ke spolužákům má blízko, druhý prostě oblíbený není. Je trochu jiný, nevím, jak nejlépe bych to popsala. Narodil se s krvácením do mozku a myslím, že se u něj projevují rysy autismu. Nikdy mu ho sice nikdo nediagnostikoval, i když náznaky byly. V sociální oblasti je neskutečně nezralý. Nechápe některé interakce, vše bere úplně doslova. Já jsem na jeho chování zvyklá, ale ve třídě to začíná být trochu problém. Kamarády má, už ho celkem znají, ale i oni jsou z některých jeho reakcí nesví, a to čím dál tím víc. Ten oblíbený se tím trápí, protože se bojí, že s bráchou přestanou všichni kamarádit. Denně má ráno nervy, co všechno se ve třídě zase semele. Dokonce jeden čas před školou i neuroticky zvracel. Každý den o všem s oběma mluvím, snažím se rozebírat jednotlivé situace, ale je to obtížné. Ten druhý prostě nechápe, v čem dělá chybu, proč by s ním neměl nikdo mluvit, nerozumí vztahům a tomu, co je špatně. Teď se stalo, že jeden ze spolužáků bude mít oslavu narozenin, ale hodlá na ni pozvat jen toho oblíbeného, tomu už to řekl. Důvod není ten, že druhého by nechtěl, normálně se kamarádí, ale mají objednaný jen omezený počet lidí, takže už se tam nevejde. Já úplně chápu, že na narozeniny si může každý pozvat, koho chce, to úplně respektuju. otázka je, jak to probrat se synem, který to určitě nepochopí. První se tím trápí, druhý o tom ještě neví. A já jsem v koncích. Nedokážu prvnímu synovi vysvětlit, aby si některé situace ve třídě nebral, že musí taky nechat bráchu, ať si řeší sám, co způsobí. A nedokážu ani vysvětlit druhému, že když se bude chovat určitým způsobem, tak s ním třeba nikdo nakonec ani kamarádit nebude :nevim:
Moc se omlouvám, že je to celé asi zmatené, ale myšlenky mi trochu přeskakují. Chtěla bych vypsat všechno, co mě tíží, ale nějak nenacházím úplně přesná slova.
Za každou reakci a radu předem moc děkuji :kytka:Příspěvek upraven 08.02.22 v 17:34

Našla bych psychologa a poradila se. Nejdřív bez dětí, abych věděla, jak se mám k tomu postavit jako matka. Kolik je synům?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1247
8.2.22 17:59

@Popeladym Klukům je 12. Ten druhý byl vždycky tak nějak jiný, ale nikdy mi to jeho chování nepřišlo tak vyhrocené jako teď. A nebo jsem to možná jen nechtěla vidět :nevim: Tak moc bych chtěla dělat věci správně, ale tady prostě nevím.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
27653
8.2.22 18:15
@mončatka píše:
Právě že neuvědomuje. On vztahům opravdu nerozumí :(

bude to ošklivý ale dala bych ho do jiné třídy co do nějaké menší? poradit se v poradně?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1247
8.2.22 18:17
@ka2ka píše:
bude to ošklivý ale dala bych ho do jiné třídy co do nějaké menší? poradit se v poradně?

Tohle nepochopí, bude to brát jako trest. Nepochopí, že je to třeba pro jeho dobro. V té stávající třídě má kamarády a já ho přeložím jinam :( Opravdu myslím, že tu správný chvíli na rozdělení jsem už propásla :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5653
8.2.22 18:17
@mončatka píše:
@Popeladym Klukům je 12. Ten druhý byl vždycky tak nějak jiný, ale nikdy mi to jeho chování nepřišlo tak vyhrocené jako teď. A nebo jsem to možná jen nechtěla vidět :nevim: Tak moc bych chtěla dělat věci správně, ale tady prostě nevím.

Aha, jdou do puberty.. Problematický věk. No, tím spíš bych se u psychologa poradila nejdřív sama. Aby doma cítili skutečnou oporu a pevnou půdu pod nohama. Protože od toho domov je. Z psychologa nejsou lidi v tomto věku nadšeni. Tak opatrně. :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
27653
8.2.22 18:24
@mončatka píše:
Tohle nepochopí, bude to brát jako trest. Nepochopí, že je to třeba pro jeho dobro. V té stávající třídě má kamarády a já ho přeložím jinam :( Opravdu myslím, že tu správný chvíli na rozdělení jsem už propásla :(

chudák tohle je pěkně blbá situace a řešení asi není asi je to trápení na všechny strany jedině jestli by mu to psycholog dokázal vysvětlit

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1086
8.2.22 18:26

@mončatka Není na škole psycholog, který by mohl pracovat s klukama a případně celou třídou?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1247
8.2.22 18:27
@Popeladym píše:
Aha, jdou do puberty.. Problematický věk. No, tím spíš bych se u psychologa poradila nejdřív sama. Aby doma cítili skutečnou oporu a pevnou půdu pod nohama. Protože od toho domov je. Z psychologa nejsou lidi v tomto věku nadšeni. Tak opatrně. :)

Mně to přijde, jako že spolužáci postupně dospívají, začínají se zajímat o holky, ale ten můj druhý zamrznul někde na 1.stupni a nerozumí tady tomu přirozenému vývoji. Z toho pak pramení hodně nedorozumění.
Ano, s psychologem jsem se chtěla poradit nejdřív sama. Hrozně se v tom plácám :( Na druhou stranu už jsem před klukama o psychologovi opatrně mluvila a oba se tvářili, že by si klidně s nějakým pokecali, kdyby na to přišlo :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1247
8.2.22 18:31
@Hrozina píše:
@mončatka Není na škole psycholog, který by mohl pracovat s klukama a případně celou třídou?

Myslím, že je. Ale přijde mi, že práce s celou třídou v tomhle případě moc smysl nemá. Nikdo nic neprovedl, problém mám v podstatě hlavně já. Nemůžu nutit někoho, aby zval mého syna na narozeniny. Stejně tak nemůžu chtít, aby ho všichni brali a tolerovali jeho podivnosti. Oni se k němu chovají v rámci možností opravdu dobře. Teda většina z nich. Myslím, že problém je spíš náš domácí, vnitřní. Nebo nevím, jak líp to nazvat :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1247
8.2.22 18:33
@ka2ka píše:
chudák tohle je pěkně blbá situace a řešení asi není asi je to trápení na všechny strany jedině jestli by mu to psycholog dokázal vysvětlit

Za to vysvětlení od někoho nestranného bych byla vděčná. Stejně tak třeba za nějaké techniky, cvičení nebo něco podobného, na čem bychom mohli trénovat všechno, co se mezilidských vztahů týká. A taky teda asi bych měla řešit to, o čem se jen domnívám, že je potenciální problém…znaky autismu :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová