Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj holky,
prosím o radu. Dcerka mi poslední dobou strašně utíká do silnice. Bude mít tři roky.
Dělala to kolem toho druhého roku, přes zimu se zklidnila..sice ví, že se má zastavit, podívat doleva, doprava…ale pokud ji nedržím za ruku-což jde dost těžko-nepodívá se a vběhne do silnice. Když jsme kousek od silnice, začne utíkat, otáčí se na mně, strašně se směje a zdrhá přímo do silnice :-/ má z toho hroznou srandu a já už nevím, co s tím. Zkoušela jsem vysvětlovat, oční kontakt mi nechce udržet, protože si je moc dobře vědomá, že se to nedělá…dostala už i přes zadek, ale jen jedno plácnutí-taky nezabralo. Už fakt nevím..jak jste to řešily Vy? Když jsme s jejíma vrstevníkama, všichni poslechnou, zastaví se..ona ne. A navíc je neskutečně rychlá. Mám o ni strach
![]()
Proč jde dost těžko ji držet za ruku?
Dokud mi takhle děti zdrhaly, tak jsem je vodila, nebo se musely držet kočáru, volno měly, až když jsem se mohla spolehnout, že před silnicí zastaví - tak okolo těch 3 let.
@Gina108 vytrhává se. Musím ji jedině chytnout pevně za zápěstí, ale to se dost brání…bydlíme ve městě, tak to bych ji musela držet furt :-/
No a jak toho docílit - asi držet ji zkrátka, opakovat a opakovat, že do silnice sama nesmí, jedině s tebou za ruku.
@Gina108 píše:
No a jak toho docílit - asi držet ji zkrátka, opakovat a opakovat, že do silnice sama nesmí, jedině s tebou za ruku.
Jo, to dělám pořád a přijde mi to čímdál horší ![]()
No já s dvouletou nedebatuju a když neposlouchá, vchod do domu máme pár metrů od silnice, prostě ji čapnu a když se vzpouzí, lapnu ji po pažu a přenesu ji a na zem dám až za silnicí. Většinou mám ještě kočár a psa.
Držela bych ji za ruku, pokud zdrha. Mladší tříletý taky protestuje, ale má smůlu. Ale i se starším pětiletým to je někdy o nervy, ale ten už má vetsinou rozum. U mladšího člověk nikdy neví.
Nejvíce o nervy to bylo, když starší neměl ani tři, a mladší byl v kočárku. To párkrát dostal pořádně a fakt jsem ho servala. A když jsem s nima sama nemusela ven, nešla jsem. Další nervy o rok později, kdy oba měli odrážedla.
@Gina108 píše:
@uzvim Jo takhle. A jde aspoň vedle tebe, nebo zdrhá úplně?
Jak kdy…ale asi v 80% zdrhá…
už jsem z toho dost unavená a hlavně vystresovaná
dnes jsme byly celý den doma a měly jsme krásný den
![]()
Pořád mi slibuje, že už bude poslouchat, bude hodná…ale sotva to dořekne, zase všechno jinak…umí být zlatíčko, je fakt miláček, ale taky má svou tvrdou palici a ráda dělá naschvály…
Teď to dočítám, pak tedy koupit kšíry a mít ji na kšírech, malá je má na odrážedlo, abych nemusela byt furt ohnutá a v obchodě se mi hodí taky, nemůže vzít roha mezi regály
i přes ksiry ji u každého přechodu pořád melu jak kolovrátek pozor auta, musíme se podívat na obě strany.
Dcera je to same, jak prijde vlna vzdoru, tak neposloucha. Jinak je zlata. Ted ji budou tri a nedavno mi utekla od domu, kdyz jsem vyvazela popelnici. Musela jsem nechat kocar s druhym ditetem samotny, pes behal po ulici… A ona mi utikala za roh, jak jsem zrychlila, zrychlila taky.
No v tomhle mam jedinou ucinnou radu, narezat. Ja ji dala poprve na holou. Jak jde o zivot, jsem nekompromisni. A to jeste mohl kdokoli popadnout kocar s mladsi, pes mohl skocit pod auto… To fakt ne. Uz nezdrha.
@andelka83 no já už jí taky někdy vyhrožuju, že ji nebudu brát na výlety, na akce a že budeme sedět doma…ona je ráda na výletech, tak vždycky slibuje, jak bude hodná a neuběhne ani pět minut-nekecám a zase něco…
mně někdy přijde, jak kdyby ani nevěděla, co dělá ![]()
@uzvim Pro tento případ jsem si nechala nadělit k dítěti kšíry
A teda nepotřebovala jsem je - ale rozhodně bych neměla zábranu je použít, mít takovýho dárečka jako Ty.
My teda chodíme na volno, ale jak řeknu „dej mi ruku, jezdí tady auta“ tak prostě neexistují kompromisy… Párkrát to malý zkusil, ale stačilo plácnout po zadku a zase dobré - ale máme to takhle u všeho, že má svojí volnost, ale jak něco řeknu, tak se musí poslechnout, protože přes to nejede vlak.
Zažila sem třeba u kamarádky, že dítě si může dělat kde chce co chce, a co máma řekne neslyší, nebo z ní má srandu, ale pak najednou se maminka vzpamatuje a chce aby ji teď hned začlo poslouchat a tak to bohužel nefunguje… Kolikrát to člověku ani nedojde, že ho má dítě na háku vždy a všude…
A kdyz to delala v tech dvou, tak jsem ji to snazila vysvetlit normalne slovne, ucit ji to, ale stejne nakonec pomohlo dat na prd..l a uz to nikdy nedelala. V tomhle proste nejde dat si ten cas a vysvetlovat, vysvetlovat…