Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Tříletá utíká do silnice
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
3.5.15 00:39
@Hanka253 to by mohlo zabrat 
ja jednou ukazala dcerce prejeteho jezka u silnice s prednaskou, kterak se ten jezecek nedrzel maminky za ruku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.15 05:12
Místo mlácení bych ji pustila nějaká videa BESIPU nebo cokoli kde je nehoda auto-dítě. Musí pochopit proč tam nesmí a ne se bát mámy a výprasku. Pak půjde bez tebe a udělá to zas…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.15 07:03
@LadyTommy píše:
A kdyz to delala v tech dvou, tak jsem ji to snazila vysvetlit normalne slovne, ucit ji to, ale stejne nakonec pomohlo dat na prd..l a uz to nikdy nedelala. V tomhle proste nejde dat si ten cas a vysvetlovat, vysvetlovat…
S tím souhlasím, dceři budou tři roky, dělala to kolem dvou, to jsem vysvětlovala a držela ji, potom byl klid a teď to zase začala dělat nedávno. Dostala výprask na zadek a od té doby je klid.Na vysvětlování není čas, situace je příliš nebezpečná. Mám 3 další děti, z toho mimino v kočárku, tak nehodlám být důsledná jako vracet se domů, někam ji nebrat, aby tím trpěli i ostatní, v žádném případě. Někdy mi přijde, že se dělají okolo chovaní dětí zbytečné cavyky a přitom staré metody jsou nejúčinnější.´Se mnou moje děti nebudou cvičit tímto způsobem. Na to si ale musí každá máma přijít sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.15 07:07
@Almira-Alm píše:
Místo mlácení bych ji pustila nějaká videa BESIPU nebo cokoli kde je nehoda auto-dítě. Musí pochopit proč tam nesmí a ne se bát mámy a výprasku. Pak půjde bez tebe a udělá to zas…
Tak to by platilo na předškoláka, ne na tříleté dítě. Pokud ho teda nemáš naučeného na čučení na televizi. I v tomto případě ale silně pochybuju, že by pochopilo pointu.Moje tříletá se dívá minimálně, jednak nejsem spokojená s většinou pořadů, co pro děti vysílají a jednak se dětem hodně věnujeme. O tom to fakt není. Jen se s nimi v určitých situacích prostě „nepárám“,nedovolím, aby se mnou cvičily. Když jsem měla jedno dítě, taky jsem všechno řešila „psychologicky“,zpětně říkám, že se nmou nejstarší dítko akorát „cvičilo“,pokud jsem nechala vyvodit přirozené důsledky jednání, tak to byly důsledky i pro mě - nebyli jsme včas tam, kde jsme chtěli být, nestihla jsem s dítětem to, co jsem ten den chtěla. Teď by to mělo „přirozené důsledky“ na celou rodinu, další děti a to prostě nedovolím.
Ve dvou letech bych za to dítěti na zadek nedala, ale to tříleté už je pěkně „vyčurané“,čím dřív se zasáhne, tím líp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.15 07:14
Vodíčí kšíry jsem měla - schované ve skříni na dvě starší děti a vytáhla jsem je až na tuto třetí dceru, používala je, tak od roku a půl do dvou, dvou a půl let, když jsme šli nebezpečnou cestou, hodně frekventovaných přechodů, kolem hlavní silnice. Jasně, že jsem takové cesty volila jen když byla nutnost nejvyšší. Potom jsem je už odložila. Upřímně - tříleté dítě by mělo poslechnout, ne být voděno na kšírách a aby se matka pořád strachovala, že někam uteče nebo něco vyvede..Tříleťák na kšírách považuju za stejné jako mít tříleté dítě na kočárku - pohodlnost rodičů, nic víc. Chápu to pouze vyjímečně v určitých situacích.
Jeden příklad za všechny, když se nám narodilo miminko, letos, tak jsem si ke kočárku pořídila i to sourozenecké stupátko, abych mohla na delší přejezdy naložit i dcerku.Ta si začala vynucovat být na něm pořád, mě tam akorát zavazelo a vezla jsem nálož 13 kg navíc. Na to jsem se mohla vykašlat, stupátko jsem jednoduše odmontovala, vrátila známým a dcerka šlape pěšky - cesty jsou pro ni přiměřené, ale jde nejen do školky pro ségru a na hřiště, ale i na náměstí za nákupy, když potřebujeme něco vyřídit. Tady opravdu nemám potřebu dávat na zadek, prostě si vyjdeme dřív, někdy je odměnou nějaká drobnůstka - lízátko z hroznového cukru, které má ráda, koupíme cestou atd.Ale vím, že to zvládne a ne že ne. POkud bych šla někam, kde to fakt nezvládne, řešila bych to jinak.Ale takových situací je vyjímečně. Dcera ujde ve svých necelých 3 letech fakt dost. Kdybychom měli stupátko, vozila by se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.15 07:19
@Aspera Já děti taky učím od začátku,tzn.cca od roku, kdy seděly v kočárku, i když to v té době třeba ještě nechápaly, že se přechází jen na zeleného panáčka a za ruku. U prvních dvou nebyl problém, třetí vbíhala do silnice, potom byl klid a před časem znovu. Děti jsou různé a někdy je potřeba přitvrdit.
My máme v okolí i dva zářné případy, kdy dítě srazilo auto. Naštěstí se nic vážného nestalo, ale děti byly v nemocnici na pozorování. Vždy šlo o to, že dítko(kolem 5 let),vběhlo do silnice od domu, v obytné zoně, kde auta jezdí pomalu, tak došlo jen na „ťuknutí“. Ani to na dcerku neplatí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lucenka
3.5.15 07:20
Kluk to taky zkusil kolem 2 let. Tak dostal víc přes zadek, vynadáno. Dp té doby jsem mu vždycky u silnice vysvětlovala důsledky, kbyby tam jen tal vběhl. A to dostání přes zadek mělo výrazně lepší efekt. Teď ve 4 letech mi nevbehl do silnice ani když mu tam spadl míč.
Jinak zakladatelka mi připomíná jednu maminku, kterou jsem viděla. Její dítě cca 2 letý vběhl na přechod, když byla červená a jelo tam auto. Řidič měl co dělat, aby stihl zastavit (nejel rychle). A ta matka dítěti jenom něco klidným hlasem řekla. Řidič za přechodem musel zastavit a vydychat to. Když jsem viděla reakci matky, tak jsem se divila, že ji nešel vysvětlit, že tenhle styl k vychovy je k ničemu a mohla přijít o dítě
- Citovat
- Upravit
3.5.15 07:22
Mám skoro čtyřleťáka a 18m batole. Chodím s nima každý den ven už bez kočárku. Malá jezdí na motorce jak drak. Syn je hrozně roztržité dítě. Přecházet ho učím už dva roky, podívat se doleva, doprava.. Ale i tak by kolikrát vlezl do silnice (přechodu) bez rozhlédnutí.. Prostě na to nemyslí. Takže neexistuje, jak se blíží přecházení, mladší jde z motorky, a oba dva za ruku. Když je potřeba, řvu na ně aspoň 5m před přechodem STÁT, BUDE SE PŘECHÁZET.
Myslím, že jsou děti, které se to prostě jen tak nenaučí. Já sama mám hrozné vzpomínky na sebe.. Přebíhala jsem jako dítě před autama zcela běžně.. 
naši ze mě byli na mrtvici! A to si živě pamatuju, bylo mi 6 let! Třeba jsem přeběhla přes přechod, babička na mě stihla jen zařvat, já se lekla, co jsem udělala, a ještě sem přeběhla zpátky! Díky Bohu auto teprve přijíždělo k přechodu a vidělo mě. 
A pak ještě v 8 letech cestou ze školy se o mně „otřelo“ auto. Řidič se vrátil celej vyděšenej. Nic mi nebylo. Až to byl snad moment, kdy mi to pořádně začalo docházet, a začala jsem si dávat pořádného majzla.
A to si teda pište, že mě to naši učili neustále, že se mám rozhlížet!!
O to větší strach mám teď o děti.. Kolikrát je to o nervy.. Dcerka mi ujíždí, neboť syn se loudá za náma vzadu. Pořád křičím buď dopředu STŮJ nebo dozadu HONEM POSPĚŠ. 
Tak pevné nervy!
Kamarádka nechala klidně tříletého syna jet na kole o dva bloky napřed, protože se mohla spolehnout, že u přechodu zastaví. To u nás absolutně nehrozí. 
Každé dítě to vnímá jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.15 07:25
Jestli máš jen jedno dítě, tak klidně použij metodu, která na ni funguje a kterou vnímá jako trest. Ať už je to naplácání na zadek nebo zrušení vycházky nebo vynechaný večerníček. Ale když se rozhodneš pro nějaký trest, tak jej dodrž, i když ti to třeba nebude příjemné. Možná to budeš muset zopakovat několikrát, než malá pochopí, že trest souvisí s tím, že běhá do silnice. A určitě by měl trest následovat hned po neposlechnutí.
A pozor, můj skoro čtyřleťák byl ochoten přestat chodit s manželem ven, když jsem mu jako trest za neoblékání zarazila výlet do garáže Jestli je malá tvrdohlavá, budeš muset přijít na to, co na ni funguje.
A s osobně bych malému dítěti žádné drastické scény nepouštěla. Oni vnímají jinak než my a pokud je citlivější povahy, bude z toho mít třeba noční můry…
Držím palce!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.15 07:26
Duslednost. Neposouchas? Pujded za ruku. Ano, drzet fest. Neposlechlas znova? Jdeme okamzite domu. Jasne ji dej najevo, ze jeji chvani je nezadouci. Ma z tebe jen legraci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.15 07:29
@uzvim nemdiv se. Pokud necim vyhrozujes, musis byt odhodlana to splnit. Pokud to nesplnis, tak si bude porad myslet, ze je to jen hra a ona si muze delst, co chce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.15 07:46
Malej taky videla v Kostickach jak kolo uteklo nerozhlidlo se a srazilo ho auto.Mel dost vydesenej vyraz.On mi taky utika, pred silnici zastavi, ale taky mi to vadi.ale edela to porad.pak jsem mu to vzdy rekla, pamatujes co se stalo kolecku kdyz uteklo mamince? A chvili se ode e ani nehnul 
ale nebylo to az tak drasticky. jinak ja bych poradila jit treba dva dny na prochajdu jen tam kde neni silnice. treba fakt jen pred barak a bejt tam a rict, ze maminka ma strach a ze kdyz utika tak nemuzete chodit k silnuci. a kdyz budou sceny tak treba domu ze to opravdu nejde jina jit, jen az bude pred silnici zastavovat.byla bych s ni treba pul hodiny na tom stejnym fleku ze dal se nedostanete, jen at se nudi. zadnej nakup njc..apod.no a za dva dny bych uase vysla normalne a porad predtim opakovala ze to zase zkusote ale uz nesmi utect ze mas velkej strach a ze pokud to udela dostane poradne na zadek. a kdyz by to zas udelala tak ji fakt narezat.to proste nede aby utikala. a pochybuju ze u vas pomuzou nejaky maly odmeny pokazdy kdyz zastavi treba. treba par lentilek. Zjistila ze jsi z toho na psotnik a ted ji to bavi.ja bych ji proste k silnici nevzala a ona si mezitim nakde neco jinyho cim te rozcilit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.15 08:15
Skoro tříleťáka upozorňuju, že pujdem přes silnici, takže musí zastavit (většinou jede na koloodrážedle) a já ho držím za mikču, nebo když jde pěšky, jde za ruku, ať chce nebo ne. Pokud nechce, prostě ho za tu ruku čapnu a jde se i za cenu toho, že bude řvát, ale pochopil, že prostě přes silnici bude chodit za ruku. Bydlíme ve městě a prostě nejde, aby si chodil a běhal jak chce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.15 08:22
Přesně tak držet, nepustit. Jezdí tu auta, u přechodu se stojí. Tečka.
První syn chodil spořádaně za ruku, kdykoli a kdekoli a já si bláhově namlouvala jak je to mou dobrou výchovou 
Haha jak jsem byla vtipná Druháček za ruku nepůjde nikde a nikdy. Ale u přechodu prostě musí i když se kroutí a svíjí. Případně ho čapnu a pouštím až za přechodem. Jinak „výcvik“ jsme začali poměrně brzo. Jak se naučili chodit, běhat tak jsme říkali: ááá běžim aáááá stát! Prostě jsme si hráli, zastavovali jsme různě u kanálu, u sloupu, u další lampy.. takže běžim a stát mají kluci zažité. A další výcvik byl- přes silnici se utíká- s tím že držím za ruce a pak když je možné přejít tak buď pouštím nebo běžíme všichni. Třeba to i na vás zabere 
Aáááá běžím!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.15 08:24
Jo a když fakt nechce dát ruku, tak ho držím alespoň za kapucu, nebo límec u bundy prostě abych měla jistotu, že nevyrazí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
