Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
A dobré je si uvědomit situaci staršího sourozence (doposud jedináčka). Představ si, že by přišel tvuj muž domu a řekl : " Jani tohle je Evička a od teď tu s námi bude bydlet". ![]()
@Anonymní píše:
mas to taky tezkyja se snazim si hledat cas ale pres tyden to opravdu nejde, neni kdo by malou kam vzal a navic proste ona nechce byt ani u nikoho jineho v naruci, mela na silvestra takovej ten rychlej rust a od ty doby jak hodne pila chce byt porad jen u me..ani tatku nechce
proste ja vim ze to za chvili prejde, ale mam strach, ze se to do ty doby s malym cely pokazi
on nedokaze bejt zticha kdyz spi, mysli si furt ze je to legrace ale ja pak vybuchnu a jsem na nej oskliva, kdyz proste ji vzbudi naschval
preju pevny nervy, ono to obdobi prejde, ale je skoda, ze ta doba, kdyz jsou takhle maly a mohlo to bejt skvely, tak se proste musi pretrpet
jinak jeste mala nema rezim pres den na piti, kojim ji, takze nemuzu se sebrat a jet s nim samotnym nekam na vylet..ale zkusim neco vymyslet opravdu, aspon odpoledne poslat kocar s nekym jinym ven treba babi nebo dedu a hrat si jen s nim..
Musíš se kousnout a jít se uklidnit třeba do koupelny, pár vteřin na uvolnění toho největšího tlaku obvykle stačí. No a pak ho usměrňovat v klidu. Dát mu pocit důležitosti, zkusit mu vysvětlit, že když bude sestřička spát, můžete se užít jen vy dva. Nebo nechat třeba o víkendu dceru hodinu dvě s manželem a jít ven jen se synem. Neříkám, že to bude hned fungovat, chce to zkoušet. Ty zachváty vzteku k tomuhle věku patří, u vás se to ještě umocnilo narozením miminka, ale ono si to všechno časem sedne, uvidíš
Situace na bojišti se mění každým okamžikem a s dětmi to platí na sto procent ![]()
@missah píše:
A dobré je si uvědomit situaci staršího sourozence (doposud jedináčka). Představ si, že by přišel tvuj muž domu a řekl : " Jani tohle je Evička a od teď tu s námi bude bydlet".
No je pravda, že jako rodiče automaticky očekáváme, že dítě bude mít toho cizince rádo a změní své chování (ve svůj neprospěch) tak, abychom se cizinci mohli věnovat. To vlastně moc smysl nedává ![]()
Máme rozdíl necelé dva roky, starší to nesla celkem dobře. Ale taky jsme první měsíce trávili tak, že mimčo bylo hlavně v šátku a mohla jsem se věnovat i starší. Buď u stolu nebo v nějaké snesitelné poloze i na zemi. Neříkám, že to bylo ideální, že byla starší na max spokojená.
Taky jsem jí pořád dokola vysvětlovala, že když bude křičet a vzbudí malou, nebudeme si moct hrát, protože bude plakat. Když budem jako myšky, můžem si hrát, než se vzbudí. (Ale zase opatrně, aby to nepodporovalo pocit, že když je mimino pryč, je to největší štěstí).
Taky jsem zapojovala hodně starší do péče o mladší a do péče o domácnost, cítila se důležitá. Taky jsem jí opakovala, že miminko ji moc miluje, že chce být taky s námi.
Na každé dítě platí něco jiného. Nám se naštěstí podařila úspěšně i příprava. Budeme mít miminko, miminko Tě moc miluje, těší se na Tebe, těšíš se na něj? Taková trošku masírka, vím, ale starší mimino miluje
I když probíhaly situace jako: Dej miminko do košíku, pojď si hrát. To je přirozené.
S tou školkou - příbuzná má dcerku a pak dvojčata. Starší dala do školky a ta si stěžovala: proč mimina můžou být s tebou doma a já musím do školky?
Zkousela jsi u male bily sum? Byla jsem v podobne situaci, poustela jsem ji fen na uspavac cz a spi krasne, i to odcloni hluk starsiho, nemusis ho tak okrikovat.Taky mi to starsi delala schvalne, vedela, ze kdyz ji vzbudi, nebudem si hrat a stejne rvala, taky to nechapu, proste je toho na nej moc, to zmaknete, vydrz
@tini píše:
Zkousela jsi u male bily sum? Byla jsem v podobne situaci, poustela jsem ji fen na uspavac cz a spi krasne, i to odcloni hluk starsiho, nemusis ho tak okrikovat.Taky mi to starsi delala schvalne, vedela, ze kdyz ji vzbudi, nebudem si hrat a stejne rvala, taky to nechapu, proste je toho na nej moc, to zmaknete, vydrz
Jako bílý šum lze i dobře využit zapnutá myčka. Dcera tam byla zaparkovaná v košíku, měla tam teplo, program na 2 hodiny. Okolo běžný ruch, aby si přes den nezvykala na moc velké ticho.
Zakladatelko, malé je teprve měsíc, takže je ještě spavější, což je vlastně dobré. Mně se osvědčilo ji mít v náručí, ale klečet na zemi. Běžně jsem kojila vkleče na zemi a tavěla u toho kostky a prohlížela knížky. Syn byl něco podobného jako ten tvůj, jen o rok a půl mladší. Budil malou i v noci a taky to byl poděs. Když máš balkon, tak „nauč“ spát malou v kočáru na balkoně. Jak mi mimino nemohlo spát, protože ji starší furt budil (dodnes má velmi pronikavý hlas
), tak jsem ji jednoho dne zoufale popadla a jak byla unavená, tak jsem ji šoupla do kočárku a vystrčila ven - téměř okamžitě bez jakéhokoliv ježdění usnula. No a tak jsem pochopila, že to je asi jediná cesta. Teď to tak dělám i se třetí. Je od miminka zvyklá, že když je unavená, dám ji do kočárku a za chvilku bez jakéhokoliv houpání spí. Přehoď přes boudu pláštěnku, udrží se tam mikroklima a tudíž ti neprochladne. Choď kontrolovat a kdyžtak jemně překryj dekou a nestrachuj se, dětem je stejně na vzduchu líp ![]()
@Anonymní píše:
Pred mesicem se nam narodila holcicka a doma mame trileteho chlapce.Byl zvykly na mou neustalou pozornost ale porodnici tvladl v pohode. I prvni dmy kdyz mimco spalo hodne jsme zvladali. Hrala jsem si s nim kazdou olnou chvilku.Od noveho roku ale mala usina jen v menaruci a jak ji polozim je ve vterime vzhuru atakze kdyz sem doma nemam na maleho cas ani vterinu abych mela olne ruce.on je hrozne alcni pdmalicka vsude splha neposedi takze aktivitj ze si apolu sedneme a neco u nas neexistujoumala spi jen v kocare a kdyz se prijde z venku a ona by jeste spala klidne v nem a si mohli hrat tak malej schvne zacne u ni rvat a vzbudi ji.je odjakziva hlucnejsi ale tohle uz se neda.je vzteklej neposlechne ani slovo a kdyz uz bychom meli na sebe cas tak ho schvalne zkazi.uz sem zoufala nevim co s tim. s malou jsem zkousela vse aby doma spala a proste ne jak ji polozim i kdyz je vzhuru tak knika a maly je z toho nervozni. poradte prosim
Po bitvě je sice každý generál, ale myslím, že tohle je jednem z problémů maminek, co si tu stěžují na problémy se starším dítětem po příchodu sourozence.
Starší je pupkem světa do té doby, než se narodí druhé dítě, a už jen z provozních důvodů tím pupkem světa najednou přestane být.
Na druhou stanu hodně dělá i povaha dítěte a možnosti rodiny (zda vůbec existuje někdo, kdo by se dítěti mimo matku taky věnoval).
Starší dítě bych zainteresovala do aktivit s miminem a mimino do aktivt se starším. Aby starší pochopil, že že časem bude ze sourozence parťák a lépe ho přijal do smečky.
A miminu bych před starším „vynadala“, že už zase otravuje a bude muset počkat, když já si jdu hrát s bráchou.
@tini píše:
Zkousela jsi u male bily sum? Byla jsem v podobne situaci, poustela jsem ji fen na uspavac cz a spi krasne, i to odcloni hluk starsiho, nemusis ho tak okrikovat.Taky mi to starsi delala schvalne, vedela, ze kdyz ji vzbudi, nebudem si hrat a stejne rvala, taky to nechapu, proste je toho na nej moc, to zmaknete, vydrz
ano, taky doporučuju uspavac cz
![]()
Nas mel tri a pul, kdyz se v listopadu narodila mala. Mela jsem z toho obavy, ale zatim (tuk tuk) se nenaplnily. Na skolku je sice od zari zvykly a chodi tam rad, jenze tesne pred tim, nez se mala narodila, dostal anginu a tahne se to doted, teprve po dvou mesicich dobral atb a je cisty, takze skolka jeste chvilku nehrozi.
Malou mam taky vecne na rukach, prestoze chvili vydrzi v lehatku, na zem ji nedavam, mame minimum prostoru a bojim se, ze muzu kdykoliv skobrtnout a sletet, o klukovi ani nemluvim, kdyz tu lita jak pometlo, aby na ni neskocil… Takze kdyz je mala vzhuru, je vecne na rukach. Satek by mi sice uvolnil druhou ruku, ale moji pohyblivost by to nijak nezlehcilo, takze hrani spociva v sezeni v pokojicku a delani, co se da
K jezisku treba dostal autodrahu, bajecna vec, na mackani cudliku mi staci jedna ruka a palec
Pri kojeni povidame, cteme, hrajeme pexeso,…
Dodrzujeme pravidla, ktera byla nastolena uz dobu pred narozenim miminka, tedy obdobi pres den, kdy je maly sam v pokoji a hraje si, pokud nechce spat - poledni a vecerni klid, ted tam treba hrabosi uz dve hodiny, proste spat nechce, obcas prijde, na neco se zepta, nebo chce s necim pomoct…
Odpoledne dorazi tata, ac ma kolikrat kecy, ze je utahany, kluk se na nej povesi a ma vymalovano. Ven moc nechodime, byl nemocny a pocasi ted zrovna neni nejlepsi, takze to musime zmaknout doma. V nejhorsim to jisti déčko ![]()
Osobne si myslim, ze ve trech letech uz by dite melo znat dusledky sveho chovani a snazit se je trosku korigovat. Ano, vztek je u nas standardni vec, at s miminkem nebo bez, jenze uz vi, ze mu to k nicemu nepomuze, sam si s tim zalejza do pokoje a kdyz se uklidni, tak o tom mluvime, zeptam se ho proc rval, bud mi to rekne sam, nebo mu pomuzu a pak se ho zeptam, jestli mu to k tomu pomohlo… vetsinou rekne, ze ne, takze pomalu zjistuje, ze vztek mu k nicemu neni…
Ne ze by tu nebyly dny, kdy je to tady jak v cirkuse, rve kluk, mala drzi basu a naopak, do toho prijde tata nastvany z prace a jeste to vygraduje, to je pak chutovka
![]()
ted jsem momentalne nervni ja, pac mala od desiti hodin nemuze poradne zabrat, tak to taky stoji za to ![]()
pevne nervy preji ![]()
@Anonymní píše:
ja jsem psala nekde, ze se trochu bojim, ze pak nechude hctit bejt v kocare. na nositko tenhle mesic nemam penize ani si od koho pujcit, ale mam doma takovej ten satek nebo jako tu latku jak se do ni satkuje, malej v tom bejt nechtel, tak abni moc nevit jak spravne vazat..poradis, ze bych to zkusila treba???
nosítko - jen ergo, né žádné visítko. Co se týče vázání do šátku - mrkni na nosenideti.cz, tam je vše vč odkazů na vázání atd.. co se týče pověr ala nechce být v kočáru, kravina, fakt se toho neboj. Mám nošence vozeného a spícího i v kočáru, i v posteli atd..
@Anonymní píše:
Pred mesicem se nam narodila holcicka a doma mame trileteho chlapce. Byl zvykly na mou neustalou pozornost ale porodnici tvladl v pohode. I prvni dmy kdyz mimco spalo hodne jsme zvladali. Hrala jsem si s nim kazdou olnou chvilku.Od noveho roku ale mala usina jen v menaruci a jak ji polozim je ve vterime vzhuru atakze kdyz sem doma nemam na maleho cas ani vterinu abych mela olne ruce.on je hrozne alcni pdmalicka vsude splha neposedi takze aktivitj ze si apolu sedneme a neco u nas neexistujoumala spi jen v kocare a kdyz se prijde z venku a ona by jeste spala klidne v nem a si mohli hrat tak malej schvne zacne u ni rvat a vzbudi ji.je odjakziva hlucnejsi ale tohle uz se neda.je vzteklej neposlechne ani slovo a kdyz uz bychom meli na sebe cas tak ho schvalne zkazi.uz sem zoufala nevim co s tim. s malou jsem zkousela vse aby doma spala a proste ne jak ji polozim i kdyz je vzhuru tak knika a maly je z toho nervozni. poradte prosim
Mám tříletého a čtyřměsíčního. Starší je taky hodně aktivní a hlučnej.
Od prosince mám pro něj vyhrazené úterní odpoledne, kdy chodíme na cvičení. Máme dvě hodinky, kdy se věnuju jen jemu. Mladšího nakojím před odchodem a pak nechává odstříkané mlíčko pro případ nouze.
Jinak starší se mnou vaří, peče, snažím se mu hodně věnovat. Když se mladší kojí, tak si třeba položí hlavu ke mně na koleno a nachá se hladit.
Také se mladšího snaží vzbudit, ale u nás je to tm, že s ním chce komunikovat. Ukazuje mu hračky, mazlí se s ním. Občas ho i pozlobí, ale na obo je vidět, jak se mají rádi.
Na procházce se také vytrhával, po přečtení Broučků se vzorně drží kočáru a u přechodu dává ruku. Na procházce se mu táké dost věnuju, minulý týden jsme spolu bobovali a lyžovali. Mladší spinká v kočárku.
Do školky jsde od února, ale jen proto, že si to sám přál a otvírají u nás nové třídy.
Přeji hodně sil, určitě se to vše urovná.
Starší potřebuje pocit důležitosti. Snaž se „nerozlišovat“ (v očích staršího) mezi ním a mimčem. A taky „dělejte“ vše dohromady. Prostě malá smečka.
Je to někdy náročné ale funguje to. Máme děti od sebe dva roky (dvojčata) a model smečky se opravdu osvědčil.
![]()
Syn by teď potřeboval nějakého parťáka, který by mu vysvětlil, že ho má máma pořád ráda. Co nejvíc by mu to měl vysvětlovat i táta (proč se o miminko tak moc staráme, že on jako malý taky takhle brečel a že jsme ho takhle moc nosili apod.). No a u některých děti pomůže třeba nový plyšák nebo ideálně maňásek, kterého si máma nasadí na ruku a bude jiným hlasem vysvětlovat a hrát si, maňásek bude říkat „pssssst, Anička spinká, Tomášek taky nemá rád, když ho někdo vzbudí, tak necháme spát i Aničku a budeme potichu“, maňásek může u kojení staršímu číst knížku nebo mu jen ukazovat, co má udělat. Kolikrát platí, že co řekne máma, to se ignoruje nebo udělá opak, ale co řekne třeba kamarád kašpárek nebo ovečka, to se udělá.
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Nosítka nebo šátku se neboj. Je to super třeba na hřiště atd., že můžeš běhat za starším. Když budeš střídat s kočárkem, tak to bude ok. Navic starší nosila v bundě svojeho medvídka a byla u toho děsně důležitá a šťastná. Mě se osvědčilo děti spíše zžívat dohromady, než vyšoupnout mladší a věnovat se jen strašímu zvlášť. Když pak jsou zase spolu, zase žárlí. Dobré jsou postelové aktivity u kojení (hlazení, vyprávění staršímu, společná péče o mimi - podat plínu, pochovat na posteli). Ty uřvané scény je někdy lepší přejít bez křiku (křik je tvoje rekce na syna - pro nej lepší než nic) a vlídně mu pomoci se zklidnit a mazlit a mazlit a mazlit.