Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Je chtena. Oblitavaly jsme milion doktoru, protoze to neslo. A ted je tady. Nezvladam psychicky situace kdyz treba davam starsi holce veceri a mimco mi zacne brecet v postylce, do toho se mi chce na zachod, mam zizen, hlad, v kuchyni bordel atd atd. Prave mi spinka a do toho prisel ozraly deda podivat se na vnucku. Navstevy v sestinedeli by se mely zakazat.
@MalVera Tak to je normálka, že je člověk na nervy, že všichni najednou něco chtěj. Za pár týdnů si to sedne. Nauč se stanovit si priority, smiř se s tím, že to akutně „míň prioritní dítě“ si chvilku pořve/počká. Ono až mimino začne mít diferenciovaný pláč, tak to začneš líp snášet.
Věci jako bordel v domácnosti řeš až naposled, ideálně deleguj na chlapa.
Ožralýho dědu vypakuj hned mezi dveřma. Po příbuzenstvu rozhlaš, že návštevy jen předem domluvené a tebou odsouhlasené. ![]()
Psychika po porodu je hrozna. Ja u starsiho probrecela cele sestinedeli. Ze uz tu bude porad a nikdy uz nikam nepujdeme a pak zase jak je krasny ![]()
Myslela jsem, ze u druheho ditete uz jsem pripravena a houby. Brecela jsem stejne a mela pocit, ze miminko me krade starsimu diteti. Uz s nim nikdy nikam nepujdu a nebudu se mu venovat. Mam rozdil 2 roky.
Dcera je narozena ve 36. tydnu. Nemela silu pit, takze jsem kojila, odstrikavala a dokrmovala. Prvni 2 tydny mel manzel dovolenou a potom jezdila mama mi pomoct a ja si zvykala na peci o 2 deti. Po 4 dnech uz jsem to zvladla sama, protoze pomoc mamy byla trosku kontraproduktivni
.
Dcerka je hodne uplakana. Prakticky do 15teho mesice jsem ji mela jen na rukou a spala mi jen v kocarku.
Takze me zachranil druhy kocar na balkon a ja se mohla venovat synovi. V lete jsme byli hodne venku. Mala chrupkala v kocarku a ja behala s klukem po hristi
Navic spatne spala. Usinala tretba ve 4 nebo 5 rano.
Nejhorsi okamziky, kdy chovam dceru, za oknem svita, ja jeste nespala a za hodinu mi vstava starsi. Brrrrrrr.
Nebo kojim, syn chce kakat, sleze ze zachodu, vsude h…,.mimino rve, ze jsem mu vzala prso.
Prijde ti, ze to nezvladnes, ale das to. Lepe nebo hure, ale proste tak, jak to v danou chvili pujde nejlepe. A kdyz tak pomuze i krtek v nejhorsich chvilich ![]()
Ted bude hezky. Budete hodne venku. To dela hodne.
A se spanim - miminko ma byt u mamy, tak chlapa sup do pokojiku a malou k sobe nejlepe do postele. Pokud ji neboli brisko, nemusi se na kojeni ani vzbudit a spite obe.
A hlave - cas leti. A deti rostou. Za mesic to bude jinak a za pul roku zase.
Jo a taky mi desne pomahalo cist, ze ostatni na tom byly podobne blbe ![]()
@MalVera to bude v pohodě, zatím je to malý cizinec:-) Jednou je líp a podruhé hůř, ale bude to čím dál lepší…doporučila bych teda, aby sis nechala miminko spíš u sebe na noc, přeci jen je to jednodušší a nebudeš mít doma dvě protivné děti, ale jen jedno a to je prostě…jednodušší…
@KackaDoup pár dní po porodu bych v tom nehledala žádný drama, člověk pochybuje, o sobě, o ostatních. Společnost nám to nalajnovala tak, že musíme děti od první minuty milovat, ale ono to není tak jednoduché…
@Almatka ja take verim ze to tak snad je…ikdyz me se to nestalo..jen jsemchtela vedet jestli neco z toho co pisu treba neni fakt…drama nedelam, ale zajima me to. Spolecnost? to bych netvrdila…a ani by me neco takoveho v zivote nenapadlo…
@MalVera píše:
Je chtena. Oblitavaly jsme milion doktoru, protoze to neslo. A ted je tady. Nezvladam psychicky situace kdyz treba davam starsi holce veceri a mimco mi zacne brecet v postylce, do toho se mi chce na zachod, mam zizen, hlad, v kuchyni bordel atd atd. Prave mi spinka a do toho prisel ozraly deda podivat se na vnucku. Navstevy v sestinedeli by se mely zakazat.
@Luca82 píše:
Psychika po porodu je hrozna. Ja u starsiho probrecela cele sestinedeli. Ze uz tu bude porad a nikdy uz nikam nepujdeme a pak zase jak je krasny
Myslela jsem, ze u druheho ditete uz jsem pripravena a houby. Brecela jsem stejne a mela pocit, ze miminko me krade starsimu diteti. Uz s nim nikdy nikam nepujdu a nebudu se mu venovat. Mam rozdil 2 roky.
Tak tys vystihla me pocity naprosto dokonale. Presne tak to ted mam.
@MalVera píše:
Tak tys vystihla me pocity naprosto dokonale. Presne tak to ted mam.
To je normalni.
Ja bych to popsala asi tak:
ja nejsem ten typ maminky, ktera hned po porodu citi tu nehynouci lasku. Po porodu prvniho tu bylo najednou nejake dite, ktere jsem mela rada, ale ra opravdova laska prisla pozdeji, kdyz jsem s nim travila cas a pecovala o nej.
Kdyz jsem cekala druhe, tak jsem si rikala, ze to je v pohode. Jsem uz prece mama a tu lasku mam v sobe. A ono prd. Narodila se dcera a najednou tu bylo nove cizi dite, ktere stalo mezi mnou a synem, kteremu me to tahlo vic. To zni hrozne, kdyz to tak pisu.
Treba manzel vzal maleho na plovarnu, pak prisli a radostne mi hlasili, ze preplaval bazen a ja rvala, ze jsem doma s miminem a nebyla jsem tam.
A z obdobi uzivani si s jedním ditetem, kdy jsme byli porad venku, po obede sli spolu spat, jezdili na vylety, jsem spadla do obdobi prezivani se dvemi, kde cílem bylo prezit den a zajistit, aby byli v ramci moznosti spokojeni. Takze z toho roku si toho moc nepamatuji.
Ale vse se srovnalo. Deti mam rada uplne stejne samozrejme.
Dnes ma dcera 20 mesicu a super. Deti se maji rady (zatim
) a hezky si hraji.
Co me tedy do dneska mrzi, ze treba kdyz byla stresova situace, jako ze se slo ven, mala uz c kombineze, rva a kluk nespolupracoval dostatecne pri oblekani dle meho, tak jsem na nej kolikrat vyjela
. A moc dobre si uvedomuju, ze to byla moje chyba a ujely mi nervy a vzdycky jsem si rekla, ze to budu resit priste v klidu a ne vzdy se povedlo no… ![]()
Ne kazdy to tak ma, ale spousta maminek podle me ano, zvlast ty s narocnejsimi miminky.
@KackaDoup píše:
@Luca82 jak cizi?
No to jsem blbe napsala. Nebo ono to divne zni. Jasne nebyla cizi. Ale ja si tak nejak ty deti uvedomuju, az kdyz se narodi a proste je vidim. Neumim mluvit s brichem apod. Vim, ze tam miminko je, ale proste pro me byli ty deti tak nejak konkretni az po porodu. Neumim to spravne vyjadrit. Takze zkratka k diteti, ktere jsem 2 roky opecovavala pribylo nove, ktere jsem proste neznala…
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Me prijde ze to na mal eneco vadi, basnis o prvorozene, tam zadne vyhrady…tohle miminko do babyboxu, moc silne, bude tluste…strasne zvlastni pristup…je chtena?