Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak u otcovské linie jsem se dostala do roku 1680 - dál už jen hádám, matiční zápisy jsou nevěrohodné, země byla zdecimovana po třicetileté válce a následné morové nákaze. Mateřská linie končí o 100 let dřív - chybí údaj o místě původu nevěsty, rodina se pravděpodobně přistěhovala. Na okolních farnostech se jméno nevyskytuje.
K cizím matrikám - mám zkušenost s rakouskými matrikami a jsou vedeny s německou důsledností
rodným jazykem mých předků byla němčina- jen shodou okolností nepotkal mé předky odsun po druhé světové válce.
Baví mě to - odkrývá to historii v celé nahotě. Člověk vidí realitu všedních dní, jak žili.. není výjimkou vdova či vdovec co se vdávala ci ženil měsíc po pohřbu partnera, děcka umíraly po tuctech, lidský život se v podstatě odehrával v kostele, vidíte epidemie, války…úmrtnost nemanželských děti byla téměř 100% dětí manželských asi 40% - prostě ty outěžky nechaly matky umřít. Ještě moje babička mi tuto praxi popisovala - děcko se dalo na dvůr do šopy- většinou plakalo jen chvilku, v zimě to ani den netrvalo…
Píšu sice ot diskuse, ale je to moje oblíbené téma rodinné…
@elda píše:
Tak u otcovské linie jsem se dostala do roku 1680 - dál už jen hádám, matiční zápisy jsou nevěrohodné, země byla zdecimovana po třicetileté válce a následné morové nákaze. Mateřská linie končí o 100 let dřív - chybí údaj o místě původu nevěsty, rodina se pravděpodobně přistěhovala. Na okolních farnostech se jméno nevyskytuje.
K cizím matrikám - mám zkušenost s rakouskými matrikami a jsou vedeny s německou důslednostírodným jazykem mých předků byla němčina- jen shodou okolností nepotkal mé předky odsun po druhé světové válce.
Baví mě to - odkrývá to historii v celé nahotě. Člověk vidí realitu všedních dní, jak žili.. není výjimkou vdova či vdovec co se vdávala ci ženil měsíc po pohřbu partnera, děcka umíraly po tuctech, lidský život se v podstatě odehrával v kostele, vidíte epidemie, války…úmrtnost nemanželských děti byla téměř 100% dětí manželských asi 40% - prostě ty outěžky nechaly matky umřít. Ještě moje babička mi tuto praxi popisovala - děcko se dalo na dvůr do šopy- většinou plakalo jen chvilku, v zimě to ani den netrvalo…
Píšu sice ot diskuse, ale je to moje oblíbené téma rodinné…
Nepřikrášlená historie - a to i Evropy - je někdy dost hnusná. ![]()
Přesto nebylo pět dětí v rodině ničím zvláštním.
Mě baví sledovat jména a povolání, která se v našem rodě objevují se zajímavou pravidelností, třeba stavební dělník/kameník a velmi často i učitelé a třeba skoro nikdo v zemědelství, na rozdíl od manželovy rodiny, kde byli často právě zemědělci, nebo kočí/štolbové a několik kostelníků.
V jedné větvi rodu je typická dlouhověkost žen (v porovnání s tehdejší populací) jine zas větší úmrtnost dětí spíš v pozdějším věku (častější je úmrtí dětí do 3 let)
tohle je výřez z našeho stromu - co se podařilo najít mě, babičce a mé příbuzní a zadat do geni, celkem jich je navázaných 655 pokrevních a spousta dalších, kteří nejsou v pavoukovi vidět protože nejsou pokrevní (u některých i desítky)
a dalších 300 je v rodě, který zpracovával a má u sebe strýc, ale to nemáme propojené, zatím
@M_Vladim píše:
Nepřikrášlená historie - a to i Evropy - je někdy dost hnusná.
Přesto nebylo pět dětí v rodině ničím zvláštním.
No, z 12 dětí mého jistého předka (2 manželky) se dospělosti dožily 4, jen tři se stihly oženit a předat geny dál…začátek 18 století, předek vážená osoba - řezník. Bez medicíny nejsme zas tak invazivní druh ![]()
@elda píše:
No, z 12 dětí mého jistého předka (2 manželky) se dospělosti dožily 4, jen tři se stihly oženit a předat geny dál…začátek 18 století, předek vážená osoba - řezník. Bez medicíny nejsme zas tak invazivní druh
Samozřejmě. něco na tom je, ale…
Jak říkal Winston Churchill: „Věřím jen té statistice, kterou si sám vylžu!“ ![]()
Záleží na úhlu pohledu.
Třeba to, co píšete, teoreticky znamená 50% nárůst obyvatel v jedné generaci, tedy řekněme asi za 25 let.
![]()
No a když do některých oblastí dorazil aspoň kousek moderní medicíny, např. antibiotika, je na průšvih zaděláno.
Na přelomu 19. a 20. století byly na světě cca 2 miliardy lidí. Během 100 let se počet lidí na planetě zečtyřnásobil.
![]()
Jsou lidi, kteří tvrdí, že je na Zemi místa dost. Ale jakmile se zeptáte: I pro zvířata? problém se zjeví.
Ale to není samozřejmě o rodokmenech.
![]()