Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ukřičené batole
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
26.5.12 11:29
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.5.12 11:33
@kvaček píše:
Tak já zase nesouhlasím s tím, o tom popíjení kávy.. Je rozdíl mít dítko někde pár metrů od sebe a dvě maminky si povídají a pijí kávu a nebo například na hřišti sedící maminky a dítko pomalu nevidí a prostě si ho nevšímají..
Zase bych to tak nebrala, že když někdo někde jde na dvě hodiny si popíjet a pokecat, že nemá na dítě časSpíš bych řekla - teda u mě, že jsem rada, že si malý už sám hraje s dětmi a nemusím mu pořád asistovat- jsem ráda, že to už umí a ne, že nemám čas..
Ale píšu to všeobecně..
No a také to může být tak, že jsou to jediné dvě hodiny klidu maminky, protože jinak skáče jenom kolem dítěte a hraje si, takže je ráda, že dítě má k sobě jiné dětitakže takto bych to teda vůbec nebrala
Mě taky sedící maminky popíjející kafíčko nevadí, možná je to tím, že bych to někdy chtěla chvíli zažít. Ale třeba to přijde. Ale musí být v rámci „zdravého rozumu“ a takových maminek zase tolik teda není. Když vidím co pak dovedou dělat za „bordel“ na hřišti nebo někde v koutku a ony je nechají, tak to se mi už opravdu taky nelíbí, po chvíli to vždycky končí řevem, úrazem a to je podle mě zbytečné.
- Citovat
- Upravit
26.5.12 11:44
To jo, to musím souhlasit.. ono každá maminka je jiná a nedá se to házet všechno do jednoho pytle 
Podle některých například já zbytečně malého pořád okřikuju nebo nevím no.. U lékaře , kde mají dětský koutek ho prostě nenechám házet s hračkama a dělat bordel a prostě známá mi řekla, že od toho tam ty hračky jsou, tak nevím no Možná uberu trochu..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.12 11:49
Ale je fakt, když si to tak uvědomím, že opravdu známé děti nechají hrát si samotné - jakože hraj si a neskáčí kolem nich..
Tak nevím.. Já nechám Kubu hrát si samotného a když za mnou přijde, tak prostě jdu si s ním něco pohrát, zase mi přijde divné mu říct, běž si hrát a odstrčit ho..Mluvím teď o tom kávičkování
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.5.12 11:52
@kvaček píše:
To jo, to musím souhlasit.. ono každá maminka je jiná a nedá se to házet všechno do jednoho pytle
Podle některých například já zbytečně malého pořád okřikuju nebo nevím no.. U lékaře , kde mají dětský koutek ho prostě nenechám házet s hračkama a dělat bordel a prostě známá mi řekla, že od toho tam ty hračky jsou, tak nevím no
Jenomže to je to, co některé maminky nikdy nepochopí. Jim připadá, že moc okřikuješ, protože ony to nikdy nezažily. A tak zjišťuju, že je to se vším. Já tyhle maminky naprosto chápu, mě spíš hodně vytáčí ty co nic moc nezajímá a ničeho si nevšímají. Třeba u mojí kámošky, přiznám se, že za dob studií, bych to do ní nikdy neřekla. Dala si oběd v kavárně a teď hned si ho musela sníst, samozžejmě byl teplý, chápu, ale její téměř dvouletý chlapec se drápal na klouzačku, vylezl tam, to jak sebou vrávoral, to že tam nahoře padal na zadek a stačilo opravdu málo a byl dole ji vůbec nerozhazovalo, protože on to prý zvládne a ona se prostě nají. Pochopím to doma, ale někde v cizím prostředí, kde to ty děti neznají, no já jen koukala jak spokojeně obědvá a věčně byla s dcerou někde poblíž klouzačky, protože mi nedalo, aby ten chlapeček v jendnom okamžiku si namlátil. Pak už samozřejmě spolíhala na mě, ale je to hrozný pro mě tohle vidět.
- Citovat
- Upravit
26.5.12 11:58
Já si spíš myslím, že každá máma ma jiné hranice, co ji vadí…
Všimla jsem si, že oprati švagrové mi vadí víc věcí.. Například to co dělá její syn by mi už vadilo a to co udělá můj ji přijde, jakože - jsou to děcka..
Například historka z pouti.. Byli jsme u tchýně a děti si hráli na baĺkoně - klasický komunistický barák balkon železné zábradlí vysoké, ale takové to děravé, vzorované.. Já už plašila, že mi malý podlouzne.. Byla jsem za histerku, viděla jsem jeich obličeje - tchýně, a dvou švagrových - prý přece sedi v obýváku.. Potom se šlo obědvat malý mi tam zůstal sám a já hned plašila, kde je a zase - tam je, chlapi ho vidí, opět za histerku.. Po obědě si tam děti hráli a dali si tam deku , lidi plný obývák a najedou švagrová vyskočila a její kluk napůl podlouzlý pod zábradlím 
..
Ale ona ví, že ho starší pohlídá.. takže tak no.. Potom už švagrová i tchýně byli chytré, že tam děti nesmí
Příspěvek upraven 26.05.12 v 12:05
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.12 12:00
Tak já ještě něco přihodím.Prvorozený syn byl a je velice opatrný a já jako prvorodička jsem taky na jeho „bezpečnost“ velice pečlivě dbala,na klouzačku jedině s maminkou za prdeli,ostatně jako všude.tam nechoď,spadneš,neber to,bla bla bla.Ted je mu 4,5 roku a je z něho totální posera,všude se bojí,jeho brácha,který je o tři roky mladší projde klidně lanovou „stezku“ na průlezkách,zatím co je brácha stojí a ječí mamínkoooo já se bojím,chyť mě Jsem si vědoma,že je to i jeho povahou ale můžu za to i já.Takže u druhého tolik neřeším,samozřejmě ho hlídám,ale nesedím mu za zadkem.V roce a půl si sám vyleze na klouzačku,sjede hlavou dolů atd atd,já k němu nechodím 
Jasně,že ho nenechám někde lést dva metry vysoko,ale prostě je víc „otlučený“,nebojí se a já si klidně posedím u pivka a neodbíhám každé dvě sekundy ho hlídat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
byron
26.5.12 12:07
Tak já jsem taková, že straši děti -moje, už nechám hrát si samotné, pouze když něco potřebují, tak mě můžou otravovat .
Je rozdíl v tom, jak jsou děti staré. Ztao za 21 měsíční chodím pořád, pokud si nehraje v klidu na písku třeba.
Jinak zastávámnázor, že pokud si děti v klidu hrají samotné, rozhodně není dobré za nima lézet a otravovat je a zasahovat do hry. A také si ráda vypiju v klidu venku kafe, když to jde,pokud to nejde, piju kafe ve stoje..
Ale připadá mi nefér odsuzovat někoho, kdo s etřeba za celej den doma nezastaví a pak si chce v klidu vypít kafe
- Citovat
- Upravit
26.5.12 12:08
To jo.. s těma skluzavkama je to někdy mazes.. Někdy dvouleté děti sami jezdí jak draci a vedle stojí 4 letá a maminka ji musí přidržovat..
Prostě každý to má jinak..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.12 12:09
Byron souhlas.. s tou kávou.. Ono si pak někdo řekne:,, no jo, any si tam vysedávaji na té zahradě to je mateřská a třeba je to jejich jediná hodinka, dvě klidu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.12 12:11
Přesně,taková aspon půl hodinka za celý den,kdy si můžu sednout a mít svatý klid,to je k nezaplacení 
Joo kde jsou ty časy,co jsem neměla půlhodinky,ale hodinovky klidu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
byron
26.5.12 12:11
@kvaček píše:
Byron souhlas.. s tou kávou.. Ono si pak někdo řekne:,, no jo, any si tam vysedávaji na té zahradě to je mateřská a třeba je to jejich jediná hodinka, dvě klidu
no a ono to tak často je.. Já prostě odpo, když jdu někam na zahrádku s dětským koutkem, tak odmítám posluhovat skoro šestiletému synovi, který mě vidí sedět a nějak ho to dráždí . Takže maj porstě zákaz. Samozřejmě řeším porblémy, konflikty atd. pokud je klid, nesmí na mě mluvit .
Za nejmenší stojím furt, je schopná vylézt na klouzajdu a na to nemám nervy, fakt s ebojím.
- Citovat
- Upravit
26.5.12 21:46
@Anonymní píše:
Mě teď připomělo, když čtu tvůj příspěvek, že jsem ráda, že jsem máma taková jaká jsem. I když občas zatraceně klidnější a míň náročnější dítko bych si přála, abych si trochu odpočinula. Byla jsem u své kamarádky a její chlapeček ji nijak nevyžaduje, je to prostě pravý opak. Já si s dcerou malovala a přitom jsme vykládaly a když jsem viděla jak on za náma běhal a chtěl být pořád s náma, tak mi ho bylo až líto. Bylo celé odpoledne v tomto duchu a kamarádka nic, byla spokojená, že si vystačí sám, ale jak ten chlapeček byl zvídavý a jak chtěl něco dělat. Říkala jsem si, že třeba pochopí, ale ne, jí to tak vyhovuje. Prý si sám vystačí. Tohle je pro mě moc taky už.
Presne o tom mluvim! Dite nevyzaduje matku, protoze uz vi, ze to zabere. Ze maminka se mu stejne nebude venovat. My delame temer vsechno krome malovani. Je na to jeste prilis brzo, porad si vsechno strka do pusy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.12 22:47
Ahoj taky mám náročné batole ak tomu se mu narodil malý bráška a to je teprve něco 
Ale ted 2 a půl měsíce po porodu ,už se to začíná lepšit.Už mi u každého kojení nestojí u nohy aneřve.Bud si vyšplhá ke mě na klín nebo si hraje apovídáme si.Už nevyžaduje pokaždý na procházce chovat,zatím co já tlačím kočárek,ale jezdí na motorce-kdy tedy pro změnu já s kočárem letím za ním Už neřve,kdykoliv vyndám miminko na přebalení,už za mnou neběhá po bytě s jekotem,kdykoliv jdu třeba jen do koupelny atd 
Tohle uřvaný chování měl tedy vždycky,zlepšilo se to před narozením mimča a s porodem brášky se vše vrátilo do původního katastrofálního stavu-kdy jsem se denně ptala-Co jsem komu udělala??? Ale jak říkám-už se to pomalu lepší To naše batole má neuvěřitelnou kombinaci divokosti,vzteklosti+citlivosti a mazlivosti.Na hřišti si tedy hraje moc rád,děti zbožnuje,ale je to záhul pro mě-uhlídat 22měsíční batole na hřišti plném dětí je nářez.Když mimčo spinká je to v cajku,ale když třeb akojím nebo houpu kočárek-je to na prd Vždy přitom hrozí že se zraní nebo zraní někoho on.Co se narodilo mimčo,našel si totiž při kojení bráchy novou zábavu-háže věcmi a jídlem a hrozně ho baví,že s tím nemůžu nic dělat.Začal to dělat i venku třeba s pískem nebo autíčky a to je fakt o nervy.když nemusím zrovna řeit mimčo,zasáhnu raz dva-ale když to nejde-je to o hubu a většinou pak co nejdřív odcházím se řvoucím batoletem domu No bojujeme s tím a každý večer sama sebe chválím,jak jsem dobrá že jsme úspěšně zvládli další den a přežili všichni zúčastnění
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.5.12 14:03
@ddinna píše:
Ahoj taky mám náročné batole ak tomu se mu narodil malý bráška a to je teprve něco
Moc tě obdivuju, já se přiznám, že si zatím nedovedu moc představit mít miminko u naší dcerky, ale tak do roka bych jí ráda sourozence samozřejmě pořídila. Musí to být opravdu víc než náročné.
divokosti,vzteklosti+citlivosti a mazlivosti - a tohle jak jsi psala je přesně naše dcera
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Mě teď připomělo, když čtu tvůj příspěvek, že jsem ráda, že jsem máma taková jaká jsem. I když občas zatraceně klidnější a míň náročnější dítko bych si přála, abych si trochu odpočinula. Byla jsem u své kamarádky a její chlapeček ji nijak nevyžaduje, je to prostě pravý opak. Já si s dcerou malovala a přitom jsme vykládaly a když jsem viděla jak on za náma běhal a chtěl být pořád s náma, tak mi ho bylo až líto. Bylo celé odpoledne v tomto duchu a kamarádka nic, byla spokojená, že si vystačí sám, ale jak ten chlapeček byl zvídavý a jak chtěl něco dělat. Říkala jsem si, že třeba pochopí, ale ne, jí to tak vyhovuje. Prý si sám vystačí. Tohle je pro mě moc taky už.