Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Umístit syna do ústavu?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
13.11.22 17:17
- Citovat
- Upravit
13.11.22 17:17
@Anonymní píše:
Dobrý den, z pochopitelných důvodu anonym. Mám z předchozího manželství 16 syna, je neskutečně agresivní, sprostý, několikrát mě málem napadl, mladšího syna napadá též i když se ho snažím chránit. Na zakladce šikanoval spolužáky, měl dvojky z chování. Můj současný manžel toho už má dost a já se mu ani nedivím, má teď zdravotní problémy, potřebuje klid, ale když u nás jí doslova kvůli synovi nemá ani jednu minutu. Manžel taky dceru z předešlého vztahu, je stejně stará jako syn, puberta jí začala teprve teď a syn na ní má špatný vliv. Syn se léčí několik let na psychiatrii, bere léky, ale nic se nezměnilo. Sam psychiatr mi teď doporučuje ústav. Máte někdo zkušenosti s ústavem, pomohlo to?
Nevěřím tomu moc, jakože jste udelali vše co šlo.
Za každou cenu mu nějakou tu diagnózu potřebujete naordinovat abyste přikryli to, co jste výchovou nezvládli?
Roky kluk bere léky a jeho chování je stále stejné?
Tak změnit psychiatra za ty léta nikoho nenapadlo?
Jakože jen všichni přihlizite tomu, že nevíte, co komu kde kluk udělá?
Celou dobu žádný zásah? Co ty jeho oběti, které šikanuje?
To vám vše tak prochází, jakože se rodiče obětí spokojí s 2 z chování a jede se dál?
A bere ty léky vůbec?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jahuhudka
13.11.22 17:18
@Tofifea píše:
Jak? Jak lze ochránit sourozence a zároveň poskytovat zázemí takovému člověku?
Tak především láskou a přijetím. Velká část agrese muže plynout prave z pocitu nepřijetí a pocitu, ze ho nikdo nemá rad. Jasné, ze to pak graduje a situace se stane neresitelnou normální cestou. K lidem s diagnozou nemohu přistupovat jako k nepostizenemu člověku.
- Citovat
- Upravit
13.11.22 17:22
@jahuhudka píše:
Tak především láskou a přijetím. Velká část agrese muže plynout prave z pocitu nepřijetí a pocitu, ze ho nikdo nemá rad. Jasné, ze to pak graduje a situace se stane neresitelnou normální cestou. K lidem s diagnozou nemohu přistupovat jako k nepostizenemu člověku.
Jsem očekávala praktický návod. Jako nejaký příklad. Když se ožene po matce, nebo je agresivní vůči sourozenci, že školy chodí hlášky, jak šikanuje - tak jak, když se něco takového stane?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.22 17:23
@Anonymní píše:
@vokishka Jo kdybych aspoň věděla že to fakt pomůže… Ale takhle mám ale strach že o syna definitivně přijdu. Manžel mu už před tim hrozil ústavem, pasťákem a všem možným a syn vyhrožoval že mi pak manželovi zničil život a mě by už nikdy nechtěl vidět.
a stalo by se něco zásadního?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jahuhudka
13.11.22 17:25
@Tofifea píše:
Jsem očekávala praktický návod. Jako nejaký příklad. Když se ožene po matce, nebo je agresivní vůči sourozenci, že školy chodí hlášky, jak šikanuje - tak jak, když se něco takového stane?
To je prakticky návod. Od mala ho milovat a přijímat. Hledat cesty aby byly pevná pravidla, ale ne vojensky režim. Společný čas a mluvení. Pokud se dítě cítí doma milované, obvykle nesikanuje okolí. To je obrana ( nebo třeba neléčené schizofrenie)
- Citovat
- Upravit
13.11.22 17:25
@Anonymní píše:
@Zeoli Syn musel kvůli svému chování změnit školu, na té nové škole už vyloženě nikoho nešikanoval, jen se stal brzy takovým vůdcem, spolužáci k němu měli respekt a dělali všechno co jim přikázal. To jsem musela řešit z některými rodiči.
A teď je na jaké škole? Na horší nebo na lepší, jestli víš, jak to myslím?
A jak se to podařilo s rodiči vyřešit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.22 17:26
@jahuhudka píše:
To je prakticky návod. Od mala ho milovat a přijímat. Hledat cesty aby byly pevná pravidla, ale ne vojensky režim. Společný čas a mluvení. Pokud se dítě cítí doma milované, obvykle nesikanuje okolí. To je obrana ( nebo třeba neléčené schizofrenie)
Jo takhle si to myslíte, že to vždy funguje. Tak to pak jo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.22 17:26
@Anonymní píše:
@ontarova.stara Ano tu diskuzi si taky pamatuju, my to nejsme. I když je pravda, že manžel byl na syna hodně přísný, ale já bych nikdy nedovolila aby na něj byť jen stáhl ruku. Teď jak má manžel zdravotní problémy, mého syna už tak moc neřeší, řeší teď hlavně svou dceru na kterou je teď ještě přísnější než byl na mého syna.
Jinak nepopírám že jsem neudělala ve výchově nějaké chyby… Snažím ale teď synovi všechno vynahradit, zanedbávam kvůli tomu mladšího syna. Ne že bych na mladšího teď nějak kašlala, jen se víc věnují staršímu. Bojím se i mladší kvůli naši situaci doplatí, i když je zatím celkem bezproblémový.
Syn má už od malá zjištěné adhd, před 2 lety mu byla zjištěna porucha osobnosti. Jsem už ze všeho blbá a zapomněla jsem napsat, že nejde o klasický ústav, ale spíš léčebnu. Psychiatr by byl rád kdyby tam byl delší dobuTy tady přímo píšeš, že tvůj současný chlap nejdříve výchovne řešil kluka, který ho měl evidentně v paži. Teď to dělá i vlastní dceři. Zajímalo by mě, jak ta jeho přísná výchova vypadá. Stejně tak jako ta tvá…
A co bio otec? Ten se jak na klukovi podepsal?
Něco mi hodně napovídá, že tam jste toho kopec podělali jakožto „rádoby rodiče.“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.22 17:28
@krajta píše:
Spíše vidím obrovský problém v tobě jako v matce. Agresivní a sprostý není ze dne na den, chyba bude ve špatné výchově, za kterou vděčis sama sobě
.
psychiatrická diagnóza nevzniká špatnou výchovou a žádnou láskou se léčit nedá @jahuhudka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jahuhudka
13.11.22 17:29
@Tofifea píše:
Jo takhle si to myslíte, že to vždy funguje. Tak to pak jo.
Ne není to 100% návod 
ale myslím, ze tato cesta u zakladatelky nebyla. Léky, vyhrožování, odmítání a vina. Jasneze je agresivni
- Citovat
- Upravit
jahuhudka
13.11.22 17:30
@stinga píše:
psychiatrická diagnóza nevzniká špatnou výchovou a žádnou láskou se léčit nedá @jahuhudka
Asi špatne čteš. To jsem nenapsala. Ale deti (i dospěli) s diagnozou musí především cítit ze jsou chtěni a milování. Alespoň od matky.
- Citovat
- Upravit
13.11.22 17:34
@jahuhudka píše:
Asi špatne čteš. To jsem nenapsala. Ale deti (i dospěli) s diagnozou musí především cítit ze jsou chtěni a milování. Alespoň od matky.
no víš - to jsou takové ty chumláčkové rady zvenčí, od lidí, kteří to nezažili
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.22 17:35
Jak mi tady skáčou pořád reklamy, tak se mi to blbě odcitovalo a poskládalo. Tak znova.
Ty tady přímo píšeš, že tvůj současný chlap nejdříve výchovne řešil kluka, který ho měl evidentně v paži. Teď to dělá i vlastní dceři. Zajímalo by mě, jak ta jeho přísná výchova vypadá. Stejně tak jako ta tvá, která se ti až tak nepovedla. Což sama připouštís.
A co bio otec? Ten se jak na klukovi podepsal?
Něco mi hodně napovídá, že tam jste toho kopec podělali jakožto „rádoby rodiče.“
Pokud ten kluk se snaží fungovat jako „vůdce“, tak to má hlavě víc než v pořádku. Takový vzor mu doma dáváte. Poslouchat bez ohledu na to, jaký to má smysl a kdo příkazy vydává. Současného chlapa kluk přestal bavit, tak zase není nikde ukotvený a tak nějak pořád dokola. Ten kluk nemá žádnou životní jistotu. Vlastně se ničeho kloudného od vás nedočkal. Neví co sám se sebou.
Jdete na něj pravděpodobně silou… Tohle máte výsledek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jahuhudka
13.11.22 17:36
@stinga píše:
no víš - to jsou takové ty chumláčkové rady zvenčí, od lidí, kteří to nezažili
Opravdu? 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
A zlepšil se trochu i doma? Pokud ano, tak bych ho tam nedávala.. Rodičům spolužáků vysvětlit, že si party mladí v tom věku normálně vytvářejí. ( Teda pokud to, co spolužákům nařizuje není šikana, krádež, atd.) A skutečně se mu více věnovat. Mladší to na nějakou dobu zvládne. Máte aktivitu, co děláte sami dva - tedy Ty a starší syn? Měli jste někdy něco takového?