Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Umístit syna do ústavu?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
pet p
13.11.22 17:56
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.11.22 17:58
@Trojlístek Manželova výchova vypadá takhle - neuděláš si úkol vezmu ty mobil, neuklidíš si po sobě fajn ale do té doby půjdeš jen do školy, jinak nikam. Řekl jsi sprostě slova, 3 měsíce nedostaneš žádné kapesné, odmlouval si mě matce učitelce napíšeš na celý prázdný sešit už nikdy nebudu odmlouvat atd. U své dcery už praktikuje i fizicky tresty, dvakrát jí dál facku. I když jeho dcera už není malé dítě, tak manžela skoro vůbec neposlouchá. Chtěl fizicky trestat i syna a dost jsme se kvůli tomu hádali, já jsem mu dala jasné najevo, že jakmile si na syna něco dovolí, ho okamžitě s oběma synama opustím. Moje výchova vypadá tak že se snažím řešit skoro všechno kompropisy a domluvou. To mi bylo od syna útlého dětství vyčítáno celou rodinou a všemi učiteli. Jeho otec ho měl od našeho rozvodu každý druhý víkend, pak se oženil měl nové dítě a syna si od té doby bral jen jednou týdně po škole do cukrárny, nebo někde kde to měl rád. Takže se na něho vykašlal a samozřejmě to na syna mělo zlý dopad. Když byl syn starší tak se zas on vykašlal na svého otce a nikam s ním chodit nechtěl a já ho do toho ani nenutila. Řešila jsem jeho problémy samozřejmě pak i s jeho otcem, ale ten mi pořád jenom říkal co mám dělat a na to jsem teda zvědavá fakt nebyla. Chtěla jsem aby se konečně vzchopil a byl zase jeho táta. Ale on měl pořád jen výmluvy, že má moc práce a novou rodinu, jako kdybych já snad byla bez práce a měla jen syna.
- Citovat
- Upravit
pet p
13.11.22 18:02
Zakladatelko, chodil syn na psychoterapii? Zkoušeli jste rodinnou terapii s účastí tebe i manžela? Předpokládám, že asi ano. Jaké z toho byly závěry? Nezlepšilo se nic ani na přechodnou dobu?
- Citovat
- Upravit
13.11.22 18:04
@pet p píše:
Aha. Tak je zvláštní, že v každé knížce o výchově se píše, že dítě reaguje podle toho, jak se k němu chová rodič. A že změna v chování dítěte musí vždy začít změnou přístupu rodičů k němu. Dále se v každé knížce o výchově píše, že jdeme dítěti vzorem (takže např. pokud vyhrožujeme pasťákem, dítě se naučí akorát vyhrožovat a stupňovat agresi nebo např. pokud sami neumíme ovládat svoje emoce a dítě bijeme nebo v něm vzbuzujeme strach jiným způsobem, vede to např. k úzkostem v dospělém věku a k tomu, že se nenaučí řešit věci v klidu, ale řeší je slovním napadáním, fyzickým útokem atd.). Vždycky jsem si myslela, že čtu spíš odbornou literaturu, založenou na praktických zkušenostech autorů (většinou psychologové) a ne pohádky.
Platí tyhle knížky i pro psychopaty a další poruchy, s kterými se člověk již narodí?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pet p
13.11.22 18:05
@Anonymní píše:
@Trojlístek Manželova výchova vypadá takhle - neuděláš si úkol vezmu ty mobil, neuklidíš si po sobě fajn ale do té doby půjdeš jen do školy, jinak nikam. Řekl jsi sprostě slova, 3 měsíce nedostaneš žádné kapesné, odmlouval si mě matce učitelce napíšeš na celý prázdný sešit už nikdy nebudu odmlouvat atd. U své dcery už praktikuje i fizicky tresty, dvakrát jí dál facku. I když jeho dcera už není malé dítě, tak manžela skoro vůbec neposlouchá. Chtěl fizicky trestat i syna a dost jsme se kvůli tomu hádali, já jsem mu dala jasné najevo, že jakmile si na syna něco dovolí, ho okamžitě s oběma synama opustím. Moje výchova vypadá tak že se snažím řešit skoro všechno kompropisy a domluvou. To mi bylo od syna útlého dětství vyčítáno celou rodinou a všemi učiteli. Jeho otec ho měl od našeho rozvodu každý druhý víkend, pak se oženil měl nové dítě a syna si od té doby bral jen jednou týdně po škole do cukrárny, nebo někde kde to měl rád. Takže se na něho vykašlal a samozřejmě to na syna mělo zlý dopad. Když byl syn starší tak se zas on vykašlal na svého otce a nikam s ním chodit nechtěl a já ho do toho ani nenutila. Řešila jsem jeho problémy samozřejmě pak i s jeho otcem, ale ten mi pořád jenom říkal co mám dělat a na to jsem teda zvědavá fakt nebyla. Chtěla jsem aby se konečně vzchopil a byl zase jeho táta. Ale on měl pořád jen výmluvy, že má moc práce a novou rodinu, jako kdybych já snad byla bez práce a měla jen syna.
Takže autoritářská výchova založená na trestech, na motivaci strachem, navíc fyzické tresty. Ty to nevidíš, jaké to má důsledky? Tvůj manžel to nevidí?
- Citovat
- Upravit
pet p
13.11.22 18:10
@Tofifea píše:
Platí tyhle knížky i pro psychopaty a další poruchy, s kterými se člověk již narodí?
To nevím, zakladatelka zmiňovala adhd a poruchu osobnosti. O psychopatech nemluvila a ani o dalších poruchách.
Každopádně to, co zakladatelka píše (způsob výchovy, jak bio otec syna vytěsnil apod.) mi přijde, že docela odpovídá důsledkům popisovaných v těch knížkách.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.11.22 18:22
@pet p Závěr byl takový jak už tu víc lidí psalo že je velká chyba i v manželovi, ten s tim nesouhlasil, ale nechal pak výchovu víceméně na mě, jen mě někdy podpořil v situaci kdy jsem si moc nevěděla rady. Syn měl občas období kdy byl třeba úplně v pohodě, trvalo to tak 3 4 dny, jednou vydržel celý týden. Ale pak to zas začalo agresivita, různé záchvaty i z nějaké maličkosti. Teď takové období už vůbec nemá a je pořád takový jaký je. Takže se situace spíš zhoršila, jsem jeho máma a asi vím z čeho to pochází, syn se teď hodně trápí. Ale i když jsem zkusila milión pokusu o normální pokec, tak to vůbec nezabralo. Se synem se teď nedá o ničem bavit. To mi psychiatr rádi ať ho do ničeho nenutím a že musí přijít sam a říct co ho trápí, s čím má problém.
- Citovat
- Upravit
pet p
13.11.22 18:37
A nechtěl by třeba chodit s tebou společně na terapii nebo aspoň k mediátorovi (abyste si stanovili povinnosti, normální chování ad.)? Komunikace je základ. Ale pokud nechce, tak nechce. Jak ten normální pokec, jak píšeš, probíhá? Často totiž rodič může najíždět automaticky do poučování, moralizování, skrytého vyčítání apod.
- Citovat
- Upravit
pet p
13.11.22 18:39
A je špatné, že manžel nepřipouští chybu. Bohužel si tím stylem výchovy zadělává na problémy i s dcerou 
- Citovat
- Upravit
13.11.22 18:42
@stinga píše:
psychiatrická diagnóza nevzniká špatnou výchovou a žádnou láskou se léčit nedá @jahuhudka
Přesně tak. A nedá se ani vychovat.
Je to v genech. Někdy se prostě narodí chyba, omyl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jahuhudka
13.11.22 18:44
@Zeoli píše:
Přesně tak. A nedá se ani vychovat.
Je to v genech. Někdy se prostě narodí chyba, omyl.
Málo kdy používám, ale 
- Citovat
- Upravit
13.11.22 18:47
@pet p
@pet p píše:
A je špatné, že manžel nepřipouští chybu. Bohužel si tím stylem výchovy zadělává na problémy i s dcerou
Jenže te dcery je to aspoň otec. Pro tohohle kluka to může být normální vetřelec nebo machrujici amant jeho matky, která ho ještě ke všemu nebrání. A jeho vlastní táta se na něj taky vykašlal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pet p
13.11.22 18:48
@Zeoli píše:Četlas celou diskuzi?
Přesně tak. A nedá se ani vychovat.
Je to v genech. Někdy se prostě narodí chyba, omyl.
- Citovat
- Upravit
13.11.22 18:51
@jahuhudka píše:
Málo kdy používám, ale
Proč? Psychická nemoc není v pořádku, nebo ano?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jahuhudka
13.11.22 18:52
@Zeoli píše:
Proč? Psychická nemoc není v pořádku, nebo ano?
Ty nejsi v pořádku. Br mám z tebe husi kůži
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Aha. Tak je zvláštní, že v každé knížce o výchově se píše, že dítě reaguje podle toho, jak se k němu chová rodič. A že změna v chování dítěte musí vždy začít změnou přístupu rodičů k němu. Dále se v každé knížce o výchově píše, že jdeme dítěti vzorem (takže např. pokud vyhrožujeme pasťákem, dítě se naučí akorát vyhrožovat a stupňovat agresi nebo např. pokud sami neumíme ovládat svoje emoce a dítě bijeme nebo v něm vzbuzujeme strach jiným způsobem, vede to např. k úzkostem v dospělém věku a k tomu, že se nenaučí řešit věci v klidu, ale řeší je slovním napadáním, fyzickým útokem atd.). Vždycky jsem si myslela, že čtu spíš odbornou literaturu, založenou na praktických zkušenostech autorů (většinou psychologové) a ne pohádky.