Upovídaný člověk

Anonymní
22.12.22 17:20

upovídaný člověk

Ahoj, máte nějakou účinnou radu, jak zastavit upovídaného člověka? Mám kamarádku moc ráda, ale je celé dny sama v práci a žije sama, takže si s nikým moc nepopovídá :( a jakmile se vidíme, tak mě nepustí ke slovu a když se loučíme, tak je schopna mě i před domem hodinu zdržet a mluvit a mluvit. Promluvit jsem s ní zkusila, říkala, že to ví… Dřív jsme si byly velmi blízké, takže mě mrzí, že je to teď takto. Prosím anonymně, docela se za to, že píšu tohle o kamarádce stydím :oops:.

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
20883
22.12.22 17:23

Řadu? Prostě ji řekni ať přestane mluvit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4706
22.12.22 17:26
@Anonymní píše:
Ahoj, máte nějakou účinnou radu, jak zastavit upovídaného člověka? Mám kamarádku moc ráda, ale je celé dny sama v práci a žije sama, takže si s nikým moc nepopovídá :( a jakmile se vidíme, tak mě nepustí ke slovu a když se loučíme, tak je schopna mě i před domem hodinu zdržet a mluvit a mluvit. Promluvit jsem s ní zkusila, říkala, že to ví… Dřív jsme si byly velmi blízké, takže mě mrzí, že je to teď takto. Prosím anonymně, docela se za to, že píšu tohle o kamarádce stydím :oops:.

Nechtěla by chodit třeba číst do domova důchodců?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
33507
22.12.22 17:28
@Anonymní píše:
Ahoj, máte nějakou účinnou radu, jak zastavit upovídaného člověka? Mám kamarádku moc ráda, ale je celé dny sama v práci a žije sama, takže si s nikým moc nepopovídá :( a jakmile se vidíme, tak mě nepustí ke slovu a když se loučíme, tak je schopna mě i před domem hodinu zdržet a mluvit a mluvit. Promluvit jsem s ní zkusila, říkala, že to ví… Dřív jsme si byly velmi blízké, takže mě mrzí, že je to teď takto. Prosím anonymně, docela se za to, že píšu tohle o kamarádce stydím :oops:.

Zalep jí pusu :mrgreen: Potřebuje se vykecat no, ví o sobě, že tu pusu na chvilku nezavře, ale stejně prostě musí. Tak se nauč jí prostě utnout. Žádný stání hodinu před domem. Prostě rozloučit, a jít. Řekneš mi to příště. Když tě nepustí ke slovu, tak jí prostě utni. Mlč, teď budu chvilku mluvit já. Jinak to asi nejde no :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Tala20
22.12.22 17:33
@Anonymní píše: … jakmile se vidíme, tak mě nepustí ke slovu a když se loučíme, tak je schopna mě i před domem hodinu zdržet a mluvit a mluvit.

Pokud je to opravdu kamarádka, dej si s ní sraz někde v kavárně, cukrárně, nebo v restauraci. Ona bude povídat, Ty nebudeš nervózní. Nebudeš nikam spěchat, uvolníš se, dáš si zákusek, a vyslechneš ji.

Pokud Tě přepadne nečekaně, sděl jí na samém počátku že máš dnes maximálně 9 minut času. A ten čas dodrž - pak jedna minuta na rozloučení a podání ruky, to je max. 10 minut a odchod. Vyřešeno.

Příspěvek upraven 22.12.22 v 18:41

  • Citovat
  • Upravit
3958
22.12.22 17:36

Takových lidí jsem za život potkala několik. A není mi to sympatické, protože “konverzace” probíhá ve stylu, že dotyčný hodinu mluví, a pak se zeptá “a co ty?”, já odpovím pár větami a rozejdeme se. S takovými lidmi se nepřátelím, proč taky. Nic by mi takové přátelství nepřinášelo. S přáteli vedeme dialogy, nikoli monology.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Dlouhá punčoška
22.12.22 18:46

Prostě kamarádka by si na vymluvení měla najít ještě nějaké jiné posluchače než Tebe.
Nápad s předčítáním a konverzací je výborný. Může se přihlásit jako dobrovolnice u starších lidí nebo u dětí.

  • Citovat
  • Upravit
4164
22.12.22 18:49

Existují nezastavitelní lidé, kterým huba jede, od tématu odbočují a oklikou se k němu vrací, konverzace nemožná a utnout to nelze.
Znám takové lidi dva, s jedním se nestýkám z vlastního rozhodnutí, druhý mě přestal vyhledávat, když jsem při jeho slovním průjmu několikrát usnula.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
499
22.12.22 19:24

S takovým člověkem nic nenaděláš.., jen ho směřovat tam, kde by měl posluchače, osamělá důchodkyně si jistě ráda bude povídat, či naslouchat.. ovšem jde to, zda monolog vede nějak zajímavě nebo jsou to nářky na život. Měla jsem 2 takové kamarádky, nějak se už nepotkáváme, jsem tomu ráda..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Svetluska55
22.12.22 19:31

S věkem se to zhoršuje..vždycky vytocim číslo na babičku, dám si ji nahlas a ona 15minut v kuse hovoří, já mám tak jednu větu. U toho dělám něco jiného a jen pritakavam. Čím je starší, tím se min ptá a fakt už jen jede to svoje.
Potřebuje se vykecat, no..

  • Citovat
  • Upravit
22.12.22 19:47
@Karamba2020 píše:
Existují nezastavitelní lidé, kterým huba jede, od tématu odbočují a oklikou se k němu vrací, konverzace nemožná a utnout to nelze.
Znám takové lidi dva, s jedním se nestýkám z vlastního rozhodnutí, druhý mě přestal vyhledávat, když jsem při jeho slovním průjmu několikrát usnula.

Tohle zní jako výborná historka s tím usnutím, pověz víc. :mrgreen:

Jinak k tématu, jednou jsem takhle taky ukončila kontakt s kamarádem (30+), kterému jsem dělala vrbu u nenaplněného platonického zamilování. Snad nikdy se nezeptal, jak se mám já. Trpělivost mi došla ve chvíli, kdy jsem byla v Londýně v dobu, kdy se tam stal teroristický útok. Na mobilu jsem ráno měla několik zpráv od ostatních přátel, jestli jsem v pořádku. A jednu zprávu od něj: “Tak se zase neozvala…”.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7713
22.12.22 19:55

Tohle je docela nepříjemné řešit. Řekla bych jedině říct, že už musíš jít a prostě JÍT. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7713
22.12.22 19:57

@arinecka Co to máš za obrázek? :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7713
22.12.22 19:59
@Karamba2020 píše:
Existují nezastavitelní lidé, kterým huba jede, od tématu odbočují a oklikou se k němu vrací, konverzace nemožná a utnout to nelze.
Znám takové lidi dva, s jedním se nestýkám z vlastního rozhodnutí, druhý mě přestal vyhledávat, když jsem při jeho slovním průjmu několikrát usnula.
:lol: :lol: :lol: :lol:
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4164
22.12.22 20:15
@broskvová zmrzlina píše:
Tohle zní jako výborná historka s tím usnutím, pověz víc. :mrgreen:Jinak k tématu, jednou jsem takhle taky ukončila kontakt s kamarádem (30+), kterému jsem dělala vrbu u nenaplněného platonického zamilování. Snad nikdy se nezeptal, jak se mám já. Trpělivost mi došla ve chvíli, kdy jsem byla v Londýně v dobu, kdy se tam stal teroristický útok. Na mobilu jsem ráno měla několik zpráv od ostatních přátel, jestli jsem v pořádku. A jednu zprávu od něj: “Tak se zase neozvala…”.

To je strašný… to prostě není kamarád, ale spíš už pacient…

a já zklamu, k tomu se neváže historka, je to nuda - byla jsem po operaci, neexistovaly ještě home officy, nečinností jsem lezla po zdi, tak jsem byla ráda za každou návštěvu, která mi zkrátí dlouhé tři týdny rekonvalescence. Chodil známý ze sousedství, sedávali jsme v raně podzimním slunku na terase, to samo o sobě uspává, k tomu ten proud řeči, lepší než Hajaja (kdo pamatuje? :-) On pak konstatoval, že bohužel nejsme na stejné vlně a nehodlá házet perly do sviní.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Aktuálně na Instagramu

Umožňuje to nová legislativa. Zjistěte podrobnosti.

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová