Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Holky hlidani nehrozi, jsem od rodiny 40km. nikam nechodim, jen na nakup, na vic nemam silu. utapim se v tom
@nejvíczoufalá píše:
Ja chtela aby mel tatu odmalicka..
No nevím jestli je dobré blbnout mu hlavu každý týden jiným chlapem
Prcek potřebuje hlavně klidnou mámu a pokud seš každou chvíli zblázněná do nějakýho chlapa, tak to asi není úplně v pořádku.
Moc na to tlačíš a proto s tebou chlapi jednají jak s kusem hadru, jsi pro ně levné zboží. Tátu má dítě jen jednoho. Jestli se o něj nezajímá, tak proboha netahej domů pořád někoho dalšího ![]()
@nejvíczoufalá píše:
Holky hlidani nehrozi, jsem od rodiny 40km. nikam nechodim, jen na nakup, na vic nemam silu. utapim se v tom
40km neni takova dalka, ne?
Jednou za cas dat prcka na hlidani by slo, pokud ma rodina zajem a ochotu.
Řekla bych, že na to moc tlačíš. Nikde není psáno, že budeš do smrti sama, dej tomu čas…mít doma v podstatě cizího chlapa za každou cenu jen proto, aby měl tvůj syn „tátu“ mi nepřijde rozumné. Radši si užívej v klidu chvilky se synem a časem se jistě najde někdo, kdo vás bude mít rád, nehnala bych se po rozchodu hned do nového vztahu. Já naprosto chápu, že ti chybí chlapská náruč a pocit, že tě má někdo rád…ale rád tě jistě má i tvůj syn a to by pro tebe teď mělo být na prvním místě, kvůli němu se snaž vzchopit a dát se dohromady…určitě bude radši, když bude mít prozatím „jen“ klidnou maminku a časem třeba i fajn tátu, než aby měl doma každou chvilku jiného „tátu“ a kvůli tomu věčně nešťastnou maminku…
@nejvíczoufalá a není možnost se vrátit k rodině, alespoň do stejného města?? Mohli by jste se navštěvovat a nebyla bys tak sama. Když jdeš na nákup tak to vem procházkou po okolí, já se sice taky nerada procházím sama, ale občas je to fajn, zkus najít místo kde se schází maminky a nenápadně se vetři, třeba najdeš kamarádku na procházky
Zase ta neschopnost být sama
proč nutně potřebuješ chlapa, když si navíc vybíráš ne zrovna vhodné typy? vykašli se na to a žij si svůj život s dítětem…a nějak to dopadne ![]()
My mame jednu. babičku 130 km, další pres 300 km, jezdím si k nim s prckem odpočinout, pohlídaji, uvaří, zůstáváme treba tyden, pak se vracíme do svého bytu, na střídačku
TAK ja te asi taky moc nepodrporim. Doporucuju se vys.rat na chlapa a zacit se vebovat sobe a diteti. Tohle co delas ty, nema naprosty smysl.
Holky ja vim ze nejsem jedina, ale ja uz proste nemuzu! uz dlouho se nedokazu venovat naplno malymu, ano, priznam si to. a ano, nedokazu byt sama, vim ze je to spatne, ale je to tak. nevim kde zacit, jak znovu vstat
Neblbni, a neskákej od jednoho chlapa ke druhýmu..asi je na tobě vidět že jsi oufalá, a to přitahuje chlapy-blbce jak magnet…dej si pauzu. nic ve zlým, ale pokud bys v tom pokračovala, tak to pro malýhio nebude dobrý, každý měsíc doma jiný „strejda“. mě je jasný že jen hledáš lásku, ale jdeš na to blbě, věř mi
@nejvíczoufalá a ta rodina 40 km daleko má zájem? co k nim na nějakou chvíli zajet, nechat malého pomazlit babičkou a odfrknout si trochu?
Musíš si prostě ujasnit co vlastně chceš, jestli chlapa ať už na chvíli, nebo být v pohodě a vychovávat synka, nikdo ti nekecá do výchovy
nemusíš uklízet fusekle a podobně
zkus si najít chlapa třeba jen na psaní, nebo kamarádku na psaní, kup si něco na sebe až půjdeš na nákup, umej si vlasy, namaluj se a vyraž na procházku
nevím jak to máš s rodinou, ale jela bych k nim na víkend odpočívat ![]()
@nejvíczoufalá píše:
Holky potrebuju se asi jen vypovidat. mam skoro rocniho syna. jeho otec se na nas v jeho 8 mesicich 4 dny pred svatbou po 6ti letech vykaslal. V ramci rodiny pro maleho jsem ihned skocila do noveho vztahu-pres internet. nemeli jsme kam jit, tak jsme spolu zacali po 14 dnech bydlet. Ve slabe chvilce mi ale dal facku, takze jsem ho ihned vystehovala. nelenila jsem a opet si dala inzerat a opet si nasla chlapa, ktereho jsem si v zachvatu zamilovanosti taky k sobe nastehovala. Byl hodny, na chlapa i chapavy, ale na to kolik mu je mel dost nevhodne reci typu sexualni narazky, poucovani o vecech o kterych nic nevedel. kazdicky den me necim nastval. mel nas opravdu rad, nicmene ja proste nebyla stastna. prave jsme se pohadali a ja mu rekla at vypadne, tak se odstehoval. byli jsme spolu mesic. malymu uz bude rok a ja sem na pokraji zhrouceni. nikdy nebude mit rodinu a ja nebudu stastna! uz nemam silu vubec na nic. nikoho tu neznam, nemam sanci se seznamit, nemluve o tom ze nejsem zadna kraska. stala se ze me totalne zakomplexovana bytost bez kapky sebevedomi, jsem vztahovacna, nedokazu zit, jen prezivam. nemam kamaradky a rodina ma v tomto nazory ktere me nepodpori. uz nevim kam dal. za zivot jsem mela jen ty 3 chlapy-je mi 22, a delala jsem pro ne vsechno! nejradsi bych usnula a uz se neprobudila. strasne mi chybi laska, obeti. omlouvam se za zmatenost, ale sotva drzim telefon
Ahojky, to bude dobrý, neboj, jen panikaříš. Pokud jste na tom se synem materiálně tak, že vyžijete a máte kde bydlet, nesháněj honem chlapy jen pro ten pocit rodiny. Podle mě takovéhle střídání partnerů je pro dítě ještě horší, než kdyby jste byli chvíli sami, srovnala jsi si to postupně v hlavě (a věz, že čas toho hodně vyléčí) a pak teprve hledala vážnou známost, ne „jen tak někoho“. Ale nejdůležitější podle mě je a to by jsi měla udělat jako první a na to se soustředit, hledat lásku, ale tím myslím LÁSKU K SOBĚ. To, jak se k vám původní přítel zachoval, je jeho špatná vizitka, ne tvoje, ty za to nemůžeš.
K tučně vyznačenému - chyba. Dělala jsem to stejně, v obdobích, kdy jsem také měla sebevědomí na bodu mrazu, či spíš až někde na severním pólu, i když příčina mého stavu byla tehdy asi jiná než u tebe. Chlap, pokud mu vše předneseš na zlaté podnose a poklonkuješ mu, si tě pak neváží a zametá s tebou, nejsi už pak pro něj zajímavá, on vycítí to tvoje špatné sebevědomí a podle toho s tebou bohužel jedná. Co si o sobě myslíš ty sama, taková pak opravdu jsi.
Mě pomáhalo cvičení - denně jsem se, i několikrát, dívala do zrcadla a učila se mít tu osobu proti sobě ráda
. Na světě je každý z nějakého důvodu, je pro život důležitý a to, jestli je hezký nebo ošklivý, na tom nesejde. Víš, já třeba můžu (po letech
) konečně říct, že vlastně jsem a byla jsem hezká holka. A přesto v mých letech zaminkrákovanosti si se mnou chlapy zametali jak s hadrem a opouštěli mě, většinou kvůli tomu, že si našli jinou. A tímhle stylem se moje sebevědomí propadalo ještě do hlubších propastí..stejně tak si na to dej pozor ty - sama v sobě zkus nejprve najít oporu, je to důležité nejen pro tebe, ale hlavně také pro synka. Jo a ještě - jsem to zamluvila - vzpomínám si také na svojí tehdejší kolegyni, musím říct, že to byla chudák ženská opravdu ošklivá, no a přesto o chlapy neměla nouzi a ti nevěděli, jak by jí nadbíhali. Ale ona se měla zdravě ráda, byla veselá, prostě v pohodě a nechala ty chlapy také, aby jí trochu sami oni „lovili“ (nebo aby se tak aspoň cítili
)
Chce to čas a klid..zamedituj, popřemýšlej, o smyslu života, o všem…přeju ti, aby jsi našla správnou cestu, aby jsi HLAVNĚ NAŠLA NEJPRVE SAMA SEBE - to je totiž to nejdůležitější.
Rodina zajem ma, ale jak by se dozvedeli ze jsme sama, opet by se mi snazili ridit zivot a pochopeni u nich nenajdu
Nedělej nic pro chlapi - dělej konečně něco taky pro sebe!!!
Nauč se být sama se sebou. Pak teprve budeš moc být s někým a být v pohodě.