Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Zdravím, s manželem máme spoustu problému, máme téměř na vše rozdílné názory, ať už jde o maličkosti nebo o důležité věci. Bohužel ani jeden z nás není schopní kompromisu. Taky nás dělí velký věkový rozdíl, takže jsme každý jinde. Už spolu prakticky ani netrávíme čas, oba jsme věčně v práci. I přesto všechno by se, ale manžel chtěl začít snažit o dítě. Mě se to doho nechce, zvlášť v naší situaci kdy se hádáme i po 5 minutách konverzace. Přemýšlela jsem i manželské poradne, ale představa že někomu cizímu vykládám o svém životě se mi příčí. Máte to někdo podobné, co vám pomohlo krizí překonat?
A jak se přihodí, že se s člověkem, se kterým se v ničem neshodnete, vezmete?
Zacala bych tam, ze bych pozadala o rozvod a nasla si k sobe nekoho, kdo:
1. je vekove +/- 5 let.
2. rozumim si s nim
a rozhodne bych si neporizovala dite s timto.
@Kfětoslava píše:
A jak se přihodí, že se s člověkem, se kterým se v ničem neshodnete, vezmete?
prachy, prachy, prachy
@Kfětoslava Vzali jsme se po pár měsíců chození, už tenkrát jsme věděli že nemáme stejně názory a představy o budoucnosti… Ale byli jsme zamilovaní, tak jsme na to moc ohled nebrali.
No já bych tu poradnu zkusila. Ale prijde mi spíše, ze půjdete od sebe než ze se to preklopi k tomu pozitivnímu a snaze o dítě
Určitě bych šla od sebe, pokud jedinný důvod sňatku bylo to, že někoho miluješ, není vůbec o čem uvažovat, když se nezhodnete v základních věcech.
@Anonymní píše:
Zdravím, s manželem máme spoustu problému, máme téměř na vše rozdílné názory, ať už jde o maličkosti nebo o důležité věci. Bohužel ani jeden z nás není schopní kompromisu. Taky nás dělí velký věkový rozdíl, takže jsme každý jinde. Už spolu prakticky ani netrávíme čas, oba jsme věčně v práci. I přesto všechno by se, ale manžel chtěl začít snažit o dítě. Mě se to doho nechce, zvlášť v naší situaci kdy se hádáme i po 5 minutách konverzace. Přemýšlela jsem i manželské poradne, ale představa že někomu cizímu vykládám o svém životě se mi příčí. Máte to někdo podobné, co vám pomohlo krizí překonat?
Takhle z pár vět mi připadá, že bys to manželství zachovat chtěla. Za mě, partnerská poradna může být dobrou pomocí, abyste oba dokázali najít řešení vašich problémů.
@Anonymní píše:
Zdravím, s manželem máme spoustu problému, máme téměř na vše rozdílné názory, ať už jde o maličkosti nebo o důležité věci. Bohužel ani jeden z nás není schopní kompromisu. Taky nás dělí velký věkový rozdíl, takže jsme každý jinde. Už spolu prakticky ani netrávíme čas, oba jsme věčně v práci. I přesto všechno by se, ale manžel chtěl začít snažit o dítě. Mě se to doho nechce, zvlášť v naší situaci kdy se hádáme i po 5 minutách konverzace. Přemýšlela jsem i manželské poradne, ale představa že někomu cizímu vykládám o svém životě se mi příčí. Máte to někdo podobné, co vám pomohlo krizí překonat?
Tak nejdřív si polož základní otázku. Jestli to překonat chceš, jestli ho miluješ a jestli jsi ochotná na tom zamakat. Jestli ti on za to stojí. Jestli jo, tak ti ta poradna může pomoct. Ale musíte to tak mít oba. Jestli ho nemáš ráda, nepomůže už nic.
@JáDante To bych vážně chtěla… Podívám se nějaké poradny v okolí, jen nevím jestli by se mi pak povedlo přesvědčit manžela.
@Anonymní píše:
@JáDante To bych vážně chtěla… Podívám se nějaké poradny v okolí, jen nevím jestli by se mi pak povedlo přesvědčit manžela.
Můžeš jít i sama zpočátku, pak bych ho přibrala - jestli chce dítě, bude se muset přizpůsobit ve spoustě věcí
@bigl Překonat to chci, manžela miluju. Tak nám nejspíš nezbyde nic jiného než tu poradnu aspoň vyzkoušet.
Naše manželství taky prochází krizí, u nás je situace jiná. Máme dvě malé děti, manžel je buď v práci nebo na stavbě, tam já dělám mistra provianťáka. Čtyři roky jsem v podstatě sama na děti, na domácnost, na doktory, i na svoje (nejen) zdravotní trable. Manžel se docela snaží nás brát na dovolené nebo výlety, ikdyž poslední rok je toho společného času ještě míň než dřív. Poslední dobou mu všechno vadí, domácnost je podle něj v nedostatečném stavu, věčně je nafouklý s neřekne proč, fyzický kontakt vyhledává jen, když chce sex. Na přitulení se nemá náladu, chuť, energii, bolí ho celý člověk. Dřív jsme usínali v objetí, teď leží na kraji postele a ani se mě nedotkne. V posledním týdnu je to peklo, nemluví se mnou. Začalo to jeho svátkem, zase byl jak kakabus, po návratu ze stavby jsme mu s dětmi chtěli popřát, on, že nemá čas a že jde cvičit (doma). Bylo odpoledne, děti potřebovali ven, šly mu přát a on si dělá kliky, skoro si od nich ani nenechal dát pusu, já mu teda popřála jen slovně, když ho to tak obtěžovalo. Šli jsme ven. Druhý den byl jakž takž, další den, měli jsme výročí, byl zase na ránu pěstí, protože přislíbil pomoc na stavbě známých a já jsem mu prý nedostatečně připomenula akci dětí ve školce (už jsem ale prostě zvyklá se na jeho časové možnosti nespoléhat a diář mu dělat odmítám). Zase se strašně nakrknul, že jsem mu to měla přece říct a připomenout, že co jsem říkala před týdnem, on si v hlavě nenosí, má tam milion starostí kolem stavby. Večer jsem čekala, že si to vyříkáme. Nic, po usnutí dětí se sebral spát, já měla pro něj v ložnici dárek. Tak jsem nasraně šla a dala mu, že teda hezké výročí. Mrskl s tím o zeď. V noci mi ještě přišel dvakrát vynadat. Druhý den ráno po mě, když jsem spala, hodil růži, že taky přeje hezké výročí. Od té doby mlčí, všechno je moje chyba, samozřejmě. Já taky mlčím. Dvakrát nespal doma. Nikdy se takto nechoval, ikdyž je celá stavba náročná, nakonec jsme si vždycky všechno vyříkali, těch hezkých chvil bylo pořád víc, jak těch horších. Jsem z něj už na nervy. Dnes jsem mu psala do práce, že už nemůžu, jestli si to nezkusíme vyříkat. Odpověď byla dělej si, co chceš.
Zdravím, s manželem máme spoustu problému, máme téměř na vše rozdílné názory, ať už jde o maličkosti nebo o důležité věci. Bohužel ani jeden z nás není schopní kompromisu. Taky nás dělí velký věkový rozdíl, takže jsme každý jinde. Už spolu prakticky ani netrávíme čas, oba jsme věčně v práci. I přesto všechno by se, ale manžel chtěl začít snažit o dítě. Mě se to doho nechce, zvlášť v naší situaci kdy se hádáme i po 5 minutách konverzace. Přemýšlela jsem i manželské poradne, ale představa že někomu cizímu vykládám o svém životě se mi příčí
. Máte to někdo podobné, co vám pomohlo krizí překonat?