Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jedu teď 7. rok doma. Stihla jsem si udělat Bc., dva certifikáty ze znakového jazyka, chodím na blešáky
… a teď se hlásím znovu na VŠ.
Manžel je zlatej. Pomáhá…každý večer děti vykoupe a uspí. Čas od času je vezme na víkend na chalupu. Sám se nabídne a jde s dětmi ven, hraje si s nimi doma. Dokáže uvařit…i jakž takž po sobě uklidit ![]()
Zároveň si vytváříme prostor sami pro sebe…on si vyrazí po práci fotit do přírody, já zas příště mám čas na své koníčky. 1× týdně k nám chodí slečna hlídat, takže si spolu vyrazíme do divadla, kina, na večeři (a vracíme se zásadně, když děti spí
)…hele a stejně jsem z toho unavená a někdy si říkám, že bych se na celý den svalila k TV a nic nedělala, jen se válela, koukala na filmy a jedla zmrzlinu…
I proto možná mi manžel umožňuje aspoň 1× za rok vypadnout na několik dní mimo…to si vždycky zaplatím nějaký wellness pobyt na 4 dny a válím se, chodím do bazénu, na masáže…a pouštím si dojemný filmy, protože si konečně můžu pořádně pobrečet
![]()
Pokud tvého manžea nelze zapojit do chodu domácnosti a péče o děti (což by teda mohl zvládnout aspoň o víkendu), tak nezbývá než čekat, až děti vyrostou a brát to tak, že jde jen o období ve vašem životě. Můžeš jít do práce, nebo na nějaké brigády, můžeš jít studovat školu, nějaké kurzy, můžeš se zapojit do místního dění (já pomáhala s organizací charitativních bazárků např.)…ale předpokládám, že pokud by jsi měla, kam udat děti, tak už dávno chodíš do práce, nebo studuješ.
Co babičky? Co nějakou hlídací tetu?
@Anonymní píše:
Jsem doma s dětmi už 7 let a už mi hrabe. Jsem strašně zpruzela a nic mě nebaví. Na výlety a návštěvy nejsem a to mrcaseni věcně s 3 dětmi za zadkem mě už nebaví. Muž furt v práci nebo relaxuje-proste nepomáhá a není akční a já ho nechám být. Neradte ho zaprahnout to nejde. Jak to takovou dobu zvládate vy? Najednou Toužim být zas mladá a volna. Užívat si s manželem a tak… mate to taky někdo tak? Případně co s tím?
Mám jedno dítko (2roky) a teď každou chvíli čekáme druhé, jsem doma tři roky cca a už mi taky hrabe
závidím manželovi jak jde každý den ráno do práce. Každodenní rutina mě ubíjí. Sem tam když přijde manžel dřív domů, nechám mu tu malého a jedu se třeba jen tak projet autem, nebo jdu nakupovat. Vždycky mi to hrozně pomůže. Zkoušela jsem pracovat ale bylo mi líto, že na prťe nemám tolik času, hned jsem toho nechala a snažím se si to užívat
jednou ty děti vyrostou a ty pak zase budeš chtít aby byli malé ![]()
@Anonymní píše:
@P4ja já mám denně tak 3 hodiny volna. Starší ve školách a mimi spí. To proto muže nechávám být, protože on v práci jede furt a já si za ten týden časové nahrabnu vlastně celou sobotu:) ale najednou nevím co se sebou- nemám na nic chuť. Uklidím a pak jen cumim- nedokážu uz vypnout…
No, jenže stejně pořád musíš být doma a hlídat prcka. Takže je to o nějaké procházce s kočárkem, domácí práce, malování, cvičení jógy.
A nebo, jak to holky píšou, přihlaš se na nějaký online kurz, školu a tak. Domluv si někoho třeba na angličtinu, kdo by došel k vám. Přijdeš na jiné myšlenky a zase to bude lepší.
@Lucius08 zrovna jsem si představila nedávno, ze je mi 60 děti dospělé a já jen se sentimentem vzpomínám, jak to bylo vlastně hezké, když byly malé. Mas pravdu. Je to tak. Stejně jako když jsi na plazi a vidíš jen kousek vstupu do moře a pisek kolem. Ale nevidíš ten úchvatný pohled z letadla. Je těžké vidět pritomnou chvíli vidět s odstupem ![]()
Chodím částečně do práce
A to nejsem doma 7 let, to už bych byla pod drnem ![]()
@Anonymní píše:
@Fima jako máme to rozdělené tak, ze se absolutně nemusím starat o finance a máme vše a já se starám o být a děti. Přijde mi to fér. Samozřejmě, ze s nima je, ale není to taková ta cílená pomoc. Jdi někam já pohlidam.
Pak bych asi využila toho, že chlap vydělává, tak aby nás dobře zajistil a našla si chůvu, třeba jednou týdně na dvě hodinky a vypadla bych.
@Anonymní píše:
@P4ja já mám denně tak 3 hodiny volna. Starší ve školách a mimi spí. To proto muže nechávám být, protože on v práci jede furt a já si za ten týden časové nahrabnu vlastně celou sobotu:)ale najednou nevím co se sebou- nemám na nic chuť. Uklidím a pak jen cumim- nedokážu uz vypnout…
To zní jako deprese. Nemáš i jiné příznaky?
Potřebuješ si orazit. I máma je jenom člověk. Zkus aspoň jednou za týden, dva si prosadit volné odpoledne a večer, domluvit se s někým na hlídání, mně to strašně pomáhalo. Vypadla jsem třeba s kámoškou do kina, někam na včeři a strašně dlouho jsem z toho pak žila. Máš děti rychle za sebou, tak jsi teď v zápřahu, výhod je, že až se nejmladší překlene přes ten kritický věk absolutní závislosti, budeš pak mít v podstatě parťáky. Sice přibudou jiné starosti, ale odpadne ta neustálá a nikdy nekončící absolutní obsluha dětí. To budou zvládat samy, když je přitáhneš i na pomoc v domácnosti, hodně ti to uleví. Já byla s dcerami sama a když už byly školní, tak pro mě bylo k nezaplacení, když jsem přišla z práce a doma základně poklizeno, od desíti let už obsluhovaly i pračku, tak se třeba i pralo prádlo… víkendy výlety apod. Hlavně si svoje pocity ted nevyčítej, člověk je miluje, ale ten koloběh kolem, denodenně stejný je v podstatě ubíjející a občas to holt v člověku zachrastí. Zkus teď aspoň ten občasný několikahodinový relax, kdy od nich vypadneš a nebude řešit svačinky, plínky, sourozenecké rozmíšky, vylité pitíčko, drobečky na čerstvě vytřené podlaze… A hlavně - neboj, fak bude líp. ![]()
3 letá mateřská dovolená je docela extrém.
Je to hodně dlouhá doba kdy je žena neschopná si vydělat nějaké peníze.
Spousta si stejně hledá nějaký privydelek, poněvadž se to finance i psychicky nedá zvládat..
Pak po třech letech nebo nedej bože po šesti se mnohým práce nemusí podařit najít.
Nejlepší je Asi ty tři léta využít nějak hodně produktivně viz - vysoká škola
Anebo mít jen dvouletou mateřskou dovolenou.
Třeba v UK je mateřská dovolená jen 9 měsíců..
Možná také proto tady není takové množství žen totálně bez prostředku, odkázáno na manžela
To sis měla uvědomit dříve než si chtěla mít 3 děti musela si vědět že s nimi budeš doma ![]()
@Anonymní píše:
@Lucius08 zrovna jsem si představila nedávno, ze je mi 60 děti dospělé a já jen se sentimentem vzpomínám, jak to bylo vlastně hezké, když byly malé. Mas pravdu. Je to tak. Stejně jako když jsi na plazi a vidíš jen kousek vstupu do moře a pisek kolem. Ale nevidíš ten úchvatný pohled z letadla. Je těžké vidět pritomnou chvíli vidět s odstupem
Já dostala k Vánocům robotický vasavač. Aby mohl vysávat, musím odklidit z cesty všechny odrážedla, houpátka a kočárky. Máme toho plný obývák. No a tak sedím, „Maruška“ vysává a dívám se na náš poloprázdný obývák, který je jinak zavalen hračkama. Najednou jsem si snažila představit, co bude, až tu ty hračky nebudou, nebude neustálý řev a strkanice o hračky, nebude ani vzájemné objímání plné upřímné a čisté sourozenecké lásky, nebude ani spousta kravin a nápádů… Jednou budou velké, přijdou ze školy, hodí tašku do kouta a zašijou se v pokoji a na dotaz, jak bylo, odpoví „v pohodě“, „dobrý“. Už nebudou do 22h vykládat, že jednou budou Legobatmanem a budou mít super BatAuto s tryskama. Za čas se odstěhují a budou…pokud budeme mít štěstí, jezdit domů jen na víkend. Pořídí si vlastní rodinu a budou žít svůj život. My je budeme štvát svými názory a oni si budou chtít dělat vše po svém. Budou chytřejší a silnější než my, budeme stárnout a vzpomínat na to, jaké to bylo, když byli malé. ![]()
@sarah1618 Já myslím, ale, že neřešíme nastavení mateřských, ale to, jak zakladatelce poradit. Školu už tady někteří zmiňovali.
Zbytek, co píšeš asi ona nevyřeší.
@sarah1618 píše:
3 letá mateřská dovolená je docela extrém.
Je to hodně dlouhá doba kdy je žena neschopná si vydělat nějaké peníze.
Spousta si stejně hledá nějaký privydelek, poněvadž se to finance i psychicky nedá zvládat..
Pak po třech letech nebo nedej bože po šesti se mnohým práce nemusí podařit najít.Nejlepší je Asi ty tři léta využít nějak hodně produktivně viz - vysoká škola
Anebo mít jen dvouletou mateřskou dovolenou.
Třeba v UK je mateřská dovolená jen 9 měsíců..
Možná také proto tady není takové množství žen totálně bez prostředku, odkázáno na manžela
Já mám mateřskou na 3 roky. Jsem spokojená a nic mi nechybí, ale velice ráda bych si přivydělala nějakou kačku. Máme tu jedny jesličky a už jsem si tam volala 2× a není šance. Soukromé jesličky stojí 6000kč a to si bohužel nemůžeme dovolit. Kdyby byla možnost, kam malou umístit, šla bych hned.
@Anonymní píše:
Jsem doma s dětmi už 7 let a už mi hrabe. Jsem strašně zpruzela a nic mě nebaví. Na výlety a návštěvy nejsem a to mrcaseni věcně s 3 dětmi za zadkem mě už nebaví. Muž furt v práci nebo relaxuje-proste nepomáhá a není akční a já ho nechám být. Neradte ho zaprahnout to nejde. Jak to takovou dobu zvládate vy? Najednou Toužim být zas mladá a volna. Užívat si s manželem a tak… mate to taky někdo tak? Případně co s tím?
Každá ženská toho má někdy plný zuby… děti dají pěkně zabrat. Já mám 2 děti syn 10let dcera 2roky a věkový rozdíl je ideální pro mě, je to tak klidnější. Naštestí mám manžela který doma pomáhá. A tak to má být! Do práce se už těším, mateřská mě moc nebaví.. ![]()
@P4ja já mám denně tak 3 hodiny volna. Starší ve školách a mimi spí. To proto muže nechávám být, protože on v práci jede furt a já si za ten týden časové nahrabnu vlastně celou sobotu:) ale najednou nevím co se sebou- nemám na nic chuť. Uklidím a pak jen cumim- nedokážu uz vypnout…