Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Podle nějaké studie z roku 2020 jsme v Unii až sedmí v rozvodovosti.
Rozvodovost možná souvisí s tím, že se nebereme v kostele, ale na ouřadě. A tam nás rozvedou docela „snadno“. A není to stigma. Navíc je dost lidí žijících na hromádce, jde se asi statistiky nevedou ![]()
Když jsem byla na základce v osmdesátkách, bylo nás dětí z rozvedené rodiny jen pár. Teď má syn ve třídě několik dětí ve střídavce.
Seznámila jsem se normálně bez seznamky, příležitost zahnout jsem měla, nežiju na samotě u lesa, a přesto jsem to neudělala.
Vzdyt mas tu uvahu uplne blbe.
Rozvodovost nerovna se nevera prece.
Rozvodovost znamena, ze ti lide se rozhodli ze vzahu odejit.
Jinde je nevera treba taky hodne, ale z toho vztahu lidi tolik neodchazi.
Takze mame vysoke procento lidi, co si nenechaji ublizovat.
To je dobry, ne?
Já si myslím, že je to tom, že tu mají lidi děsně nízké sebevědomí, a tak celý život něco předstírají a takhle se i seznamují - a pak „najdou falešnou kompatibilitu“ s dalším člověkem, co taky něco předstírá. A po pár až několika letech (někdo se vydrží přetvařovat i 20 let u celý život) už to prostě nedají. Je to blbý, když dobrovolně jsou s někým, s kým si nevyhovují.
Možná je to i mentalitou, tady se fakt děsně často lže a podvádí obecně - od banalit typu chození na červenou, přes opisování ve škole, lhaní o váze či vzhledu na seznamce, nadhodnocování schopností v životopisu až třeba i k těm podvodům s daněmi atd… Ono to jde ruku v ruce. Upřímný lidi se tak často nerozvádí, a pokud jo, je to bezproblémové, což je taky výhra…
Díky bohu za vysokou rozvodovost, díky za to, že ani společnost, stát, ekonomika nebo náboženstvi nenutí nikoho žít v nefunkčním nebo patologickým vztahu.
Příspěvek upraven 12.05.23 v 08:13
@Lucie_Sx píše:
Vzdyt mas tu uvahu uplne blbe.Rozvodovost nerovna se nevera prece.
Takze mame vysoke procento lidi, co si nenechaji ublizovat.
Rozvodovost znamena, ze ti lide se rozhodli ze vzahu odejit.
Jinde je nevera treba taky hodne, ale z toho vztahu lidi tolik neodchazi.
To je dobry, ne?
Souhlasím, ale zajimalo by mě v kolika případech v tom byl někdo třetí. Za poslední rok mám kolem sebe 6 rozvodů a vždy tam už byl náhradník. Pro dost lidí je posledním signálem někdo další.
Pak je tu alhohol, násilí, absolutní neúcta, drogy, různé závislosti, vzájemné odcizení, nedostatek sexu…
Přijde mi, že málokdo se dnes rozvede jen proto, že už jim to neklape. Ten, kdo dokáže odejít sám, protože už manželství nefunguje, má u mě respekt. V tomhe to mají ženy, kde jsou malé děti o dost těžší.
@Venetia píše:
A to je snad dobře
To jo, ale pravdu ma zakladatel, ze skutecne patrime v rozvodovosti k evropske spicce..coz samozrejme neni o. k protoze s tim souvisi vycet patologickych jevu..nizsi zivotni uroven rozvedenych deti, stresy, pozivani navykovych latek atd
Otázka je, jestli je nakolik je přirozené zůstat celý život v jednom svazku a nakolik to bylo (je) vynucené okolnostmi.
Pokud se společnost změní a okolnosti které manželství „vynucovaly“ (nejčastěji ekonomické a společenská tolerance) pominou, začnou se lidi víc rozvádět, protože to pro ně přinese víc benefitů než ztrát.
Je dobre, ze se lidi rochazeji a nezustavaji v nefunkcnich vztazich. Ziju v zemi, kde jeste nedavno nebyl mozny rozvod, pokud dotycni nezili minimalne 3 roky v oddelenych domacnostech a to teda povazuju za pokrytectvi.
Takze vazne bych nepoukazovala na to, ze v CR je neco spatne.
@prostěboreckurva … protože opadl stud (nejen z rozvodu)
Když zmizí i morální zábrany vše je možné, dovolené, normální a není třeba své činy obhajovat.
Možná se to pak větví, že s tímhle přístupem pak lidi volí (často nezodpovědně) partnery, protože víme, že nic není navěky… ![]()
Zmiňujete hlavně nevěru, ale mně přijde, že častěji jsou hlavní důvody jiné - domácí násilí, týrání, omezování, izolace partnerky atd. Když to vezmu z okolí, málokdy byla důvodem rozvodu jen nevěra. Zpravidla tam figurovaly další věci, které jsou prostě ve vztahu nepřípustné. Ostatně když si pročtete třeba jen zdejší diskuze, kdy žena uvažuje o odchodu od partnera, tak nevěra často bývá jen špičkou ledovce. Proč je u nás více rozvodů, nevím. Jestli je to tím, že u nás nemá takové slovo náboženství, nebo si jen Češky nenechají tolik líbit (i když kolikrát zírám, co vše si nechají), to netuším, každopádně jsem ráda, že se to trochu posunulo, lidé více mluví o tom, co je špatně a je snazší odejít než před lety. I když ideál by byl, aby se to prostě nestávalo, ale bohužel.
… mě přijde, že hlavní důvod ze lidé přemýšlí a konají jako „já“ nikoli jako „my“.
Příspěvek upraven 12.05.23 v 22:36
@beruska9 píše:
Nejake duvody uz jsou, ale proc davas vice mene rovnitko mezi rozvody a neveru? Neni to prece jediny duvod k rozchodu a obracene, nekdy to neni duvod k rozchoduChces resit rozvody, nebi neveru teda?
Ale jinak souhlasim s tim, ze uroven moralky obecne je tady dost pofiderni…nejak se ochcavani stalo ceskou narodni hrdosti, tak co pak s tim
Zila jsem 8 let v jine zemi, tak snad nejaky narok na srovnani mam…urcite tam ani zdaleka nebyli vsichni svati, ale rozhodne tam bylo citit jiny pristup k pravidlum (a to berte v siroke souvislosti), nez tady. A ne, nebyla to zadna diktatura ani zadna asijska zeme, kde je to kulturne tradicne nastaveno jinak.
Zajímal mě ten důvod, proč máme v rozvodovosti „prvenství“ a když tady koukneš do diskuzí, tak se tam nejčastěji řeší právě ta nevěra, nebo ne? A v realitě žena podává návrh k rozvodu v 70% případů, takže ten „problém“ by asi měly znát lépe právě ženy? Ikdyž těch 20% dolů by nás dostalo na úroveň sousedů ze Sloveska, což není žádné „terno“ a jako „vyspělý“ stát bychom na tom měli snad být mnohem lépe než některé banánové republiky…
@prostěboreckurva píše:
Jedna věc mi celkem dlouho vrtá v hlavě. Proč máme v ČR tak vysoké procento rozvodovosti? Z diskuzí - jak samotných témat, tak reakci v nich mi přijde, že podvádí kde kdo. Pomalu každý má s nevěrou zkušenost, ať vlastní či partnerovou, každopádně to o nás, nic dobrého v porovnání s jinými státy nevypovídá. Takže nalejme si čistého vína a přiznejme si, že v čem děláme tu chybu?Každý druhý nejen tady řekne, že když partner bude chtít zahnout, že zahne. No a podle mě to je obrovský omyl. Svou ženu miluju ne protože bych chtěl, ale protože něco tam uvnitř (podvědomí?) tomu tak chce. Nicméně s ženou jsme se nepotkali v reálu, ikdyz jsme oba měli moře známých a znali hodně lidí - nestačilo to a seznámili jsme se na seznamce. Prostě čistě z matematického hlediska množiny lidí, které jsme znali, potkávali, seznamovali se… nestačily a potkali jsme se až v další větší množině, na seznamce. Jinymi slovy čím víc příležitosti člověk k seznámení má, tím víc těch „zajímavých, charismatických či přitažlivých“ lidí potkává a je tedy ve finále větší pravděpodobnost, že se zamiluje. Takže kdyz budu pokračovat ikdyz neúmyslně v seznamování se (teambuildingy, diskotéky, pařby…) tak z logiky věci dřív či pozdějipoznám někoho, u koho mi to mé podvědomí opět bude říkat „to je on/ona“? Tohle je ten nejlepší partner? A zamiluju se do někoho nového, lepšího, přitažlivějšího? Nebo čím to je, že zrovna my jako národ vynikame v rozvodovosti? Co děláme špatně, když přiznat si, že příležitost dělá zloděje, případně že tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne v tom není. Co v tom tedy je?
Nevím, zda to v diskuzi bylo již zmíněno. Ale dle mého muže být částečným viníkem i dlouhá rodičovská a vše co se s tím nese. Ženy jsou v té době existenčně závislé na partnerovi, následný návrat do práce je v ČR těžký. Tím, že je žena doma, tak často obstarává celou domácnost, muž přeci vydělává. Následně se pak muži do chodu rodiny zapojují jen tím, že že tedy vydělávají (samozřejmě jak kdo), veškerá starost o domácnost, děti a celkově rodinu je na ženě. A samozřejmě, že následně z toho plynou neshody atd. Vzniká vzájemna neúcta, neochota cokoliv udělat a už to jede. Tyto modely se následně dědí do dalších generací.
@prostěboreckurva píše:
Zajímal mě ten důvod, proč máme v rozvodovosti „prvenství“ a když tady koukneš do diskuzí, tak se tam nejčastěji řeší právě ta nevěra, nebo ne? A v realitě žena podává návrh k rozvodu v 70% případů, takže ten „problém“ by asi měly znát lépe právě ženy? Ikdyž těch 20% dolů by nás dostalo na úroveň sousedů ze Sloveska, což není žádné „terno“ a jako „vyspělý“ stát bychom na tom měli snad být mnohem lépe než některé banánové republiky…
A proč si jako myslíš, že by se vztah měl zachovávat za každou cenu? Ptal ses těch lidí v “banánové republic”, jestli jsou takhle šťastní? Jestli by to nechtěli jinak? Rozvod fakt není tragedie a důvod, proč v ekonomicky slabých zemích nejsou rozvody je čistě ten, že tam si žena nemůže dovolit zůstat s dětmi sama, protože by je neuživila. Tak zůstává ve vztahu a trpí. U nás se na de.bila prostě vybodne a jde si po svým, hurá!
@roba18 píše:
Nevím, zda to v diskuzi bylo již zmíněno. Ale dle mého muže být částečným viníkem i dlouhá rodičovská a vše co se s tím nese. Ženy jsou v té době existenčně závislé na partnerovi, následný návrat do práce je v ČR těžký. Tím, že je žena doma, tak často obstarává celou domácnost, muž přeci vydělává. Následně se pak muži do chodu rodiny zapojují jen tím, že že tedy vydělávají (samozřejmě jak kdo), veškerá starost o domácnost, děti a celkově rodinu je na ženě. A samozřejmě, že následně z toho plynou neshody atd. Vzniká vzájemna neúcta, neochota cokoliv udělat a už to jede. Tyto modely se následně dědí do dalších generací.
Ale ty neshody můžou být i v tom, kdo se zrovna bude starat o dítě, když oba pracují. Nebo mají na západě všichni chůvu a hospodyni? Neměla by spíš ta závislost na muži být důvodem, proč ty rozvody nejsou? Protože by s je ženy prostě nemohly dovolit. Kdybych podědila rodičovský vzor, už jsem minimálně 2× rozvedená a každou pětiletku s někým jiným.