Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
To teda fakt nestaví
bych mu něco pěkně od plic řekla
že už by mě příště poslal sám a i bez děcka ![]()
Nevím, ale i nadále bych se ho neptala a pouze mu oznamovala. Jsi jeho žena, ne dcera aby ti laskave mohl něco takového dovolovat.
Nebo příště až někam půjde on, tak mu doma udělej pořádné dusno, aby viděl…
Podle mě je to normální. Měla bys kleknout na kolena a poprosit jej o odpuštění. A půl roku nevycházet z domu (kromě nákupů)
Jo holka jaký si to uděláš, takový to máš.
Možná by si taky mohla dělat scény, když on někam jde, ale přijde mi to zbytečný. Já bych to s ním řešila v klidu, že nebudeš dělat nic špatnýho, jen si pokecáš s kamarádkou.
Pokud by i přesto děla problémy, tak bych mu jednoduše odvětila, že jsi dospělá, svéprávná, že jsi mu to řekla po dobrém a dostatečně dopředu.
Když jsem byla ještě doma, tak mě sám posílal a nebo dokonce bral i s malou mezi svoje kamarády, jen ať nejsem sama. Teď taky vyrážím, dokonce i přespáváme s malou u našich, nebo jedeme jen samy dvě na chalupu a nikdy nic neřekl. Sám taky chodí… Nejsme k sobě přirostlý přece
. Co konkrétně mu může vadit na procházce s kámoškou? Nechápu ![]()
Mému jo, proč neděláš, co chci já, poslouchej mě a budeš se mít se mnou dobře, já mám skoro mega na kontě, se mnou se budeš mít dobře… Takže ano, koupí mi co chce, chodím si vyoblékaná a pořád mě bere do obchoďáku, ano, je starší, tak si mě i vydržuje, ale musím říct, že už mě to nebaví a to jsem ho zezačátku tak moc milovala, jako miluji ho pořád, ale to jeho chování mě ničí.
My to máme doma trošku naopak…muj přítel chápe, že toho mám za celý den s prťouskem dost a sám mě posílá na kafe, nebo v pátek s holkama ven, nebo cokoliv at si najdu, co by mi pomohlo se odreagovat…moc teda nechodím, jen na oslavu narozenin a tak…nejlíp je mi doma…ale ten pocit, že vím, že kdykoliv toho na mě bude moc, můžu jít kam chci, je k nezaplacení…tvoji situaci ti opravdu nezávidím…zkus si s ním promluvit…já bych to teda asi nesnesla…
Určitě si takovou dámskou jízdu zasloužíš a partnerovi bych to taky jen oznámila, kor když prcka máš s sebou. Asi sis, tím jak jsi omezila kamarádky, partnera trochu zhýčkala. Potřebuješ být tyké v kontaktu s někým mimo rodinu, jinak ti z toho za chvíli hrábne a partner by si to měl uvědomit.
Tak manzel je taky docela zarlivej, ale to ja chodim po diskotekach s kamoskama a na vinko atd ted teda mam utrum, protoze jsem tehule, ale jinak proste chodim. Pokud chce jit on, neni problem.„Pousteni“ me je trosku horsi ale i kdyby se na hlavu postavil, tak proste pujdu pokud mam hlidani a chce se mi jit pokecat s prateli…
jako ano, jsem mama, jsem manzelka, ale nejsem vezen a sluzka abych sedela doma a prosila o svoleni k vychazce
![]()
s tim by u me neuspel, rychle bych s nim vybehla a to kdo semnou jde ven s detmi nebo nejde, no to uz je vrchol.
Jak pisi jine, ja bych mu spis nechala dite doma a sla za kamoskou na filmovy vecer a krasne si od vsech doma odpocla
![]()
Ne, mýmu chlapovi nevadí, když někam jdu. Taky se ho neptám a oznamuji. Dokonce chodím s mnoha kamarádkami, několikrát týdně, taky chodím do práce, 2 noci v týdnu jsem u babičky (kvůli práci), občas jedu pracovně pryč i na noc, vysedávám po kavárnách, plkám a plkám a taky máme osmiměsíční dítě.
Mě nevadí, když jde někam on, má své koníčky, které mě nezajímají a jsem ráda, že má nějakou činnost mimo práci a rodinu. Je to takové vzájemné. Tak by to mělo být.
Tvůj chlap je bohužel tyran a usurpátor a nechová se normálně.
aon si chodi ale taky tak proc bys nemohla ty? Tohle nechapu…me manzel nekolikrat rekl at seberu a nekam vyrazim ze pptrebuju trosku volna a to byl po praci.
nejsi jeho dcera…muzes si kam chces a on nema zadne pravo ti to zakazovat…ja teda nikam extra nechodim…jen nednou jsem spala u kamaradky kdyz mela psychicky lroblemy a nakonec jsem ji seznamila i s manzelem a rad ji vidi i u nas doma…ale aby mi zakazoval nestli nekam muzu bych ho asi servala… ![]()
Zdravím,
Předem se omlouvám za anonym.
Nevím moc, jak to napsat. Partnerovi vadí, když někam jdu. Abyste to ale správně pochopily. Nikdy jsem nebyla nijak extrémně společenská. Po seznámení s partnerem ještě i mnoho mých kamarádek „zmizelo“ (první láska a všechno šlo stranou). Teď máme 8 měsíční mrně. Já jsem s ním logicky doma a při tom pracuji. Nikam nechodím, maximálně na procházku s kočárem. To mu nevadí. Ale štve ho, pokud jdu na tu procházku s kamarádkou. Bere to jako ztrátu času a zbytečné plky. Ovšem tyhle kamarádkovské procházky mám minimálně. A stejně u toho má řeči.
Teď mě ale kamarádka pozvala k sobě na noc. Že si uděláme dámsko-dětskou jízdu. Dáme prcky spinkat a mrknem na film. Tak jsem to řekla partnerovi. A ten se urazil, že mu to oznamuji a neptám se ho, jestli můžu nebo jestli mu to vadí. A že mám doma práci. Jenže práci mám od pondělka do neděle a byla jsem nadšená, že jeden večer bych jen tak pokecala.
No, dost mě to mrzelo. On za tu dobu už byl několikrát pryč a nikdy jsem neřekla jediného slova. Navíc bych měla prcka s sebou.
Nevím, taky se tak vaši partneři staví k vašim „odchodům“?