Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jo a minule řekla ze malou vezmou kočárkem na procházku a já muzu aspoň nekam sama. Jako opravdu jim ji nenecham, absolutně v její schopnosti nemám důvěru, on je zrucnejsi, ale proste nevěřím jim a nenecham svoje malý miminko bez dozoru. Tohle je taky nenormální anebo byste taky neodesly od tak malého dítěte? Teda já jin ji nenecham asi nikdy…ale teď je to za mě úplná utopie, v podstatě jsem nervózní i když si ji jen chovají, natož abych jim ji nechala na 2h ![]()
Já vím, že to není jako žádné závažné týrání ze strany tchyně, ale máš prostě nárok na to, aby ti někdo lezl na nervy.
Když se vyjádřím jako teta Kateřina ze Saturnina, tisíckrát nic umořilo osla a čeho je moc, toho je příliš.
Zejména brzo po porodu máš nárok být přecitlivělá. A je vcelku jedno, jestli to je 6 týdnů nebo 8. Třeba si pak za rok řekneš, žes to tenkrát moc hrotila, ale máš na to v šestinedělí sakra nárok.
Chápu, že se tchyně na vnouče moc těšila, ale když si nevymezíš hranice a místo odpočinku budeš nadále telefonovat s tchyní a poslouchat její rady o plenkách, tak se z toho brzo zblázníš.
Osobně bych asi kapku apelovala na partnera, ať se svou mámou komunikuje víc on, abys ty měla kapku klidu. Nebo jestli má partner ještě bratra, zkus ho donutit, aby si taky našel holku a založil rodinu, aby se ten tlak rozložil na víc lidí. 😁 😁 😁
Možná tím, že to s partnerem nemáte ideální, tak vnitřně viníš tchyni, že za jeho výchovu může. Potom máš pocit, že ti na ní vadí všechno.
Na druhou stranu - je to babička, její vnouče. Má zájem. Asi z tebe cítí nervozitu, tak potom plácá nesmysli. Sama si si vědoma, že ať udělá co udělá, vše je špatně.
Vžij se do její kůže. Ať budeš mít jednou vnoučata, nevadolo by tě to, když by si je neviděla?
Já tam ale opravdu nic hrozného nevidím. Možná máš ještě rozbouřené hormony. Zkus být tolerantní. Víš, já už jsem starší a mám víc zkušenosti a můžu ti zodpovědně říct, že když dítě povyroste, začne běhat, trochu zlobit nebo se narodí sourozenec, tak je to moc fajn mít po ruce babičku, co se stará. A pro dítě je úžasné, že bude mít dalšího člena rodiny, mít rozmazlovaci babičku je štěstí, vztah s babičkou je jiný než s matkou.
Ja ti rozumím. Me taky začala tchyně volat z 1× ta měsíc na 2× denně. Nezvedala jsem a i chlapa to iritovalo, to jsme zrušili. Proste nemám čas ani náladu se s ni vykecavat. Na kojeni jsem proste odešla pryc, kdyby chtěla za mnou tak ji vylifruju. Dárky bych neresila. Ihned na konci sestinedeli přijeli na víkend a ‘odrizli’ me od mimina - tj obklopili ho a když začal fňukat, tak hned ho brali a houpali a ‘nemohla’ jsem se k němu dostat. Jasný, mohla jsem jim ho sebrat, ale v rámci tolerance a slušnosti jsem jim ho nevytrhla a cely víkend fakt trpěla. Upřímně, u druhého je nechci vidět ani v porodnici ani dva měsíce po porodu, ale asi budu muset přežít tu porodnici. Lepší hodina tam, než cely den, potažmo víkend u nás. Mají to 2 hodiny cesty a tchan je jediný kdo řídí a ještě je nemocný, takže po něm nemůžu chtít přijet na otocku jen na kafe až budeme doma a fakt tam nepotrebuju ženskou co se rozvali na kanapi a nenaleje si ani sklenici vody. Se schopnostma to mají stejne a i přes nemoc je tchan ten tahoun a pecovatel o dítě… Jinak s tou komunikaci a partnerem, je dobre ze si stojis za svým. Pokud bych nenabidla sama od sebe, ze tam byt občas nemusí, tak smolik. Jeho rodiče, jeho starost. Zajímavé je, ze když má jet chlap vyjimecne na víkend k nim sám, tak jede až v sobotu na oběd a vrací se v neděli zas hned po obědě. Když jedem spolu, tak by jel klidně v pátek ráno a vrátit v neděli v podvečer. A ne, nestyska se mu po me
a ohledně babiček a hlidani… já tonepotrebuju a ani nevyžaduju. Jezdí na prázdniny jen kvůli tomu, ze se toho dozaduji oni a ze je to lepší pro dítě vidět různé druhy komunikace. 3× týden v roce je můj strop. I máme jsem rikala, ze jestli ho chce na víkend, musí si říct sama, ze me to proste nenapadne.
@Betty MacDonald tady jen taková vsuvka. Je mi 34 a jako mala jsem chodila s mámou telefonovat do budky. První mobil měl tata kdyz mi bylo nějakých 10-11 let. Ony ty tchyně a pocity nebudou o tolik jiné, ale ta dnešní volnost v komunikaci dle me zapricinuje plno těchto averzi. Driv se proste zavolalo jedou týdne na chvíli, domluvena návštěva předem a nebyla sance do čehokoliv moc kecat i mezi navstevama pokud bydlela v jiné vzdálenosti nez par minut cesty/jízdy. To se dalo přežít. Ale v dnešní době jsou to neustále telefonáty na 20-30 minut, rady (o které nikdo nestojí), neočekávané návštěvy (jedeme okolo tak jsme si říkali…), výčitky ze posilame málo fotek… to udržuje ochranitelske pudy ve střehu, neustálou nervozitu a pěstování si averze. Kdybych věděla, ze mi bude tchyně volat jednou za týden, tak jsem ochotna si s ni pokecat a říct novinky, ale na dotazy jak se mate a co je nového nemám co a ani chuť něco říct …no od rána kdy jsi volala nic…
@hospodki Tak ono to chce ohleduplnost na obou stranách, s tím souhlasím.
@Betty MacDonald to urcite. U nás to taky narazí na to, ze my se vidíme 1× týdne až za 14 dni a nemáme potřebu volat kvůli ničemu. Manzelova strana vola nejradši i to, ze zasadili semínka, už vylezly první lístky a pak popisovat každý milimetr rostlinky.
Takhle, mi to přijde, ze jsi nesnášenlivá ty.
Ale jako jo, každý jsme nějaký, když ti to vadí, tak to nelámej přes koleno.
Já kolikrát s tchýní na Skypu prokecala půl dne a totálně o ničem (neboť se za těch 15 hodin moc nového nestalo), a nijak mi to neva, aspoň jsem měla zpestření na home office, takže mi to suplovalo kolegy v práci a díky za to.
Jinak já mám tchýni sympaťačku, trochu střelenou, v podstatě svojí kopii (až je to někdy legrační), takže žádné snášení neprobíhá, takže tady na nesnesitelnou tchýni nemám.
Máš na výběr. Skousnout to, pohadat se, rozvést se anebo tchýni zabít.
Očividně jsi úplně mimo. Protože i pochvalu bereš jako útok. Nedělá ti vůbec nic zlého.
Já mám tchanovce za kopcem (4km) takže mají možnost přijet kdykoliv, stejně jako my. Jenže tchan je na tohle asi líný. Musí mít všechno naplánované týden dopředu, ale jinak je to super člověk
. Když se tchyně rozmysli z minuty na minutu ze by přijeli, tak má smulu, tchán nejede
. Takže se staví většinou ona sama jednou za 3 týdny když má ranní a je pěkně, protože jde domů pak pěšky.
Manžel má ještě starší sestru, ale byly jsme první kdo měl mimčo, celkově první u nich v rodině. Takže u první dcery to bylo dost těžký s nema. Poučky, rady, nadrženost jezdit každý víkend na celé odpoledne
ale trvalo to jen asi půl roku. Dcera byla na um, takže jsme ji pak když byla starší vozili třeba na odpoledne k nim. Já byla v klidu, ona hodně spala, takže jsme ji dovezli po spaní, hodku si s ní hráli a pak ji dali zase spát a po spaní jsme si pro ni zase přijeli
. Teď máme druhý mimčo a trochu se ten začátek opakoval. Jenže s tím rozdílem, že zapomněli že už mají starší vnučku. Tchyně přijela a šla hned za miminem a starší si nevšimla. Ta samozřejmě začala zlobit a vyžadovat pozornost. Takže jsem asi u 3 návštěvy řekla, že buď si budou hrát i s ní a nebo je po návštěvě. Tak za trictvrte roku tu byly asi 3×
Telefonáty, fotky atd všechno řeší Manžel. Ale on je zvyklý. Když se od rodičů odstěhoval, tak si volali snad každý den jak se máme, co děláme a že potřebuji doma pomoc s tím a tím
.
Ještě k tomu oblečení po partnerovi. Já si na první dceru nakoupila věci jak na dvojčata
tak jsem udělala balíčky a dala ke tchyni i k mojí mamce pár věcí aby tam měli Holky na převlečení. Jednou si přijedeme pro tu starší ke tchyni a ona oblečená jak hastroš, říkám co to má, a tchyně no ona se polila, tak sem našla na půdě nějaký věci po lukasovi. Říká a kde je to oblečení co sem ji sem dávala jako náhradní. No to se mi zdá moc pěkný a nechtěla sem to zničit
takže asi tak
Takže to prober s partnerem, ať si s mámou promluví, napište ji jednou za 3 dny smsku ať ma o vás „čerstvé info“ a pevné nervy do budoucna.
Úplně jak moje tchyně
A to děti ještě nemám, vidím, jak se chová k snaše a vnoučatům, co má v baráku.
Asi bych jí to řekla, že nejsi prostě společenský typ a chceš být s malou sama. Nebo by to mohl říct manžel. Akorát u některých pomůže jen odstěhovat se stovky kilometrů daleko a vypnout telefony, jinak nic.
Taky by mi to vadilo, dost, připadala bych si jak malé děcko, které někdo kontroluje a peskuje a je mi jasné, že v budoucnu budu ta zlá snacha, co s ní nemluví jen proto, že mi stačí kontakt tak jednou za měsíc.
Kojeni pod dozorem bych nedala, to bych ji vykazala, ze chci soukromi. Komunikovat s ni nemusis, od toho je jeji syn. Do kocaru bych takhle maly mimino taky nedala. Zbytek jsou podle meho malichernosti, nad ktere bych se povznesla, ale chapu, ze stokrat nic umorilo osla, jak uz se pise vyse.
Vymez se slusne proti tomu, pres co u tebe nejede vlak, u zbytku bych se kousla.
@Anonymní píše:
Ahoj holky,jdu si trochu postezovat. Asi mám alergii na tchýni
Nic mi neudělala, od začátku co mám problémy s partnerem je na moji straně a divná jsem tu já, ale nemuzu si proste pomoct. Snad to jsou jen hormony.
Jsem po sestinedeli a irituje mě čím dal víc. Tak třeba vola partnerovi aby mu sdělila, ze dcera má vyrazku určitě ode mě, ze máme jet hned do nemocnice (den predtim to viděl pediatr a ani ho nenapadlo ze by to mohla mít ode mě protože je to naprostý nesmysl, ale ne, ona to ví lépe…). Kdyz prijede, je ze všeho úplně ale úplně vedle, myslim ze mi to jde s malou normálně a ona dokáže okomentovat i to jak ji uzasne umím chytit…zato ona asi nikdy nedrzela mimino mám pocit
Nebo jsme malý dávali kapicky na bříško a mala to vyblinkla. Reakce “chudinko oni te takhle trápí viď?”…No, my ji sice chceme pomoct, ale ideální je říkat jak ji trapime a ublizujem ji…
Kdykoliv kojim tak se jde dívat
mě by ani nenapadlo něco takového.
Vždycky něco přivezou, ale jsou to strašný ale fakt strašný nesmysly. Posledně mi dovezla 2 bodycka po partnerovi. Jedno bylo cely zezloutly, druhy špinavý. Neříkám ze prehazujeme peníze vidlemi, ale opravdu máme na oblečení pro malou. Nebo mi přivezli za malou prstýnek, dává mi to jak svatost a je to úplně silena bižuterie. Naši mi koupili briliantovy náušnice za 30k….tisíckrát radši bych byla kdyby mi nevozili nic, nevím jak mám reagovat, podekuji, ale třeba ty bodycka byly fakt úlet. Jo a mimochodem o peníze nouzi nemají, jen mají takový nastavení, ze se šetři na všem a já to nesnáším.
Ona by byla nejradši kdybych si s ni denně volala. Ja ji celkem ignoruju, takže pak nezapomene zmínit ze jsem “taková….no, mohla bych víc komunikovat”. Mohla, ale nemusela.
Neustále komentuje nesmysly ohledně malé. Srovnává ji s partnerem a s tím jak to měla ona. Bohužel si myslím ze jako mama byla neschopna a celkem to tam spis zastával táta. Tchán je super
Ja vím ze to není nic, ale já ji fakt nemuzu
Nic strašného nedělá, ze? Roli tam hraje asi i fakt, ze to s partnerem nemáme úplně ok a ona mi cele těhotenství rikala, jak ho dítě změní a ze jsem netrpeliva a kdesi cosi. V te době jsem s ni přestala komunikovat, protože mi vadilo jak nám kecá do života. Nedávno mi řekla, ze by radši viděli jen mě a malou. Tak jsem partnerovi řekla ze fakt ne, ze on se taky nestará o moje rodiče a já se toho neucastnim, takže pokud prijedou jeho, tak u toho bude on. No a ve vysledku mi píše jen sms a já ji vždycky odepisu, ale velmi stroze a stručně, protože mě proste nebaví si s ni psát. Nemám sebemensi chuť s ni cokoliv resit
Chyba je asi ve mne, ale jak z toho ven? Mám alergii na člověka co mi nic neudělal
A už mi vadí i to ze všechno co pošlu partnerovi tak jim posila. Myslím fotky a videa. Nedávno rikal jestli malou nevykoupeme až tu budou a mě to strašně vadilo, řekla jsem ze fakt ne, ze mala není atrakce aby na ni koukalo tolik lidi a ze mi to je nepříjemný
Člověk by řekl ze to přejde po sestinedeli, ale já už po něm mám
Jinak se snažím na ni byt hodna, ale uvnitř mi vadí každý kontakt
Přijde mi to takové slepičení z tvojí strany. Jsi ještě moc mladá, nemáš v sobě kousek pokory ani respektu. Taky jednou budeš tchýně a dost možná budeš vadit už jenom tím, že existuješ a máš schopnost mluvit.
Ahoj holky,
jdu si trochu postezovat. Asi mám alergii na tchýni
Nic mi neudělala, od začátku co mám problémy s partnerem je na moji straně a divná jsem tu já, ale nemuzu si proste pomoct. Snad to jsou jen hormony.
Jsem po sestinedeli a irituje mě čím dal víc. Tak třeba vola partnerovi aby mu sdělila, ze dcera má vyrazku určitě ode mě, ze máme jet hned do nemocnice (den predtim to viděl pediatr a ani ho nenapadlo ze by to mohla mít ode mě protože je to naprostý nesmysl, ale ne, ona to ví lépe…). Kdyz prijede, je ze všeho úplně ale úplně vedle, myslim ze mi to jde s malou normálně a ona dokáže okomentovat i to jak ji uzasne umím chytit…zato ona asi nikdy nedrzela mimino mám pocit
Nebo jsme malý dávali kapicky na bříško a mala to vyblinkla. Reakce “chudinko oni te takhle trápí viď?”…No, my ji sice chceme pomoct, ale ideální je říkat jak ji trapime a ublizujem ji…
Kdykoliv kojim tak se jde dívat
mě by ani nenapadlo něco takového.
Vždycky něco přivezou, ale jsou to strašný ale fakt strašný nesmysly. Posledně mi dovezla 2 bodycka po partnerovi. Jedno bylo cely zezloutly, druhy špinavý. Neříkám ze prehazujeme peníze vidlemi, ale opravdu máme na oblečení pro malou. Nebo mi přivezli za malou prstýnek, dává mi to jak svatost a je to úplně silena bižuterie. Naši mi koupili briliantovy náušnice za 30k….tisíckrát radši bych byla kdyby mi nevozili nic, nevím jak mám reagovat, podekuji, ale třeba ty bodycka byly fakt úlet. Jo a mimochodem o peníze nouzi nemají, jen mají takový nastavení, ze se šetři na všem a já to nesnáším.
Ona by byla nejradši kdybych si s ni denně volala. Ja ji celkem ignoruju, takže pak nezapomene zmínit ze jsem “taková….no, mohla bych víc komunikovat”. Mohla, ale nemusela.
Neustále komentuje nesmysly ohledně malé. Srovnává ji s partnerem a s tím jak to měla ona. Bohužel si myslím ze jako mama byla neschopna a celkem to tam spis zastával táta. Tchán je super
Ja vím ze to není nic, ale já ji fakt nemuzu
Nic strašného nedělá, ze? Roli tam hraje asi i fakt, ze to s partnerem nemáme úplně ok a ona mi cele těhotenství rikala, jak ho dítě změní a ze jsem netrpeliva a kdesi cosi. V te době jsem s ni přestala komunikovat, protože mi vadilo jak nám kecá do života. Nedávno mi řekla, ze by radši viděli jen mě a malou. Tak jsem partnerovi řekla ze fakt ne, ze on se taky nestará o moje rodiče a já se toho neucastnim, takže pokud prijedou jeho, tak u toho bude on. No a ve vysledku mi píše jen sms a já ji vždycky odepisu, ale velmi stroze a stručně, protože mě proste nebaví si s ni psát. Nemám sebemensi chuť s ni cokoliv resit 
Chyba je asi ve mne, ale jak z toho ven? Mám alergii na člověka co mi nic neudělal
A už mi vadí i to ze všechno co pošlu partnerovi tak jim posila. Myslím fotky a videa. Nedávno rikal jestli malou nevykoupeme až tu budou a mě to strašně vadilo, řekla jsem ze fakt ne, ze mala není atrakce aby na ni koukalo tolik lidi a ze mi to je nepříjemný
Člověk by řekl ze to přejde po sestinedeli, ale já už po něm mám
Jinak se snažím na ni byt hodna, ale uvnitř mi vadí každý kontakt