Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@laducha píše:
Proč ne hlavně o Vánocích? Tohle je to, co nechápu. V čem je ten den jiný? Takže jindy to nevadí?
My jsem si od mého dětství a do dospělosti brávali k nám tetu. Ona žila sama, neměla děti a ani partnera žádného. Nebrali jsme si ji domů jen o Vánocích. Ale průběžně přes rok. Rodiče mají velký barák. Ona měla menší. Hlavně byla spořivá a zvláštně vařila, šetřila. Takže ji otec vždycky dovezl k nám.
@Anonymní píše:takže bys v pohodě nechala na vanoce mamu nebo tatu samotné , protoze detatko si nepřeje s nimi trávit čas ?
Přečetla jsem jen pár příspěvků a je mi z nich smutno. Takové direktivní rozhodování za dítě, aniž bychom opravdu znali pozadí a důvody!
Pokud dítě vyjádří přání, že chce být s mámou a nejezdit k babičce, naslouchala bych mu a snažila se citlivě zjistit, jaké k tomu má důvody.
My jsme ze začátku měli velké společné Vánoce. Ale brzy se ukázalo, že to nedělá dobrotu. Každý má svou představu, jak by měly svátky vypadat, každý měl potřebu kecat do toho. Jedna z babiček je expert na vytváření napjaté atmosféry (má enormní potřebu všechny sekýrovat a nutit je, aby to bylo podle jejího). Děti pak říkaly, že mají babičku rády, ale na Štědrý den chtějí být jen s námi-rodiči, protože s babičkou je to stres. Nikdy nevěděly, kdy přilítne nějaká rýpavá poznámka, takže se na Štědrý den netěšily. Dětství netrvá zas tak dlouho, v Ježíška děti věří jen krátce, tak proč jim ten kouzelný čas brát? Když si to víc užije bez babičky (a není to jen rozmar rozmazleného dítěte), upřednostnila bych přání dítěte.
Proč by vlastně přání babičky mělo mít přednost před přáním dítěte? Navíc, pokud babička chce vidět, jak si vnouče rozbaluje dárky, však to lze. U nás jsme měli od jaktěživa nastaveno, že dárky dětem nosí Ježíšek, ale protože se máme rádi a chceme si dělat radost, tak si dáváme dárky mezi sebou i my. Takže děti věděly, že dostanou dárky i od babičky. Těšily se, protože toho rozbalování dárečků pak bylo víc - něco doma, něco u prarodičů.
prosím anonym (osobní informace)
@laducha píše:
Proč ne hlavně o Vánocích? Tohle je to, co nechápu. V čem je ten den jiný? Takže jindy to nevadí?
je to jiny den…rodinny, večeře, dárky, pohoda…to asi sama nevytvořis
@Venetia píše:
je to jiny den…rodinny, večeře, dárky, pohoda…to asi sama nevytvořis
No, co tu píše většina, která trávila Vánoce se širší rodinou, o pohodě to moc nebylo. Ano, o pohodě těch, co by byli jinak sami a které nemůžeme nechat samotné a proto se jim přizpůsobíme, co na tom, že my ty Vánoce budeme mít zkažené…
@jita22 píše:
No, co tu píše většina, která trávila Vánoce se širší rodinou, o pohodě to moc nebylo. Ano, o pohodě těch, co by byli jinak sami a které nemůžeme nechat samotné a proto se jim přizpůsobíme, co na tom, že my ty Vánoce budeme mít zkažené…
Přesně tak.
Zakladatelka to nakonec vymyslela dobře, přeji jí krásný Štědrý den s synem a hezké vánoční svátky pak společně s babičkou ![]()
Neskutečně líto mi je Modré kytky, že místo těšení na první společné vánoce s potomkem musí řešit sobecké, trucovité rodiče.
A všechno už bylo řečeno - jsou to vaše první vánoce, situace se změnila, je potřeba vymyslet nové uspořádání. Nabídka, aby oba přijeli, je od vás vstřícná a hezká.
Nenechte se vydírat, ani jeden z nich sám být nemusí, pokud z trucu nebude chtít. Jejich volba.
Přece nebude dalších 20 let trávit vaše dítě Štědrý den bez táty. ![]()
Zopakovala bych v klidu, že od teď jednou provždy budete vy 3 pohromadě, ať klidně zkusí vymyslet/navrhnout možnosti a společně pak najdete model, který bude vyhovovat všem.
A moc ti držím palce, takovou situaci bych svému dítěti nikdy nevyrobila. ![]()
@Anonymní píše:
Přesně tak, vynechání na střídačku v úvahu nepřichází, to by byla přesně na talíři ta přednost cizí rodině. Průšvih je, že i to dělení s dětmi jim přijde v pořádku, protože moje máma má názor že chlap je rád, když se rodiny zbaví, a tchán takový sám skutečně byl, takže neví, co nám na tom jako vadí. Nevím no, možná i to, že jsem si vánoce tolik let nijak neužívala, tak bych prostě teď chtěla se svojí rodinou, mít fotky se synem u stromečku, ne u stromečku u babičky, kde to ještě ke všemu zrovna pohoda v souladu s mojí představou nebývá, bez tatínka…ale nevím nakolik je to sobecké přání oproti jejich přání být doma ve svém tak, jak jsou zvyklí. Odvoz není problém, jim ale ve skutečnosti nejde o tu cestu, jde o vánoce „jako vždycky doma“. Včetně přesně těch věcí, kterých bych své dítě ráda ušetřila, jako je hysterický úklid až do šesti večer 24. a podobně, hořekování nad tím jaké jsou to nervy a jak je máma vyřízená a tak.
No prostě stařečkové mají své vrtochy. Ne nadarmo se říká, že kůň je jednou hříbětem a člověk dvakrát dítětem.
@Venetia píše:
je to jiny den…rodinny, večeře, dárky, pohoda…to asi sama nevytvořis
jo to musí být pohoda, s urýpanou tchýní, puntičkářskou matkou, ožralým strýčkem - já vždy myslela, že nucení setkávání celé rodiny na Štědrý den padni komu padni, praktikují pouze v Americe
@Hecate píše:
No prostě stařečkové mají své vrtochy. Ne nadarmo se říká, že kůň je jednou hříbětem a člověk dvakrát dítětem.
Mě by zajímalo, kolik těm stařečkům je. ![]()
@Venetia píše:
takže bys v pohodě nechala na vanoce mamu nebo tatu samotné , protoze detatko si nepřeje s nimi trávit čas ?
Nikde nepíšu, že v pohodě nechat mámu samotnou. Zvolila bych citlivý přístup a snažila se přijít na důvod, proč dítě toto přání vyslovilo. A pak to řešila. Třeba by se ukázalo, že problém lze snadno vyřešit k všestranné spokojenosti. Nebo by se ukázalo, že je tam něco podstatnějšího.
Co se naší situace týče, s babičkou jsme mluvili, prosili jsme ji, zkoušeli si to natrénovat na rodinných oslavách. Ale babička se dál chovala po svém, bylo jí jedno, jak se cítí ostatní. Děti byly ve stresu, jedno z nich (to citlivější) mělo i žaludeční potíže. Po řadě pokusů o kompromis jsme nakonec vyhlásili Vánoce jen v nejužším rodinném kruhu.
Můžeš to brát jako demokracii - přání většiny… Ale až poté, co veškeré jiné pokusy selhaly.
U nás je sama tchýně. Je to protivná důchodkyně, se kterou nikdo moc nemůže vyjít. Doma jí na vánoce nechce žádné z jejich dětí ani vnoučat. Mám jí nechat samotnou na Štědrý den? ![]()
Vždycky jsem myslela, že by to bylo sviňárna, ale když teď čtu, že z mých dětí pak můžou vyrůst psychicky nemocní lidé, protože jsem jim nevyhověla a protivnou babičku vzala na Štědrý den k nám, tak mám důvod ošálit své svědomí a tchýni nechat doma samotnou ![]()
@Hecate píše:
No prostě stařečkové mají své vrtochy. Ne nadarmo se říká, že kůň je jednou hříbětem a člověk dvakrát dítětem.
Stařečkové?
@Anonymní píše:
Holky, já to asi klukovi splním. On si normálně o nic neříká a není rozmazleny. Na tomhle trvá. Babičku má rad ale proste chce být s mámou a Ježíškem sám a hotovo. Budeme tedy spolu doma na stedry den sami, a 25 pojedeme k babičce. Stejně tam strávíme zbytek svátku tak si vnoucka užije dost. Asi to nebudu dramatizovat. Máma to doufám pochopí.
tohle bych já zase nedokázala, nenechala bych maminku samu na Štědrý den. Sama u stromečku, sama večeří
. smutné
Jsem moc ráda, že jsou tu i tací, co hledí na potřeby dítěte. Je fajn, že někdo by aspoň diskutoval a úměrně situaci vysvětlil to či ono. Ještě hezčí je, že jsou tu tací, co by na přání či prosbu dítěte i dali. Díky za Vás, co nejste tupě a slepě direktivně.
Fascinuje mě, že u mnohých diskutujících pětileté dítě nemá nárok na svůj názor a přání. Někde tu i padlo, že dokud není dítě dospělé, tak… Achjo.
Jak si může dítě natrénovat sledování a hlídání vlastních potřeb a jejich vykomunikovani, když to vypadá, že to nikoho nezajímá a nemá k tomu absolutně prostor. A samozřejmě, může to být jenom tím, že toto je výjimečná situace a protože „nikdo nemá být na Vánoce sám“ a normální situace, více běžné, se komunikují (ale moc bych tomu nevěřila…). Jak to, že na potřeby dospělých se hledí (nechce být na Vánoce sám) a na potřeby dítěte ne (chce si užít Vánoce samo v rodinném kruhu v klidu). To je fakt děsivé.
Díky zakladatelko, že nad tím přemýšlíš a žes i sama seznala, že syn může mít chuť trávit nějaké akce sám (zvlášť, když většinu trávíte právě s babičkou). Jsem ráda, že znáš svého syna a poznáš to, jestli si něco vydupává, nebo zda má požadavek, který je relevantní a má k němu hlubší vazbu. Je fakt zajímavé o kolik víc se hledí na dospělé, kteří by měli mít zvládnuto zpracováváni emocí (smutku) x se nehledí na pocity dětí, které jsou postaveny před hotovou věc (ano, někdy to nejde, ale je spousta situací, kdy to jde).
Jinak s těmi všemi argumenty: nikdo nemá být sám. Vy tu asi všichni operujete jednak s tím, že všichni lidi chtějí s někým být (existují samotáři, introverti, ti co chtějí klid), ale existují také ti, co dělají problémy, sekýrují, štěkají, organizují nad míru a já teda nevím, jestli by pro vás tohle byl klidně a hezky strávený večer… Já osobně chápu, že si někdo ten fajn den nechce nechat pokazit takovouhle atmosférou. A že i ty děti poznají, že když je na Vánoce babička, tak je doma tajfun a stres. Díky všem, co dáváte na své děti a vnímáte jejich potřeby.
Jednou ty děti budou taky dospělí lidé (právně
), ale vedení k zodpovědnosti (za své emoce, prožitky, vnímání a za to, aby se o své potřeby staraly) se může začít v mnohem mnohem nižším věku. Ale to se z nich nesmí dělat neschopné trubky
.
@ulice já jako dítĕ jsem měla děsně protivnou babičku (vlastně dvě
). Nenáviděli jsme k ní jezdit. Ale vánoce se vyřešili obvykle sami - dostala pozvání, ale nikdy nepřijela. Tedy jenom jednou, to pak poseděla asi hodinu, nepočkala ani na večeři a kázala se odvézt domů.
Tak, co čtu - vánoce, tisíc a jeden variací na téma jak si stará autoritární generace vynucuje to, co chce, manipulací a vydíráním.. a tolik lidí potom nemá rádo vánoce (včetně mě). Nebo dokonce rozdělují rodinu
. To si vůbec nedovedu představit, abych já jela někam, manžel jinam a ještě navíc s miminkem
. To je asi nejsmutnĕjší příklad absolutní podřízeností a zadupání vlastních dětí, jaký jsem dlouho viděla - nedopřát vlastnímu dítěti jeho rodinu o vánocích
.
Ale abych byla spravědlivá, zažila jsem taky moc hezké vánoce ve velkém kruhu rodiny s tetičkami, strýčkami, asi 20 lidí - u tchynĕ. Ale tam to nejspíš bylo tím, že nikdo nikomu nic nenutil a taky jsme přijít nemuseli. Žáden stažený žaludek, co na to, že bych ráda něco jinak, řeknou mí rodiče
. A taky si jedl kdo chtěl, co chtěl. Ještě před vánocema byla porada, kdo co rád a co bude. Žádný jenom podle mýho a MUSÍTE
.
@Capelucia píše:
@ulice já jako dítĕ jsem měla děsně protivnou babičku (vlastně dvě). Nenáviděli jsme k ní jezdit. Ale vánoce se vyřešili obvykle sami - dostala pozvání, ale nikdy nepřijela. Tedy jenom jednou, to pak poseděla asi hodinu, nepočkala ani na večeři a kázala se odvézt domů.
Tak, co čtu - vánoce, tisíc a jeden variací na téma jak si stará autoritární generace vynucuje to, co chce, manipulací a vydíráním.. a tolik lidí potom nemá rádo vánoce (včetně mě). Nebo dokonce rozdělují rodinu
Ale abych byla spravědlivá, zažila jsem taky moc hezké vánoce ve velkém kruhu rodiny s tetičkami, strýčkami, asi 20 lidí - u tchynĕ. Ale tam to nejspíš bylo tím, že nikdo nikomu nic nenutil a taky jsme přijít nemuseli. Žáden stažený žaludek, co na to, že bych ráda něco jinak, řeknou mí rodiče. To si vůbec nedovedu představit, abych já jela někam, manžel jinam a ještě navíc s miminkem
. To je asi nejsmutnĕjší příklad absolutní podřízeností a zadupání vlastních dětí, jaký jsem dlouho viděla - nedopřát vlastnímu dítěti jeho rodinu o vánocích
.
. A taky si jedl kdo chtěl, co chtěl. Ještě před vánocema byla porada, kdo co rád a co bude. Žádný jenom podle mýho a MUSÍTE
.
Tohle je naprosto přesné a bohužel to vystihuje situaci i u mě a občas mě z toho jímá až vztek.
Mně do podobného dilematu staví moje máti, tedy mám to jako anonymní kytička (nedokážu popsat druh), která popisuje, jak s nimi cvičí maminka a tchán, jak se kvůli nim mají rozdělit jako rodina.
A ano, je to jeden z důvodů, proč Vánoce nemám ráda. A základ pro tu neradost byl založen už v dětství.