Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Hádky. Váš názor prosím ...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
29.3.18 21:41
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.3.18 21:47
Ještě upřesním, někam jsme opět spěchali a chtěl si semnou chvíli posedět a ten čaj vypít a já ještě chtěla rovnat věci, a řekla jsem mu ať na mě chvíli nemluví, ať se mohu soustředit, ať nic nezapomenu, zrovna když mě prý šel poplácat po zadku, ještě tomu předcházela jeho žárlivost, na úplnou blbost. Byla jsem v obchodě a koupila věc, která upoutala kolemjdoucího staršího pána a něco prohodil, řekla jsem to spíš jako vtip, nebyl to žádný flirt, nic! Měl komunikovat, mohla jsme mu vše vysvětlit. 
Prostě asi jsem ho naštvala aniž bych si to uvědomila, proto začal být tak nepříjemný… netušila jsme
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.3.18 21:52
Byla jsem vystresovaná a snížila se k nadávkám… nadávala jsem mu fakt hrozně, všechen vztek a stres šel ze mě… a z něho pak taky 
nevím, teď abych se bála, budu ho sledovat, pozorovat a hlídat se. Stydím se za to hrozně, co se stalo. Nejsem hádavý člověk, nenadávám, ale on to dokáže, aby mě k tomu vždy dohnal… stávalo se to už párkrát, ale že prý už jsme si to nedala vysvětlit tak abych si to pamatovala, že ho mám podpořit když je protivnej, být víc ženská, ale já začnu být jako chlap zedník…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.3.18 23:49
Psala jsem silou, rozpřáhl se a viděla jsem spíš pěst, ale nepamatuji si to, říkal, že to bych vypadala jinak, že to byly facky, myslela jsem, že bude po mně, po fackách by se mi přece nezatmělo, kdybych neupadla, nevím, zda by přestal, jsem z toho v šoku, nemůžu tomu uvěřit, až takto být potrestána, asi jsem v životě někomu hodně ublížila
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.3.18 06:01
@Anonymní píše:
Byla jsem vystresovaná a snížila se k nadávkám… nadávala jsem mu fakt hrozně, všechen vztek a stres šel ze mě… a z něho pak taky
To, co on praktikuje, je psychickej a fyzickej teror. Podle něj on má nárok na své výstřelky, na to být protivný, buzerovat tě a ty jsi povinná to snášet, chápat a snažit se ho podpořit. Vůbec si neuvědomuje, že nejen on, ale i druzí lidé mají své city a pocity a že tyhle jednostranné ohledy směrem ke své osobě nemůže vyžadovat, pokud to samé tomu druhému nedává i on. Teď ti dal tři facany, až jsi upadla a místo toho, aby se omluvil a dal najevo, že ho to mrzí, dál do tebe šije a vzbuzuje v tobě pocit viny, že si za to můžeš sama. Nene, nemůžeš. Jsi taky jenom člověk a nesmyslnou buzeraci a šikanu (a scéna kvůli nezalitými čaji šikana je) dlouhodbě snese jen málokdo. Navíc, ta poslední kapka nemusí být vždycky ta největší, ale najednou ten pohár přeteče a v člověku se všechen ten potlačovanej stres a vztek uvolní a musí ven. Sama víš, že sprostě nadávat se nemá, bouchly ti saze a holt jsi to ze sebe dostala tímhle způsobem. Pokud to byla od tebe ojedinělá a naprosto výjimečná situace, měl zbystřit on a zamyslet se sám nad svým chováním. U nás takhle před mnoha lety - muž do mě taky nějak vandroval, stupňoval to, já mu říkala, ať už mlčí…nějakou dobu jsme se takhle dohadovali. Šla jsem věšet na sušák do ložnice vyprané froté ručníky, on tam za mnou přišel a ode dveří do mě furt šil a ve mně to najednou taky bouchlo, zařvala jsem na něj, ať už drží hubu (u mě slovní obrat naprosto nevídaný) a ten sušák s těma froťákama jsem zdvihla a přes celou manželskou postel jsem to po něm hodila. Uhnul, sušák se poskládal k zemi. Oba jsme zůstali stát, koukali jsme na sebe. Já nevěřila tomu, čeho jsem byla schopná a jemu došlo, že když jsem udělala tohle, tak už musel opravdu hodně přestřelit. Za chvíli jsme posbírali ty ručníky a on začal spravovat sušák. Pak jsme si dali kafe a už jsme se k tomu nevraceli. A taky se už nikdy v budoucnu nic podobného ani z jeho ani z mé strany neopakovalo. Dneska, po dvaceti letech soužití, se té historce společně zasmějeme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.18 06:18
@Anonymní píše:
Je to psychopat
No tak když už to víš, tak víš co máš udělat - s psychopatem se žít nedá a nikdy se nezmění, pryč od něho!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.18 09:32
Takže jsi se rozhodla zůstat s ním. Teď se budeš hlídat abys něčím nenasrala. Budeš se bát něco říct. Budeš se snažit snášet jeho nálady tak jak on chce. On je v pohodě. Jemu to prošlo. A ty ještě přemýšlíš jestli si za to nemůžeš sama. Tak hodně štěstí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.18 10:33
Ano, my si s mužem občas také nadáme, ale promiň, nikdy v životě mě neuhodil ani náznakem!!! 
A jsme spolu 15 let a s dětmi jsme to měli i zdravotně hodně náročné.
Co jasně svědčí pro týrání je to, že se ti neomluvil a naopak svaluje vinu na tebe. Okamžitě upaluj k doktorovi hned, jak tě příště napadne. A napadne tě na 100%. Příště už to ale bude určitě horší a bůh ví, jestli tě vubec pustí k Dr., když se teď náramně baví tím, že tě může beztrestně ztřískat. To se ti povedlo. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.4.18 19:35
@Anonymní píše:
Holky mají pravdu. Klasické domácí násilí. A to se bude stupňovat. Kdysim jsem to zažívala taky. Fyzické 8 let. Začalo to fackou a po letech končilo škrcením a mlácením mou hlavou o zeď. Psychické bylo jen 6 let,ale zničilo mě víc jak to fyzické. A víš kde byla chyba? Hlavně ve mě, že jsem si k tělu pustila takovéto týpky!!!To, co nám tady popisuješ to není NORMÁLNÍ model rodiny. Takhle rodina nevypadá a už vůbec nefunguje! To byl i u mě ten největší a nejdůležitější impuls k odchodu. Uvědomila jsem si "panebože co ty děcka vidí a co si odnesou do svého života? Že hádky jsou normální, že bití je normální, že maminka brečí je normální, atd? Nyní mám děti velké a dospělé, jsem dokonce babička čekatelka
Prosím o anonymitu. Z osobních důvodů. Děkuji.
proč některé ženy přitahují takové muže, a co jsi dělala ty tak špatného?
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj, moc všem děkuji za názory. Myslím, že pod velkým psy tlakem člověk může bouchnout, i sprostě nadat. Nevím, jak mě zrovna tyhle slova napadly, ale dostat facky… to je moc. Chováme se k sobě hezky, máme dynamický vztah, ale jsme oba vyčerpáni (zaměstnání, děti, nikoho nemáme). Nemáme na sebe čas. Vadí nám to oboum. Ano občas já jsem také protivná, on ale hrozně… už vzhledem. Je to na něm hodně výrazné. Je to jednou - dvakrát do měsíce, jindy je třeba protivný, ale normálně. Tak jako každej. Ale tohle jsou jakési stavy agónie, nepříčetnosti, opakuje vše dokolečka co mu vadí a nenechá si domluvit až to vygraduje. Pokud budou opět tyhle tendence, navrhnu psychiatra, nebo něco podobného. Řešila jsem to s ním ještě, začal vše shazovat na mě a že se odstěhuje. Že jsem si to zasloužila, takto mu nadávat. Řekla jsme mu, že žádný člověk si nezaslouží, aby mu někdo nadával, nebo dokonce bil!!! Zachoval se 100 krát hůř jak já. Pokud bych si to zasloužila, tak to schvaluje jako vhodné chování!!! Já lituji nadávek, on tedy také… ale moc tomu nevěřím. Pokud dostanu nakládačku i třeba že odejdu, se urazím, nebo cokoli dalšího si vymyslí, tak už půjde… budu to muset potom udělat. Už nikdy víc.