Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já vím, asi nic nejde v životě naplánovat. ségra to má podobně, je jí 30 skoro a kddyž si řekli že jo, tak zatím furt nic, přišli jejímu muži na to že má málopočetné spermie. život prostě nejde naplánovat. já asi nevím jen co chci. asi chci moc. chci to jak tady někdo psal, svatbu, mimčo a hezkou práci kam se budu moct vrátit.
@pegink no to je ideál…tak to má zatím já, díky práci na neurčito jsem měla i dvakrát mateřskou ( mám děti za sebou ve třech letech)
Tak mě je 23 a za pár dní mám termín porodu
a je to už druhé. První jsem měla ve 22
jsme spokojená rodinka.
@pegink No ja byt tebou, tak do toho prastim, az budu mit odpracovano minimalne tolik, abych to stihla nadelat do zacatku matersky. Driv ne..a o moc pozdejs ja osobne taky ne, ale prave, ze nikdy nevis ![]()
@pegink pokud máš zázemí a vše promyšlené, hurá do toho… mě bylo 23, když se kluk narodil a kdybych se tak nerozhodla, tak druhé už mít nebudu, páč mi to znovu nešlo.. takže záleží fakt jen na tom, jestli se dohodnete, že mimčo jo, nebo že nee.. jinak tyhle nemoci a problémy dědičné asi nejsou.. moje mamka sice přišla v 32 o dělohu, ale určitě to nesouviselo s problémy, které mám teď třeba já.. Ono je to o náhodě..
Ještě dodatek, já už v tu dobu měla odpracované 4 roky a nasysleno, takže nebyl problém ![]()
Nestresuj se, a plánuj si miminko. Dober prášky podle plánu a pak už to neřeš. Určitě je dobrý mít miminko dřív nežli později!
držím palečky ![]()
Je mi 21 a do do dvou měsíců už budeme dva
píšu dva, protože s chlapem to nevyšlo, ale stejně bych nikdy neměnila, už teď je pro mě prcek všechno
jestli vám to klape, snažte se dál, ono to občas chvilku trvá, takže odpracovat stihneš a nebo můžeš mít napsanou mateřskou na chlapa, ten určitě pracuje dýl ne?
nechte tomu volnej průběh ![]()
Pokud jsi podle lékaře v pořádku, tak si alespoň počkej těch pár měsíců, abys pak nebrečela na čtyřletém rodičáku… Je sice pěkné, že ti biologické hodiny tikají, ale musíš být také rozumná. Dítě se lásky nenají.
Mně je 22, čekám první, ale rok odpracovaný mám. Neumím si představit být na čtyřletém a veškerou zodpovědnost za finance hodit na krk jen chlapovi, i když vím, že by to zvládl. Těch pár měsíců na tvé plodnosti nejspíše nic nezmění, ale na tvé finanční budoucnosti následujících několika let ano.
Mně gynekolog poradil - začít se snažit o miminko, když ještě nechceme, ale kdyby náhodou přišlo, tak by to už nevadilo
Myslím, že teď když se nám nedaří nám to ušetřilo dost trápení..
Ahoj, mně je 24 a mám tříletou dceru a koncem roku se chceme snažit o druhé.
@pegink Myslím, že ti to akorát vychází, jestli ještě bereš antiko, tak bych jí vysadila a pár měsíců se chránila jinak (já věřím na to, že se má tělo po antikoncepci prvně pročistit) a když to začnete zkoušet třeba za 4 měsíce, tak ti to na těch 270 odpracovaných dní krásně vyjde. ![]()
@pegink to je jen a jen na vás, jak se cítíte, jak moc jste zabezpečení (příjem, bydlení), jak vidíte stabilně váš vztah atd. Jak zvládnout deprese neporadím, já nedobrala ani ty prášky, co jsem měla doma, protože už jsem prostě nemohla, můj život se točil kolem stránek s kočárkama, nočníkama, zavinovačkama, porodnicema… Měsíc po 21 narozeninách se nám narodil syn a teď v 22 čekáme druhé
Musíte si to vy ujasnit a oba chtít… Univerzální věk ani návod neexistuje ![]()
Jinak kdyby náhodou sis ten rok neodpracovala, tak si můžeš rodičák volit podle přítele, pokud on odpracováno má. Já ještě studuju a rodičák mám teď tu nejkratší verzi, protože manžel má odpracováno a tudíž máme nárok na volbu.
Můj osobní názor je, že v tvém věku posedne touha po dítěti každou ženu. Je to hormonama, příroda to prostě zařídila tak, abychom se chtěly reprodukovat. Taky jsem to tak měla. Po nějaké době mě to přešlo. Syn se mi narodil v 26.
Rozumné by samozřejmě bylo v tvém případě počkat až se ti trošku ustálí práce, abys měla nárok na PPM, měla se kam po RD vrátit… Ale rozumn vždycky neporoučí, že?
Nakonec je stejně vždycky všechno jak má být. Držím palec, aby to tak bylo i u tebe ![]()
Za sebe mužů říct, že kdyby bylo s kým, tak jsem měla děti o 10 let dřív a ne až nyní ( 34 let )
Ja si nejsem jista, jestli opravdu touzis byt mamou, protoze z toho co pises, mam pocit, ze jsi hlavne nakazena a ovlivnena okolim, kde se rodi sama mimca a vsichni jen o detech mluvi. Pak mas urcite strach, aby jsi se nedostala do stejne situace jako sestra. To je naprosto pochopitelne. Ale co ty deprese? Z ceho? Malo kdo je na mimco pripraveny ale mela by jsi byt aspon trochu v pohode ne?:-) Souhlasim s ostatnimi, jeste par mesicu pracuj, at mas narok na materskou a pak bych se zacala pekne tesit na to snazeni:-) Neboj, ono se ty myslenky jeste vytribi a budes moudrejsi;-)