Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky, už si opravdu nevím rady.. Mám 70- ti leté rodiče ale aktivní a vcelku čiperny. Bohužel často řešíme jejich problémy, to že se mezi sebou nedokážou domluvit atd. Jsou to krize které jsou tak min.2 do roka a trvají vždycky min. týden. A teď to opět vypuklo, mamka je po operaci takže nemůže mít moc pohybu, musí polehávat a tím pádem by měl taťka se starat a pomoc v domácnosti, ALE taťka má zrovna období kdy nemá problém si dát prášek či více na uklidnění a pak je úplně mimo, nebo si dá zase více vína a zase mele blbiny. ![]()
Dneska to vyústilo kdy mi mamka volala ubrečená do práce a stěžovala si co se zase stalo a co má dělat… ale já už opravdu nevím jak pomoci ![]()
Po jejím telefonu jsem byla vyřízená já tak jsem se naštvala, jela jsem k ním, a fakt jsem je seřvala o co jím obou jde, jsou relativně zdraví, mají všechno a pořád je musíme řešit…
Fakt nevím jak jim pomoci, uže jsme jim několikrát domlouvali, ať Ti váží jeden druhého atd.
Neexistuje nějaký web pro starší kde by se mamka mohl vykecat?
Omlouvám se že jsem se rozepsala ale je toho na mě fakt už moc… ![]()
@Edit1 Já mám s našima to samé a to je jim o víc, jak deset let méně
![]()
@Edit1 No a ty si nemůžes vzít volno nebo nějakou ošetřovačku a být ten týden u maminky?
Potřebovala bych pro mamku nějakou linku kde by si vždycky mohla zavolat a pofňukat si a postěžovat…
@Black Cat to by ona nechtěla… zastavím se tam s nákupem, odpoledně tam jde její vnučka ji pomoci a v horním patře bydlí brácha s rodinou, ale tady jde spíše o její psychiku, když má taťka ty svoj výpadky teď…
S psychikou nenaděláš nic, když má tatka výpadky. Přeci jen má věk. A řešení seřvat je jim fakt pomůže, to ti povím. Co takhle kdybys byla místo řvaní si s nimi chvilku sedla a popovídala si? nakonec sama říkáš, že k ní chodí i vnučka pomáhat, bydlí tam brácha s rodinou a pro tebe je hrozná zátěž jenom vyslechnout telefon? nezlob se, ale brácha má snad taky rodinu, a hádám, že vnučka taky není nějaká desetiletá holčička, co? Prostě rodiče jsou staří, a my taky budeme jednou takoví, zkus si to uvědomit. Když sis chodila stěžovat ty mamince, taky tě dořvala? Na stáří se zkrátka ty role obracejí.
Inkakřivák to co píšeš už proběhlo, při prvním problému - výpadku jsem i se sestrou si s něma sedla a promluvila si co je teda trápí a jak jim pomoci atd… byl asi nějakou dobu klid.
Na jaře při posledním opět problému jsem jim napsala dlouhý pozitivní dopis, kdy jsem jim popsala jak se mají dobře, co všechno dokázali, jak nás dobře vychovali a na co všechno by měli být hrdi a že je máme rádi. A k tomu jsem jim řekla aby si to vždycky přečetli když jim bude hůře…
Pro mě je to těžké vyslechnout když nevím jak mamce pomoci, a po jejím telefonu jsem vyřízená a bezradná se slzama v očích.. ![]()
Ale tady to nevyřešíš nikdy natrvalo. myslím to tak, že je potřeba prostě zajet na návštěvu - i častěji, sednout si, maminku politovat, jak to má těžké a co ten táta vyvádí, a popovídat si, cos kde viděla, co děláte, co ona, normálně si povykládat. Staří lidé si s nějakou skupinou na netu nevystačí. Potřebují si povídat s rodinou. A myslím si, že ten čas je to nejmenší - a současně vlastně to nejdražší, co jim můžeš dát. Žes jim psala na jaře, to s ohledem na to, že je listopad, jim moc nepomůže. Jsou prostě staří, to tak ber. Ona si musí maminka postěžovat pokaždé znovu, i třeba na to, jak ji něco bolí, nebo tuhle bolelo, jak ji zlobí to a to, jak se jí líbí seriál, prostě si chce popovídat.
@Black Cat píše:
@Edit1 No a ty si nemůžes vzít volno nebo nějakou ošetřovačku a být ten týden u maminky?
Ošetřovačku aby mohla být u maminky?
A to se dává kde?
A z 20 dnů dovolené, pokud jí laskavě zaměstnavatel nedá 5 na víc, toho asi taky moc nevymyslí, pokud jsou relativně v pořádku a dokážou se o sebe postarat, tak nevidím důvod co by se nepostarali… mám prarodiče ve stejném věku, jsou oba čiperní a zdraví, i při smyslech a taky neterorizují celou rodinu… jsou rádi, že si užívají důchodu
samozřejmě občas zdravotní problém je, ale nic co by se nevyřešilo ![]()
@Callipo90 píše:
Ošetřovačku aby mohla být u maminky?A to se dává kde?
A z 20 dnů dovolené, pokud jí laskavě zaměstnavatel nedá 5 na víc, toho asi taky moc nevymyslí, pokud jsou relativně v pořádku a dokážou se o sebe postarat, tak nevidím důvod co by se nepostarali… mám prarodiče ve stejném věku, jsou oba čiperní a zdraví, i při smyslech a taky neterorizují celou rodinu… jsou rádi, že si užívají důchodu
samozřejmě občas zdravotní problém je, ale nic co by se nevyřešilo
To je dobře, že jsou na tom zdravotně takto.
A to terorizování - tím myslíš ty dvě krize za rok, kdy si chce maminka postěžovat a poplakat si, jak ji ten její chlap trápí? Myslím si, že dvakrát do roka udělat mamince vrbu a vyslechnout ji není nic tak strašného.
@inkakřivák já vím co myslíš, s mamkou jsem v kontaktu skoro každý den po telefonu nebo i sestra, vždycky to začíná co ju bolí a z čeho to asi má… je to pořád dokola, a pak už ti dochází rady a pak už nemáš sílu pořád dokola utěšovat… já s mamkou neřeším co mě trápí - nepřidávám ji starosti. Ono se to kolem mamky celý život točilo a holt teď když není středem pozornosti tak se kolikrát zbytečně utápí v těch svých bolestech a fňuká. Několikrát jsme ji radili ať si zajde k psychologovi, že to s ní probere a líp poradí jak se stím vypořádat ale holt nechce.
Mozna nechce ani tak reseni, slis pocit, ze ji nekfo fakt posloucha, polituje, vyjadri ucast. Mozna si na sebe nabiras mnohem vic, nez ona chce a potrebuje? Treba se pletu, ale za zkousku nic nedas, kdyz reknes to je mi lito, mami, ja vim, ze to mas tezky. Nekdy fakt staci jen tohle.
@Kubula.K píše:
Mozna nechce ani tak reseni, slis pocit, ze ji nekfo fakt posloucha, polituje, vyjadri ucast. Mozna si na sebe nabiras mnohem vic, nez ona chce a potrebuje? Treba se pletu, ale za zkousku nic nedas, kdyz reknes to je mi lito, mami, ja vim, ze to mas tezky. Nekdy fakt staci jen tohle.
Přesně takhle to myslím - to je mi líto, že tě táta trápí. Soucit, porozumění, oni si ti staří lidé fakt připadají opuštění a taky se bojí, jak jsem si uvědomila. Stáří, samoty, nemohoucnosti, ticha, smrti.
@Edit1 píše:
@inkakřivák já vím co myslíš, s mamkou jsem v kontaktu skoro každý den po telefonu nebo i sestra, vždycky to začíná co ju bolí a z čeho to asi má… je to pořád dokola, a pak už ti dochází rady a pak už nemáš sílu pořád dokola utěšovat… já s mamkou neřeším co mě trápí - nepřidávám ji starosti. Ono se to kolem mamky celý život točilo a holt teď když není středem pozornosti tak se kolikrát zbytečně utápí v těch svých bolestech a fňuká. Několikrát jsme ji radili ať si zajde k psychologovi, že to s ní probere a líp poradí jak se stím vypořádat ale holt nechce.
Myslím si, že nejsi žádná dcera, co se rodičům ozve 2× do roka, to člověk pozná podle toho co píšeš, stačí číst mezi řádky. Radu nemám, ale chápu tě… je to těžké. V rodině jsme měli něco podobného a řešení není. Můžeš utěšovat na sto tisíckrát, poslouchat a naslouchat, ale někdy ani to nestačí a je to zátěž pro celou rodinu… přeju hodně sil ![]()
Holky moc Vám všem děkuji! ![]()
Je pravda že já pořád hledám nějaké řešení což asi není, jsou dospělí ale chovají se někdy jako děti a nedají si poradit.. mrzí mě taťka, dost se v životě nadřel a teď když májí s mamkou klid tak si ho neužívají ![]()
Oběcně je mi mamka blíž než taťka, ale při tom se mamka nezeptá jak se mám v práci, co jsem dělala atd. To se více ptá taťka, ale s ním nejsem tak nějak schopná si o tom kolikrát povykládat… taková ironie ![]()