Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tady vůbec nejde o auto ale o jeho postoj k financím a zodpovědnost. Téma auto bych vynechala a bavila se spíš o tom jakej má postoj k užívání si atd…po tom co udělal by měl sekat latinu a dělat ti první poslední za to že tys mu odpustila co udělal. jako to bych nikdy nezkousla…Navíc jestli je mu kolem 30 tak jako kdy má vyzrát??? myslíš že se změní?? Tobě e 22, za jak dlouho se chcete brát?
Lady_M píše:
Jinak já si nemyslím, že nemít auto je něco hrozného a už vůbec si nemyslím, že ten kdo nemá auto, je socka.V tomhle bodu souhlasím, taky si to nemyslím…
Jinak zatím se o budoucnosti bavíme v pohodě, máme stejný názor. příští rok dodělám BC, chce se smnou zasnoubit a pak nejpozději do roka, že VŠ by mi ten poslední rok platil on. Bydleli bychom nějakou dobu u mých rodičů, mám tam svůj 3+kk byt, a tak za 2 roky bychom- až bychom našetřili a vzmohli se třeba na byt (samozřejmě s hypotékou) tak bychom se odstěhovali. Tak to plánuje- on i já, ale tak nějak to začínám cítít, že si nejsem jistá, jestli to myslí vážně…říká že ano…ale nějak mu začínám nevěřit nebo já nevím…
Tohle cos řekla jsou zásadní otázky společnýho života. A když v nich nejste za jedno nebo o tom pochybuješ…proč si ho chceč vzít?
My to třeba řešíme o začátku…ja vím že vždycky budu vydělávat mín o dost než můj přitel-bud. manžel. ale máme ve všem jasno, to je postoj " chlapa" zajistit rodinu, ženu…Možná by se změnil, po svatbě ale tomu sama neveřím…
Lady_M píše: … Bojím se teď toho, že až dostuduji, tak mi řekne: chceš svoje vlastní bydlení? vem si hypotéku,já vlastní bydlení nepotřebuji. Chceš auto? tak si vem leasing. Já auto nepotřebuji. Chceš bydlet v podnájmu? tak si ho plať, já vyhazovat za podnájem nebudu…
To je ono. Přesně tohle bych od něj čekala.
Být tebou, přestanu řešit auto, ale spíš společný bydlení. Jako první krok k zjištění, jak moc je velkej sobec.
Pokud s ním chceš zůstat, myslím, že by hodně pomohlo, kdybyste si našli vlastní bydlení, ono by to třeba pomohlo v tom, že by přítel věděl, co všechno vedení domácnosti stojí a třeba mi zvolil jiný postoj a míň utrácel za blbosti a víc se naučil šetřit. Je to určitě něco jiného než bydlet u rodičů, kde platí směšnou částku za příspěvek na domácnost a ostatní rozfofruje. Já to vidím ze své zkušenosti, můj přítel taky neuměl moc s penězi hospodařit, když bydlel s rodiči, tak většinu peněz utratil, ale jakmile jsme spolu začali bydlet, tak se úplně změnil a vidí, co všechno domácnost stojí a stal se z něj úplně jiný člověk ![]()
Třeba nechápu, proč by ti platil poslední rok on? Pokud máš placenou výšku, proč si neplatíš aspoň část sama?
Víš co možná má pocit i třeba méněcennosti…ty máš všechno ok a on nic…
My se právě na té budoucnosti shodneme, akorát teď po zkušenosti s autem jsem trochu nejsitá, zda to tak doopravdy myslí, docela mě to znejistilo.....Jediné, na čem se neshodneme je to blbé auto.
Já bych to udělala tak, že ani ty bys nikam nejezdila, prostě chcete do sauny - tak pěšky. Jestli mu nezáleží ani na tobě, tak je to sobeček.
My auto nemáme, ale bydlíme v Praze, všude se dá dojet a i do jiného města. Auto budem pořizovat až asi kvůli dětem.
Lady_M píše:
Jinak já si nemyslím, že nemít auto je něco hrozného a už vůbec si nemyslím, že ten kdo nemá auto, je socka. Jen prostě s přítelem v tomto asi máme krutě jiný názor a já nevím, jak jej řešit. Bojím se teď toho, že až dostuduji, tak mi řekne: chceš svoje vlastní bydlení? vem si hypotéku,já vlastní bydlení nepotřebuji. Chceš auto? tak si vem leasing. Já auto nepotřebuji. Chceš bydlet v podnájmu? tak si ho plať, já vyhazovat za podnájem nebudu…chápete mě někdo jak to myslím?
Tak myslím, že jsi konečně přišla na to, kde je zakopaný pes…protože tady v tom celém tvém příběhu bych ani jako hlavní problém neviděla to, že nechce koupit auto (a svým způsobem ho i docela chápu), ale o to, že teď je to jen to blbé auto…a pak přijde něco jiného…a taky neschopnost našetřit za tolik let na ojeté auto
Jako našetřit 30tisíc není zas takový problém, aby člověk musel extrémně snížit svůj standard (a že vím, o čem mluvím)… Spíš než auto bych být tebou řešila jiný problém - chci zůstat s člověkem, o němž si nejsem jistá, že mě zajistí, až to bude potřeba? (mateřská dovolená atd…) ![]()
Ja te nechapu,proc ho proste stale vozis??I za cenu neprijemnosti s rodici..On setrit nechce,ojetinu taky nechce,tak at se do prace dopravuje cim chce,ne?
Ty jsi stale ve skole,financne zavisla na rodicich..Premyslela jsi,jaky by to opravdu bylo,az budete bydlet spolu a finance budou spolecne?Bude treba zarizovat byt,neco koupit a jaky to bude,az se bude muset vzdat sveho standardu?Kdyz ted utrati 20 tis,ktere ma jen pro sebe,neplati najem nic?Az z tech 20 tis bude muset dat polovinu na hyposku/najemne,hned mu zbyde jen 10 tis,pak je tu jidlo,platba slozenek..vlastne mu nezbyde skoro nic na „jeho standard“.
Emimi píše:
Pokud s ním chceš zůstat, myslím, že by hodně pomohlo, kdybyste si našli vlastní bydlení, ono by to třeba pomohlo v tom, že by přítel věděl, co všechno vedení domácnosti stojí a třeba mi zvolil jiný postoj a míň utrácel za blbosti a víc se naučil šetřit. Je to určitě něco jiného než bydlet u rodičů, kde platí směšnou částku za příspěvek na domácnost a ostatní rozfofruje. Já to vidím ze své zkušenosti, můj přítel taky neuměl moc s penězi hospodařit, když bydlel s rodiči, tak většinu peněz utratil, ale jakmile jsme spolu začali bydlet, tak se úplně změnil a vidí, co všechno domácnost stojí a stal se z něj úplně jiný člověk
Naprosto souhlasím!!Potřeba je jít od rodičů. od obou a být samostatná jednotka! pak se pozná co a jak!!!ikdyby ste měli jít teď hned na zkoušku do podnájmu.
uff,Lady…Jura ma naprostou pravdu,tohle je jen spicka ledovce a ty mas jen ruzove bryle zamilovanosti a nevidis,koho vedle sebe mas.O.K.-je to tvoje volba,tvuj zivot,ktery pro nas,co na to koukame z venku az tak ruzovy neprijde.
Tvuj budouci chot nejenze je sobec a nezodpovedne dite,ocividne mu zalezi vice na sobe nez vasem vztahu-to nepisu proto,ze ti nechce koupit auto
.Tam bych mu i dala za pravdu-na autu fakt svet nestoji a docela si troufam rict je nesmysl,ze kazdy musi mit dnes auto
.Naopak si myslim,ze jsou dulezitejsi veci,nez si vozit zadek v aute a kdyz na nej neni,tak proste neni.(ja auta mam,ale protoze na ne mam,kdyby nebylo-a ze ve vasem veku nebylo,tak jsem holt jezdila MHD a nejakych 20min pesky
..)
Asi si tady ty nazory k srdci nevemes,ale jak rikam,je to tvoje volba,ja ji respektuji,treba az prokouknes,budes mit „lepsi a spokojenejsi zivot“.
PS:na rodice se nezlob,maji pravdu(i kdyz chapu,ze te mrzi spor mezi vami)
Jenže proč já bych měla trpět a jít několik km pěšky, když mi naši auto půjčí? to on je ten kdo má trpět
Myšleno ze srnady ![]()
tak jasně, že mu neřekneš - tak teď prostě nenastoupíš, pojedu sama řekni mu prostě předem, že už ho nebudeš vozit, ať se vžije do tvých rodičů (můj táta by mi tohle omlátil o hlavu a auto prostě nepůjčoval - postarej se sama)
a opravdu si myslííš, že budete šetřit na byt, když není schopnej na auto???a proč tak na svatbu pospícháte??přijde mi to jako strašně naplánovaný, ikdyž ty v tom cítíš „něco jinýho“…