Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak jak mám ale zjistit, kde je jádro pudla? to ho mám vzít k psychologovi?
JInak ohledně té nehody, když jsem se s ním chtěla rozejít, souhlasil i s tím, že půjdeme do partnerské poradny. Ale to jsem pak zrušila, když jsem viděla že se chová normálně a že ho to mrzí. To beru jako velký krok, většina chlapů by řekla, že do žádné poradny nepůjde atd… A on s tím souhlasi.....
Jestli to auto tak moc chceš, tak buď prostě tvrdá, nikam nevozit, nikam nechodit, jen co sami dojedete MHD. Já bych přítele do práce nevozila ani kdybych auto měla ![]()
Ale zas mi to nepříjde,nebo necítím se , že mě využívá nebo tak něco, vždycky je rád, že ho vezu, poděkuje mi, vypadá fakt šťasntě, nebere to jako samozřejmost. Viz dnešek: i mi za to koupí maličkost v podobě čokoládky.
Tím chci říci, že mi nepříjde, že by to od něj byla „vychcanost“ nebo tak.
NEVOZ HO! Ty si ho pro sebe klidně půjč on ať si jde pěšky! ![]()
My si před 3-mi roky taky koupili starší auto, byla jsem těhotná a chtěla jsem být pak s malým mobilní, koupili jsme za 100 tisíc, a neměli jsme žádnou poruchu! Chce to dobře vybrat! ![]()
Ale když se chce vozit taxíkem, tak proč ne? To si pak na nic nenašetří!
Nechala bych to chvilku být…fakt bych přestala s vozením atd…nemluvila bych o tom…třeba se to nějak vyjasní…
a jinak jak dlouho to je co ti to slibil?
Lady-ja si treba vubec nemyslim,ze tvuj pritel je skrt na prachy a myslim,ze ani ostatni ne
.Tam bude jina chyba v systemu..
Ve 27letech by uz clovek mohl byt kapku vice zodpovedny,trochu hledet do budoucnosti a trochu na ni sam zapracovat,ne treba jako lord vyhazovat za dovoz do prace taxikem(to je teda fakt groo),kdyz si je pak nebude moct odlozit…treba na svatbu?na byt?na deti?na rezervu,kdyby prisel o praci?…
Ale ty resis to auto,tak k tomu autu.Proste treba jen v tomhle sel kupredu a do sebe a nechce auto pro sve drivejsi chyby?treba to tak citi,ze je to pro nej lepsi,nedelat dalsi boty..
jo a nebo si zvykl, že prostě řekne, ty potupně poprosíš rodiče a povezeš mu prdel (promiň) kam on chce ..jako proč by měl platit auto, navíc naftu, ojetí gum, olej a všechny tyhle „doplňky“..když to platěj vaši…určitě vidim, jak by se podílel finančně na opravě vašich auta.
Lady M, tvrdíš, že máte finance společné, ale mně to tak nepřipadá. Pokud byste je skutečně měli společné, máš právo mu zatrhnout utrácení za taxík, protože to způsobuje díru ve vašem společném rozpočtu. Taky to auto byste si koupili oba, oba byste na něj šetřili. To, co popisuješ, nejsou společné finance. A není to samozřejmě nic špatného, protože je jasné, že když ty nemáš stálý příjem, tak to ani moc nejde mít finance dohromady. Jiná věc by byla, pokud už byste byli manželé, tam se prostě táhne za jeden provaz, i když jeden z manželů nevydělává.
Být tebou, tak bych ho přestala vozit do práce, na veřejné práce s tím, že rodiče auto prostě nepůjčí a hotovo. On i ten taxík ho brzo přestane bavit, protože mu ukrojí z jeho „standardu“. Když se nemám jak dostat z kina, tak tam holt nejedu. Taky bydlíme v díře, a když o víkendu nejede vlak, prostě sedím doma, takový je život. (A to, že za pět let studií na VŠ jsem byla v kině asi 2×, páč nebyly prachy, radši nebudu rozvádět). Nákup taky táhnu vlakem a pak pěškobusem a zatím se mi nic hrozného nestalo. Přítele zapřáhni, ať ti párkrát s nákupem busem pomůže a když ho to bude prudit, ještě rád si s tebou o autě promluví. Jinak to ultimátum „buď auto nebo konec“ je ujeté. No chápu tak trochu vás oba: jeho, že nechce kupovat auto, když ho stejně teď řídit nebude, tebe, že tě to pěkně štve pořád otravovat rodiče a někam ho vozit. Chce to nějaký kompromis: našetříme na auto spolu, jednou si půjčíme od našich, jednou od vašich, pokud to půjde, budeme jezdit busem.
opinka píše:
Lady M, tvrdíš, že máte finance společné, ale mně to tak nepřipadá. Pokud byste je skutečně měli společné, máš právo mu zatrhnout utrácení za taxík, protože to způsobuje díru ve vašem společném rozpočtu. Taky to auto byste si koupili oba, oba byste na něj šetřili. To, co popisuješ, nejsou společné finance. A není to samozřejmě nic špatného, protože je jasné, že když ty nemáš stálý příjem, tak to ani moc nejde mít finance dohromady. Jiná věc by byla, pokud už byste byli manželé, tam se prostě táhne za jeden provaz, i když jeden z manželů nevydělává.Být tebou, tak bych ho přestala vozit do práce, na veřejné práce s tím, že rodiče auto prostě nepůjčí a hotovo. On i ten taxík ho brzo přestane bavit, protože mu ukrojí z jeho „standardu“. Když se nemám jak dostat z kina, tak tam holt nejedu. Taky bydlíme v díře, a když o víkendu nejede vlak, prostě sedím doma, takový je život. (A to, že za pět let studií na VŠ jsem byla v kině asi 2×, páč nebyly prachy, radši nebudu rozvádět). Nákup taky táhnu vlakem a pak pěškobusem a zatím se mi nic hrozného nestalo. Přítele zapřáhni, ať ti párkrát s nákupem busem pomůže a když ho to bude prudit, ještě rád si s tebou o autě promluví. Jinak to ultimátum „buď auto nebo konec“ je ujeté. No chápu tak trochu vás oba: jeho, že nechce kupovat auto, když ho stejně teď řídit nebude, tebe, že tě to pěkně štve pořád otravovat rodiče a někam ho vozit. Chce to nějaký kompromis: našetříme na auto spolu, jednou si půjčíme od našich, jednou od vašich, pokud to půjde, budeme jezdit busem.
opinka píše:
Lady M, tvrdíš, že máte finance společné, ale mně to tak nepřipadá. Pokud byste je skutečně měli společné, máš právo mu zatrhnout utrácení za taxík, protože to způsobuje díru ve vašem společném rozpočtu. Taky to auto byste si koupili oba, oba byste na něj šetřili. To, co popisuješ, nejsou společné finance. A není to samozřejmě nic špatného, protože je jasné, že když ty nemáš stálý příjem, tak to ani moc nejde mít finance dohromady. Jiná věc by byla, pokud už byste byli manželé, tam se prostě táhne za jeden provaz, i když jeden z manželů nevydělává.Být tebou, tak bych ho přestala vozit do práce, na veřejné práce s tím, že rodiče auto prostě nepůjčí a hotovo. On i ten taxík ho brzo přestane bavit, protože mu ukrojí z jeho „standardu“. Když se nemám jak dostat z kina, tak tam holt nejedu. Taky bydlíme v díře, a když o víkendu nejede vlak, prostě sedím doma, takový je život. (A to, že za pět let studií na VŠ jsem byla v kině asi 2×, páč nebyly prachy, radši nebudu rozvádět). Nákup taky táhnu vlakem a pak pěškobusem a zatím se mi nic hrozného nestalo. Přítele zapřáhni, ať ti párkrát s nákupem busem pomůže a když ho to bude prudit, ještě rád si s tebou o autě promluví. Jinak to ultimátum „buď auto nebo konec“ je ujeté. No chápu tak trochu vás oba: jeho, že nechce kupovat auto, když ho stejně teď řídit nebude, tebe, že tě to pěkně štve pořád otravovat rodiče a někam ho vozit. Chce to nějaký kompromis: našetříme na auto spolu, jednou si půjčíme od našich, jednou od vašich, pokud to půjde, budeme jezdit busem.
Lady_M píše:
Mhd jezdíme docela často, jenže třeba právě na ty hory MHD jet nemůžeme, Nebo do kina vzdáleného 30 km atd............Spojení je tady nic moc
Tak si vemte toho taxíka. Dělej tak, že rodiče auto VŮBEC nemají.
Ach jo. Teď jsem mu volala, bavili jsme se o tom.Chce společnou budoucnost, společné všecko, jen se nechce zadlužit, protože chce začít podnikat, podnikání není jisté v tom, že neví kdy přesně začne- v řádu cca 3 měsíce plus mínus.(záleží na zakázkác v práci) Ohledně šetření mele pořád dokola, že pěknou výplatu (to je pro něj tak těch minimálně 20 tisíc) měl jen párkrát tento rok, bla bla bla bla furt dokola.
Víte, my mohli mít našetřeno hodně, kdyby nemusel platit 15 000 právníkovi, 5000 na výlohy soudu atd atd atd kurňaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa jsem tak vytočenáááááááááááááááááááááááááá Říkala jsem mu, ať začneme šetřit, že ať šetří i na mě, já budu šetřit budeme se snažit, na dotaz, zda není schpný si našetřit ani 1000 kč měsíčně se urazil a řekl, že nechápe, kam ten hovor jako vede…no říkám. ZAČAROVANÝ KRUH. PŘÍJDE MI TO ŽE ON CHCE VŠE, ALE TAK ZA STO LET........A NEHODLÁ NA TO NAVÍC JEŠTĚ ŠETŘIT. Jo a když jsem se ho ptala, zda mě jako tahá za nos a tak, že mi to tak příjde, tak řekl, že ne, že mě za nos netahá, že to jen nechápu, bla bla bla
opinka píše:
Lady M, tvrdíš, že máte finance společné, ale mně to tak nepřipadá. Pokud byste je skutečně měli společné, máš právo mu zatrhnout utrácení za taxík, protože to způsobuje díru ve vašem společném rozpočtu. Taky to auto byste si koupili oba, oba byste na něj šetřili. To, co popisuješ, nejsou společné finance. A není to samozřejmě nic špatného, protože je jasné, že když ty nemáš stálý příjem, tak to ani moc nejde mít finance dohromady. Jiná věc by byla, pokud už byste byli manželé, tam se prostě táhne za jeden provaz, i když jeden z manželů nevydělává.Být tebou, tak bych ho přestala vozit do práce, na veřejné práce s tím, že rodiče auto prostě nepůjčí a hotovo. On i ten taxík ho brzo přestane bavit, protože mu ukrojí z jeho „standardu“. Když se nemám jak dostat z kina, tak tam holt nejedu. Taky bydlíme v díře, a když o víkendu nejede vlak, prostě sedím doma, takový je život. (A to, že za pět let studií na VŠ jsem byla v kině asi 2×, páč nebyly prachy, radši nebudu rozvádět). Nákup taky táhnu vlakem a pak pěškobusem a zatím se mi nic hrozného nestalo. Přítele zapřáhni, ať ti párkrát s nákupem busem pomůže a když ho to bude prudit, ještě rád si s tebou o autě promluví. Jinak to ultimátum „buď auto nebo konec“ je ujeté. No chápu tak trochu vás oba: jeho, že nechce kupovat auto, když ho stejně teď řídit nebude, tebe, že tě to pěkně štve pořád otravovat rodiče a někam ho vozit. Chce to nějaký kompromis: našetříme na auto spolu, jednou si půjčíme od našich, jednou od vašich, pokud to půjde, budeme jezdit busem.
Přestně tak, ve všech směrech!
MI PRÁVĚ VADÍ TO OTRAVOVAT VŠECHNY KVŮLI NÁM, CHCI ABYCHOM BYLI SAMOSTATNÍ. MU TO PROBLÉM NĚKOHO OTRAVOVAT NEDĚLÁ. NAPŘÍKLAD OHLEDNĚ TĚCH HOR, OBVOLÁVAL KAMARÁDY, AT O NĚKDO HODÍ. NO MI BYLO TAK TRAPNĚĚĚĚĚĚĚĚĚĚĚĚ. SAMOZŘEJMĚ HO NIKDO NEHODIL.