Dilema - čekat na toho pravého vs. IVF s kamarádem

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 2 3 4 5 6

Napsat příspěvek

Velikost písma:

Plaminek naděje

9.2.11 11:04

načítám...

Anonymní - No tak to gratuluji! Zvládli jste spolu další level :dance: :potlesk:

…jinak, mezi náma - každý máme nějaké ty svoje chyby a když je toho moc, musíme se naučit ventilovat i svoje emoce, abychom byli zdraví a nedusili to v sobě. No a jak jinak se to naučit než, že to zažijeme, že?

Není důležité co všechno si v hádce povíme = :evil: , důležité je, jaké rozpoložení v sobě máme po ní = :roll: :oops: :hug: . Pokud se omluvíme, máme snahu neshody řešit, zrajeme s každou takovou hádkou a důležité je to i pro děti = aby viděli, že hádka není konec světa a vztahu, že se nemusí přetvařovat a dusit v sobě hněv, že maminka s tatínkem se maji rádi a neshody si vyřeší - učí se to pak dělat také tak a ve vztazích se nerozvedou při prvním nesouladu.

Příteli (i Tobě, jakožto jeho „učitelce“) doporučuji přečíst tenkou knížku „KNIHA HNĚVU“ od Theodore I. Rubina - je to tam krásně vysvětleno a neboj, i to se dá zvládnout pokud budete oba chtít. Vždyť když budeš těhotná, budou s Tebou cloumat hormony, bude to on, kdo Tě musí podržet - takže se to do té doby holt musí nějak naučit. Přeji hodně štěstí :kytka:

Citovat
Upravit

Plaminek naděje

9.2.11 11:53

načítám...

Mišmiš - chápu, mateřství je pud a příroda zřejmě ví, proč nám ho dala. Dítě je na nás závislé a - proč bychom to nepřiznali - to je velmi příjemný pocit, když vidíme okamžité „ocenění“, že?

…otázkou je, kdo by pak byl dcerce tím prvním kavalírem, když táta by bloudil po Marsu :mrgreen: - to jen na vyvážení, jinak jsem moc ráda že máte krásný vztah.

Nedávno jsem byla pozvána na rodinnou večeři známé. Má dcerku 17let a syna 15let. Blbli jsme všichni, včetně jejího manžela v kopci na sáňkách jako malé děti. Tatínek skouloval dceru, pak si ji jako přehnul přes koleno a z legrace ji naplácal jemně na zadek se slovy: „to aby sis k chlapovi moc nedovolovala“. Dcera mu se smíchem slíbila, že pokud bude její přítel jako on, bude tou nejskvělejší partnerkou. Bratr jí pak přinesl rukavice se slovy: „JÓ - musíme si vás holky chránit - koukej si je natáhnout!“ …u večeře jsem se dozvěděla, že jednou týdně mají „blbnoucí rituál“ a tatínek řekl mamince, že asi bude žárlit na vlastní dceru, protože je ÚPLNĚ STEJNĚ UŽASNÁ, JAKO JEJÍ MÁMA KDYŽ SE POZNALI.

…víš, bylo to tak krásné setkání a krásná energie, že se mi od nich vůbec nechtělo - to ocenění „ženství“ mužem dovede dát dceři jenom tatínek, stejně tak syn se učí vztahu k ženám hlavně přes tátu - napodobováním. Partnerku si ale hledá podle modelu matky. Je to tak krásně a jednoduše zařízeno, jak každý máme tu svoji půlku dovedností až jsme dohromady schopni vytvořit téměř dokonalý celek. :pankac:

Citovat
Upravit

Anonymní

9.2.11 12:01

načítám...

Plamínku naděje,děkuju :kytka: Ty vždycky všechno tak krásně napíšeš.Opravdu moc krásné a dojemné příběhy :hug:

Citovat
Upravit

Arca.01

9.2.11 15:35

načítám...

to Anonymní: Držím pěsti ať se vám oběma vztah vyvíjí už jen dobře, s IVFkem máte hodně štěstí a mimko se zadaří co nejdřív!! Mějte se fajně!!

načítám...
Citovat
Zmínit

Blanka S

5052

28.2.11 21:45

načítám...

Anonymní píše:
Myslím,že už se přítel vrátí jen pro ty věci Taky mám pocit,že se pořád omlouvám jen já a nejhorší je,že nevim za co A možná jen potřeboval důvod k rozchodu,tak si ho prostě našel Kamarád je úžasný a jsem mu opravdu vděčná,že by tohle udělal-pro mě.Má jen jednu podmínku a to,že by chtěl dítě občas vídat,v tom problém nevidím Ale ještě mě k tomu napadá jedna věc,kdyby podepsal otcovství,musel by po IVF být napsán v rodném listě?

ne nemusel já neměla po opuštění CARU ani v tehu.knížce že čekám dítě po IVF a nikdo se mi na to nikdy neptal a když jsem otom mluvila sama tak to nikoho nezajímalo v porodnici ani dětskou přítel ( ted už manžel) semnou byl na matrice a tam se taky nikdo neptal