Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@PaníBovaryová píše:
On o zadnych duchodcich nemluvi.
pravda, to jsem si spojila já, že babička, a mluví o duchodech, tudíž starší člověk. Takže oprava - stereotyp o myšlení starších lidí.
@sirikit píše:
A nebo je maminka tak toxická, že je „mám hodně práce“ vítanou zástěrkou a míň bolestná milosrdná lež, než nahlas vyslovený fakt, že po návštěvě maminky má člověk zkaženej celej den, takže zdvořilostní návštěvy omezuje na minimum.
V některých případech naprosto chápu.
Asi tak, ono se blbě jezdí častěji někam, kde se na tebe nahrne jen kýbl negace. Zažito s maminkou. Ta se nikdy nezeptala jak se mám, co děti, ale vyslechla jsem si jak je všechno drahý, smradi v baráku drzí, hlučný, Nováková zezhora jen vysedává na zahradě, ta musí mít doma teda bordel, jak je všechno strašný. To je potom radost pobýt.
@Anna766 píše:
Asi tak, ono se blbě jezdí častěji někam, kde se na tebe nahrne jen kýbl negace. Zažito s maminkou. Ta se nikdy nezeptala jak se mám, co děti, ale vyslechla jsem si jak je všechno drahý, smradi v baráku drzí, hlučný, Nováková zezhora jen vysedává na zahradě, ta musí mít doma teda bordel, jak je všechno strašný. To je potom radost pobýt.
Tak když byla ve tvém věku, mluvila tak její matka, takže ty nebudeš jiná… Nebo si myslíš, že ty budeš jiná?
@ibis píše:
Tak když byla ve tvém věku, mluvila tak její matka, takže ty nebudeš jiná… Nebo si myslíš, že ty budeš jiná?
Jsem v jejím věku a tý Novákový tu zahradu přeju. Sama bych tam na sluníčku seděla taky. Babička, maminka mé maminky taková nebyla ani o hodně starší. To je v člověku, ne ve věku.
@Ploskutáček píše:
To je přece fuk, ne? Starší lidi často inklinují k většímu brblání a nadávání.
To uz tak davno neni. Prece jenom nastupuje nova generace senioru.
@PaníBovaryová Prostě část lidí brblá a nadává, a část ne. A brblání i mladí, to zase jo. Nevím, že by to byla výsada seniorů. Je to jednoduše povaha. Tady známá čtyřicet let, a sakra po jejím půlhodinovém monologu bych si to šla hodit
@Anna766 píše:
Jsem v jejím věku a tý Novákový tu zahradu přeju. Sama bych tam na sluníčku seděla taky. Babička, maminka mé maminky taková nebyla ani o hodně starší. To je v člověku, ne ve věku.
Souhlasím a hned mě napadá otázka - je povaha dědičná, nebo nás spíš ovlivňuje okolí? Když budeme podle mého názoru mezi pozitivně smýšlejíci a usměvavými lidmi (odjakživa), budeme pozitivní taky. Když budeme od dětství a mládí poslouchat notorický stěžovatele a brblaly, určitě tim nasákneme taky.
@Ploskutáček píše:
Souhlasím a hned mě napadá otázka - je povaha dědičná, nebo nás spíš ovlivňuje okolí? Když budeme podle mého názoru mezi pozitivně smýšlejíci a usměvavými lidmi (odjakživa), budeme pozitivní taky. Když budeme od dětství a mládí poslouchat notorický stěžovatele a brblaly, určitě tim nasákneme taky.
Ano, povaha se dědí. Moje nebožka, úžasná to holka, už na pokraji přechodu se měnila v její babičku. Každej byl podle ní de bil a co vím od dětí, se to jen horší.
@Ploskutáček spíš to vychází z nějakých životních zkušeností. Znám pár lidí, kteří dostali od života takové rány, že slabší povahy by skočily z okna. A oni jsou stále pozitivní. Že prostě když nejde o život, jde o houno. Fajn, je drahá elektřina, ale jsme zdraví? Jsme. A znám lidi, co si žijí a příživník jsou jak vosina kdesi. Kdoví. Bude to kombinace, prostředí, výchova a geny.
@samá práce píše:
Ano, povaha se dědí. Moje nebožka, úžasná to holka, už na pokraji přechodu se měnila v její babičku. Každej byl podle ní de bil a co vím od dětí, se to jen horší.
Kdyby to bylo jen dědictví, tak existují celé generace, které jsou na tom stejně a nikdo z rodiny nevybočí, což tak není. Ono se částečně něco dědí, částečně je to ovlivněné výchovou a část životní zkušenosti a inteligence. A že si někdo uvědomuje, že je něco v rodině špatně, je už základ toho, aby se snažil být jiný.
@Ploskutáček píše:
Souhlasím a hned mě napadá otázka - je povaha dědičná, nebo nás spíš ovlivňuje okolí? Když budeme podle mého názoru mezi pozitivně smýšlejíci a usměvavými lidmi (odjakživa), budeme pozitivní taky. Když budeme od dětství a mládí poslouchat notorický stěžovatele a brblaly, určitě tim nasákneme taky.
Dědí, i když s tím sám můžeš něco dělat, pokud chceš.
Já jsem podle sebe ale i podle soudu rodiny a známých namíchaná z povahy mé babičky ( hodná, vřelá, miluju svou rodinu, děti ) a mého tatínka ( veselá, upovídaná, otevřená, milující humor a lidi celkově ), z mámy mám snad jen podobu v obličeji.
Mozna se mamce ulevi, jak pujde do toho duchodu. Mela jsem kolegyni - pomlouvala kazdeho, jedovata slina na vsechny strany, neprijemna. Nadtoupila do duchodu a uplne rozkvetla.
Podle me to neni geny, ale tim, co to dite slysi doma. A pak jeho osobni zkusenosti z dospelosti, co se mu v zivote vyplatilo, co ne, jakeho si našel partnera, v jakem je prostredi atd.
U te mlade generace uz ten negativismus tak nepozoruji, nastesti. Jim, kdyz se nelibi v praci, odejdou. Nekdo je na ne hnusny, ozvou se. Nedusi to v sobe a dobre delaji.
@ibis píše:
Tak když byla ve tvém věku, mluvila tak její matka, takže ty nebudeš jiná… Nebo si myslíš, že ty budeš jiná?
Víš co?
Jestli já budu podobně protivná, což se klidně může stát, holt za mnou děti zřejmě nebudou jezdit, nebo se čas od času obětují z povinnosti a já se budu snažit nevidět, jak koukají na hodiny, kdy už bude společensky únosné vypadnout.
Vážně nechci, aby mě měly děti jako nepříjemnou brigádu. ![]()
Když tak rozšířím spektrum svých stížností sousedkám nebo na sociálních sítích o nevděčné parchanty, kteří si neudělají čas na svoji hodnou maminku, která se jim tolika obětovala…
![]()
Příspěvek upraven 08.07.23 v 13:53
@Anna766 píše:
Jsem v jejím věku a tý Novákový tu zahradu přeju. Sama bych tam na sluníčku seděla taky. Babička, maminka mé maminky taková nebyla ani o hodně starší. To je v člověku, ne ve věku.
Přesně tak.
Tchanovi je 87 a v životě jsem ho neslyšela skuhrat, úžasnej chlap. Jestli bude muž po něm, vyhrála jsem jackpot. ![]()
Radost si s ním poklábosit o čemkoli.
Můj táta taky super, ale kontakt s mámou delší deseti minut je, při vší úctě, na odhodlané vyhrnutí si rukávů a obrnění se svatou trpělivostí. ![]()
Byla taková odjakživa, co pamatuju, jen se s postupujícím věkem a nemocemi tenhle povahový rys zvýrazňuje. ![]()
Rozumíš, já se o oba rodiče (a koneckonců i o toho tchána) samozřejmě do smrti postarám, ale že by šlo o radostné trávení času s maminkou, to tedy věru ne.
![]()