Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Máme u nás jednu katolickou rodinu. No, katolickou, věřící si já představuji trochu jinak. Mají asi pět dětí, nejstarší dcera se v 18 sbalila a od té doby ji nikdo neviděl, její mladší bráška se učí kuchařem a je celý týden na intru, ty ostatní děti jsou malé/ tuším 6, 7, 4, roky. Proč se o tom zmiňuji? Sociálka je u nich skoro každý měsíc, bydlí v polozbořenině na polosamotě, děcka chodí roztrhané, mám pocit, že je ráno pustí před barák a večer zaženou jako slepice, jejich maminka dojíždí do práce a vrací se kolem páté, takže veškerá starost je na té sedmileté, a to nejen o sourozence, ale i o domácnost, mají kozy, prasata, slepice. A tatínek? Ten je známá vesnická figurka, věčně v lihu a bez práce. Křik je od nich slyšet na celou vesnici, každého jiného by napadlo se na takového chlapa vykašlat, ne tak tato paní, slíbila mu přeci věrnost v dobrém i zlém. Tu nejstarší znám, chodila se mnou do hasiče. A i když byla o dost mladší, tak jsme spolu hodně kamarádily. Když se z minuty na minutu rozhodla, že se odstěhuje, no spíše to pro ni byla poslední kapka, já bych taky celý život odmítla poslouchat, že mi doma nepatří hřebík, tak nějakou dobu bydlela u nás, nedá se říct, že by se mámu úplně vykašlala, spíš nevěděla jak dál, mámě několikrát navrhovala řešení, byt by ze dvou platů utáhli, jenže její máma se zasekla, že ona žádný problém nemá. potom byla ta kamarádka za jejich farářem, naivně čekala, že jim nějak pomůže, jenže on do ní hodinu valil, že máma slíbila otci věrnost v dobrém i zlém. A že ho nemůže opustit. Když ten druhý onemocní, má trable, to pochopím, ale když dělá ty problémy ten druhý? Když trpí i děti? To je pěkná církev. Aspon tedy situaci doma po odstěhování nahlásila na sociálce, jenže sociálka přijde, tak jednou za měsíc, a nikoho to prostě nezajímá, prý je vše v pořádku.
Nemyslím, že by to bylo až tak tou církví. Dementi jsou skrz celou společností.
Ono pokud ani jeden se nerozhodne s tím nic udělat, tak co kdo zmůže? Oni jsou manželé, rodiče, je to jejich zodpovědnost. Děti se v dospělosti mohou rozhodnout že takto žít nechtějí a příklad rodičů opustí. Jinak při velkých kolizích je v církvi možná rozluka, pak klidně mohou manželé žít každý zvlášť.
Je mi líto dětí, rodiny jako takové, ale to není problém církve - byť se nabízí, že farář fanaticky zpracovává ovečku k obrazu svému. To je problém té ženské. že se nechá. ![]()
Oni mají jiné vidění světa, problémů i nahlížení na ně…
Té nejstarší dceři to asi nevyhovovalo, proto se tak rychle sbalila a pryč.
Ona si jistě svůj život zařídí úplně jinak.
A když nic neřeší ani sociálka, tak to už je síla, ale asi jsou na tom lidi i hůře, když odebírají děti.
Bydlím „na konci světa“ a takových rodin je v okolí několik. Bohužel ty děti si zas vemou sobě podobné a vše bude pokračovat dál.
@bony58 to není vina církve, ale primárně osobnosti jako takové, církev jí může tak maximálně utvrzovat v jejím přesvědčení. Takových matek-trpitelek je po celém světě bambilion a všechny katoličky nejsou.
Faráře bych si asi představovala jinak
Ale nejsem katolík, takže soudit tak úplně nemůžu.
Zajímal by mě účel založení diskuze.
Ono jak už tu píšou holky, tak církev tam možná roli hraje, ale otázka jak velkou, každá žena která byla týraná, nebo žila s alkoholikem, ti řekne že odejít, nebo rozhodnout se odejít je hodně těžké a málokdo na to má. Možná že tý mamince ta víra pomáhá být silná, jinak si myslím, že už by se dávno zhroutila.
Jak píšeš, že sedmiletá ma na hrbu celou domácnost, to vůbec v pořádku není, ale upřímně naše babičky takto vyrůstali, což teda není omluva
Je mnohem snazší 18leté dítě použit o věrnosti v dobrém i zlém, než dojít za tatínkem a poučit ho o hříších alkoholismu, nemakání, nestarání se o děti, rodinu, parazitování…
Nicméně, rozhodnout se musí maminka.
Takovych zenskych je, zivi alkoholika, gamblera, on je za odmenu reze, bere jim penize a ony stejne zustanou.
S virou to nema co delat, to jsou zeny-obeti, ktere nedokazi odejit. Porad veri, ze bude lip, ze se ten jejich zmeni, ze je to jejich vina… Co nechapu je, ze se nevzchopi ani kvuli detem
Pokud by tam byly ty deti samy, bez taticka notora, tak bch zavolala policii, ale predpokladam, ze on tam je, takze to splnuje tu funkci dospeleho dozoru.
Křesťané mají k manželství přistupovat podle písma např. takto:
Efezským 5,25–28 (SNC): „A vy, manželé, mějte své ženy rádi tak, jako Kristus miloval svou církev, když pro ni obětoval život, aby ji učinil svatou a čistou Božím slovem a vodou při křtu. Tím si ji připravil slavnou, bez poskvrny a vrásky, svatou bez kazu. Tak by měl zacházet i muž se svou manželkou a milovat ji jako vlastní tělo. Protože oba jsou teď jedním tělem, prokazuje milující manžel lásku sám sobě!“
v 1. listu Petrově 3,7: „Stejně i muži: když žijete se svými ženami, mějte pro ně porozumění, že jsou slabší; a prokazujte jim úctu, protože jsou spolu s vámi dědičkami daru života. Tak vašim modlitbám nebude nic překážet.“
v Listu Efezským 5,22–24 (SNC): „Manželky, vy se svým mužům podřizujte stejně, jako by to byl Kristus; muž totiž vede ženu, jako Kristus vede své tělo – církev, pro jejíž záchranu sám zemřel. Proto má žena svého muže poslouchat jako církev poslouchá Krista.“
v Listu Koloským 3,19: „Muži, milujte své ženy a nechovejte se k nim drsně.“
A mnoho dalšího
Podle mě ne každý farář by se takhle zachoval, je to taky otázka osobního názoru toho faráře.
Myslím, že i v katolické církvi je určitá možnost rozvodu, musí to teda schválit na vyšších místech, ale důvod jako domácí násilí, jakákoli závislost je dle mého dostatečný. Takže kdyby chtěla, určitě je cesta a ani nemusí odcházet z církve.
Co já si teda nedovedu představit je sedmileté dítě, jak se o to, co píšeš, stará ![]()
To jako ráno vstane, vypraví sebe a dva maldší sourozence do školy(školky), dovede je tam, po škole vyzvedne, nakoupí, uklidí, navaří, postará se o zvířata, domácnost v 5h to přebere mamka
sociálka nic??? V tomto případě bych to řešila přes FOD.
Taky nějak nividím cíl diskuze, nicméně mi to připomnělo:
U nás na vsi máme taky jeden silně věřící pár. Manželé, starají se o kostel a faru, bydlí tam…
ONA: Nemytá, nečesaná, oblečení, že by se něj styděl snad i bezdomovec ![]()
ON: Nenápadný typ, v celku upravený, pořád jezdí autobusem a věčně má obličej ponořený v Bibli… celou dobu, celou cestu, pořád ji nosí v ruce a čte pořád dokola a dokola… již desítky let ![]()
Ona s ním chtěla kdysi dítě, v autobuse četla knihu „plánované početí“ a každému to tam ukazovala. Ten její sedí vždycky na druhém konci autobusu, vůbec si jí nevšímá.
Pak jsem je viděla v nějakém pořadu. Tuším, že to byl křesťanský magazín. Ona si tam vylívala srdce, že ho miluje, že chce dítě, že on je láska jejího života, a že jí strašně mrzí, že už to není jako to bývalo a tak… brečela…
On celou dobu seděl vedle ní a pak jen dodal úplně suše, že už ji nemiluje, ale co Bůh spojil, člověk nerozlučuj
Normálně před ní ![]()
Ten pořad jsem viděla asi před devíti lety… jsou spolu stále. Stále je potkávám, pořád to samé. Ona divná, on si jí nevšímá… ![]()
Vlastně ani nevím proč to sem píšu, snad jen proto, že zkrátka víra je někdy podle mě na škodu… tímnechci nikoho urazit, je to jen můj názor. Podle mě kdyby nebyli tak věřící tak už se rozvedli, každý by si našel jiného partnera a ona by mohla mít děťátko a oba by mohli být šťastní. Tady je vidět, že nejsou spokojení ani jeden
Škoda…