Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
začínám řešit situace kdy se mě rodina ptá jestli už jsem těhotná. Všichni ví, že jsem v červenci potratila a teď čekají kdy řeknu že jsem znova otěhotněla, jenže těhotenství se nedaří. Mám rodině říct pravdu, že to nejde a beru hormony,… nebo jim mám i nadále tvrdit že prostě dítko teď nechceme. Minule jsem tchýni řekla, že to potrvá nějaký ten rok než bude mimčo a ona už to hlásí kolem sebe, jako že jsem asi vadná, protože ho nechci. Ví vaše nejbližší že vám to nejde, ale že na tom pracujete? ![]()
Goldenko,u nás to ví oboje rodiče,jak to s námi je o IVF atd. Ví to i nejbližší přátelé (cca 4lidé).
Ale paradoxně to neví moji bráchové a jejich rodiny. Nevycházím se švagrovýma,tak asi proto nechci,aby to věděli.
Ja vzdycky rikala ze az panbicek nadeli ze nikam nespechame bude bude nebude nebude.ALe jsem ti asi nepomohla co.
Goldenko,to teda nechápu,řekni tchýni,že to je vaše věc,kdy si pořídíte mimi.Dost nechápu rodinu,že je tak bezcitná a ptá se.
Když měla moje dcera problémy,ani já jsem to nevěděla hned a později jen já.Když se mě na něco optala máma,tak jsem jí řekla,že se neptám,bo je to nevhodné vůči dceři,bo jestli to nejde,tak stačí,když se trápí ona a ne aby ji někdo otravoval,blbýma dotazama.Podařilo se mi ji usměrnit natolik,že se jí neptala.Jak je vidět z mých meztříků,vnuků mám habakuk.
Goldenko u nás to všichni vědí, jak na tom jsme. Než bych poslouchala tyhle hloupý řeči. Mně to stačilo než jsem otěhotněla s Luckou, tak můj otec pořád prohlašoval, že stejně žádný děti mít nebudeme, když furt nic
. Teď je aspoň ticho.
goldenka píše:
začínám řešit situace kdy se mě rodina ptá jestli už jsem těhotná. Všichni ví, že jsem v červenci potratila a teď čekají kdy řeknu že jsem znova otěhotněla, jenže těhotenství se nedaří. Mám rodině říct pravdu, že to nejde a beru hormony,… nebo jim mám i nadále tvrdit že prostě dítko teď nechceme. Minule jsem tchýni řekla, že to potrvá nějaký ten rok než bude mimčo a ona už to hlásí kolem sebe, jako že jsem asi vadná, protože ho nechci. Ví vaše nejbližší že vám to nejde, ale že na tom pracujete?
Tak já jsem celkově o prvním ZT moc nemluvila (o 2. vůbec)…a příbuzní - kteří o tom věděli - to respektovali a neptali se. Naštěstí. Myslím, že by mě to akorát nervovalo
. Měla jsem to i „jednodušší“ tím, že jsem 4 měsíce po ZT musela podstoupit LPSK - takže okolí asi tak nějak předpokládalo, že mimi se zpozdí. A když už jsem měla povoleno otěhotnět, tak to šlo docela rychle (3. cyklus).
Přeju moooc pevné nervy…a trošku ohleduplnější tchýni.
ahoj goldenko,
ja bych teda mlzila pred vsema, vedel by to jen manzel. pozdeji bcyh to pripadne rekla moji sestre a/nebo mamince. taky miluju dotazy, kdy bude mimco a kdy bude druhe ![]()
nejlepsi je, kdyz to treba hned nejde, a rypalove tomu svymi blbymi dotazy jeste napomahaji
moje kamaradka mi oficialne oznamila, ze se zacinaji snazit. porad se neozyvala, jako ze by se to povedlo, a ja jsem se ji ani nahodou nedovolila zeptat, zda uz se to konecne podarilo. nakonec mi oznamila uspech az po druhem umelem oplodneni.
na blbe dotazy bych odpovidala, ze mimco jeste nechcete a ze si chces po tom ZT odpocinout a trochu jeste uzit ![]()
díky za reakce, tchýni tvrdím, že nechceme, ona do všeho ryje a je z toho na nervy, pořád se mě ptá jestli není chyba ve mě a jestli to že to nejde není tím, že mě bolí záda, že jsem RH negativní,… to že by její syn( můj manžel mohl mít špatný spermie nebere v potaz) mě to je ale jednou. Minule jsem ji nasrala když jsem jí řekla že to jen tak nebude, že to ještě nějaký čas potrvá. Ví to o mě jen švagrová, ta se ale blbě neptá a zároveň je to člověk komu se můžu svěřit, pak mamka,ale ta se snaží tvářit že ji to nezajímá a že vlastně o nic nejde, však to jednou půjde a pak můj táta, kterýmu jsem to vpálila minulý měsíc, ptal se jestli už jsme konečně zplodili toho vnuka
takže jsem mu řekla že ne a on kdy to prý teda bude- řekla jsem mu že na podzim, to by jsme už mohli na umělý
padla mu huba a mamka mu řekla, že je blbej se takhle ptát a ať mě nechá být, že až to bude tak to bude. Prostě jen nevím jestli říct pravdu i tchýni a nebo jí lhát.
zbytek rodiny nevím co ví, já jsem jim nic neřekla, ale asi něco tuší,o tom co podstupuji za vyšetření a pod. ví jen švagrovka
Goldenko, my nemohli mít s mužem děti docela dlouho a já se styděla, že to nejde a tajili jsme to víc než rok. Bylo ale těžké že jsem na to byla sama (2× v nemocnici a nikdo to nesměl vědět jen můj muž) a všichni si kolem mysleli že jsme sobci co nechtějí děti a chtějí si jen užívat a to mi přišla hrozná nálepka. Nakonec jsme šli asi po roce a půl s pravdou ven. ted má problémy s otěhotněním tolik párů že to není žádná ostuda. Já bych se rdaši ale svěřila, sdílená bolest je menší bolest.
Goldenko u nás o umělým snažení vědí nejbližší kamarádi - 3. Je to s kým řešit a drží nám palce. Z rodiny nikdo. Též máme takové otázky. Říkáme až to přijde, tak to přijde. My se nebráníme, ale hold není správný čas. ![]()
Tatkovi jsi to dala pěkně. Hold na blbou otázku trefná odpověd. Tchýni nic neříkej. Prostě mlžte co nejvíce můžete.
Štěstí se na Vás usměje. ![]()
O ZT rodina věděla (rodiče,tetky,známý nejbližší,kamarádi). Nikdo se neptal a naštěstí neočekávají další fázi. ![]()
Omlouvám se, že sem takto „lezu“, ale co vede lidi k tomu, aby tajili a mlžili o tom, že se snaží o mimi?
Trochu mě to vrtá v hlavě, protože jsem se nedávno dozvěděla o párech v mém okolí, kteří se taktéž snaží, ale zdravotní komplikace, ZT apod. jim brání…spousta jiných kamarádů si je samozřejmě dobírá. Nemyslí to zle, je to čistě jen zájem, protože většina už děti má. Věřím, že časté dotazy pak ten „nešťasný“ pár nutí dál lhát a vymýšlet mlhavé odpovědi. Nejednou jsem pak byla svědkem, kdy nad pivkem nebo vínem už se z dotazů a mlhavých odpovědí staly žerty, dobírání si apod. A dokud jsem o problémech sama nevěděla, taky mě zajímalo, jak ty bezdětné páry plánují rodinu atd. Tak mě prostě přijde rozumnější, když ti co se snaží a nejde to narovinu odpoví - chtěli bychom, ale je to komplikované či nějakou jinou jasnou odpověď. To je pak jasný, že když už člověk ví, že v situaci kdy se chce, ale nejde to se ostatní nebudou „blbě“ ptát, ale trpělivě si počkají, až jim dotyční řeknou, že teda UŽ. O to víc jim to pak člověk ze srdce přeje, nebo ne?
Rozhodně řekni známým, že to prostě nejde. Skoro pravidelně se po potratu stává, že žena má problémy s otěhotněním. Rozhodně jim neříkej, že dítě ještě nechcete. V téhle situaci je důležitá podpora rodičů a příbuzných. Možná ti babička poradí nějaké staré „babské rady“, jak si dopomoct k těhotenství místo toho, aby tě pomlouvala.