Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky, s přítelem se v červnu máme sestěhovat, ale už teď diskutujeme o tom, jak to bude vypadat. Jsme spolu skoro dva roky, do teď jsme studovali a trávili spolu 1 až 2 víkendy měsíčně. Vídali jsme se ale i v průběhu týdne, když jsme chodili do skoly. Ja budu prodlužovat a končit ted v lednu, ale do práce nastupujeme oba již teď od září. Ja jsem se rozhodla zůstat v Brně, přítel se rozhodl najít práci v místě bydliště rodičů, Brno nemá rad. Seznámili jsme se na VŠ, já pocházím z Vysočiny, on z jižní Moravy, máme to od sebe tedy docela daleko. Oba dva budeme pracovat ve školství, osobně asi nemám problém se přestěhovat za nim a najít si práci tam, ale problém je, že přítel chce bydlet v dvougeneračním patře s prarodiči, kde zbylo jedno patro volné. Jeho rodiče si postavili dům teprve pár let zpět a na svůj původní domov je hodně fixovaný. Ví, že minimálně první rok chci bydlet v nájmu, nechci začít se společným bydlením v cizím domě. I přes protesty na to nakonec kývl. Otázkou je ale co potom. Já bych byla ochotná tam bydlet na dobu určitou, s tím, že časem bychom si pořídili něco vlastního. On je ale zásadně proti, prý se nechce zadlužit do konce své kariéry. Taky je pravda, že dva učitelské platy nejsou nějaká darda, ale stačilo by mi klidně něco menšího. Prarodiče jsem viděla asi jen 2×, byli sympatičtí, ale dle toho asi nelze moc soudit. Oběma není ani 70, ale předpokládám, že s přibývajícími roky a zdravotními problémy by byla péče o ně na mně, což asi chápu. Sama jsem v dvougeneračním dome vyrůstala a bylo to peklo, které vyústilo rozvodem. Celkově mě od toho vždy každý odrazoval. Přítel tvrdí, že prarodiče s rodiči vycházeli dobře, ale kdyby to byla až taková pohádka, tak se podle mě v téměř 50 nerozhodnou stavět nový dům. Nelíbí se mi pocit, že bych po zbytek života žila v domě, kde by mi nikdy nic nepatřilo a s pocitem, že mám byt vděčná za střechu nad hlavou. Zvládla bych to asi jen s vidinou, že se bude jednat pouze o par let, kdy si našetříme nějaké peníze. Přítele mám moc ráda a je mi s ním hezky, ale už takto budu daleko od rodiny a myslím, že by to z jeho strany taky chtělo nějaký kompromis. U nás doma by taky bylo možné si jedno patro zrekonstruovat, ale upřímně o to vůbec nemám zájem. Co byste v takové situaci udělali vy?
Já bych trvala na vlastním bydlení. Na dvougenerační bydlení bych v žádném případě nepřistoupila. On nechtěl do Brna, tak jsi udělala kompromis a půjdeš za ním. Teď je řada na něm, aby udělal kompromis.
Osobně bych nejdřív zkusila a pak se uvidí. Proč vyhazovat prachy za nájem, když můžete být tam. Ty prarodiče taky nebudou žít patrně věčně.
Jestli tam budeš žít s vděčností že máš střechu nad hlavou záleží na tom jaký budete mít mezi sebou vztah s přítelem. A za mě teda lepší varianta bydlet u něj a šetřit si bokem, než bydlet v nájmu/ s hypotékou na krku a pak nemít nic a nebo se to jednou tahat.
Jasně bych řekla, že do dvougeneračního bydlení nepůjdu a dodržela bych to.
To bych raději byla celý život v nájmu. Pokud to pro něj bude nepřijatelné, tak rozchod co jiného. Jsi mladá, bezdětná…nemusíš dělat takové zásadní kompromisy, které Ti navíc jsou a zcela oprávněně proti srsti.
@Pajjjina píše: Více
Jak jsem psala, není jim ani 70, klidně tu jeden z nich může ještě 20+ let být. Ano, dlouhodobě bych v nájmu taky nechtěla být, chci si to vyzkoušet na ten první rok, což podle mě není zas tak strašné. A pak by asi nezbývalo, než jít stejně tam. Jde o to, že já bych tam byla například 5 let a pak bychom si pořídili něco vlastního, zatímco přítel tam chce zůstat natrvalo. Přijde mi to od něj trochu sobecké, také by mi nevadilo bydlet na Vysočině nebo v Brně, ale o tom nechce ani slyšet. Já si budu hledat novou práci, protože on jinam nechce. Ale sama si z učitelského platu asi na žádnou nemovitost neušetřím a zároveň je zcela jasné, že mi tam nikdy nic patřit nebude.
@JenniferLawrence píše: Více
Precti si tady temata o spolecnem bydleni a prejde te chut. Konciva to rozpadem vztahu a psychickymi potizemi. Nedelej to.
Ne ne ne a fakt ne. Bydleli jsme tak x let. Nejdřív s ex přítelem. Teď s manželem a jsem ráda, že máme vlastní bydlení. A to byly vztahy opravdu dobré. Ale teď jedeme s našimi na týden na dovolenou a bohatě stačí na celý rok plus návštěvy. Řekla bych, že vaše cesty se nejspíš časem rozejdou. Ale určitě se do toho nenech ukecat. Najdi si tady přes lupu další diskuze, možná ti to otevře oči ještě víc.
@JenniferLawrence píše: Více
Jakmile se k nemu pristehujes, on uz se nikam s tebou neprestehuje.
Nemám problém zůstat klidně ve stejné vesnici, jako jeho rodiče a prarodiče. Mám svou rodinu ráda, ale zase na nich nijak nelpím. Mamka teda moc neřídí a spoje jezdí nic moc, ale klidně bych se smířila, že se budeme vídat pouze párkrát do roka. Jeho rodina se mi zdá zatím moc fajn, vždy se tam cítím příjemně. Ale i kdybychom něco pořídili v místě jeho bydliště, kde by měl všechno příbuzenstvo po ruce, zatímco já rodinu přes 100 km daleko, tak s touto představou nesouhlasí. Prý se chce za každou cenu vyhnout hypotéce ![]()
V žádném případě bych na vicegenerační bydlení nepřistoupila. A uz nikdy bych žádnému chlapovi neobětovala místo, kde žiju a kde je mi dobře.
Takhle, je tady už dost diskuzí na bydlení mladého páru s (pra)rodiči a úplně super čtení to nebývá. Já osobně bych do toho nešla.
Já to chápu. Na druhou stranu kolik z nás by kvůli chlapovi odešlo z bydlení a platilo raději nájem nebo si vzalo hypotéku na x milionů. Já teda spíš ne.
Do cizího domu, kde mi nikdy nebude říkat pane ani klika od dvěří bych určitě nešla, zvlšáť když budu v natolik slabé pozici, že rodina bude dvě více než hodinu cesty.
Vícegenerační soužití může fungovat, vyrostla jsem v tom a má to i určité výhody, ale je lepší spíš když se stěhuje muž k ženě, tam nebývají až takové třecí plochy a musí na to mít lidé povahu, což taky není u všech.
Pokud on z tohoto neustoupí, pak bych v něm neviděla budoucího partnera.
Hodně zdaru v nové práci, protože učitelství na plný úvazek? Se vsemi přípravami a do toho se ucit na státnice, tak to klobouk dolů… ![]()