Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Vlastní byt
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
11.4.22 05:39
@Cimada píše:
Přesně tak. Možná si ani neuvědomuje, že zřejmě o bytu pořád mluví ve smyslu, že je jeho, tak jak se tam má holka cítit? Já bych do toho vztahu ani nešla, natož abych po nějaké době a porodu musela škemrat, že by mi měl něco přepsat.
Naši mladí mají bydlení napůl a jedině tak je to O. K.
Vy byste nešla do vztahu s partnerem co vlastní nemovitost? Buď by ji na vás na prvním rande sám od sebe přepsal, jinak byste do toho nešla? 
Nebo jak to vaše sdělení mám chápat?
Nebo bych ten byt měl hned na začátku prodat, peníze si nechat a napůl s přítelkyní vzít hypo na jiný? To by unas moc nešlo, když studovala a její příjem byl 0, to bych ten další zase platil jen já. 😀
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.22 06:39
Mam známou. Jakmile se vdala a rozhodla se s manželem, že si pořídí miminko, tak na něj přepsala pulku sveho bytu. Pry nechtěla, aby mel pocit, že to neni jeho, když jsou rodina.
@Jenda92 píše:
Vy byste nešla do vztahu s partnerem co vlastní nemovitost? Buď by ji na vás na prvním rande sám od sebe přepsal, jinak byste do toho nešla?
Nebo bych ten byt měl hned na začátku prodat, peníze si nechat a napůl s přítelkyní vzít hypo na jiný? To by unas moc nešlo, když studovala a její příjem byl 0, to bych ten další zase platil jen já. 😀
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.22 07:08
@Pidulka1991 No vždyť ten byt jeho nebyl…nepřepsala bych nikdy svojí půlku bytu na nikoho…nevím proč se podmiňuje rodina sdílením bytu… 
pokud dostane jen tak půlku bytu, tak už se doma cítí? a není mu vůbec hloupé tu půlku přijmout?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.22 07:32
@Monchichik píše:
@Pidulka1991 No vždyť ten byt jeho nebyl…nepřepsala bych nikdy svojí půlku bytu na nikoho…nevím proč se podmiňuje rodina sdílením bytu…
Však to nedělej… Píšu jen jinou zkušenost. 
…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.22 13:08
@Pidulka1991 Jasně, já vím… 
nechápu, co někoho vede přepsat svůj majetek na někoho dalšího…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.22 23:00
@Jenda92 píše:
Vy byste nešla do vztahu s partnerem co vlastní nemovitost? Buď by ji na vás na prvním rande sám od sebe přepsal, jinak byste do toho nešla?
Nebo bych ten byt měl hned na začátku prodat, peníze si nechat a napůl s přítelkyní vzít hypo na jiný? To by unas moc nešlo, když studovala a její příjem byl 0, to bych ten další zase platil jen já. 😀
Pro mě jsou tyhle situace těžko pochopitelné. Jednak jsem zažila od dvaceti společný družstevní byt s manželem (bude mi 60), jednak znám kolem sebe spíš negativní případy, kdy jeden druhého vyhazuje ze svého bytu atd.
Po rozvodu mám svoje bydlení a jsem za to šťastná, ale z praktických důvodů bydlím už několik let u přítele. Přepis části domu mi dávno nabídl, já odmítla. Nemám prostě zájem, protože by mi to bylo hloupé vůči jeho dospělým dětem, s nimiž vycházíme skvěle, ale hlavně kdyby se s ním něco stalo, nedokázala bych je vyplatit. A být někdy v 70 nucena se stěhovat, protože děti uplatňují nárok, to se mi nezamlouvá. Jsem tu už několik let, a možná i proto, že se ne vždy shodneme v zařizování interiéru 
, tak i když tu žiju pohodlně, nedokážu ty jeho zdi brát jako svůj domov. Je to prostě pocitové, nejde o finance. Ale já jsem možná extrémně vysazená na vnimani „svých“ věcí. Dost obdivuji ženy, které se někomu usalaší v baráku a hned jsou tam jako doma.
Něco jiného je mladá rodina, něco jiného jsou rozvedení padesátníci. Osobně jsem ráda, že nejsem závislá.
Tebe nechápu, že s partnerkou máš dítě, zřejmě Ti nevadí s ní mít sex, asi Ti pere a vaří, uklízí, vytváří rodinné zázemí, a přesto máš problém jí věnovat část svého levného bytu. Tomu nerozumím. Vždyť jste rodina.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.22 08:28
@Cimada A proč by to měl dělat? Pokud plánuje jeho prodej a následně hypotéku, tak dům už bude v SJM. Manžela miluji, ale půlku svého bytu bych na něj nepřepsala, máme společný dům, ale byt je můj, je to moje jistota. Jsem vdaná podruhé, v prvním manželství to bylo stejně, bývalý manžel na byt nepřispěl ani korunu, kdybych ho měla vyplácet a ještě živit naše děti, protože jemu se je moc živit nechce, jenom tak aby se neřeklo, přišla bych na buben. Manželství není jistota, ale dost nevýhodná právní smlouva. Nikde není psáno, že bude trvat. Odteď už se jim vše počítá 50:50 a to je fér, ale to co člověk koupil, zdědil, dostal před manželstvím, se toho druhého netýká. V životě by mě nenapadlo po někom požadovat, ať na mě přepíše svůj majetek. Byt, který mám zdědí mé děti z prvního manželství, ať po mě něco mají. To co vám nabízel váš přítel mi přijde dost nefér vůči dětem, pokud s nimi má dobré vztahy. Tohle nepochopím. Od vás je fajn, že jste to nepřijala…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.22 08:54
K omyvani nadobi kojeneckou vodou - v 8 mes. uz to neni bezne a zrejme to je znamka obsese - druhou diskusi jsem necetla, ale zrejme je zena upnuta na dite, extremne resi jeho zdravi, bezpecnost ap.? Dokazu jeji vnimani pochopit, muze mit pocit, ze dite je jedine, co ma. Nema dokoncene vzdelani, nema majetek, je zavisla na manzelovi, se svou rodinou podle zakladatele nema dobre vztahy.
Ze strany muze vnimam znamky solistickeho jednani, coz jejimu stavu urcite nepridava.
Zakladateli, zamerte se na vztah, najdete paroveho terapeuta. Reci o majetku nejspis vysledkem stavu vztahu a zivotni situace.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.22 20:45
@Maribelle píše:
@Cimada A proč by to měl dělat? Pokud plánuje jeho prodej a následně hypotéku, tak dům už bude v SJM. Manžela miluji, ale půlku svého bytu bych na něj nepřepsala, máme společný dům, ale byt je můj, je to moje jistota. Jsem vdaná podruhé, v prvním manželství to bylo stejně, bývalý manžel na byt nepřispěl ani korunu, kdybych ho měla vyplácet a ještě živit naše děti, protože jemu se je moc živit nechce, jenom tak aby se neřeklo, přišla bych na buben. Manželství není jistota, ale dost nevýhodná právní smlouva. Nikde není psáno, že bude trvat. Odteď už se jim vše počítá 50:50 a to je fér, ale to co člověk koupil, zdědil, dostal před manželstvím, se toho druhého netýká. V životě by mě nenapadlo po někom požadovat, ať na mě přepíše svůj majetek. Byt, který mám zdědí mé děti z prvního manželství, ať po mě něco mají. To co vám nabízel váš přítel mi přijde dost nefér vůči dětem, pokud s nimi má dobré vztahy. Tohle nepochopím. Od vás je fajn, že jste to nepřijala…
Samozřejmě nikdy není 100% jisté, jestli vztah vydrží. A samozřejmě rozumím nechuti přepisovat na partnera svůj dům nebo byt získaný třeba po babičce. Ale Ty jsi v situaci, kdy máš zadní vrátka. Jendova partnerka ne.
Dnes, kdy mám dávno po padesátce, by mě ani nenapadlo nějaké nové známosti byt přepsat - zrovna tak jsem naprosto odmítla dřívější přítelův náznak naděje, že bych svoje bydlení prodala a zainvestovala u něj v domě.
Je to prostě něco jiného, než v mládí, kdy se tvoří rodina.
Chápu, pokud máš špatné zkušenosti, ale já bych prostě zamlada k chlapovi bydlet nešla, vždyť je to pak vlastně jen v rámci jakési možnosti u něj přespávat, zařizovat mu byt a žít v nervech, kdy mu rupne a vyhodí mě. Popravdě s takovým bych asi ani neměla chuť mít děti. Buď bychom se rozumně domluvili na nějakém kompromisu, kdy se finančně podělím i já a získám pocit, že jsem doma, nebo ať si hledá nějakou odvážnou, které tohle pobývání „v cizím“ bytě nevadí.
Umíš si představit, že se přestěhuješ do partnerova bytu, on párkrát zmíní (možná nechtěně) něco v jednotném čísle? myslíš, že bys to přešla jen tak mávnutím ruky? Nevím, nevím, jestli bys „u něho“ byla celý život takhle spokojená. Asi ne, protože bys prostě žila s myšlenkou tam někde vzadu v mozku, s takzvanou kontrolkou, že Tě při hádce může kdykoliv (pro něj bezbolestně) vyhodit.
A stává se to dost často.
A Tobě by zůstaly ty igelitky, případně by možná byl ochotný Ti vyplatit nějaké Tvé investice do zařízení interiéru… A to má po letech mizivou hodnotu.
Myslím, že vztah k majetku je odrazem kvality vztahu partnerského.
Pokud se dva lidé rozhodnou mít spolu děcka, měli by mít majetek aspoň zhruba na půl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.22 21:02
@Maribelle chápu tu její nejistotu. To máš hned po škole dítě, žádná práce. Asi nezustanou u jednoho, takže na rodicaku tak 5 let a než si vydělá na neco „svého“, tak může trvat roky, ale vlastně to její nikdy nebude, protože sjm. On se rozhodne, že proda byt, jí se ani nepta, nefunguje jako partner. Jasně, může si dělat se svým majetkem co chce, ale přecejen je to i její domov …
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.22 21:22
@Cimada píše:
Ale Ty jsi v situaci, kdy máš zadní vrátka. Jendova partnerka ne.
Dnes, kdy mám dávno po padesátce, by mě ani nenapadlo nějaké nové známosti byt přepsat - zrovna tak jsem naprosto odmítla dřívější přítelův náznak naděje, že bych svoje bydlení prodala a zainvestovala u něj v domě.
Je to prostě něco jiného, než v mládí, kdy se tvoří rodina.Chápu, pokud máš špatné zkušenosti, ale já bych prostě zamlada k chlapovi bydlet nešla, vždyť je to pak vlastně jen v rámci jakési možnosti u něj přespávat, zařizovat mu byt a žít v nervech, kdy mu rupne a vyhodí mě. Popravdě s takovým bych asi ani neměla chuť mít děti. Buď bychom se rozumně domluvili na nějakém kompromisu, kdy se finančně podělím i já a získám pocit, že jsem doma, nebo ať si hledá nějakou odvážnou, které tohle pobývání „v cizím“ bytě nevadí.
@Cimada píše:
Samozřejmě nikdy není 100% jisté, jestli vztah vydrží. A samozřejmě rozumím nechuti přepisovat na partnera svůj dům nebo byt získaný třeba po babičce. Ale Ty jsi v situaci, kdy máš zadní vrátka. Jendova partnerka ne.
Dnes, kdy mám dávno po padesátce, by mě ani nenapadlo nějaké nové známosti byt přepsat - zrovna tak jsem naprosto odmítla dřívější přítelův náznak naděje, že bych svoje bydlení prodala a zainvestovala u něj v domě.
Je to prostě něco jiného, než v mládí, kdy se tvoří rodina.Chápu, pokud máš špatné zkušenosti, ale já bych prostě zamlada k chlapovi bydlet nešla, vždyť je to pak vlastně jen v rámci jakési možnosti u něj přespávat, zařizovat mu byt a žít v nervech, kdy mu rupne a vyhodí mě. Popravdě s takovým bych asi ani neměla chuť mít děti. Buď bychom se rozumně domluvili na nějakém kompromisu, kdy se finančně podělím i já a získám pocit, že jsem doma, nebo ať si hledá nějakou odvážnou, které tohle pobývání „v cizím“ bytě nevadí.
Umíš si představit, že se přestěhuješ do partnerova bytu, on párkrát zmíní (možná nechtěně) něco v jednotném čísle? myslíš, že bys to přešla jen tak mávnutím ruky? Nevím, nevím, jestli bys „u něho“ byla celý život takhle spokojená.
Myslím, že vztah k majetku je odrazem kvality vztahu partnerského.
A stává se to dost často.
A Tobě by zůstaly ty igelitky, případně by možná byl ochotný Ti vyplatit nějaké Tvé investice do zařízení interiéru… A to má po letech mizivou hodnotu.
Pokud se dva lidé rozhodnou mít spolu děcka, měli by mít majetek aspoň zhruba na půl.
Tak vždyť si jeho manželka ta zadní vrátka udělat mohla. Jestli měla před manželstvím peníze, mohla si byt koupit a ne se spoléhat že klofne chlapa s bytem a pak po něm nesmyslně chtít přepsání půlky bytu. Z popisu od zakladatele to navíc vypadá, že paní spíš peníze rozfofrovává než že by se kdy nějak finančně aktivně do čehokoli zapojovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.22 22:44
@Jenda92 ale misto tech 20% můžeš zastavit byt kde teď bydlite, pokud je splacen a ma hodnotu alespoň 2 mega
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.22 23:02
@Pidulka1991 píše:
@Maribelle chápu tu její nejistotu. To máš hned po škole dítě, žádná práce. Asi nezustanou u jednoho, takže na rodicaku tak 5 let a než si vydělá na neco „svého“, tak může trvat roky, ale vlastně to její nikdy nebude, protože sjm. On se rozhodne, že proda byt, jí se ani nepta, nefunguje jako partner. Jasně, může si dělat se svým majetkem co chce, ale přecejen je to i její domov
Přesně tak, a řekla bych, že v 99 % dělá ty stěny domovem právě ženská. Chlap by z toho měl nanejvýš staromládenecký šmajchlkabinet.
A z ničeho nic, z domácí pohodičky a fungujícího partnera, by asi najednou takový požadavek nevznesla.
Když už jsou tady některé ženy tak na straně Jendy, bylo by zajímavé, kdyby měly stejný názor, pokud jde o jejich dcery. Holky dostudují, a pokud nechtějí mít problémy po třicítce s početím, tak holt asi na svůj byt (obzvlášť v dnešní době) hned tak nevydělají. A když půjdou s chlapem do provizoria, „aby byli spolu“, že, přičemž si budou bokem ukládat prachy (z mateřské?) na svoje vlastní bydlení, jakpak se to asi pánovi bude líbit. 
Názor „klofla chlapa s bytem“, to je snad komedie.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.4.22 08:29
@Cimada píše:
Přesně tak, a řekla bych, že v 99 % dělá ty stěny domovem právě ženská. Chlap by z toho měl nanejvýš staromládenecký šmajchlkabinet.
A z ničeho nic, z domácí pohodičky a fungujícího partnera, by asi najednou takový požadavek nevznesla.
Když už jsou tady některé ženy tak na straně Jendy, bylo by zajímavé, kdyby měly stejný názor, pokud jde o jejich dcery. Holky dostudují, a pokud nechtějí mít problémy po třicítce s početím, tak holt asi na svůj byt (obzvlášť v dnešní době) hned tak nevydělají. A když půjdou s chlapem do provizoria, „aby byli spolu“, že, přičemž si budou bokem ukládat prachy (z mateřské?) na svoje vlastní bydlení, jakpak se to asi pánovi bude líbit.
Názor „klofla chlapa s bytem“, to je snad komedie.
Ano, já bych měla stejný názor i pokud by šlo o dceru. Byla jsem vychovaná k samostatnosti a stejně vychovávám i svoje děti. Za svobodna jsem si pořídila vlastní nový byt za své, vystudovala VŠ a manžel to samé. Teď máme ještě navíc spolu dům. Všechno jde, ale musí se chtít a ne se vymlouvat, rozfofrovávat peníze a čekat na prince s požadavkem převeď
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.4.22 08:58
@Cimada @Pidulka1991 Já sice chápu jak to myslíte, je v závislém postavení a třeba by jí to dalo nějaký pocit jistoty. Ale realita je taková, že se pravděpodobně má lépe, než kdyby si začala budovat samostatně svou dospělou existenci. To by svůj byt neměla určitě ještě pár let. Navíc do manželství počítám vstoupila dobrovolně a dítě měla vědomě. Nikdo ji tam za vlasy neodtáhl, děláme v životě volby lepší horší a ty mají svoje konsekvence. Z uvedeného mi nepřijde, že by žila nějaký vyložený průšvih.
@Cimada K otázkám, představit si stěhování k někomu nedovedu, žila jsem s partnery buď v podnájmu nebo ve vlastním, ale cítím rozdíl mezi „můj byt“ a „náš domov“. Takže ne, pokud by o svém bytě mluvil partner v jednotném čísle, tak by mi to nevadilo. Ostatně jeho byt to je, to je fakt, byť tam mají domov oba. Stejně jako můj byt je můj, byť tam mám nájemníky, je to jejich domov, ale jejich byt to není. Mimochodem vypakovat ženu s dítětem jen tak nemůže, na to jsou tu zákony a pokud by to byl takový charakter, že by na to přišla řeč a posílal ženu pryč, tak ten snad ani nestojí za řeč nebo za soužití.
U vlastní dcery by mě spíš zajímalo, když už by se dostala do uvedené životní situace, nedokončená VŠ, dítě, jak ji bude partner podporovat v její kariéře a vzdělání, zda vytvoří prostředí pro její soběstačnost, protože ta je strašně důležitá. To že některé ženy vsadí na jednu kartu, profesionální manželky, nepovažuji za moudré. Život se může ubírat různými směry a samostatnost se vždycky vyplatí. Svoje dcery, mám tři, se snažím vychovávat stejně jako @Salome123, snad to padne na úrodnou půdu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
