Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A proč jsi ho nevykopla?? Jako když už si jdeš pro důkazy, měla bys vědět, co s nimi uděláš. Já bych tohle netolerovala a okamžitě ho poslala, kam slunce nesvítí. Normálně ti zahýbá
Chápu, že je těžké rozejít se s chlapem, když máte doma malé miminko, ale tady jaksi nevidím žádnou cestu, ani snahu o nápravu z jeho strany, takže to bilancuješ mezi tolerováním nevěr a rozchodem ![]()
Tak taky záleží jak se chová teď… pokud je to milující partner a táta, co se vám věnuje. Tak bych to brala jako jeho nějaký zkrat a zkusila to neřešit…
Pokud ale vse pokračuje na stejné rovině, zeptala bych se ho, jestli někoho má. Že už delší dobu si všímaš změny chování atd…
Ono se těžko radí, kor když jsi doma na RD s dítětem…. Nejradši bych ti napsala, pokud tě to trápí a on se chová stejně - bez od něho… časem ti bude hůř a hůř… ale v tvoji situaci to není jen tak. Potřebuješ kde žít, nějakou finanční podporu, dítě kontakt s tátou (pokud mu neublizuje, což nikde nevidím napsané),…
Takže tys mu vlezla do telefonu jen proto, abys ublížila sama sobe? Když už to člověk udělá a do toho telefonu vleze, měl by pak dotyčnýho konfrontovat a řešit to. Rozhodně ne mlčet. Neradím hned rozchod, vím jak je to těžké s dítětem, ale rozhodně bych ho konfrontovala, řekla mu co vím a trvala bych na tom, že si promluvíte.
Příspěvek upraven 08.11.24 v 08:34
Barak patří jemu, nechtěla jsem být sama s dítětem, ale psychicky mě to strašně zmaha…
No ja se rozbrecela na druhý den, úplně sesypala a řekla jsem mu, že se mi zdál sen, že mě podvádí atd.. jakože jsem to svedla na sen, ale on zeby mě nikdy nepodvedl, že mě miluje atd…
Tak jako já už nevím… Řekla jsem si, že se zaměřím na mimco, ale ta hlava to neeee a neeee přejít…
Já fakt nevím.. už mám ale tendenci mu to říct..
Jsem prostě blbá, neměla jsem mu tam vlézt. Potřebovala jsem se vyzpovidat
@zuzanka320 já si vytvorila falešný profil a sem tam se podívám, jestli je online, ale dlouho už jsem ho tam neviděla. Jako na pc a telefonu je pořád, ale jak mám mimco, tak úplně nemám čas nad tím přemýšlet. Spíš u kojeni, v noci když nespím, tak to mám v hlavě…
K malé se chová hezky, ke mě taky, ale já to mám pořád v hlavě. Nedokážu se přes to přenést…
Bojím se, když se dozví pravdu jak zareaguje.. na druhou stranu si říkám, že já jsem sice udělala chybu, ale minimální, ne jak on…
Příspěvek upraven 08.11.24 v 08:50
Já tě neodsoudim za šmírování v telefonu, mám názor že to je holt vygradování toho co tomu předchází.
Za co te ale odsoudim je to, že soužití s takovým člověkem a v takové atmosféře naservirujes decku.
Jasně, je těžké odejít, rozumím tomu. Ale minimálně být ticho a neřešit to, je podle mě špatný, hodně špatný, to to vybubla někde jinde při větších problémech a bude to jak atomová bomba.
Příspěvek upraven 08.11.24 v 08:39
EDIT: už jsem si všimla odpovědi
Příspěvek upraven 08.11.24 v 08:39
@Anonymní píše: Více
Ne, nejsi blbá, žes mu tam vlezla, ale jsi hloupá, že v tom chceš dál setrvávat. Odejdi, dokud je dítě malé a nebude si to pamatovat. A nelži si do kapsy, že tě miluje. Nemiluje. Kdyby ano, nejen, že nebude chodit za jinýma, ale nebude ani lézt na amatéry proboha ![]()
@zuzanka320 jako řekla bych, že se změnil. Hlavně on mi nepomáhál s malou takže js musela na něho taky nasadit.. ted už je to lepší, ikdyz pořád ne ideální.
Co se týče chování celkově, tak bych řekla, že je to lepší, ale zase já jak jsem pořád s malou, věnuju se mu, tak ho neeee úplně vnímám.
Příspěvek upraven 08.11.24 v 08:51
@Anonymní píše: Více
Tak nezbývá ti buď ho konfrontovat, aby se to mezi vámi vyjasnilo a vyřešilo. Protože takhle ty myšlenky budou pořad a ne li horší a horší….
A nebo prostě odejít, pokud to nezvladneš ze sebe dostat. Trápíš se a otázka času kdy to bude přeneseno i dítě. Hlavně když to v sobě dusiš, tak ubližuješ jen sobě.
Pokud mas strach přiznat, že jsi mu tam vlezla. Jde si vymyslet x okolností, jak se to k tobě dostalo….
@unuděná
Popravdě já vím, že když se chce a je vůli, tak to jde. Ale já to prostě nezvládnu odejít. Já jsem přesně ten typ holky, co to bude v sobě dusit, trápit se, nervy totální, ale nic neřekne…
A hlavně já nemám kam jít.. sice něco nasetrrny mám, to je základ, ale nechci být sama s dítětem, to vím určitě.
Jako hlava mi říká, ať se na to vykašlu, ale srdce asi ať neblbnu a zůstanu pod střechou…
@Anonymní píše: Více
Takže čisté víno…
Nejsi smty s ním proto, že prostě barák a zázemí? Nemyslím to rovnou ze zlatokopka, ale že tě drží tento problém…kdyby tam nebylo, tak by jsi šla že…
@Anonymní píše: Více
V tom případě ti není rady. Žij si dál s kure. vníkem a človekěm, co se na tebe vykašlal v nejcitlivějším životním období. Když chceš trpět, těžko ti to rozmluvíme.
Ahoj. Představte si, že jste těhotná a vás přítel/manžel vás ignoruje. Neustále je na pc, na telefonu, z práce jezdí později, červená barva na hube (prej od malin) atak.
Vždycky jsem si říkala, že nikdy nikdy nevleze nikomu do telefonu. Nevím, jestli to bylo hormonama a já si domyslela nebo jsem chtěla zjistit pravdu..
Ještě bych rada podotkla, že jsem ho zadala, aby aspoň 2 večery v týdnu byl se mnou… ale i to byl problém..
No takže jeden večer kdy opět byl na pc a telefonu, mě ignoroval, tak jsem využila chvilky, když si odskočil a odemkla jsem mu telefon. Pan byl na amaterech, měl tam chat se 3 holkama. Po jedné chtěl tel. cislo, u druhé se ptal na fotky a video a třetí jsem už neotvirala…
Najednou mě prepadlo, že proč chodí na sex. seznamku, doma těhotná. Proč po té jedné chce tel. cislo? Mají něco spolu nebo se teprve domlouvali? Ano vím, můžu si za to sama, neměla jsem mu tam vlézt, ale proste já měla takový tušení…
No a to se všechno stalo, když jsem byla cca v 8mesici těhotenství (jo a spali jsme spolu normalne jeste)…
Teď má malá 4.mesice a já to mám pořád v hlavě. Nedůvěřuju mu, zhnusil se mi, klesl v mojich ocich…
Jasně někteří mi tu budete nadávat, že dobře mi tak, neměla jsem mu tam lozit, ale někteří mě třeba pochopí…
A teď si říkám, že se pořád trápím, v noci kvůli tomu někdy nespím nebo brečím, pořád to mám v hlavě.
Říkám si, jestli jít s pravdou ven, ale bojím se jak zareaguje… tak radsi mlčím a dusim to v sobě…