Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vnučka a syn dělají mi starosti.
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
7.1.24 22:25
@Anonymní píše:
Jsem sice babička, ale věkem ani energií ne. Moje kamarádky mají v mém věku děti v pubertálním věku. Loni mi bylo 50. Jsme s manželem velmi aktivní, cestujeme, chodíme běhat, chodím cvičit, manžel chodí hrát tenis, jezdíme lyžovat. Dříve jsme vnučku brali alespoň jednou ročně k moři, někdy i dvakrát a každé jarní prázdniny do Alp. Poslední dva až tři roky to odmítá, odmítá z principu vše. Když k nám musí, na nějakou oslavu, vždy přijde znechucená, řve na syna, že sem nechce. Většinou jí to přejde a pak se dobře baví. Akorát vše komentuje, kritizuje, ale to je u ní klasika. Na konec i přesto se dobře baví. Ale bez scén se to neobejde. Když dělá scény i kvůli návštěvě, pokud by s námi někam měla jet, je to ještě větší peklo a bohužel jsme zase na začátku, syn jí nebude nutit. On jí nenutí k ničemu. Podle toho to vypadá. Několikrát jsem mu říkala, neptej se jí, zabal nám jí na víkend, na konec si to jako vždy užije, uděláme jí hezký program. Vnučka by se bez přítomnosti syna chová úplně jinak, nejdříve zakřiknutě, ale za chvilku je normální jako dříve. Ty scény dělá jen před synem. Dělá je i jemu. Syn jí nic nepřikáže, poslouchá on jí, neexistuje aby nařídil, že někam pojede s babičkou a s dědou.
A tak to dopadá, když děti mají děti. Chudáci ty druhé děti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.1.24 22:28
@Matt 02 píše:
Holka otce ničím neodměňuje, holka volá o pomoc. Máma jí opustila, pak jí opustila druhá žena v jejím životě, s kterou několik let vyrůstala a ještě odešla stylem, že má holka pocit, že odešla kvůli ní. Přitom to tak není, ale vsadím krk, že si to chudák holka myslí a chová se tak jak se chová, právě proto, že chce všechny přesvědčit, že je ta špatná. Jenže je to jen nešťastná holka, která zoufale kope kolem sebe, protože neví co se sebou. Nic není její vina. Ona potřebuje přijetí, zájem, lásku, pochopení. A máš pravdu, že se dost možná po nocích začne toulat s nějakýma feťákama, ale přesně jenom proto, že ji chybí to pochopení, přijetí, v bandě feťáků to totiž nejde. Tam ucítí přijetí. Proto to často takto končí, ne proto, že ji nikdo jednu neflákne, to by tomu fakt už nasadilo korunu. Jako ano, jisté mantinely od otce potřebuje, aby se cítila v bezpečí, mohla tátu respektovat a mohla se zdravě vyvíjet, ale zároveň potřebuje spoustu lásky, zájmu, porozumění, tolerance a zastání. A ne aby si nesla pocity viny a její okolí jí vydíralo stylem, že má být otci vděčná. Ona je dítě, které má mít v jejím věku bezstarostný období, mít na starosti akorát školu, sportovat a trávit čas s kamarády a měla by mít doma milující rodiče, bez nějakého vděku, to má být v ideálním případě naprostá samozřejmost pro všechny děti. Ona to nemá, o to víc potřebuje pochopení a zejména od otce zastání a zájem. Ty tvé metody by akorát tak všechno ještě zhoršily a to výrazně. Takové sebepoškozování a poruchy příjmu potravy, to je něco, od čeho je hodně, hodně blízko. Bohužel je ideální adeptka. Tak si nech ty svoje rady prosimtě, v tomhle případě to může hodně ublížit.
Mantinely právě nemá a nikdy neměla. Dříve toho nevyužívala, poslední roky ano. Toto je celý problém, není to zanedbávané dítě, které chybí láska. Má všechno, ale ničeho si neváží. Souhlasím s tím, že to není vina, je to vina mého syna, jejího otce. Z menší části i snachy a v neposlední řadě naše. Od malička jsme kolem ní všichni skákali, vnučka byla zlatá, nejhodnější holčička v celém okolí, tak nás to nenapadlo. Všichni jsme dělali co chtěla, protože jsme jí litovali a dopadlo to takto. Já přiznám svou chybu a vím, že to bylo špatně. Bohužel syn ne a stejnou chybu dělá stále a to i když se mu vše bortí a sám vidí, že to takto nejde.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.1.24 22:32
Zakladetelko, ale ja myslela spis neco jako jenom vy dve… bez tveho manzela. Jako damska jizda😅
Jinak jedna moje sestrenka byla doslova na pres drzku v tomto veku, orachla jako lazenska veverka. A ted je jiz delsi dobu uplne zlata, jedna z mala co prijde i sama k babi na navstevu jen tak na pokec.
A asi by syn taky potreboval notnou davku terapie. Muze mit ke svemu chovani duvody nebo se ji zastava s tim, ze jsou proti vsem a nebo proste “neresi” bo ma takovy naturel.
Ale asi bych se zkusila nekde poradit s odbornikem… ackoliv samosebou se to i u odbornika rekne z jednoho pohledu.
No a nebo z toho musi vyrust😅
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.1.24 22:37
@mado píše:
A tak to dopadá, když děti mají děti. Chudáci ty druhé děti.
Syna jsem porodila v 19 letech, manžel je stejný ročník, výchovu jsme měli úplně jinou. Syn měl dítě na svou dobu dříve, to ano, v naší generaci to bylo normální a děti byly vychované. Problém je v tom, že vnučku opustila její maminka a že má syn výčitky, za další je to ňouma, který si nechá vše líbit.
- Citovat
- Upravit
7.1.24 22:49
@Anonymní píše:
Syna jsem porodila v 19 letech, manžel je stejný ročník, výchovu jsme měli úplně jinou. Syn měl dítě na svou dobu dříve, to ano, v naší generaci to bylo normální a děti byly vychované. Problém je v tom, že vnučku opustila její maminka a že má syn výčitky, za další je to ňouma, který si nechá vše líbit.
Takze jste vychovali noumu. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.1.24 22:51
@Anonymní píše:
Syna jsem porodila v 19 letech, manžel je stejný ročník, výchovu jsme měli úplně jinou. Syn měl dítě na svou dobu dříve, to ano, v naší generaci to bylo normální a děti byly vychované. Problém je v tom, že vnučku opustila její maminka a že má syn výčitky, za další je to ňouma, který si nechá vše líbit.
A ty máš pocit, že jste syna vychovali dobře?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.1.24 22:58
Zakladatelko, mýlíš se v tom, že „má všechno“. Ona nemá vlastně nic - ve smyslu základních emočních jistot a zázemí. Nemá mámu, nemá sourozence. Tohle nenahradí, ani kdybyste k tomu moři jezdili dvakrát měsíčně. Zaměřuješ se na nepodstatné - vnučce je jedno, jestli běháš. Vnučce se naopak palčivě nedostává laskavosti, přijetí, ukotvenosti. S pubertou ten pocit ještě zesiluje. Jak by s vámi mohla chtít pobývat, když je podrobena vašemu kritickému oku.
Něco ti řeknu. Moje děti mají jedny prarodiče, jako jste vy - aktivní, mladistvé…, a druhé usedlé, domácí. Hádej, které mají radši. Ty laskavější. Nebudu říkat, kteří to jsou, protože to můžou být jak ti aktivní, tak ti pasivní. Míra nebo forma aktivity s tím naprosto nesouvisí.
Přestaň s ní bojovat a zaujmi místo po jejím boku. Snaž se ji pochopit, vyslechnout, nesoudit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.1.24 23:14
@Anonymní píše:
Syna jsem porodila v 19 letech, manžel je stejný ročník, výchovu jsme měli úplně jinou. Syn měl dítě na svou dobu dříve, to ano, v naší generaci to bylo normální a děti byly vychované. Problém je v tom, že vnučku opustila její maminka a že má syn výčitky, za další je to ňouma, který si nechá vše líbit.
No ok, já chápu, že má syn výčitky, ale sama píšeš, že syn svou dceru brání, tak to asi zas takovej moula nebude. Na nějaké, kdo má kdy mít dítě se vykašli. Vnučka už je na světě. Mě se taky narodil syn v 19 letech, plánovaně a chtěně a? Je to je naše věc a jediný, komu se případně za své (pro nás) nejlepší rozhodnutí budeme jednou vzpovídat je náš syn, pokud nám někdy vyčte, že jsme ho měli brzy, ale to se snad nestane. Snažíme se být dobřími rodiči, tak jako všichni. Takže tohle vůbec neřeš. Průser je to, jak se zachovala její matka, to je prostě největší problém a z obrovské části to je příčina všeho, co teď řešíš. To prostě poznamená každé dítě a samozřejmě negativně, to je to nejhorší, co může malé dítě potkat, když ho opustí (nechce) máma. Ale to už bohužel nikdo nevrátí, nějaké co by kdyby nikomu nepomůže. Právě proto, že nemá mámu, o to víc potřebuje tebe, babičku. Ale milující babičku, která bude tady pro ní, když bude chtít nebo potřebovat, to bude stačit. Ty pořád pomlouvas holku i syna, ale tím vše zhoršuješ. Přestaň se do nich tímto způsobem starat. Je pak velká šance, že se vše zlepší. Já se nedivím synovi, že se zastává dcery, kdyby takto moje máma nasazovala na našeho syna a říkala, co děláme špatně, tak nejen, že si z toho nic nevezmu, ale ještě se budu snažit být v opozici. A to patřím naopak k těm, co minimálně přemýšlí, pokud mají rodiče jiný názor, rád si je vyslechnu a i mě jejich názor zajímá a dobře vím, že jakýkoliv jejich názor je myšlen dobře. Jenže ty to podle mě hrotiš a pak se logicky syn i vnučka staví do opozice. On proto, že brání své dítě a holka proto, že je v pubertě. Začni syna respektovat, respektuj jeho výchovu, ukaž i vnučce, že respektuješ jejího tátu, pak se možná i její chování k němu změní. Buď připravena, kdyby tě potřebovali, ale nevnucuj se a nech to na nich. Hele je dost možný, že syn chování své dcery řeší, je dost možný, že ty spoustu věcí nevíš a to právě proto, že se staráš až moc. I když to myslíš dobře všechno, podle mě to ničemu nepomůže, ale spíše naopak.
Příspěvek upraven 07.01.24 v 23:37
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.1.24 23:34
@Anonymní píše:
To špatně chápeš, já s nima nežiji a ani u nich nejsem denně, v současnosti k nim chodím tak dvakrát měsíčně a i to mi stačí. Nemůžu se na to koukat. Vnučka k nám nechce. Rozhodně jim nevařím ani nic podobného, to vše dělá syn. Vnučka spoustu věcí umí, když byla mladší, ráda pomáhala v kuchyni. Teď nehne prstem, jen prudí, úkoluje a kritizuje. Tatínek skáče jak píská, úplně ve všem. Všude jinde se chová vnučka normálně i když náhodou je u nás, což je výjimečně, je nejvhodnější na světě. Ochotná, milá, objeví se syn a úplně otočí. Začne pomlouvat i nás i když to slyšíme. Několikrát jsem slyšela, jak synovi šeptá, že je tady naposledy, že jsem hnusná baba, co jí něco pořád vyčítá a jak mě nesnáší. A to nechci vidět, co říká, když odejdou. Každého jen špiní, pomlouvá a vysmívá se.
Nenaděláš nic, leda bys jim mohla poradit terapi - pro vnučku? Nebo pro všechny?
Jinak to znám - dokonce u kompletní rodiny, kdy tatínek je absolutní 0!!! Nejstarší dcera cvičí se všemi (dává mámě ROZKAZY, ta je plní a stejně je špatně, si vzpomínám, během navštěvy u nich, máma v 8.měsíci dalšího těhot. a po hodině si furt nesedla, jak dcera měla neustále požadavky…navíc otec je přece 0, protože dcera je hééérečka a filmuje „nehody“, venku uklouzla z houpačky, vesele si pak hopsala až dohopsala k mámě domů a tam spustila vyrvál, že se strašně zranila, máma vyběhla na tátu, jaktože ji nehlídal, my ho bránili, že se jí nic nestalo a jen udělala divadlo, naprosto zbytečné, měla holt tunelové vidění, takže asi tak dokážou i vlastní děti cvičit s vlastními rodiči, holka holt ničí vztah mezi svými vlastními rodiči).
Nenechej si nadávat do hnusné baby, ať děcko ví, kde jsou hranice. Všechny její intriky by se následně měly odrazit na kvalitě a kvantitě dárků na Vánoce a narozeniny. Navíc, jestli se jí nechce vás navštěvovat (viz že je u vás naposledy), nemusí…znám mnoho způsobů jak, kde a s kým trávit čas kvalitněji než se zlou vnučkou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.1.24 23:41
@Anonymní píše: …
Nevím, jak jim pomoci. Se snachou máme dobré vztahy, je sama, syna miluje, ráda by se vrátila, ale v nynější situaci to není možné a syn si nedá říct. Nechce vidět, že je vše špatně a že by stačilo srovnat třináctileté dítě. Už nevím, co mám udělat, aby to pochopil. Kdykoliv řeknu svůj názor, jsem já ta špatná. Prosím o anonym, citlivé informace.
Ahoj, ráda bych reagovala na tuto část tvého příspěvku. Strašně mi to připomíná situaci u nás doma. Víš, taky mám maminku, která vidí, jak je v mé rodině všechno špatně, hlavně náš vztah s puberťačkou (to si myslí ona, my ne). A ona by nám tak strašně ráda pomohla.
Jenže… tehnle přístup je úplně na pytel. Zbytečně zvyšuješ odpor a třecí plochy.
Mnohem radši bych byla, kdybychom se s mámou prostě navštěvovali, pokecali si o zahrádce, o vaření, o dětech, užili si spolu nějaký výlet… ale bez té její neustálé vůle nás sledovat a radit nám, co máme dělat (protože jinak se zřítíme do záhuby!).
My taky nejsme úplně hloupí a pro své jednání máme nějaké důvody - naše povahy, životní postoje a hodnoty, zkušenosti…
Takže víš co? Podle téhle svojí zkušenosti si myslím, že se můžeš na hlavu stavět a syn stejně neudělá, co mu radíš. A ono je to vlastně tak dobře. On je táta a on má za dceru zodpovědnost. Kdyby radu od tebe chtěl, tak za tebou přijde sám.
Vlastně si myslím, že čím míň jim budeš chtít pomáhat, tím víc jim pomůžeš. Prostě se jen snaž být fajn máma a babička, bez odsuzování a nevyžádaných rad.
PS: Jasně, že jsi ta špatná, když jim kecáš do zásadních věcí.
- Citovat
- Upravit
7.1.24 23:45
@Anonymní píše:
Ahoj, ráda bych reagovala na tuto část tvého příspěvku. Strašně mi to připomíná situaci u nás doma. Víš, taky mám maminku, která vidí, jak je v mé rodině všechno špatně, hlavně náš vztah s puberťačkou (to si myslí ona, my ne). A ona by nám tak strašně ráda pomohla.Jenže… tehnle přístup je úplně na pytel. Zbytečně zvyšuješ odpor a třecí plochy.
Mnohem radši bych byla, kdybychom se s mámou prostě navštěvovali, pokecali si o zahrádce, o vaření, o dětech, užili si spolu nějaký výlet… ale bez té její neustálé vůle nás sledovat a radit nám, co máme dělat (protože jinak se zřítíme do záhuby!).
My taky nejsme úplně hloupí a pro své jednání máme nějaké důvody - naše povahy, životní postoje a hodnoty, zkušenosti…Takže víš co? Podle téhle svojí zkušenosti si myslím, že se můžeš na hlavu stavět a syn stejně neudělá, co mu radíš. A ono je to vlastně tak dobře. On je táta a on má za dceru zodpovědnost. Kdyby radu od tebe chtěl, tak za tebou přijde sám.
Vlastně si myslím, že čím míň jim budeš chtít pomáhat, tím víc jim pomůžeš. Prostě se jen snaž být fajn máma a babička, bez odsuzování a nevyžádaných rad.
PS: Jasně, že jsi ta špatná, když jim kecáš do zásadních věcí.
lépe to napsat nešlo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.1.24 23:50
@Matt 02 píše:
No ok, já chápu, že má syn výčitky, ale sama píšeš, že syn svou dceru brání, tak to asi zas takovej moula nebude. Na nějaké, kdo má kdy mít dítě se vykašli. Vnučka už je na světě. Mě se taky narodil syn v 19 letech, plánovaně a chtěně a? Je to je naše věc a jediný, komu se případně za své (pro nás) nejlepší rozhodnutí budeme jednou vzpovídat je náš syn, pokud nám někdy vyčte, že jsme ho měli brzy, ale to se snad nestane. Snažíme se být dobřími rodiči, tak jako všichni. Takže tohle vůbec neřeš. Průser je to, jak se zachovala její matka, to je prostě největší problém a z obrovské části to je příčina všeho, co teď řešíš. To prostě poznamená každé dítě a samozřejmě negativně, to je to nejhorší, co může malé dítě potkat, když ho opustí (nechce) máma. Ale to už bohužel nikdo nevrátí, nějaké co by kdyby nikomu nepomůže. Právě proto, že nemá mámu, o to víc potřebuje tebe, babičku. Ale milující babičku, která bude tady pro ní, když bude chtít nebo potřebovat, to bude stačit. Ty pořád pomlouvas holku i syna, ale tím vše zhoršuješ. Přestaň se do nich tímto způsobem starat. Je pak velká šance, že se vše zlepší. Já se nedivím synovi, že se zastává dcery, kdyby takto moje máma nasazovala na našeho syna a říkala, co děláme špatně, tak nejen, že si z toho nic nevezmu, ale ještě se budu snažit být v opozici. A to patřím naopak k těm, co minimálně přemýšlí, pokud mají rodiče jiný názor, rád si je vyslechnu a i mě jejich názor zajímá a dobře vím, že jakýkoliv jejich názor je myšlen dobře. Jenže ty to podle mě hrotiš a pak se logicky syn i vnučka staví do opozice. On proto, že brání své dítě a holka proto, že je v pubertě. Začni syna respektovat, respektuj jeho výchovu, ukaž i vnučce, že respektuješ jejího tátu, pak se možná i její chování k němu změní. Buď připravena, kdyby tě potřebovali, ale nevnucuj se a nech to na nich. Hele je dost možný, že syn chování své dcery řeší, je dost možný, že ty spoustu věcí nevíš a to právě proto, že se staráš až moc. I když to myslíš dobře všechno, podle mě to ničemu nepomůže, ale spíše naopak.Příspěvek upraven 07.01.24 v 23:37
Takhle to vidím taky, souhlasím snad s každým slovem.Přesně to je moje zkušenost - kdyby takto moje máma nasazovala na našeho syna a říkala, co děláme špatně, tak nejen, že si z toho nic nevezmu, ale ještě se budu snažit být v opozici.
- Citovat
- Upravit
7.1.24 23:56
@Helen001 píše:
Nenaděláš nic, leda bys jim mohla poradit terapi - pro vnučku? Nebo pro všechny?
Jinak to znám - dokonce u kompletní rodiny, kdy tatínek je absolutní 0!!! Nejstarší dcera cvičí se všemi (dává mámě ROZKAZY, ta je plní a stejně je špatně, si vzpomínám, během navštěvy u nich, máma v 8.měsíci dalšího těhot. a po hodině si furt nesedla, jak dcera měla neustále požadavky…navíc otec je přece 0, protože dcera je hééérečka a filmuje „nehody“, venku uklouzla z houpačky, vesele si pak hopsala až dohopsala k mámě domů a tam spustila vyrvál, že se strašně zranila, máma vyběhla na tátu, jaktože ji nehlídal, my ho bránili, že se jí nic nestalo a jen udělala divadlo, naprosto zbytečné, měla holt tunelové vidění, takže asi tak dokážou i vlastní děti cvičit s vlastními rodiči, holka holt ničí vztah mezi svými vlastními rodiči).
Nenechej si nadávat do hnusné baby, ať děcko ví, kde jsou hranice. Všechny její intriky by se následně měly odrazit na kvalitě a kvantitě dárků na Vánoce a narozeniny. Navíc, jestli se jí nechce vás navštěvovat (viz že je u vás naposledy), nemusí…znám mnoho způsobů jak, kde a s kým trávit čas kvalitněji než se zlou vnučkou.
Aha, zajímavý. A to já si doteď myslím, že se děti učí příklady a tak, jak se okolí chová k nim. Respektu a toleranci se naučí respektem a toleranci, jen příklad. Zatímco ty radíš vlastně opak. Holka se teď nechová tak jak by měla, tak se k ní mají tak oni taky chovat a ještě takovým způsobem, že jí budou vydírat přes nějaký dárky. To je slabost nemyslíš? Tak zakladatelce se nelíbí, že holka s otcem manipuluje, ale má na ní používat stejnou techniku, takže jí vlastně vydírat. No nevím, mě to přijde jako chování ve školce, on mi zbořil bábovičku, udělám to taky. To mi fakt nepřijde jako šťastný řešení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.24 09:19
@mado píše:
A bacha, EEKK byla učitelka ve školce. I takový materiál pracuje s dětmi.
tak naštěstí na takovou jedubabu má dcerka nenatrefila, přestože tam měli paní učitelku, které bylo 67 - a byla zlatá,
já jako dítě měla ježibabu první rok ve školce - pak naštěstí odešla do důchodu a už tam byly také jen výborné učitelky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.24 09:55
@stinga to je velké štěstí, protože profesionál, který místo bezpodminečneho přijetí, lásky a zázemí, nabídne dítěti velké prádlo, nevím, co na tom nezvládá, dát prádlo do pračky a sušičky, a literární brak starý 70 let.
Mit dítě rád, když je malé, roztomilé a podddajné, není žádné umění. Ale pokud jde dítě do puberty, má svoje názory a pohled na svět, tak jej zavrhnout a pomlouvat i otce a stěžovat si, že neskacou, jak babička píská, to je průser jako hrom. Navíc u holky, která vyrůstá v nefunkční rodině.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
