Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vnučka a syn dělají mi starosti.
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.1.24 20:12
@Anonymní píše:
Dobrý den všem. Jsem dvojnásobná babička a mám syna, dospělého muže a dvojnásobného otce. Syn se stal otcem před 13 lety v 18 letech. Postavil se k tomu jako chlap. Chvíli jsme mladým pomáhali, pak začali žít sami. Syn začal dobře vydělávat, měla jsem radost, že se jim daří. Když byly vnučce tři roky začal vztah mladých mít trhliny, bývalá snacha se začala měnit. Méně a méně se starala, často nebyla doma, honila muže, začala dělat dluhy. Na konec se mladí rozešli. Ze začátku se nějak domluvili, bývalá partnerka syna bydlela u svých rodičů a o dceru se střídali. Bylo to ale méně a méně až nechala vnučku synovi a přestala se o ní zajímat úplně. Syn už měl v té době jiný vztah, jeho partnerka vnučku přijala, vychovávali jí spolu, od začátku jejich vztahu byla vnučka u nich více než s maminkou, tak se až tolik nezměnilo. Syn získal vnučku do své výhradní péče a opět to bylo období, kdy jsem si říkala, že bude snad dobře. V 7 letech vnučky se jim narodil vnouček, předtím se vzali. Oba se starali o obě děti a vše vypadalo moc dobře. Jenže jak vnučka rostla, začínaly s ní být problémy. Začala být zlá na snachu i na vnuka, několikrát jsem u toho byla a bylo to vysloveně bezdůvodně. Syn se ale vždy stavěl na stranu své dcery, která si vymýšlela, lhala a s tatínkem cvičila. Snacha to po několika letech snahy a proseb nevydržela a od syna odešla, má ho ale pořád ráda, vnučku také. Dnes se to má tak, že syn žije s vnučkou, vnuka má ve střídavé péči. Vnučka tátovi rozkazuje, dělá mu scény, s ničím nepomůže, absolutně ho nerespektuje a syn s tím roky nic nedělá. Jen jí omlouvá a mezitím se mu pod rukama rozpadl vztah, své druhé dítě vidí polovinu času, připravil své druhé dítě před nástupem do první třídy o kompletní rodinu, nechá, aby na vnuka byla vnučka ošklivá, když je má oba a mě to všechno hrozně mrzí. Nevím, jak jim pomoci. Se snachou máme dobré vztahy, je sama, syna miluje, ráda by se vrátila, ale v nynější situaci to není možné a syn si nedá říct. Nechce vidět, že je vše špatně a že by stačilo srovnat třináctileté dítě. Už nevím, co mám udělat, aby to pochopil. Kdykoliv řeknu svůj názor, jsem já ta špatná. Prosím o anonym, citlivé informace.
noc neuděláš, to musí on pochopit. Pokud už není pozdě. Znám děti, které v 15 naprosto nerespektují rodiče, dělají si, co chtějí, chytli se party.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.24 20:18
Nemám bohužel žádnou extra radu, to je skutečně jen na něm, předpokládám že jste to s ním opakovaně řešila a asi nejen vy a on je „zabejčený“. Když mu ztráta manželky a napůl syna a rozbití rodiny za to stálo a „nevadí mu to“, tak to je potom opravdu těžké (a pro mě třeba nepochopitelné). Protože nejen proto, ale už z lásky k dceři, aby z ní nevyrostl úplný spratek, by měl něco dělat.
Rozhodně bych doporučila nějakou rodinnou poradnu, případně i pro vnučku samostatného psychologa. V poradně by mohl odborník manželovi „promluvit do duše“ a jeho manželka za přítomnosti nestranné osobnosti vyjádřit všechny problémy.
Ale jak říkám, syn si v první řadě musí uvědomit, že to je pro dobro všech, a vlastně především jeho dcery. Zkuste mu to podat takhle, zkuste navrhnout poradnu, jinak nevím a mrzí mě to, přeji rodině, ať to dopadne co možná nejlépe pro všechny. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.24 20:46
Jsem už taky babička a taky by mě to trápilo, že jsou v rodině zbytečně vyhrocené
problémy. Vnučka se zamiluje a odejde a její táta bude sám. Kdyby vnučka byla ošklivá na vlastní matku, snad by se to dalo pochopit. Ale proč na tátu, který pro ni udělal, co může? Děvenka je ve věku, kdy ví o životě houby. Asi bych proti ní použila její zbraň. To jest když od táty vyštvala ženu, tak aby pro něj něco taky udělala. A aby viděla, že všechno má dopad do budoucna.
Tedy například:
Jano, tak mě napadlo, aby ses učila vařit. Na střední škole bude víc učení, nebudeš mít čas.
Na co bych se měla učit vařit, babi. Já to nepotřebuju.
No, ale budeš. Víš, že táta je sám, kdo by mu vařil, až já nebudu moct.
No já to nebudu. Mám svůj život, své zájmy.
No to asi budeš, ty máš s tátou přece život společný. Předpokládám, že se ani nevdáš, viď. Máš ho tak moc ráda, že u něj nikoho nesneseš. On táta se už teda potřetí ožení jen těžko.
Tak čím začneme? Omáčkami, polivkami?
Třeba takhle. To je jasné, děti vidí jen to, co se hodí jim. Vyštípala manželku, žárlila. Tak má tátu pro sebe, ale něco za něco. Ať něco dělá děvenka. A občas bych ji nechala dělat i něco, na co je zvyklá, že dělá babička nebo táta. Až řekne kámoškám, že nemůže do kina, poněvadž má velké prádlo…a nechala bych ji, aby toho prádla bylo fakt hodně, a to i k žehlení…třeba ji docvakne, že to poněkud přehnala.
Každá akce vyvolá reakci. Když ji tatínek obhajoval, tak ať vidí, jak ho má dcerka ráda. Že pro něj bude líná hnout prstem.
Ono když ji bude někdo dokola říkat, to jsi neměla, takhle se chovat, je to neslušný, a přitom si vezme na starost ty všechny domácí práce, tj. vařit, prát, uklízet…nedocvakne ji ta odpovědnost za svoje chování ještě dlouho.
Takže na místě babičky…bych hlavně pro ně, tu sehranou dvojku tatínek a dcera…v první řadě a především…nedělala nic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.24 20:48
@Anonymní píše:
Dobrý den všem. Jsem dvojnásobná babička a mám syna, dospělého muže a dvojnásobného otce. Syn se stal otcem před 13 lety v 18 letech. Postavil se k tomu jako chlap. Chvíli jsme mladým pomáhali, pak začali žít sami. Syn začal dobře vydělávat, měla jsem radost, že se jim daří. Když byly vnučce tři roky začal vztah mladých mít trhliny, bývalá snacha se začala měnit. Méně a méně se starala, často nebyla doma, honila muže, začala dělat dluhy. Na konec se mladí rozešli. Ze začátku se nějak domluvili, bývalá partnerka syna bydlela u svých rodičů a o dceru se střídali. Bylo to ale méně a méně až nechala vnučku synovi a přestala se o ní zajímat úplně. Syn už měl v té době jiný vztah, jeho partnerka vnučku přijala, vychovávali jí spolu, od začátku jejich vztahu byla vnučka u nich více než s maminkou, tak se až tolik nezměnilo. Syn získal vnučku do své výhradní péče a opět to bylo období, kdy jsem si říkala, že bude snad dobře. V 7 letech vnučky se jim narodil vnouček, předtím se vzali. Oba se starali o obě děti a vše vypadalo moc dobře. Jenže jak vnučka rostla, začínaly s ní být problémy. Začala být zlá na snachu i na vnuka, několikrát jsem u toho byla a bylo to vysloveně bezdůvodně. Syn se ale vždy stavěl na stranu své dcery, která si vymýšlela, lhala a s tatínkem cvičila. Snacha to po několika letech snahy a proseb nevydržela a od syna odešla, má ho ale pořád ráda, vnučku také. Dnes se to má tak, že syn žije s vnučkou, vnuka má ve střídavé péči. Vnučka tátovi rozkazuje, dělá mu scény, s ničím nepomůže, absolutně ho nerespektuje a syn s tím roky nic nedělá. Jen jí omlouvá a mezitím se mu pod rukama rozpadl vztah, své druhé dítě vidí polovinu času, připravil své druhé dítě před nástupem do první třídy o kompletní rodinu, nechá, aby na vnuka byla vnučka ošklivá, když je má oba a mě to všechno hrozně mrzí. Nevím, jak jim pomoci. Se snachou máme dobré vztahy, je sama, syna miluje, ráda by se vrátila, ale v nynější situaci to není možné a syn si nedá říct. Nechce vidět, že je vše špatně a že by stačilo srovnat třináctileté dítě. Už nevím, co mám udělat, aby to pochopil. Kdykoliv řeknu svůj názor, jsem já ta špatná. Prosím o anonym, citlivé informace.
Nj, to je klasické chování dítěte, které je v rodině v té nejnevýhodnější situaci. Synovi to naštěstí došlo, pozdě, ale přece. Je dobře, že alespoň on ji chápe. Situace by se zlepšila, kdyby vnučka viděla, že jí chápete, že to má mnohem těžší, než její polorodý bratr a než kdokoli u vás v rodině. Kdyby se jí od vás ode všech dostal takovýto vzkaz ( ne formálně, ale kdyby opravdu poznala, že její situaci chápete), tak by přestala takovýmhle způsobem volat o pomoc a vztah by se mohl napravit. Plus teda jí kdykoliv ujistit, že se s vámi může bavit o své mamince.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.1.24 21:06
@EEKK píše:
Jsem už taky babička a taky by mě to trápilo, že jsou v rodině zbytečně vyhrocené
problémy. Vnučka se zamiluje a odejde a její táta bude sám. Kdyby vnučka byla ošklivá na vlastní matku, snad by se to dalo pochopit. Ale proč na tátu, který pro ni udělal, co může? Děvenka je ve věku, kdy ví o životě houby. Asi bych proti ní použila její zbraň. To jest když od táty vyštvala ženu, tak aby pro něj něco taky udělala. A aby viděla, že všechno má dopad do budoucna.
Tedy například:
Jano, tak mě napadlo, aby ses učila vařit. Na střední škole bude víc učení, nebudeš mít čas.
Na co bych se měla učit vařit, babi. Já to nepotřebuju.
No, ale budeš. Víš, že táta je sám, kdo by mu vařil, až já nebudu moct.
No já to nebudu. Mám svůj život, své zájmy.
No to asi budeš, ty máš s tátou přece život společný. Předpokládám, že se ani nevdáš, viď. Máš ho tak moc ráda, že u něj nikoho nesneseš. On táta se už teda potřetí ožení jen těžko.
Tak čím začneme? Omáčkami, polivkami?
Třeba takhle. To je jasné, děti vidí jen to, co se hodí jim. Vyštípala manželku, žárlila. Tak má tátu pro sebe, ale něco za něco. Ať něco dělá děvenka. A občas bych ji nechala dělat i něco, na co je zvyklá, že dělá babička nebo táta. Až řekne kámoškám, že nemůže do kina, poněvadž má velké prádlo…a nechala bych ji, aby toho prádla bylo fakt hodně, a to i k žehlení…třeba ji docvakne, že to poněkud přehnala.
Každá akce vyvolá reakci. Když ji tatínek obhajoval, tak ať vidí, jak ho má dcerka ráda. Že pro něj bude líná hnout prstem.
Ono když ji bude někdo dokola říkat, to jsi neměla, takhle se chovat, je to neslušný, a přitom si vezme na starost ty všechny domácí práce, tj. vařit, prát, uklízet…nedocvakne ji ta odpovědnost za svoje chování ještě dlouho.
Takže na místě babičky…bych hlavně pro ně, tu sehranou dvojku tatínek a dcera…v první řadě a především…nedělala nic.
To špatně chápeš, já s nima nežiji a ani u nich nejsem denně, v současnosti k nim chodím tak dvakrát měsíčně a i to mi stačí. Nemůžu se na to koukat. Vnučka k nám nechce. Rozhodně jim nevařím ani nic podobného, to vše dělá syn. Vnučka spoustu věcí umí, když byla mladší, ráda pomáhala v kuchyni. Teď nehne prstem, jen prudí, úkoluje a kritizuje. Tatínek skáče jak píská, úplně ve všem. Všude jinde se chová vnučka normálně i když náhodou je u nás, což je výjimečně, je nejvhodnější na světě. Ochotná, milá, objeví se syn a úplně otočí. Začne pomlouvat i nás i když to slyšíme. Několikrát jsem slyšela, jak synovi šeptá, že je tady naposledy, že jsem hnusná baba, co jí něco pořád vyčítá a jak mě nesnáší. A to nechci vidět, co říká, když odejdou. Každého jen špiní, pomlouvá a vysmívá se.
- Citovat
- Upravit
6.1.24 21:10
Pokud s tim nebude chtit delat syn nic, nezmuzes ani ty nic. Potrebovali by rodinou terapii. Muzes se maximalne snazit s nimi udrzovat dobry vztah, jinak ani zadny dobry vliv mit nebudes.
Ono z tveho vypraveni to zni, jak kdyby to byla vina vnucky, ditete. Ale to tezko, nejspis to cele bude slozitejsi a neverim, ze ani snacha na tom nema nejaky podil. Zrovna tak to asi nebude jen tak, ze syn je neschopny otec, ktery vse dceri povoli. Ona zas muze byt dite slozitejsi na vychovu, matka ji opustila, jeste po ni mohla zdedit nejake psychicke potize. Aby opustila dite, to uz taky musela byt „povaha“. Ty vidis, ze vyvadi a reseni ma byt, aby ji „vychovaval“ nebo byl „prisnejsi“. Proste neverim na jednoduche navody a vnucka i cela rodina by potrebovali pomoct
Mozna syn bude spis slyset na to, aby vnucce nekdo pomohl, nez aby si myslel, ze jde jen o to resit jeho vychovne chyby, holku vic trestat apod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.24 21:14
@Anonymní píše:
To špatně chápeš, já s nima nežiji a ani u nich nejsem denně, v současnosti k nim chodím tak dvakrát měsíčně a i to mi stačí. Nemůžu se na to koukat. Vnučka k nám nechce. Rozhodně jim nevařím ani nic podobného, to vše dělá syn. Vnučka spoustu věcí umí, když byla mladší, ráda pomáhala v kuchyni. Teď nehne prstem, jen prudí, úkoluje a kritizuje. Tatínek skáče jak píská, úplně ve všem. Všude jinde se chová vnučka normálně i když náhodou je u nás, což je výjimečně, je nejvhodnější na světě. Ochotná, milá, objeví se syn a úplně otočí. Začne pomlouvat i nás i když to slyšíme. Několikrát jsem slyšela, jak synovi šeptá, že je tady naposledy, že jsem hnusná baba, co jí něco pořád vyčítá a jak mě nesnáší. A to nechci vidět, co říká, když odejdou. Každého jen špiní, pomlouvá a vysmívá se.
je v pubertě, ví, že o ni matka nestojí,
ty ji také jenom pomlouváš a pak se divíš, že tě nemá ráda,
má to těžké, tak do ní ještě ryj a bude to ještě horší
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.24 21:14
@EEKK píše:
Jsem už taky babička a taky by mě to trápilo, že jsou v rodině zbytečně vyhrocené
problémy. Vnučka se zamiluje a odejde a její táta bude sám. Kdyby vnučka byla ošklivá na vlastní matku, snad by se to dalo pochopit. Ale proč na tátu, který pro ni udělal, co může? Děvenka je ve věku, kdy ví o životě houby. Asi bych proti ní použila její zbraň. To jest když od táty vyštvala ženu, tak aby pro něj něco taky udělala. A aby viděla, že všechno má dopad do budoucna.
Tedy například:
Jano, tak mě napadlo, aby ses učila vařit. Na střední škole bude víc učení, nebudeš mít čas.
Na co bych se měla učit vařit, babi. Já to nepotřebuju.
No, ale budeš. Víš, že táta je sám, kdo by mu vařil, až já nebudu moct.
No já to nebudu. Mám svůj život, w zájmy.
No to asi budeš, ty máš s tátou přece život společný. Předpokládám, že se ani nevdáš, viď. Máš ho tak moc ráda, že u něj nikoho nesneseš. On táta se už teda potřetí ožení jen těžko.
Tak čím začneme? Omáčkami, polivkami?
Třeba takhle. To je jasné, děti vidí jen to, co se hodí jim. Vyštípala manželku, žárlila. Tak má tátu pro sebe, ale něco za něco. Ať něco dělá děvenka. A občas bych ji nechala dělat i něco, na co je zvyklá, že dělá babička nebo táta. Až řekne kámoškám, že nemůže do kina, poněvadž má velké prádlo…a nechala bych ji, aby toho prádla bylo fakt hodně, a to i k žehlení…třeba ji docvakne, že to poněkud přehnala.
Každá akce vyvolá reakci. Když ji tatínek obhajoval, tak ať vidí, jak ho má dcerka ráda. Že pro něj bude líná hnout prstem.
Ono když ji bude někdo dokola říkat, to jsi neměla, takhle se chovat, je to neslušný, a přitom si vezme na starost ty všechny domácí práce, tj. vařit, prát, uklízet…nedocvakne ji ta odpovědnost za svoje chování ještě dlouho.
Takže na místě babičky…bych hlavně pro ně, tu sehranou dvojku tatínek a dcera…v první řadě a především…nedělala nic.
Ja se omlouvam, ale prijde mi to jako dokonaly navod, jak uz tak posramocene vztahy dokonale zabit nadobro. Je to lehce prokouknutelna manipulace, i ditetem. Kdy se mu dava za vinu, ze znicilo vztah tatovi, a to uplne otevrene. A jeste, ze mu ma delat treti zenu? A to tim zpusobem, ze je to prece vzdycky zenska, co posluhuje, dospely chlap si neuvari a nevyzehli…?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.24 21:19
@Zmatka píše:
Ja se omlouvam, ale prijde mi to jako dokonaly navod, jak uz tak posramocene vztahy dokonale zabit nadobro. Je to lehce prokoulnutelna manipulace, i ditetem. Kdy se mu dava za vinu, ze znicilo vztah tatovi, a to uplne otevrene. A jeste, ze mu ma delat treti zenu? A to tim zpusobem, ze je to prece vzdycky zenska, co posluhuje, dospely chlap si neuvari a nevyzehli…?
mně se to zdá také nesmyslné, a navíc 13letá holka by takovou manipulaci od babičky prokoukla, jak je to myšleno,
navíc zakladatelka sama píše, že syn umí vařit a vnučka něco také umí,
dnešní muži už nejsou tak neschopní, když chtějí ovšem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.24 21:20
@stinga Pubertacka maximalne zakrouti ocima a ztrati duveru nadobro
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.24 21:33
@Zmatka píše:
@stinga Pubertacka maximalne zakrouti ocima a ztrati duveru nadobro
přesně, jak píšeš ty i některé ostatní - té holce se musí pomoct, a ne ji deptat ještě víc
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.24 21:39
@stinga píše:
přesně, jak píšeš ty i některé ostatní - té holce se musí pomoct, a ne ji deptat ještě víc
Hned mi to připomělo Robinsonku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.24 21:42
@Takyjedna píše:
jo, i celý ten nápad je někdy z té doby - 1950
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Dobrý den všem. Jsem dvojnásobná babička a mám syna, dospělého muže a dvojnásobného otce. Syn se stal otcem před 13 lety v 18 letech. Postavil se k tomu jako chlap. Chvíli jsme mladým pomáhali, pak začali žít sami. Syn začal dobře vydělávat, měla jsem radost, že se jim daří. Když byly vnučce tři roky začal vztah mladých mít trhliny, bývalá snacha se začala měnit. Méně a méně se starala, často nebyla doma, honila muže, začala dělat dluhy. Na konec se mladí rozešli. Ze začátku se nějak domluvili, bývalá partnerka syna bydlela u svých rodičů a o dceru se střídali. Bylo to ale méně a méně až nechala vnučku synovi a přestala se o ní zajímat úplně. Syn už měl v té době jiný vztah, jeho partnerka vnučku přijala, vychovávali jí spolu, od začátku jejich vztahu byla vnučka u nich více než s maminkou, tak se až tolik nezměnilo. Syn získal vnučku do své výhradní péče a opět to bylo období, kdy jsem si říkala, že bude snad dobře. V 7 letech vnučky se jim narodil vnouček, předtím se vzali. Oba se starali o obě děti a vše vypadalo moc dobře. Jenže jak vnučka rostla, začínaly s ní být problémy. Začala být zlá na snachu i na vnuka, několikrát jsem u toho byla a bylo to vysloveně bezdůvodně. Syn se ale vždy stavěl na stranu své dcery, která si vymýšlela, lhala a s tatínkem cvičila. Snacha to po několika letech snahy a proseb nevydržela a od syna odešla, má ho ale pořád ráda, vnučku také. Dnes se to má tak, že syn žije s vnučkou, vnuka má ve střídavé péči. Vnučka tátovi rozkazuje, dělá mu scény, s ničím nepomůže, absolutně ho nerespektuje a syn s tím roky nic nedělá. Jen jí omlouvá a mezitím se mu pod rukama rozpadl vztah, své druhé dítě vidí polovinu času, připravil své druhé dítě před nástupem do první třídy o kompletní rodinu, nechá, aby na vnuka byla vnučka ošklivá, když je má oba a mě to všechno hrozně mrzí. Nevím, jak jim pomoci. Se snachou máme dobré vztahy, je sama, syna miluje, ráda by se vrátila, ale v nynější situaci to není možné a syn si nedá říct. Nechce vidět, že je vše špatně a že by stačilo srovnat třináctileté dítě. Už nevím, co mám udělat, aby to pochopil. Kdykoliv řeknu svůj názor, jsem já ta špatná. Prosím o anonym, citlivé informace.