Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak jsem se prokousala až na konec a musím říct, že máš svatou trpělivost. Nechápu tvé rodiče, udělali na své vlastní dítě takový hnusný podraz a ještě jsou schopní podívat se ti do očí? A jak vůbec můžou kritizovat to jaká jseš matka? Rodiče by měli přece svým dětem pomáhat, být jim oporou a ne je srazit na zem? Je mi z toho dost smutno. Jinak s dětmi je to někdy těžký, já vím. Také jsem kolikrát vypěnila a to mám jen jednu hodnou dceru
ale myslím, to žes mu dala jednu přes zadek mu určitě neublíží ale spíš prospěje. Tak hodně trpělivosti ![]()
Nevim, zatím mám jenom to dvouletý dítě a takový seky, co popisuješ, dělá neustále… a to školní nejspíš taky není úplná výjimka, že se nechce, oblíkat, snídat atd. Podle mě vůbec nic zvláštního. A žes na staršího kluka vyjela, no ježiš, jsi taky jenom člověk. Z toho bych se VŮBEC nehroutila.
Jediný tvůj problém jsou tvoji rodiče a potažmo to, že starší syn tě neuznává jako autoritu a chodí žalovat babičce, protože ví, že ta ti to potom dá sežrat. Mladší to dost možná odkoukává a taky pro něj nejsi tak silná, jak bys měla být.
S financemi nejspíš už nic nenaděláš, tam bude potřeba zatnout zuby. S rodiči bych omezila kontakt na minimum, tvoje vděčnost už je promlčená a navíc anulovaná tím, za co mají být vděčni oni tobě. Následně bych si sedla se starším synem a vysvětlila mu, že ty jsi matka a co řekneš, to bude a odteď žádné žalování babičce nebude mít efekt. Mladšího si pak už porovnáš, ten je ještě malý.
A nakonec to budeš muset dovést do konce, to znamená být silná, důsledná, neústupná, tak jako matka - opora rodiny - má být. Co se týče dětí, měla bys mít vždy pocit, že máš autoritu a kontrolu nad situací, i když se děti zkoušejí sekat.
Příspěvek upraven 17.06.15 v 12:15
@dandysek No, jde si stěžovat, a co pak? babička mu řekne „chudáčku, týrají tě, ale už jsi tu hodinu, tak šupej domů“ a co dál?
Mimochodem, kolik je staršímu synovi?
Díky za názory, vím, že máte pravdu, v podstatě mi to samé říká manžel taky. Já to v hloubi duše vím, jen jak se to tu píše, hůř říká a hůř dělá. Jen jsem se chtěla vypovídat, hrozně dlouho jsem to v sobě dusila, žádnou kamarádku tu nemám. Děkuju všem za podporu ![]()
Situaci mas hodne tezkou, ale sama vis, co jsi uz ustala a ze mas na co byt hrda a na cem stavet. hlavne si nevycitej, ze to mas jak to mas, protoze silacke reci na internetu jsou fajn, ale odstrihnout vlastni rodice je hrozne tezke i treba pro vylozene tyrane deti. to pouto je silne a byt rozum veli, ze ti lide za to nestoji, porad podvedome vetsine lidi zalezi na tom, aby ho rodice meli radi, at uz to v jejich pripade znamena cokoliv.
kazdopadne na to zkus pracovat, odstrihnout je co nejvic, na navstevy tam nechodit, syna tam neposilat. jestli si postezuje v autobuse, tak klidne, ale dal to nepoustet. deti maji silny instinkt se vlisat tam, kde citi ulevy. pokud tu situaci ty-syn-babicka nesrovnas ted, tak by se ti to v jeho puberte mohlo jeste hodne skarede vratit.
chodite se synem k detskemu psychologovi? myslim, ze by toho mohl hodne poresit. nezaujaty pohled vzdycky pomuze.
@kacz píše:
Nevim, zatím mám jenom to dvouletý dítě a takový seky, co popisuješ, dělá neustále… a to školní nejspíš taky není úplná výjimka, že se nechce, oblíkat, snídat atd. Podle mě vůbec nic zvláštního. A žes na staršího kluka vyjela, no ježiš, jsi taky jenom člověk. Z toho bych se VŮBEC nehroutila.Příspěvek upraven 17.06.15 v 12:15
jo, mi to taky prijde jako klasicke chovani deti, obou. ja jsem byla sice jednickar, ale totalne nezodpovedny a lajdak. mama kolikrat chytala hysteraky, kdyz zjistila, ze nemam ani tuzku, sesity mam spinave od stare svaciny, do skoly jsem sla pozde, na skolni akci jsem zapomnela, misto abych ji cekala u prace, tak jsem se toulala po parku. facku jsem myslim nikdy nedostala, ale nervy ji obcas ujely (se nedivim). ale pekny vztah mame dodnes ![]()
@Knihomyš staršímu je devět. Paradox je, že starší dělá vylomeniny i u našich, když tam je, to pak matka vypění rychleji, než já, a dost ostře ho vyžene. Kolikrát mu řekla „bež pryč, nemám tě ráda“. Ale to je v pořádku, nechápu to myšlení jejich.
@dandysek ach jo, to je smutné. neporadím ti, mám takovou romantickou představu že ve tvé situaci bych někde daleko začala od píky, ale upřímně nevím jestli bych na to měla
na druhou stranu, nevidím jiné východisko. Chování rodičů fakt není normální, co jiného s tím dělat, mně by to taky strašně trápilo že dětem jedou do hlavy bludy ![]()
@dandysek Jojo, u monitoru se to kecá
Možná by ti pomohla myšlenka, že synovi teď pomůže spíš „tvrdá láska“ - ta důslednost a jasné vedení.
Mimochodem, naše mladá (4 r.) má ranní seky podobné (nebude jíst, přebírá oblečení) - akorát máme babičky normální a daleko
Snad to do maturity přejde.
@dandysek syn má taky rysy ADHD. Opravdu se nám vyplatila ta důslednost ve výchově, stanovení hranic a jednotnost. A funguje.
Prostě se nemůžeš zavděčit všem. Přestaň se fixovat tolik na okolí.
@Ali-Ali to je přesný, i když vím, že mi za to naši nestojí, pořáde mám v sob ten pocit, že chci, aby mě meli rádi a vážili si mě. krom toho mám v sobě pořád pocit, že se jim musím zodpovídat, nevím proč. ![]()
@dandysek No, výhoda je, že kluk aspoň nebude mít nápady typu „odstěhuju se k babičce“, to by asi byla ještě větší chuťovka.
@Ali-Ali to je jako náš starší. Věčně něco nemá, nezapisuje si úkoly, takže do školy chodí bez, spousta poznámek, ve škole neposedí, věčně nějakej průser. Snažíme se to řešit domluvou, nebo spíš já. Manžel to řeší zákazy, třeba nepůjde ven, nebo mu sebere tablet, ale na syna nic neplatí. Manžel je tvrdší, vyžaduje víc „poslušnosti“..blbý slovo, prostě manžel zavelí a tak to je a kdy není, tak je zle. Neříkám, že syn není bitý, to víš, že je, párkrát když už to jinak nešlo, dostal pěkně na zadek, třeba když se s kamarádem vloupali sousedovi pod kůlnu
..a upřímně..to, že dostal, bylo jediný, co ho na dlouho dobu srovnalo. Jinak nějaký zákazy, to vůbec nemá efekt. Já zastáncem bití nejsem, jako malou mě otčím třískal hlava nehlava, takže sama vím, jaký to je, ale zase nejsem pro americkou výchovu, že se dítěti nesmí plácnout.
@Knihomyš ten nápad tady byl cca před měsícem, to taky po scéně si druhý den babičce stěžoval, že ho nemáme rádi a že se přestěhuje k babičce. To jsem si s ním v klidu sedla a vysvětlila, že posloucgat nás musí, že ho máme rádi a když se mu něco nebude líbit, má přijít a říct to narovinu. Dlouho jsme spolu mluvili a já myslela, že pochopil..ale jak vidím, tak nepochopil nic.
@dandysek píše:
@Knihomyš ten nápad tady byl cca před měsícem, to taky po scéně si druhý den babičce stěžoval, že ho nemáme rádi a že se přestěhuje k babičce. To jsem si s ním v klidu sedla a vysvětlila, že posloucgat nás musí, že ho máme rádi a když se mu něco nebude líbit, má přijít a říct to narovinu. Dlouho jsme spolu mluvili a já myslela, že pochopil..ale jak vidím, tak nepochopil nic.
ty chceš u kluka s ADHD, aby udržel pozornost a pochopil nějaké sáhodlouhé proslovy? Ověřila jsi si, jestli si aspoň něco z toho vzal?
Krom toho, já ti jako dítě odpřísáhnu, že už něco neudělám a za rohem to znova provedu ![]()