Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vůbec nezvládám dvě děti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
13.6.24 13:11
Hele asi takhle, kor mimina jsou citlivy na nervozitu. Zkus se trochu odpoutat, pomeditovat. Klido si dej sluchatka, kdyz na deti uvidis, nema Ti co uniknout..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.6.24 13:20
Ahoj, za sebe bych doporučila nezanedbávat své jídlo. Paradoxně jsem se také nestíhala najíst s prvním dítkem. S narozením druhého, velmi uplakaného dítěte jsem si upravila priority a hned mi bylo líp. Miminko jsem nechala 5 minut plakat, nachystala jsem si jídlo a najedla se (dítě jsem při tom už mohla kojit nebo chovat). Dcera stejně plakala celý den, ať jsem se snažila sebevíc. Chovala, nosila, houpala. Časem se to zlepší 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.6.24 13:21
Podobny rozestup, mladší je teda trochu starší, chlap funguje velice dobre. Nejvíc pomáhá školka. Ale teď se placame pořád v nějakých nemocech a to je peklo.
Jinak jsem měla včera navařeno, napeceno, se starší jsem tvořila, mladším cvičila, kolem litali jednorožci na barevné duze…
Dneska se tady válí hromada prádla, nevyklizena myčka, bordel všude, od rána jen řev. Nejradši bych to tady zabalila a utekla… Jak vydrzim do večera to vážně nevim… A rozhodně se temihle stavy nikde nechlubim…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.6.24 13:29
Nejsi neschopná matka, naopak jsi skvělá, vždyť se zvládáš starat o dvě malé děti. Nikdy se nesrovnávej s nikým jiným - ty nemáš jejich děti a oni nemají tvoje děti. A i bez ohledu na náročnost konkrétních dětí, i každý dospělý je jiný a totožné situace jeden dokáže zvládat s přehledem, druhý se z nich hroutí, to je normální. Mám děti 18 měsíců od sebe, první půlrok s druhým dítětem bylo nejhorší období v mém životě, mám to dost v mlze. Úkol byl, aby děti i rodiče přežili pokud možno ve zdraví. To se povedlo. U nás se to výrazně zlepšilo, až když mladší dosáhla 2 let, ale ty máš děti dál od sebe, tak myslím, že si to sedne daleko rychleji. Držím palce, věř, že to zažívá většina rodičů více dětí.
- Citovat
- Upravit
13.6.24 13:55
Mám 4 děti, někdy i šest a dá se to.. nejmladšímu je teď 14 měsíců.. že máš doma binec? Tak ať, však odkopnout, nebo překročit se to dá, pokud malý kňourá, na chvíli ho dej do postýlky a jdi se najíst..je ještě maličký a doma krátce, musíte se teprve sehrát..a když budeš v relativní psychické pohodě ty, bude i maličký..snažila bych se být co nejvíc venku když už je hezky..pokud máš možnost požádat někoho o pomoc +rodina, kámošky, klidně pozadej..není to ostuda..ať třeba vezmou děti na chvíli ven, nebo alespoň malého do kočárku..neboj nic, ani si to neuvědomis a bude to klapat úplně v pohodě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.6.24 13:55
Nejsi neschopna. Jsi úžasná. Mě v těchto momentech pomáhá se zastavit a zamyslet se co by mi udělalo prave teď dobre/radost. Občas si člověk pak uvědomí ze se potřebuje napít, najíst, dojít na záchod. Takže nezanedbavat sebe. Na bordel se vybodnout. Proste to teď nebude jak z časopisu a je to naprosto v pořádku. Zkus si hledat momenty kdy to klape. Jen si s detmi sednout, miminko třeba kojit ať nebreci a jen vnímat starší dítě a nemyslet, co by se mělo dělat ale jen tak být. Případně někam vypadnout ven na hřiště. Do lesa s dekou. Najdi si co dela dobre tobě a co baví tebe a trochu se tím nasyť a bude doma s detmi hned lépe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Eva2610
13.6.24 13:57
To se srovná, neboj. Co nejvíc si to usnadni. Máš nějaký hlídání? Můžeš nechat mimino s manželem? Já jsem vždycky nechala malyho s tatínkem a podnikla něco s dcerou. Něco mimo domov - zmrzlina, hřiště, nákup. Koupila jsem si mopovaciho robota, občas objednala jídlo. Dcera teda chodí 2× týdne do školky, ale mně to teda nic neusnadnuje, ale někomu jo. Tvoje do školky chodí?
- Citovat
- Upravit
13.6.24 14:00
Jedna stará paní mi kdysi dala radu, když jsem šla se dvěma, starsi za ruku, řvalo, menší v kočáře -rvalo jako kráva a paní mi povídá - maminko usměj se, pak se budou smat i deti 
V tu chvíli jsem myslela že ji praštíme, ale večer jsem nad tím přemýšlela a druhý den to zkusila a ono to bylo lepší..takže ikdyz toho mám nad hlavu, tak se na všechno vyprdnu a hraju si s dětma, jdeme ven..ať je uklizeno nebo ne, uvařeno..prach..však ono mi to neuteče 
Teď co jsou starší, tak ti hodně pomáhají.. je jim 14 měsíců, 7,8,9,12 a 17 let.. a přežila jsem to všechno a oni taky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ZinaJudita1
13.6.24 14:21
Poraďte… Tohle by chtělo trochu víc sebekázně. Jsi dospělý člověk, který by se neměl hroutit, ale trochu se vzchopit. Na tohle hodně pomáhá, zastavit se a zkusit se uklidnit. Zhluboka se nadechnout, napočítat si do kolika chceš a přejít v klidu k nějaké činnosti. Potom si to musíš nastavit v hlavě a změnit myšlení, říct si, že tě to baví a donutit se usmát 
Každý den nějaké takové dechové cvičení + posilování sebevědomí a bude to dobré.
Navíc vem si, co by zato jiné ženy daly, kdyby se jim podařilo druhé dítě! Vem si kolik žen ti tady určitě závidí, že máš doma to miminko! Navíc páreček-holčičku a kluka, no tyjo! Ty se máš a ani o tom nevíš. Spousta žen tady by dala nevím co zato, aby mohly být ve tvé „situaci“ Chce to začít si dostatečně vážit věcí, které máš 
- Citovat
- Upravit
13.6.24 14:26
Každá jsme myslím zažila na mateřských dovolených období, kdy se nestíhalo a kdy jsme měly pocit, že to lepší nebude. Je to asi běžná situace. Jde jen o to, aby to nebyl trvalý stav. Aby ty děti neměly vzpomínky na dětství typu uječená nervózní máma a doma binec. Jde o to, že každá máma je jiná a každé dítě je jiné. A jde o to, najít způsob, jak to aspoň trochu bude fungovat. Máte děti tři roky za sebou. Tohle období nebude trvat věčně. Až se mezi nimi ten rozdíl srovná…bude jim třeba tři a šest let…budou si spolu hrát a udělá se přitom doma kupa práce. A brzy tříleté půjde do školky a doma bude jen ten mrňousek. Za naši starší generaci musím říct, že dřív se nastavila noc. Večer nebo brzo ráno se vařilo, žehlilo, peklo. Když děti vstávaly, už se toho prostě moc nestihlo. Miminku se nevysvětlí, že se teď dvě hodiny musí dělat oběd. Prostě teď se musí vydržet. Je kritické období. Ale nepotrvá věčně. A to je důležité.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.6.24 14:54
Mám podobně staré děti, jen u mě je náročné to starší. Okolo 2 měsíců malé to bylo nejhorší, blbě spala, byla hodně zpruzelá. Ale pak se to začalo zlepšovat a je to každým týdnem lepší, jak vydrží déle na bříšku a hraje si s hračkami. Teď má 4 měsíce a už si spolu chvílemi hrají, malá leží na dece a starší jí nosí ukazovat hračky a hraje si před ní, tak je to paradoxně jednodušší než s jedním dítětem.
Samozřejmě často je to naopak peklo, kdy řvou oba dva a člověk se má asi rozpůlit nebo co. Ale fakt vydrž, bude lépe!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.6.24 21:24
Mame rozestup v podstate presne tri roky, obe holky. Ted oslavily 4 a 1.
Klicovy pro me bylo vyrazit na dopoledni spanek mimina ven. Mit vzdycky dost jidla a piti pro deti i pro sebe, protoze pak nejsem pod tlakem casu a v nervu. Vozila jsem s sebou deku a hracky a krome zimy jsem casto vylozila mimino venku na brisko, protoze jen v kocaru tak dlouho nevydrzelo. Zatimco starsi by byla na tom hristi nonstop.
No a nevim, ten system se vzdycky nejak vytribil. Jeden den se neco podelalo, ja z toho byla v nervu. Nasla jinej zpusob a par dni/tydnu to fungovalo. A pak zase nejakej kolaps a zase novej system a tak furt dokola
A skolka!!! Skolka je genialni vynalez a strasne moc to od zari usnadni zivot
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.6.24 21:35
Nejlepší bude smířit se, že to tak s dětmi je. Jednorožci prostě okolo létat nebudou. Švagrovou vidíš v ohlášený čas, prostě si uklidí předtím a jste spolu chvíli, pravděpodobně jindy je na tom stejně jako ty. Někdo má klidnější děti nebo třeba méně věcí nebo někoho na pomoc, tak třeba působí, že to všechno zvládá, ale věř, že takové chvilky s dětmi zažívá každý. Choďte co nejvíc ven, ať to na tebe doma tak nepadá, vyřeš si jídlo, buď ať vaří manžel nebo ať je odpoledne chvíli zabaví oba a ty zatím uvař na další den, ať jenom ohříváte - to je základ a zbytek prostě nějak proplujte. Ono se nic nezblázní, když děti nemají 24/7 rozvíjející superprogram.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.6.24 21:40
@ZinaJudita1 píše: Více
Myslíš si, že tady ty moralistické řeči zakladatelce v dané chvíli pomůžou? Ona přece není zodpovědná za to, že někdo může nebo nemůže mít děti nebo chce kluka a holku. V takových situacích je občas zoufalý každý, tak proč to hned otáčet, jakože si toho neváží. Vděčnost jí asi doma neuklidí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj maminky, jdu si trochu postěžovat, protože já už fakt nevím. Mám dvě děti, šikovnou holčičku 3 roky 3 měsíce a dvouměsíčního chlapečka. A mám pocit, že jsem neschopná matka, žena, všechno. Doma bordel, malej řve, do toho malá rozfláká skleničku s džusem a já už fakt nemůžu. Jedla jsem naposledy v 8, pořád jen chovám, přebaluju…Takhle to chodí většinu dní. Miminko neustále pokňourává (v šátku taky), do toho malá má potřebu pořád něco povídat (což chápu), ale já vůbec nedávám jí vnímat, když povídá do toho kňourání a brečení malýho. Muž pomáhá, možná až moc, ale i tak mi to nestačí. V noci holčička měla horečky, takže konejšit jí, do toho řvalo miminko… Asi bych se neměla srovnávat, ale švagrová má děti v podobném věku a doma naklizeno, navařeno, usměvavá, v pohodě. Vy co jste v pohodě, jak to děláte? Já jsem asi fakt neschopná. Jsem naštvaná na to, že zanedbávám malou, na miminko, že je pořád nespokojený, na sebe, že jsem se rozhodla pro druhý, když jsem neschopná… Na mobilu nesedím, teď jsem se jen šla vybrečet sem, zatímco mimino řve na hrací dečce.. Poraďte…
anonym, nechci být poznat