Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Výchova versus babička
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
byron
9.8.11 22:32
- Citovat
- Upravit
Anonymní
9.8.11 22:38
Jitulínku: No to já jsem taky řekla, že mě to prostě mrzí, že malá jde za babičkou, když jí něco trápí, odtahuje se ode mě a chce k ní a na to se mi dostalo dopovědi, že žárlim na vlastní dítě a to snad prý ne. tak co potom jim jako vysvětlovat, když to nechápou a je to podle nichc normální.
No, asi si malé už jen tak neužijí, neb jsem dnes zjistila, že tam jsme na obtíž. Měli jsme jet na chalupu k nim a být tam i se sestrou, ale chtějí tam být sami a nemáme jezdit, ale sestra jede. To se mě dotklo hodně, načež jsem jim to napsala, že mě to mrzí a dostalo se mi opět odpovědi, že žárlim na sestru. Asi žárlim furt a na všechno a jsou můj středobo nebo co, což tedy opravdu nejsou. Každopádně mě to od nich mrzía též jsem dostala odpověd, že u nich jsme snad málo? To jako, že tam jsme víc než dost, že jsou unavení a nemocný a chtějí taky klid. No v tom případě nechápu, proč se se mnou na ten víkend domlouvali. A nechápou že se mě dotklo, že sestra k nim může a já ne.A přehnala jsem to. Co jim pak vysvětlovat.
A beru, že babičky mluví a radí, ale už neberu, aby se se mnou kvůli tomu hádala, že ona má prostě pravdu,, že snad vychovala nás a ještě dva kluky a ví co je snad dobré a co ne a vydeptala mě tak, že jsem se normálně rozbrečela.
Je rada a rada.
Před porodem jsme tam měli být a po porodu taky, ale v téhle situaci absolutně nepřichází v úvahu, takže jsemv prdeli s nervama, jak to bude.
No nějak asi jo, že? Ale jak, ví Bůh a čert nejspíš.Prosit se je o pomoc v daném případě nebudu a už vůbec abych tam byla, když jsme na obtíž, že?
Nehledě na to, že doufám, že to prostě nějak zvládnu. Nechci malou odstrkovat a šidit, tak snad to prostě nějak dáme dohromady no. Doufám, že mě má ráda a zase ke mně jako k mamince bude chtít.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
9.8.11 22:39
Byron: Ono se s ní ale nedá mluvit. Hned mi řekne, že žárlim, že ona snad vychovala už děti a že ví co a jak. že nemá cenu se mnou mluvit, urazí se a odejde.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
9.8.11 22:44
alchemiko: aspon vím, že po porodu nenechávat u babičky je špatné, děkuju. Babička mi to sice navrhla, ale já to teda hned odmítla, že v žádném případě. Budeme s manželem doma aspon týden a prostě nějak to zmáknem, musíme. Neodstrčim jí k babičce prostě ani na spaní abych se vyspala. Nehledě na to, že moje mamka je sice mladá, ale nemocná a unavená jak mi dneska řekli, takže ani o pomoc žádat nebudu.
- Citovat
- Upravit
byron
9.8.11 22:50
Zakladateko, já bych ti asi ve tvé situaci poradila, abys omezila styk s rodiči. V tomhle případě se nedá nic dělat. vysvětli svojí mámě, že to tak už dál nechceš, aby malá chtěla pouze ji, že tě nezajímá, že ona si myslí, že ty žárlíš, že porstě tak to bude. Ještě jí řekni, že si režim dětí budeš nastavovat ty a nenecháš si do toho od nikoho mluvit, ani od ní.
At si dělá scény, nebo at se urazí. Děllej mrtvýho brouka, nedolejzej, nech mámu trošku uzrát......
Hlavně si ale na svém trvej, pokud máma bude něco takového dělat, kecat toi do výchovy a brát ti úlohu matky, seber dceru a odejdi domů. Ono totiž vocad pocad, tohle by se ti mohlo vymstít
- Citovat
- Upravit
byron
9.8.11 22:53
Anonymní píše:
alchemiko: aspon vím, že po porodu nenechávat u babičky je špatné, děkuju. Babička mi to sice navrhla, ale já to teda hned odmítla, že v žádném případě. Budeme s manželem doma aspon týden a prostě nějak to zmáknem, musíme. Neodstrčim jí k babičce prostě ani na spaní abych se vyspala. Nehledě na to, že moje mamka je sice mladá, ale nemocná a unavená jak mi dneska řekli, takže ani o pomoc žádat nebudu.
Prosím tě! Opravdu nenechávej dceru u babičky, v žádném případě, naopak musíš ji mít doma, zapojit ji do péče o miminko, věnova se jí hrozně moc. Bude žárlit, ale je to přirozené, nedělej si s tím hlavu, věnuj se jí, ale bud důsledná a nepodléhej potom jejím rozmarům, kdyby něco ukoušela.
zvládneš to, mám už třetí a zvládla jsem to bez pomoci, na třetí jsem už byla bez manžela, se to nějak zamotalo
- Citovat
- Upravit
Anonymní
9.8.11 22:57
Byron: no na tom už jsme se s manželem dohodli, že prostě tam nebudeme, že se nedá nic dělat, když prostě nás nerespektuje. Nejde o to, že nám do toho mluvila. Má chyba, že jsem jí to neřekla dřív, ale vadí mi, že prostě se mi snažila vnutit svoje předtavy i za cenu hádky a že mi řeknou že žárlim a že je to normální, že chce k babičce, když je pořád se mnou. Mi to prostě ale uplně vpořádku nepřijde. Jako ano, hrát si a tak, ale když pláče, tak já mám být přece tak u které cítí bezpečí a utišení ne? Nebo se pletu a fakt je to tak normální a já blbnu?
Hehe u nás je trochu problém sebrat se a odejít domů. Máme to 320 km 
ale prostě už hledáme jiné možnosti, kde být v době okolo porodu a když tam budeme muset třeba kvůli doktorovi nebo tak. Nedá se nic dělat. Manžel též řekle, že když skončím v nemocni prostě bude doma s malou on, vezme si na to volno, že nebude prostě celé dny u babičky protože to si nedovedu předtsavit. To by mě pak už ani neznala snad nebo co?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
9.8.11 23:01
Byron: vím, že bude žárlit, žárlí i na našeho psíka, ale zíroven si s ní i hraje. Malá je hodně citlivá a vnímavá, takže jsem přemýšlela, že si prostě třeba najdu nějakou chůvu na pár hodin denně na pomoc, kdybych nezvládala. Abych se malé mohla věnovat, ale já doufám, že miminko bude spavé a ne moc uplakané. Malé bude rok a půl, když se narodí, tak ještě moc nepochopí,a le určitě vycítí dobře lásku a péči jakou dávám jí a miminku. No, mně ani na chvilku nenapadlo jí u babičky nechat a být jen s miminkem doma, spíš jsme měli v plánu tam být tak dva týdny, ale pojedeme prostě domu, protože malá by chodila furt za babičkou a já se starala o malého a doma by to bylo pak asi peklo. Ikdyž doma za mnou samozřejmě jde, ale…furt mluví babi, vidí počítat a babí, páč tam babí volá přes skype. Ach jo, asi to moc hrotím všechno, ale mně opravdu tuhle dostalo, když se malá s brekem vzbudila a volala babííí
- Citovat
- Upravit
10.8.11 00:27
jsi dospělá, navíc máma, tvoje máma by tohle měla respektovat. Ale podle všeho z tebe dělá taky dítě, kterýmu se musí říkat, co a jak má dělat, a staví tě na úroveň tvé dcerky. To vážně není v pořádku!
A neboj, kolem porodu to s manželem zvládnete klidně i sami 
. Můj muž byl taky doma, babička akorát hlídala, když byl se mnou u porodu, jinak malá spala doma s tatínkem, chodili společně na návštěvy do porodnice a když jsme přišli s mimčem domů, tak byla doma s námi. Chtěla jsem, abychom se všichni sžili hned od začátku, a né ji odstrčit k babičce (i když my tedy děti babičkám zrovna moc nepůjčujeme 
). Bylo to sice zpočátku náročnější, to je pravda, kór když Romeček trpěl na bolení a přes den jsem ho musela prakticky neustále houpat v náručí, ale taky jsem to zvládla .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.8.11 09:55
Jitulinku: No, já jsem se tak nějak rozhodla, že i rodit budu sama, aby jsme nemuseli obtěžovat babičku. To, že sestra k nim může jet a my ne se mě dotklo hodně. Prostě budeme praktikovat klasické návštěvy u babiček a dědečku. Max jeden víkend v měsíci a třeba odpoledne, když tam budeme v praze. žádné ježdění tam za nima aby jim nebylo smutno. Paradox je, že jsme tam jezdili hlavně kvůli nim, aby si užili malou.Ale ted už na to kašlu. Se dvěma dětma nebude tak sranda jezdit a ani nechci. Nebaví mě to.A malá bude určitě s náma, nedám jí nikam, aby se cítila odstrčená a na miminko mám Manducu, tak budu nosit a nosit no.
- Citovat
- Upravit
aleachimka
10.8.11 10:24
holky, vím, že se nemusím obhajovat, protože jinak jsme to udělat nemohli, ale stejně. Rozhodně jsme Lucku nechtěli odstrkovat a taky jsme si mysleli, že to zvládneme sami, ale já bych ten první týden s 2 dětmi prostě nedala. Byla jsem šťastná, že Mareček je hodný dítko - měla jsem ho v posteli a jen kojila a přebalovala. Vše ostatní - úklid, jídlo, … dělal manžel. Moc mu děkuji za podporu jak při porodu, tak potom doma. Při porodu jsem málem vykrvácela, dostala jsem 1,5 l krve. Když mě pustili, měla jsem nařízený přísný klid na lůžku, protože jsem měla hrozné křeče v břiše a fakt hodně jsem krvácela. Asi by mě ani nepustili, ale na dveře už bušily další rodičky. Manžel byl s Luckou doma celý týden, co jsem byla v porodnici, a protože má časově náročné zaměstnání, další dovolená nepřicházela v úvahu. Mamka měla dovolenou, takže jsme to vyřešili takto, i když ne moc šťasně - narození mladšího sourozence je vždycky hodně náročné pro toho strašího.
- Citovat
- Upravit
6.10.14 09:03
Ahojte holky, jak to čtu je mi až zle, pač mame doma úplně to stejné, sice babička s nami nebydli ale bydlí ve stejném městě a tím padem se snaží k male dostavat co nejvíce, je na malou uplně fixovana, před nedávnem ji ztroskotal vztah a tak zustala sama s mým tatou (byvalym manželem) a od moji dcery deda.Ze začatku to byvalo v pohode jak u ni mala byla na jeden den apod, ale pak se to vymklo kontrole a mala s babičkou nemužou bez sebe žít 
uplně mě to drtí, když k nam přijde a mala ji uplně skočí kolem krku a dovoluje si k ni to co by ke mě nemohla, tzn. (taháni za vlasy, píchaní do očí, škubani řetízku atd), odemě by dostala ořvane že nesmí že se to nedela, ale babička je jak bez hlavy a dovolí ji uplně všechno a ja když neco řeknu tak se do me pustí at ji necham tak, nikdy to nevydržím a musím chtě nechtě přes velkou bolest mamku vyhodit.Ted se to dostalo do takoveho extremu že mala chodi do jeslí a celou dobu když ji neřeknu že tam bude čekat babička tak řev a scena jak něco 
samozřejme že lžu abych se vyhla scenam a došli do školky v klidu, vím že se to nemá ale jsem už prostě unavena s toho jak vydím že si mala myslí že babička je jeji mama tak chci požadat o radu, myslíte si že když nejakou dobu neuvidí babičku že se spamatuje? Vím moc dobře že je to i moje vina pač jsem chtela pro obe to nejlepší aby spolu travili co nejvíc času ale nečekala jsem že to dopadne až takhle male je 2,5 roku. Děkuju za každou radu. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
To je pravda, to jsem chtěla taky napsat.....Je důležité so to s maminkou vyříkat a být nekompromisní, nedá se nic dělat.
Omlouvám se, nečetla jsem celou diskuzi, jen jsme chtěla napsat svoji zkušenost…
Hlavně se nenechat zastupovat babičkou, v konejšení, když je potřeba pochválit, vynadat apod