Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Problémy s výchovou 10-tileté dcery
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.11.20 11:30
Manžel at vymyslí co by mohl s ní dělat. Je jedno co, ale prostě něco. Dcera ráda něco vyrábí, maluje takže každý den spolu kreslí. Dcera vymyslí co a sedí spolu u stolu a malují 
Malá kolikrát teda řekne že s tátou maluje aby měl radost 
Hlavně jí brát jaká je a je to stále dítě, ne malý dospělý 
At se ale nediví když se k ní takhle chová 
. Pokud to okamžitě nezmění bude pozdě a už si cestu k sobě nenajdou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.11.20 11:32
Například když už se manžel zklidní a chce udělatsmírčí krok a dát jí třeba pusu na dobrou noc a posedět u ní před spaním, ona je schopná mu říct, že teď nemá čas. Načež se on zase nervne. Podobných situací máme denně X.
Dcera má obrovskou fantazii, je takový bohém - my oba jsme pragmatici. Hlavně manžel jí proto nerozumí, ona si pořád na něco hraje ( např. momentálně je luční víla a vodí svého imaginárního koně) a jemu přijde, že se s ní člověk normálně nedomluví ( což je někdy fakt).
Zatím jsem přečetla jen první dcě strany. Ncméně o muži píšeš jak o dítěti, kterému to musíš udělat „po jeho“, aby to bylo dobře a odceři jako o té, která by mu to měla nabídnout. Za mě je to smutné. Vy jako dospělí bystě meli chování dcery v pohodě brát. U vás tomu tak není a kvůli vlastnímu „pocitu selhání“ minimálně prozatím odmítáš psychologa, který by vám ukázal, jak dohromady fungujete.
Zatím si nenapsala nic, co by se vymykalo tomu, co je normální u desetiletého dítěte. Zvláštní je pouze manželovo dětinské „cukání“ a u tebe neochota to řešit s psychologem, aby sis nepřipadal, že si selhala. Tady by přece mělo jít v první řadě o děcko, ne o rodiče - myšleno, že rodiče si pořizují děti - ne naopak - tj. pokud to doma dlouhodobě skřípe a sami si s tím evidentně nevíte rady, je třeba odborník. V tomto případě psycholog.
Napadlo vás vůbec, že dcera může být z hlediska normálu ok a vaše vnímání není v pohodě? Netvrdím, že to tak musí být, ale z toho co a jak píšeš, by to být mohlo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.11.20 11:43
@Anonymní píše:
@Altavista Moc děkuju, opravdu moc.Jak by se tedy měli tví rodiče chovat, aby to tehdy pro tebe bylo v pohodě? Tohle je teda věc, kterou asi nikdo nechce, ale asi na tom v našem případě něco je. Já nechci ničit svoje dítě. Ona je teď sama i stran těch kamarádek - nevídají se, sem tam si akorát napíšou… Dnes mi vyčetla, že si s ní nehraju, což má bohužel pravdu.Ona asi je osamělá - manžel jí ale říká, že je to proto, jak se chová ( což mi i za ni strašně ubližuje).
Ta poslední věta je fakt děsivá, tohle přece nemůže otec říkat dítěti, když nic špatného nedělá, jen je hravá, dětská. Takto to vypadá, že manžel není schopný přijmou realitu, která není zrovna dle jeho představ. Dočítám dál a to jsou takové infantilno-despotické „výpady“ od něj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.11.20 12:09
@Sexynohy píše:
Ta poslední věta je fakt děsivá, tohle přece nemůže otec říkat dítěti, když nic špatného nedělá, jen je hravá, dětská. Takto to vypadá, že manžel není schopný přijmou realitu, která není zrovna dle jeho představ. Dočítám dál a to jsou takové infantilno-despotické „výpady“ od něj.
To jsem zvědavá, jestli by šel k psychologovi on. Asi málokterý chlap by to začal řešit. Spíš ta matka. Přitom jasne, chlap možná náročnou dceru nedává.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.11.20 13:10
@Markéta80 píše:
to vadí v čem? Naše je zase milovnice psů, doma má 3 a tvrdí že si s nimi povídá
Taky by mě to zajímalo 
Z toho, co psala zakladatelka na začátku, jsem pochopila, že ani venku nevypadne z role víly, vypráví okolí svoje fantazie a skáče lidem do řeči (to mi přijde pochopitelný, když rodiče o její svět nejeví zájem). Ale možná jsem to nepochopila správně. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
smajlik345
2.11.20 13:19
@Anonymní píše:
Toho se nebojím, já vím, že to tak bude. Spíš se bojím, a nechci, aby byla kvůli tomu nepřijetí ( ať už našemu nebo okolí) nešťastná. Chci abychom doma nějak fungovali a strašně chci, ať má kamarádky a není tak sama, ale to asi neovlivním.
Máte ještě rodiče nebo aspoň jednoho? Zkuste se jich (hlavně manžel) zeptat jací jste byli vy v 10 letech. Řekla bych, že úplně stejný jako vaše dcera najednu stranu dítě na druhou stranu malý dospělý.
A uvědomte si, že nemůžete očekavat od malé holky něco co není a co jste ani vy nebyli v jejich letech.
Nastavujeme vám zrcadlo. Pro vás je důležité aby poslouchala a pořádek je pro vás na prvním místě, ale taky někdy nemáte čas. Pro ni je důležité hraní a jiné věci a taky někdy nemá čas. Jen vy ten čas někdy nemáte na ni, ona ho nemá na úklid…
- Citovat
- Upravit
2.11.20 14:03
@Secado asi je to o té míře, ona klidne „Mimoň“ být může. Prijde mi, že už 8 létě dítě ví, že nemá skákat do řeči a pořád to nedělá. Prostě nějaké ty základy slušného chování mají, co jsem pochopila, tak tohle asi má zakladatelky dcera posunuté.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.11.20 15:10
@BeaL píše:
Ty si dodělej nejdřív základní školu a až pak piš!
Neni tam jedina hrubka, ty nadhero 
Mimochodem, to “nemam cas” pouzivaji lide spise podprumerne inteligentni - vuci svym detem Je to takova fraze u dospelych, na kterou odpovidam vzdy: tak to bud rad, mas aspon penize
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.11.20 17:40
@Anonymní píše:
Já s dcerou vycházím, i když mě točí. Nakonec najdeme společnou řeč, říká že jsem nejlepší maminka, objímáme se, vleze si ke mně do postele, to zas jo. Problém je ten manžel, přijdu si mezi nimi jako mezi dvěma mlýnskými kameny - na jednu stranu souhlasím s ním, že chce, aby dcera fungovala, na druhou stranu rozumím jí, že je prostě dítě. Tenhle nesoulad naši rodinu ničí.
Tady sis to hezky shrnula! Problém je manžel..ne dcera
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.11.20 08:08
@Sexynohy píše:Napadlo vás vůbec, že dcera může být z hlediska normálu ok a vaše vnímání není v pohodě? Netvrdím, že to tak musí být, ale z toho co a jak píšeš, by to být mohlo…
To nás právě napadlo, často o tom mluvíme, pak se snažíme na tom pracovat - to se zlepší i celková situace, a pak má dcerka zas nějaký extrémně výživný den a je to zpátky. Vím, že je to naše chyba.
Jinak teda včera byla dcera úplně, ale úplně v pohodě. Nevím. Má strašné výkyvy.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.11.20 08:12
@belladonna píše:
@Secado asi je to o té míře, ona klidne „Mimoň“ být může. Prijde mi, že už 8 létě dítě ví, že nemá skákat do řeči a pořád to nedělá. Prostě nějaké ty základy slušného chování mají, co jsem pochopila, tak tohle asi má zakladatelky dcera posunuté.
Ano, tak to je. Jako ona pozdraví, poprosí, poděkuje. Ale zase skáče do řeči, s každým chce mluvit a seznámit se, což je špatně - ona to dělá i na zastávce autobusu a přitom VÍ, že s cizími lidmi mluvit nemá. Nedokáže si pomoct.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.11.20 08:13
@Barfiy píše:
Neni tam jedina hrubka, ty nadhero
A ty ten čas máš vždycky? Vaříš oběd, dítě tě volá, ať si jdeš stavět lego a ty to necháš ležet a jdeš?
- Citovat
- Upravit
3.11.20 08:17
@Anonymní píše:
Ano, tak to je. Jako ona pozdraví, poprosí, poděkuje. Ale zase skáče do řeči, s každým chce mluvit a seznámit se, což je špatně - ona to dělá i na zastávce autobusu a přitom VÍ, že s cizími lidmi mluvit nemá. Nedokáže si pomoct.
Tyjo a tímhle tě ztrapnuje? 
Odborníka byste měli s manzelem vyhledat oba. Nemáte porouchany dítě, ale tak málo empatie, trpělivosti, to se jentak nevidí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.11.20 08:54
@Secado píše:
Tyjo a tímhle tě ztrapnuje?
Já jsem ale nikde přece neřekla, že mě někde ztrapňuje. A už vůbec ne tímhle! Kde přesně to píšu? Ocituj to, prosím.
- Citovat
- Upravit
3.11.20 09:03
@Anonymní píše:
Ihned na začátku se omlouvám za anonym, je to pro mě moc těžké a stydím se, že jsem asi jako matka selhala.Máme desetiletou dceru, je jedináček a vždycky byla svá, od batolete. Je ohromně inteligentní, ale čím dál víc nás s manželem trápí její chování. Poznamenává naši rodinu a mi přijde, že je ta rodina už skoro v rozkladu, s manželem jsme skoro pořád v nervech, co zase bude.
O co jde? Největší problém máme asi s tím, že s dcerkou se prakticky není možné domluvit. Všechno jí musíme x-krát říkat, žádat ji o různé běžné věci ( např. ať si odnese nádobí po jídle do dřezu, nachystá aktovku apod.), jakoby sama neměla určitou sebekontrolu co, kdy, jak má udělat. Z toho pramení její vztekání, že po ní pořád něco chceme, nutíme ji dělat to, co ona zrovna nechce… no jednoduše, odmlouvá a chová se jako rozmazlený fracek, s prominutím. Můžeme po dobrém, po zlém ( dřív i dostala, ale před časem jsem se zařekla, že už se jí nedotknu, nikam to nevede) - vždycky slíbí, že půjde do sebe a NIC. Další den jsme tam, kde jsme byli.
Já se celkem držím, ale manžel už to nezvládá. Vůbec si s ní nerozumí, je z ní nešťastný. Vždycky říká, že by ji tak moc chtěl milovat, ale že ona mu to svým chováním znemožňuje. Například když už se manžel zklidní a chce udělatsmírčí krok a dát jí třeba pusu na dobrou noc a posedět u ní před spaním, ona je schopná mu říct, že teď nemá čas. Načež se on zase nervne. Podobných situací máme denně X. Ona bývá fajn, nemůžu říct, že ne - ale poslední dobou je to fakt výjimečně.
Stále je hodně dětská, hraje si na víly a tak - jenže jakmile vpluje do role, je schopná s tím " otravovat" i souseda, když ho potkáme na procházce - ten samozřejmě nechápe, o co jde. Cizí člověk ani nikdo z rodiny si s ní v podstatě nemá šanci normálně povykládat, vždycky začne omílat svoje témata. Jako by jí chybělo slušné chování, nevím. Proto ani nemá moc kamarádů, nikdo se s ní nechce bavit… Přitom ji k tomu slušnému společenskému chování vedeme, má v nás příklad… není třeba schopná nechat lidi domluvit, pozornost strhává na sebe… Je to hrozné, že to musím jako matka říct, ale stydím se s ní někam chodit, co zas vyvede.
Nechci, aby to bylo moc dlouhé ( už stejně je), tak budu kdyžtak rozvádět a reagovat v diskuzi.
Já se strašně bojím, že jsme špatní rodiče a nejsme prostě schopní vychovat dítě. Stydím se za to a jsem moc nešťastná, hlavně proto, že už nás to ovlivňuje jako rodinu a manžel už to vůbec nedává, je už radši v práci než doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
