Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahojky, chtěla bych se zeptat, jestli máte někdo zkušenost s alkoholismem a jeho vyléčením.
Dlouhé roky jsem byla závislá na alkoholu až jednou jsem si řekla dost a už delší dobu nepiju, ale mám strach že bych mohla začít znova, ikdyž zatím k tomu mám totální odpor… ale i tak bych to ráda rozebrala tady na emiminu, protože už nikdy nechci zažívat to co dřív.
Zkušenost s alkoholismem nemám, ale rozhodla ses sama a prostě jsi přestala nebo s pomocí odborníků, a nepomohlo by ti to probrat s psychologem, a chci ti říct, že jsi dobrá, že sis to uvědomila, a začala jsi to řešit, přeju ti hodně síly a abys to vydržela
![]()
Jsi dobrá. Já byla fakt silnej kuřák, ale tenhle měsíc je to rok co nekouřím. Taky mám strach (i když to není tak strašný jako to máš ty), ale vím, že prostě nesmím ani jednou uklouznout, protože bych ihned začala znova
Jinak… gratulace a drže se… fakt jsi jednička ![]()
Nemám osobní zkušenost, ale to, že je alkoholismus definovaný jako chronické recidivující onemocnění, mluví za sebe. Recidivy jsou velmi časté, zvládnout to chce velmi silnou motivaci a vůli a taky určitě zázemí dobrého psychologa či psychiatra, na kterého je nutno se obrátit při jakýchkoli potížích, které by mohly vést k recidivě. Vyhýbat se situacím, kdy je nabízený alkohol.
Přeju, ať jsi ta z menšiny, která se vyléčí navždy.
Alkoholizmus sa vyléčit nedá. Možeš byt do smrti abstinujúci alkoholik. Recidíva može nastat i po nekolik let. Mojej priatelke umrel brat ako 35-ročný, rozpadli mu játra…moje tetička má brucho ako v 8-mesíci- ale má „jenom“ cirhozu jater, nie je to dost silná motivácia?
Držím palce, ať jsi i nadále tak silná a statečná jako doteď. ![]()
Ahoj, jsi dobra, ze jsi to zvladla sama, moje mama pila dlouhy leta, opakovana leceni, recidivy, byl to boj a komplet to bylo tezky pro vsechny, ale v roce 92 se kousla, presne si to pamatuju, posledni nastup do lecebny 17.prosince a od ty doby klid a pohoda. Akorat teda nam vzdycky doktori rikali, ze se neda mluvit o vylecene, ale o abstinujici alkolicce.
Tak preju hodne sily a drz se, jde to zvladnout, ale je to tezky.
@Rashina píše:
Jsi dobrá. Já byla fakt silnej kuřák, ale tenhle měsíc je to rok co nekouřím. Taky mám strach (i když to není tak strašný jako to máš ty), ale vím, že prostě nesmím ani jednou uklouznout, protože bych ihned začala znovaJinak… gratulace a drže se… fakt jsi jednička
gratuluju, já s kouřením taky sekla na začátku roku to bylo 4roky co nekouřím, a doufám, že nezačnu, i když za tu dobu jsem prožila spoustu stresových situací, a nebo jsem s lidma co kouří, tak mě to nevadí, a nemám na to chuť, hodně síly všem, co s něčím bojují
![]()
@jana1182 píše:
Ahojky, chtěla bych se zeptat, jestli máte někdo zkušenost s alkoholismem a jeho vyléčením.
Dlouhé roky jsem byla závislá na alkoholu až jednou jsem si řekla dost a už delší dobu nepiju, ale mám strach že bych mohla začít znova, ikdyž zatím k tomu mám totální odpor… ale i tak bych to ráda rozebrala tady na emiminu, protože už nikdy nechci zažívat to co dřív.
Mám zkušennosti s alkoholikem. Můj první manžel byl alkoholik, 6× na protialkoholním léčení. Stále jen sliboval, že už nikdy nebude, sotva ho pustili, začlo to nanovo, pití, agrese, policajti…
Jeho problém byl v tom, že on sám nechtěl, vždy se šel léčit na něčí popud, nikdy, že chtěl on sám.
Rozvedla jsem se s ním, život s ním byl peklo. Co vím, pít nepřestal a před nedávnem jsem se dověděla, že nějak po novém roce, zemřel.
U tebe to vidím nadějně, ty sama si se rozhodla, že už takto dál nechceš. Je to běh na dlouho trať a ty se nikdy nesmíš napít. Nikdy, ani piva, ničeho. Musíš nadále plně abstinovat a neohlížet se ani na to, že jiní tě budou pobízet "a proč by sis nedala…, to bys mě urazila…, jedna sklenička ti nemůže ublížit…,
Pozor na to, i jedna sklenička ti ublíží, pošle tě zpátky tam, na dno, ze kterého jsi tak těžce stala a vlastní vůlí se tak dlouho držíš.
Drž se a nepovoluj. Kolem alkoholu, i kdyby tě lákal, choď obloukem. Jen tak vyhraješ. Nezapomeň alkoholismus se těžce léčí a je nevyléčitelný. Jen úplná abstinence nese kýžené ovoce.
Pila jsem určitě deset let a ke konci už to bylo fakt hodně. Pila jsem sama, flašky měla všude. Přestala jsem pít ze dne na den. Dostala jsem nové zaměstnání a k tomu služební vozidlo. Před tím jsem nikdy neřídila a strašně jsem to chtěla umět. A tak jsem začala řídit a s pitím byl konec. Od té doby a je to už 15 let už vůbec nemám na alkohol chuť. Je zajímavé, že si dát skleničku můžu. Nechutná mi to a tak si už druhou nedám. Nepiju na oslavách, na silvestra, ale klidně můžu. Ale nechci. A nemusím si to odpírat, nechutná mi to. Všude jezdím autem a mám tak výmluvu. Občas mě někdo polituje, že se nemůžu ani napít a nechápe, že já opravdu nechci. Líbí se mi mít čistou hlavu. Držím palce s odvykáním.
@renda81 píše:
gratuluju, já s kouřením taky sekla na začátku roku to bylo 4roky co nekouřím, a doufám, že nezačnu, i když za tu dobu jsem prožila spoustu stresových situací, a nebo jsem s lidma co kouří, tak mě to nevadí, a nemám na to chuť, hodně síly všem, co s něčím bojují![]()
přesně - hodně síly všem, co s něčím bojují ![]()
@jana1182 Mě zaujal ten nadpis vylečená alkoholička. To myslim ani nejde. Jde, že člověk se do konce života vyhýbá alkoholu a už do toho nespadne. Podle mě stejně při každém většim stresu o tom člověk přemýšlí
Dobry vecer, pritel me maminky byl pred lety alkoholik, skocil dokonce kvuli alkoholu jako bezdomovec. Jednoho dne si rekl, ze takhle dal zit nechce, uz je to 25 let co nepije. Ani pripitek vubec nic, proto verim, ze se prestat trvale da. A moc Vam fandim, aby jste vydrzela.
Ja osobne alkohol nenavidim, otec pije a dost…bohuzel duvod prestat nejsme ani mi jeho 3 deti… ![]()
@Samamama píše:
Nemám osobní zkušenost, ale to, že je alkoholismus definovaný jako chronické recidivující onemocnění, mluví za sebe. Recidivy jsou velmi časté, zvládnout to chce velmi silnou motivaci a vůli a taky určitě zázemí dobrého psychologa či psychiatra, na kterého je nutno se obrátit při jakýchkoli potížích, které by mohly vést k recidivě. Vyhýbat se situacím, kdy je nabízený alkohol.Přeju, ať jsi ta z menšiny, která se vyléčí navždy.
Pod toto bych se podepsal. Můj otec pil dost často (byl teda spíš „častý konzument“), jenže pod vlivem alkoholu byl agresívní. A pomalu a nenápadně se mu všechno začalo vymykat z ruky… No ale přestal, když mu začaly selhávat ledviny (teď jezdí na dialýzu třikrát týdně).
Hlavné se nenechat přemluvit kamarády, že jedna sklenička neuškodí. Držím palce, at vydržíš