Výživné - rozvod

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
8.12.20 20:34

@canaglia
můj muž všechno podělal, nevěra, přišla na to dcera, 14 let, namluvil jí tak strašné věci a nesmysly, že se naše dítě úplně položilo a dochází k psychiatrovi. Zatím to držím, ale když to já nezvládnu a půjdeme od sebe, tak o dceru přijde. Dá mi velkou práci motivovat a přesvědčovat dceru, že táta je pořád super táta a záleží mu na naší rodině a na ní. Nevěří mu, v podstatě jsem to já, kdo drží její vztah k němu. Jestli půjdeme od sebe, jestli já to neustojím, bude v pozici, kdy k němu dcera nebude chtít jít. A může si za to sám, jen on sám. Víš co mi řekl? Že věděl, co riskuje, ale přesto to udělal. Takže nějaká nekomfortní situace, že by měl platit na dítě, které ho nechce vidět? Jo, to jsou holt následky jeho chování, my neseme drsné následky jeho chování obě. Jediné, co může udělat je, alespoň živit své dítě, když už všechno pohnojil.

  • Citovat
  • Upravit
5508
8.12.20 23:32
@Anonymní píše:
@canaglia
můj muž všechno podělal, nevěra, přišla na to dcera, 14 let, namluvil jí tak strašné věci a nesmysly, že se naše dítě úplně položilo a dochází k psychiatrovi. Zatím to držím, ale když to já nezvládnu a půjdeme od sebe, tak o dceru přijde. Dá mi velkou práci motivovat a přesvědčovat dceru, že táta je pořád super táta a záleží mu na naší rodině a na ní. Nevěří mu, v podstatě jsem to já, kdo drží její vztah k němu. Jestli půjdeme od sebe, jestli já to neustojím, bude v pozici, kdy k němu dcera nebude chtít jít. A může si za to sám, jen on sám. Víš co mi řekl? Že věděl, co riskuje, ale přesto to udělal. Takže nějaká nekomfortní situace, že by měl platit na dítě, které ho nechce vidět? Jo, to jsou holt následky jeho chování, my neseme drsné následky jeho chování obě. Jediné, co může udělat je, alespoň živit své dítě, když už všechno pohnojil.

Těžko dělat závěry z popisu jedné strany. Pokud by měl takto máslo na hlavě, proč tedy neplatí? Jaký má důvod? Proč jste se nedohodli na přiměřeném výživném - zjevně je proti jeho vůli a představě. To se nešlo dohodnout třeba na 6-8 tis. a zbytek nechat na něm, kolik bude chtít dceři a tobě dávat?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
9.12.20 08:17
@canaglia píše:
Těžko dělat závěry z popisu jedné strany. Pokud by měl takto máslo na hlavě, proč tedy neplatí? Jaký má důvod? Proč jste se nedohodli na přiměřeném výživném - zjevně je proti jeho vůli a představě. To se nešlo dohodnout třeba na 6-8 tis. a zbytek nechat na něm, kolik bude chtít dceři a tobě dávat?

Ma maslo na hlave, rekl to mne i dceri, ze nic z toho neni moje chyba, jen jeho. My nejsme od sebe ( zatim, ale nevim, jestli pres veskerou mou snahu to zvladnu odpustit). Kdyz to prasklo, rikal, ze mi necha dum a majetek, ze bude pomajat s hypotekou a detmi a nenecha nas ve finacni nouzi. To byl jeden z duvodu, proc se pokousim tohle prekonat. Ale to tikal v dobe, kdy mel vuci mne obrovske vycitky svedomi. Jak by to fakticky pak vypadalo, kdybych ho vyrazila, to nevim. V podstate ho neznam, jak jsem si myslela. Jenze ty deti mame dve. Na kazde osmicku je pohoda, na to bych mu kyvla, ale uz je to 16000. Pisu to proto, ze jsi psal, te platit na dite, ktere ho nechce videt… moje dite by ho nechtelo videt, je proti nemu strasne zabejcena. A to ho milovala neskutecne. Trapi se, je to jeji zpusob volani o pomoc, fakt se ze vsech sil snazim, i proto zůstávám, aby nepřišla o tatu a on o ni. Alw pokud to nezvadnu a půjdeme id sebe, bude to tak, dceru uvidi velmi omezene. Uz ted mu vadi, jak ho odmita a nekdy je za to na ni nastvany. Jak by to vypadalo po rozvodu? Odcizi se, uz vidim, jak ji pak dobrovolne plati. Mozna se mylim a platil by, ale vis jak, uz mu nemuzu verit, neni to uz ten clovek, kteremu jsem bezmezne verila. A co je psano (a posveceno soudem) to je dano.

  • Citovat
  • Upravit
5757
9.12.20 10:18
@Anonymní píše:
@canaglia
můj muž všechno podělal, nevěra, přišla na to dcera, 14 let, namluvil jí tak strašné věci a nesmysly, že se naše dítě úplně položilo a dochází k psychiatrovi. Zatím to držím, ale když to já nezvládnu a půjdeme od sebe, tak o dceru přijde. Dá mi velkou práci motivovat a přesvědčovat dceru, že táta je pořád super táta a záleží mu na naší rodině a na ní. Nevěří mu, v podstatě jsem to já, kdo drží její vztah k němu. Jestli půjdeme od sebe, jestli já to neustojím, bude v pozici, kdy k němu dcera nebude chtít jít. A může si za to sám, jen on sám. Víš co mi řekl? Že věděl, co riskuje, ale přesto to udělal. Takže nějaká nekomfortní situace, že by měl platit na dítě, které ho nechce vidět? Jo, to jsou holt následky jeho chování, my neseme drsné následky jeho chování obě. Jediné, co může udělat je, alespoň živit své dítě, když už všechno pohnojil.

Presne, pokud dite nechce s nekym dospelym byt je vzdy z nejvetsi casti dusledek jednani a chovani toho cloveka ( at jsou to rodice nebo prarodice, pani na hlidani atd)… to je jedna z mala spravedlnosti zivota, ze deti jsou uprimne a to co jim davas ( ne materialne, ale peci, pozornosti, laskou) se ti vraci… ale lidem jako canaglia to nevysvetlis” za vse muze matka a otec ma prava” Nema cenu diskutovat, je mintechb lidi lito, jsou zavreny ve svych komplexech ublizenosti atd a musi to byt hrozny zivit…je jen smutne, kdyz taci jsou na OSPodu a soudech a nici zivoty deti:(.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
81480
9.12.20 10:23

@Aglája75 Co ty povinnosti, jaké máš na mysli?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5508
9.12.20 12:56
@Anonymní píše:
Ma maslo na hlave, rekl to mne i dceri, ze nic z toho neni moje chyba, jen jeho. My nejsme od sebe ( zatim, ale nevim, jestli pres veskerou mou snahu to zvladnu odpustit). Kdyz to prasklo, rikal, ze mi necha dum a majetek, ze bude pomajat s hypotekou a detmi a nenecha nas ve finacni nouzi. To byl jeden z duvodu, proc se pokousim tohle prekonat. Ale to tikal v dobe, kdy mel vuci mne obrovske vycitky svedomi. Jak by to fakticky pak vypadalo, kdybych ho vyrazila, to nevim. V podstate ho neznam, jak jsem si myslela. Jenze ty deti mame dve. Na kazde osmicku je pohoda, na to bych mu kyvla, ale uz je to 16000. Pisu to proto, ze jsi psal, te platit na dite, ktere ho nechce videt… moje dite by ho nechtelo videt, je proti nemu strasne zabejcena. A to ho milovala neskutecne. Trapi se, je to jeji zpusob volani o pomoc, fakt se ze vsech sil snazim, i proto zůstávám, aby nepřišla o tatu a on o ni. Alw pokud to nezvadnu a půjdeme id sebe, bude to tak, dceru uvidi velmi omezene. Uz ted mu vadi, jak ho odmita a nekdy je za to na ni nastvany. Jak by to vypadalo po rozvodu? Odcizi se, uz vidim, jak ji pak dobrovolne plati. Mozna se mylim a platil by, ale vis jak, uz mu nemuzu verit, neni to uz ten clovek, kteremu jsem bezmezne verila. A co je psano (a posveceno soudem) to je dano.

Z tvého popisu to vypadalo, že to výživné je na jedno dítě. Nebo jsem to přehlédl.
Pokud jste se k sobě vrátili, tak to docela mění právní situaci ohledně původního rozsudku. Každopádně pokud jste na tom takto, pak by bylo nejlepší zajít společně k nějakému odborníkovi na dohody (mediátor).

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
81480
9.12.20 13:05
@canaglia píše:
Z tvého popisu to vypadalo, že to výživné je na jedno dítě. Nebo jsem to přehlédl.
Pokud jste se k sobě vrátili, tak to docela mění právní situaci ohledně původního rozsudku. Každopádně pokud jste na tom takto, pak by bylo nejlepší zajít společně k nějakému odborníkovi na dohody (mediátor).

To si motáš dvě ženy. Jedna je kytka anonym. Pak Agaljája75 se svou kamarádkou.
Kamarádka je jedno dítě dcera 18 tis alíky a 560 tis dluh. Anonymka má dvě děti, povedl jí manžel, dcera ho za to nesnáší, jsou spolu a rozvod se nekoná.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3494
9.12.20 13:19
@canaglia píše:
Práva mají děti, ale i rodiče.
Dítě má ústavní právo na životní úroveň nezbytnou pro jeho vývoj.
Rodič má ústavní právo své dítě vychovávat a starat se o něj, má právo nakládat se svým výdělkem a majetkem a volit své zaměstnání. Do těchto práv mu stát nemá co zasahovat, pokud je rodič schopen a ochoten naplnit právo dítěte na životní úroveň nezbytnou pro jeho vývoj.
Právo na stejnou životní úroveň je podústavní právo, které nelze vymáhat uložením povinnosti zasahující do výše uvedených práv rodiče (čl. 4 odst. 1 Listiny). A přesně tohle se ve stanovování výživného dítěte děje. Soudy popřou ústavní práva otce na péči a výchovu, právo na nakládání se svým majetkem, aby vynutily výživné vyšší než odpovídá životní úrovni nezbytné pro vývoj dítěte. To není o závisti, ale o respektu k ústavním právům, což je pro soudy a asi i pro tebe španělská vesnice.

Ja jen dodám, že jsou rodiny, kde z 18.000 žijí tři.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
9.12.20 13:50
@canaglia píše:
Z tvého popisu to vypadalo, že to výživné je na jedno dítě. Nebo jsem to přehlédl.
Pokud jste se k sobě vrátili, tak to docela mění právní situaci ohledně původního rozsudku. Každopádně pokud jste na tom takto, pak by bylo nejlepší zajít společně k nějakému odborníkovi na dohody (mediátor).

my jsme neměli žádný rozsudek, my od sebe neodešli. Psala jsem ti reakci na to, že chlap musí platit a dítěti jsou dobré jeho prachy, ale vidět tátu nechce. Tak ti na příkladu jednoho mého díěte ukazuju, jak to taky je. Podělal to táta, ne to dítě, dítě se tím trápí, pere se s tím, neumím tu zradu zpracovat ani já, jako dospělá, natož dítě v pubertě. Takže to řeší odmítáním táty. Prostě je to důsledek jeho činů. Prý věděl, co riskuje a stejně si šoupal bokem, Tak teď vidí, jaké jsou následky. Jde o to, že to dítě proti němu bojuje. To ale neznamená, že v případě fakt rozvodu si nezaslouží, aby táta plnil vůči němu vyživovací povinnost. Víš mediátor a tak… on nám ublížil, hnusně, zničil všechno, co jsme měli, šťastný domov pro nás všechny. Teď si sype popel na hlavu, už vidí, co fakticky riskoval a jak mu nebyl dobrý obyčejný spokojený život, ale bůh ví, jestli se to dá spravit. A my máme nést následky toho, co udělal? Já na něj mám brát ohledy? Já se mám snažit uzavírat dohody a myslet na to, aby on se necítil nekomfortně? Proč :nevim: Doteď to dělám, dál jsem skvělou manželkou, dál mu zajišťuju komfort rodiny, dál tvrdě bojuju za jejich vztah s naší dcerou. Ale víš jak, i vola to jednou unaví. Jen ti prostě ukazuju ten druhý pohled. Nejde vůbec o zhrzenost, spíš o bolest a otupělost. Pokud dojde k rozvodu a nebude možná dohoda, poženu to přes soud. Kašlu na mediátora asi.

  • Citovat
  • Upravit
5508
9.12.20 15:53
@Lama Lama píše:
To si motáš dvě ženy. Jedna je kytka anonym. Pak Agaljája75 se svou kamarádkou.
Kamarádka je jedno dítě dcera 18 tis alíky a 560 tis dluh. Anonymka má dvě děti, povedl jí manžel, dcera ho za to nesnáší, jsou spolu a rozvod se nekoná.

Dík, už se mi to míchá. Raději budu držet zobák… :mavam: :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5508
9.12.20 16:04
@riccius píše:
Ja jen dodám, že jsou rodiny, kde z 18.000 žijí tři.

A jsou rodiny, kde z 15.000 jich žije šest. To je jiný hukot.

@Anonymní píše:
my jsme neměli žádný rozsudek, my od sebe neodešli. Psala jsem ti reakci na to, že chlap musí platit a dítěti jsou dobré jeho prachy, ale vidět tátu nechce. Tak ti na příkladu jednoho mého díěte ukazuju, jak to taky je. Podělal to táta, ne to dítě, dítě se tím trápí, pere se s tím, neumím tu zradu zpracovat ani já, jako dospělá, natož dítě v pubertě. Takže to řeší odmítáním táty. Prostě je to důsledek jeho činů. Prý věděl, co riskuje a stejně si šoupal bokem, Tak teď vidí, jaké jsou následky. Jde o to, že to dítě proti němu bojuje. To ale neznamená, že v případě fakt rozvodu si nezaslouží, aby táta plnil vůči němu vyživovací povinnost. Víš mediátor a tak… on nám ublížil, hnusně, zničil všechno, co jsme měli, šťastný domov pro nás všechny. Teď si sype popel na hlavu, už vidí, co fakticky riskoval a jak mu nebyl dobrý obyčejný spokojený život, ale bůh ví, jestli se to dá spravit. A my máme nést následky toho, co udělal? Já na něj mám brát ohledy? Já se mám snažit uzavírat dohody a myslet na to, aby on se necítil nekomfortně? Proč :nevim: Doteď to dělám, dál jsem skvělou manželkou, dál mu zajišťuju komfort rodiny, dál tvrdě bojuju za jejich vztah s naší dcerou. Ale víš jak, i vola to jednou unaví. Jen ti prostě ukazuju ten druhý pohled. Nejde vůbec o zhrzenost, spíš o bolest a otupělost. Pokud dojde k rozvodu a nebude možná dohoda, poženu to přes soud. Kašlu na mediátora asi.

Dík za vysvětlení, už jsem mírně senilní :oops:
Ale toho mediátora v případě rozchodu nevynechávej. Za své největší úspěchy u soudu považuji případy, kdy rodiče vzali své návrhy zpět a udělali jsme soudně neupravenou dohodu. Jakmile jdeš k soudu, dáváš se všanc lidem, kterým je tvůj život ukradenej a někdy si na tobě mohou chtít dokázat, jak jsou mocní a co vše můžou.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1238
9.12.20 16:53

Anonymní slunečnice, ty jsi ta, kterou manžel podvedl a pak jí i dceři nablil, že jste obě jeho životní omyl a chyba a že milenka je jediná celoživotní láska, v níž mu vaše existence brání?
Jestli jo, tak za prvé omluva, že to jitřím, a za druhé jen doplňuji, že tu byla i diskuze ze strany manžela, kde vše, co anonymní řekla, doslova a do písmene potvrdil, že to tak skutečně bylo. Tam to skutečně kolosálně a fatálně zvoral ten chlap a to rozhodně ne tou nevěrou, ale tím, jak se choval potom.

On je rozdíl mezi pouhým opuštěním partnera a opuštěním partnera s triumfálními tanečky na jeho hrobě a usilovným kopáním do člověka, který už je žalem polomrtvý… a 14leté dítě tohle vidí. Vidí, vnímá a pamatuje si.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Poradna na téma rodinné právo

Ikona - Zoltán Duna

Mgr. Zoltán Duna