Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vztah k partnerovi
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
8.6.04 14:10
vztah k partnerovi
Prosim Vas, ake mate skusenosti so vztahom so svojim partnerom (manzelom) v obdobi tehotenstva ? Zacinam byt zufala…nas vztah sa zrejme polozi. Ja som sa vzdy na babatko tesila, aj sa tesim, on vsak istu dobu chcel pockat, teraz vyzera byt tiez stastny, ze cakame… ale akoby nas uz nic ine nespajalo. Len babatko, prerabka bytu a praca. Nase city akoby ani neexistovali, ziadne alebo len minimalne dotyky,atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymni
8.6.04 14:26
Ahoj Soni!
Nemam sice skusenost s partnerom pocas tehotenstva,ale snad ju coskoro zakusim.. 
Neviem,ani som od ziadnej kamaratky nepocula,zeby sa vztah skoncil kvoli babu resp.ze by bol partner v takom krasnom obdobi necitlivy. Neboj, urcite to je len prechodny stav, ved vies, muzi reaguju rozne a obcas pre nas, zeny, nepochopitelne. 
Ale to my asi nezmenime, tak nam neostava nic ine, len v tych „ich dnoch“ to chvilku vydrzat.
Velmi drzim prsty, nech to bude cim skor v poriadku a znovu ste nasli jeden druheho, sak to je to najkrajsie, co na svete mame..
Zuzka
- Citovat
- Upravit
8.6.04 14:30
reakce
Sonjo nic si z toho nedělej, třeba jen procházíte krizí a on si musí na nově vzniklou situaci zvykat,já si myslím , že dítě hodně vztah změní.U nás to bylo neplánované těhotenství, a měli jsme něco podobného,když se malá narodila.Měla jsem pocit, že vše nějak uvízlo na bodu nula , a zjistila jsem,že partner na malou jakoby žárlí,že mě nemá sám pro sebe.Promluvili jsme si spolu a Nějak se to pak vyřešilo samo a dnes máme sice občas itáli, ale jinak v pohodě.Možná, že jsi teď v těhotenství trošku citlivější a víc tě to zasahuje, ale zkus si s ním o tom promluvit a uvidíš, že se to časem zklidní.Většina mužů je nadšená z těhotenství ženy a rádi se sní v této době i milují, ale třeba mají strach aby tomu drobečkovi neublížili.Promluv si s ním o tom co tě trápí a ono se to určitě spraví.Hodně štěstí Eva
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Radina
8.6.04 14:42
Sonjo, děje se mi něco podobného jako tobě. Pocity, že to není jako dřív, že nás spojuje jenom dítě které čekáme a stěhování do nového bytu. Když jsem o tom začala mluvit partner se smál a říkal, že je všechno OK a ničeho si nevšimnul, že se mnou jenom mlátí hormony. Když jsem nad tím pak přemýšlela, došlo mi,že má pravdu. Všechno je jak má být, jenom já mám na všechno trochu jiný náhled. Asi na tom něco je, dokonce se mi zdá, že se milujeme ještě víc, jenom nějaké hormonální myšlenky mi vytěsnily z hlavy schopnost tu krásu vnímat tak jako dřív… . Nepopírám, dost mi v tom vystřízlivění z chmurných myšlenek pomohlo i to, že přítel odjel na pár dnů mimo domov a já si uvědomila, jak je tu bez něho prázdno. A nemám na mysli prázdnotu fyzickou. Zkuste si o tom také promluvit, třeba on žádnou změnu nevidí a ty se jenom zbytečně trápíš a trápíš i jeho, protože jistě pozná, že tě něco"žere" a to je asi to nejhorší. Hodně štěstí Radka
- Citovat
- Upravit
8.6.04 19:09
Souhlasím s Radkou,
Opravdu to jsou často naše hormony, vidíme všechno černě a hledáme problémy tam, kde nejsou.
Já jsem také během těhotenství chvili cítila, že mi partner jakoby někam „odplouvá“…ale vlastně to byl jenom můj vlastní strach, z toho, že nikdy už nebude nic jako dřív. Těhotenství je velká změna a každý na ni reaguje jinak. V každém z nás je navíc i kousek strachu, který každá změna nutně s sebou přináší.
Také bych doporučila si s partnerem promluvit, možná budeš překvapená, že on situaci tak vůbec nevidí.
Já osobně musím přiznat, jsem také v těhotenství nebyla příliš šťastná, asi mi ty hormonální skoky nedělaly moc dobře. O to víc jsem možná šťastnější teď, s miminkem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.04 10:16
Ahoj Soni.
Já jsem měla stejný pocit , změna hormonů opravdu udělá dost velké zmatky v náladě. Cítila jsem se odstrčená a mislela jsem si , že mě manžel už nemá rád jak dřív. Ale opak byl pravdou , jen se o nás bál. A hlavně , těhotenství mě tak zmáhalo že jsem skoro pořád spala , takže na nic jiného nebyla nálada. 
Pak když jsem byla v porodnici ,jezdil za mnou každý den. když jsem se dozvěděla , že budu muset rodit císařem tak jsem se strašně bála , ale manžel vše našel na internetu takže jsem věděla dokonce více než mi páni doktoři řekli. Myslím ,že se o to zajímal i pro svůj klid. Když mě operovali , čekal před sálem .Nevím kdo měl větší strach on nebo já. Ale jedno bylo jisté , že mě má pořád stejně rád a možná i o něco radši než dřív , byl mi oporou kterou jsem potřebovala a stále je . 
Takže se zbytečně nestresuj , nesvědčí to tobě ani miminku. Promluv si s ním o tom , uvidíš , že je to jen tvá představa . Držím palce , šťastné manželství a zdravé mimi. Verča
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.04 11:07
Dakujem :)
Tehulky,
dakujem Vam vsetkym za reakcie, velmi ste ma upokojili. Sme s manzelom uz 6 a 1/2 roku spolu (manzelia 2 roky) a obcas sa vyskytnu neprijemnosti, ktore si musime vysvetlovat. Je to hlavne v tom, ze ja si vsimnem nejaku zmenu a chcem o nej diskutovat, vyostri to v rozhovore, ale zatial sa to vzdy vyriesilo.
Problem, ktory som Vam opisala vcera sa uz tiez „vyriesil“ 
aspon myslim, alebo aspon na cas.
Vcera som Vam nepripisala dolezitu vec, manzel mi totiz povedal, ze ho nepritahujem tak ako pred 2 mesiacmi (teraz som na zac. 8.mes), ze mu vlastne vadi to moje brusko. Velmi ma to zranilo, ale kedze sme nemohli o tom v praci diskutovat, museli sme pockat, kym prideme domov a porozpravame sa v klude. Nakoniec musim dodat, ze ho v podstate chapem, trosku sa boji, aby drobcekovi neublizil, taktiez sa blizi termin porodu, takze ma trosku obavy, ako to vsetko zvladneme. Okrem toho praca, jeho druhe zamestnanie (ktore si nasiel pred 2 mesiacmi, aby nas lepsie zabezpecil), moja praca a este k tomu exter. studium na VS,…je toho velmi vela, co nam berie cas a pomalicky akoby sme stracali jeden o druheho zaujem.
Ale vcerajsi rozhovor skoncil velmi pekne, trosku sme si poplakali a uvedomili si, ako sa potrebujeme, ako velmi sa na drobceka tesime a ze chceme prezit zivot spolu.
Este raz Vam dakujem a prajem krasne deticky a stastne manzelstva 
Sona (29 tt)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lenkaamimi
14.3.12 16:00
ajaj 
a máš nějaké kamarádky ? vypadá to, že se Ti chlapeček toulá myšlenkami někde jinde. kam to povede ? to si říkáš viď ? musíš se obkloupit lidmi. kdyby se vztah rozpadl.
- Citovat
- Upravit
14.3.12 16:07
Hele, a nejsi na neschopence náhodou proto, aby ses šetřila a dodržovala klidový režim? Doporučovala bych přestat okamžitě uklízet, vařit, péct, prát a žehlit a chlapa informovat, že když se chystá tak moc pomáhat, tak může rovnou začít, protože ty přece nemůžeš svému stavu nepřiměřenou námahou ohrozit jeho dítě.
Škoda, že nejsem doktorka, doporučila bych ti ležet (stát a sedět jen minimálně), relaxovat, moc se nehýbat a nic těžkýho nezvedat. Ale třeba se tu na emiminu nějaká dr. najde (když ne MUDr., tak JU-, Ph-, MV- každá dobrá, hlavně, abys mohla říct „doktorka mi řekla, že mám hodně odpočívat“ Třeba ti zlepší náladu, když kolem teba chlap začne trošku jezdit, nebo když si aspoň sám uvaří.
S tou výbavou pro miminko se zas tak moc nestresuj, ono toho zkraje nutně zas tolik nepotřebuje. Aspoň nedopadneš jako dvě moje kamarádky, co porodily statné chlapce a po příjezdu z nemocnice jako první věc vyřadily každá tašku roztomilých nových pidi mini věcí a šly rovnou do vel. 56 Já sháněla spoustu věcí až po porodu, malá spala první 2 měsíce v kočárku, protože nebyla postýlka, a taky žije
Možná mu jen zpracuj seznam, co musí koupit, zatímco budeš v porodnici, kdybys tam fakt náhodou zůstala dřív. Zkus mu to předestřít nějak konkrétně, ať bere jako reálnou možnost, že bude obrážet mimishopy a shánět body, dupačky, čepičky, plínečky a tak. Ono když mu řekneš, že bys chtěla pořídit výbavičku pro mimčo, tak to může brát jako těhotenské nytí a nemá to pro něj vazbu na krutou realitu. Přeji pevné nervy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.12 16:13
Lenkaamimi píše:
ajaj
Nemaluj čerta na zeď Halt chlapi občas žijou prací nebo koníčkem, to nemusí znamenat rozpad vztahu. (Mi chlap podrobně líčil organizační a technické změny ve své práci, když mě vezl domů z porodnice 
Poměrně brutálně jsem ho tenkrát utla, ale na vztah to nemělo vliv.) A proč by si to ten zakladatelčin nedopřál, když má teď doma full servis a práce se po něm nechce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lenkaamimi
14.3.12 16:34
Anonymní píše:Lenkaamimi píše:moc ne, spíš jsme zvyklí trávit čas spolu, i když on je duchem asi jinde. Bydlíme v tomto měste necelý rok a já moc nové lidi nevyhledávám, třeba po porodu to odezní… ani se svou rodinou nemám dobrý vztah, spíš žádný, docela se ignorujeme, ani bych neměla kam odejít, prostě bych se musela z fin. důvodů vrátit do práce a maličkýho dát nějaký chůvě, abych utáhla pronájem… ale tohle by on asi nedopustil. Poslední dobou mi přijde, že mě miluje jen slovy a řekne mi to třeba 3× denně… k čemu mi to je…
ajaj
chuděrko malá..to musí skončit ! ani nevíš, jak Ti rozumím. v podobném tanečním prostředí jsem se pohybovala a nějaké mimino ? ten Tvůj teď visí na hudbě a lidech. musíš na něj uhodit ! dělej scény, breč, řvi, musíš to vyhrotit, musí vidět, že takhle to nepůjde, jste na startovní čáře a máte to prožívat spolu. ne sluchátka na uších a Facebook. a snaž se co nejvíc chodit mezi lidi.
- Citovat
- Upravit
Lenkaamimi
14.3.12 16:36
Knihomyš.. hele já jsem vyprávěla pěkný kraviny hned po porodu, byla jsem nějaká zblblá ale já tuhle kulturu taneční hudby znám a tam se paří jak blázen..do toho mimčo. jako chápu, když by do toho nebyl tak ponořený, jak popisuje zakladatelka. musí na něj uhodit.
- Citovat
- Upravit
14.3.12 16:37
Nevěšela bych hlavu a jak píše knihomyš začla bych ho připravoval na krutou realitu. Páč dítě, oblzvlášť první, mění všechno … Ve tvý momentální náladě bych řekla, že pocit osamění to všechno nafukuje a prostě ti chybí normální lidský kontakt. Znám. To se porodem nezlepší. To chce zpět mezi lidi. Taky nejsem zrovna kvočna a mateřský typ. Píšeš, že zvažuješ návrat do práce, za mě super nápad. Pokud má tatík vlastní firmu a je svým pánem a může pracovat i z domu, ideální stav. Normálně bych mu oznámila, že se hodlám po mateřské, po roce, jak to prostě budeš cítit, vrátit do práce a část péče připadne jemu. Já jsem to spáchala stejně. Šla jsem si vyřídit k účetní rodičák, skočila na mě šéfová, že zástup se neosvědčil, dostal padáka a mám se vrátit. Kývla jsem na poloviční úvazek narvaný do dvou dnů a přesně v Kulichově půl roce nakmitala do kanclu. Jeden den hlídá chůva, druhý tatínek. Kluci si to spolu neskutečně užívaj a aspoň chlap pozná, o čem ta " rodičovská dovolená" skutečně je … Některý matky mě asi ukamenujou, ale nám to vyhovuje. Já bych zabojovala, nevím, jak dlouho jste spolu, ale vzhledem k věku asi nebudete žádný ucha . Normálně s ním promluv, co ti vadí, co si představuješ, co cítíš, neboj se požádat ho o pomoc s běžným chodem, na víkend něco naplánuj, prostě ho zapoj … a taky si najdi nějakýho „koně“, život je pak hned veselejší. Držím palce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.12 16:46
Lenkaamimi píše:
Knihomyš.. hele já jsem vyprávěla pěkný kraviny hned po porodu, byla jsem nějaká zblblá
Ale u nás jsem rodila já a domů mě vezl za tři dny On prací žije průběžně, ale tenkrát to bylo přes čáru i pro mě.
Kulturu taneční hudby neznám, tak jsem to pasovala jaksi na „chlapa obecného“. A v žádném případě netvrdím, že by to tak měla zakladatelka nechat, to vůbec ne!
Ovšem brát chlapovi nějak necitlivě jeho hračky může být i nebezpečné
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lenkaamimi
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
