Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vztah přítele a mého dítěte, jak je to u vás?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
15.1.13 14:10
Presne, ne kazdy to snese. Verim, ze sem tam nejaky ten jedinec, ktery dokaze milovat nevlastni dite, je. Fakt, ze treba bio otec nefunguje a nijak nezasahuje do rodiny, je v tomto pripade velmi prospesny. Vetsina muzu i zen (tech dokonce podle me i vice) nevlastni dite bere spis jako nutnost a kdyby se jich nekdo na ferovku zeptal, jestli by radeji toho urciteho partnera meli bez deti, bez vahani reknou, ze ano.
Taky souhlasim s tim, ze veci, co se na zacatku jevi jako vice mene idealni, muzou casem vykrystalizovat a zmenit se v neco dost odlisneho. Takovy dulezity meznik je prave narozeni spolecneho vlastniho ditete.
Trochu skoda v dnesni dobe rozvodove revoluce, ze krev neni voda, ale je to lidska (a nejedn lidska) prirozenost a nic se s tim neudela…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.13 14:24
@Anonymní píše:¨
Právě protože je ke mě tak upřímnej, tak vím, že rád ji má, ale chce to víc času…Zrovna dnes jsem byla se známou na kafičku. Má holčičku a právě se rozešla s přítelem. Byli spolu kolem roku, řikala, jak si hráli, jak ji měl rád, bral ji na procházky, všude o ní mluvil…pak se nějak pohádali a rozešli, naknec se až od svého bratra dozvěděla, že na ženu s dítětem neměl, že mu to po rozchodu řekl..Takže to bylo jako co za divadlo?
A mám s tím zkušenost i já, měla jsem před tím partnera 2 roky a protože byl malej menší, tak to vypadalo na užasnej vztah mezi něma. Často hlídal, přebaloval, taky o něm mluvil, stále jak ho miluje a mě taky…pak nám to nedopadlo-ale podstatné bylo, že mě psal, jak mě chce zpět, ale na malého už nic, ani ho nechtěl po skoro 2 letech, kdy byl u prvního slova, chození apod vidět…kdyby ho měl opravdu rád, tak přijít mohl, já mu to nezakazovala…
Co z toho plyne?
Jak už tady někdo zminoval, chlap se snaží, baba tomu chce věřit apod, Neházím chlapy do jednoho pytle, ale jsem ráda za upřímnoust, než tyhle lži
Všem co narazili na muže, kterej takovej opravdu je držím moc palečky
Myslím, že k tomu máš zdravý přístup. realita je holt daleko od hollywoodské produkce. Věřím, že rozumný člověk se ve výchově snaží nedělat rozdíly mezi dětmi obecně, už proto, že je to férový chlap/ženská. Ale co má uvnitř v srdci… To ale NEZNAMENÁ, že by neměl to vyženěné rád.
Ale, jak jsem psala ten příklad - auto se potápí, není čas, může zachránit jen jedno dítě )KAŽDÝ zvolí to svoje). A nebo znám dost chlapů, kteří drží rodinu kvůli dětem, ale neznám žádného, který by ji držel kvůli nevlastním dětem.
Bohužel, jak píšeš, v okamžiku rozchodu celá ta láska k nevlastním dětem vyvane… Viděla jsem ve svém okolí řadu příkladů 
Ale určitě mohou být výjimky, jen velmi velmi vzácné.
Takže upřímnost se cení a tvůj synek (nebo dcera, chápu, že se nechceš s tak citlivým tématem odhalit) ocení i kámoše. Jak se to zpívá v té písničce „kamarád mi schází čím dál víc, víc než táta, dá se říct“ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.1.13 14:31
@Bábrdl píše: ¨
Myslím, že k tomu máš zdravý přístup. realita je holt daleko od hollywoodské produkce. Věřím, že rozumný člověk se ve výchově snaží nedělat rozdíly mezi dětmi obecně, už proto, že je to férový chlap/ženská. Ale co má uvnitř v srdci… To ale NEZNAMENÁ, že by neměl to vyženěné rád.Ale, jak jsem psala ten příklad - auto se potápí, není čas, může zachránit jen jedno dítě )KAŽDÝ zvolí to svoje). A nebo znám dost chlapů, kteří drží rodinu kvůli dětem, ale neznám žádného, který by ji držel kvůli nevlastním dětem.
Bohužel, jak píšeš, v okamžiku rozchodu celá ta láska k nevlastním dětem vyvane… Viděla jsem ve svém okolí řadu příkladů
Ale určitě mohou být výjimky, jen velmi velmi vzácné.
Takže upřímnost se cení a tvůj synek (nebo dcera, chápu, že se nechceš s tak citlivým tématem odhalit) ocení i kámoše. Jak se to zpívá v té písničce „kamarád mi schází čím dál víc, víc než táta, dá se říct“
Děkuju za podporu…tohle všechno chápu, já bych taky z auta vytáhla své dítě, to tak prostě je…Ale co nechápu je, když se na dítě vykašle vlastní otec, ale to už je na jinou diskuzi 
- Citovat
- Upravit
15.1.13 14:43
@Anonymní píše:
Děkuju za podporu…tohle všechno chápu, já bych taky z auta vytáhla své dítě, to tak prostě je…Ale co nechápu je, když se na dítě vykašle vlastní otec, ale to už je na jinou diskuzi
To mi povídej. A když je ten vlastní otec tvůj syn a ty za něj taháš kaštany z ohně 
já se tu celou dobu snažím říct, že najít dokonalého otce prakticky nelze, ale i kamarád může být pro dítě velmi prospěšný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.1.13 10:09
Zakladatelka
Ahojky
tak píšu znovu…Partner je ted dost vytíženej, takže je ted protivnějši a on celkově i na svou malou sesru je přísnej, asi to má v povaze, ale já nevím, co mám dělat…Jsem maladá, tak snad bych si někoho našla, ale jak to mám ukončit, když ho miluju? Já vím, že je to oprávněné, ona je dost temperamentní, ale mě nebaví ji pořád okřikovat a bít ji, já toho mám za celej týden dost, pak jen poslouchám, jak je rozmazlená a jak to dělám všechno špatně…je mi z toho už do pláče 
On mi řekne, že neví jak by se choval ke svému, že nemůže posoudit, že ji rád má, ale to chování mu vadí..Já se mu snažím ve všem pomoct, podporuju ho v práci a nakonec jen poslouchám, jak jsem neschopná…
- Citovat
- Upravit
28.1.13 11:11
@Anonymní píše:
Ahojky
tak píšu znovu…Partner je ted dost vytíženej, takže je ted protivnějši a on celkově i na svou malou sesru je přísnej, asi to má v povaze, ale já nevím, co mám dělat…Jsem maladá, tak snad bych si někoho našla, ale jak to mám ukončit, když ho miluju? Já vím, že je to oprávněné, ona je dost temperamentní, ale mě nebaví ji pořád okřikovat a bít ji, já toho mám za celej týden dost, pak jen poslouchám, jak je rozmazlená a jak to dělám všechno špatně…je mi z toho už do pláče
ukonči to úplně normálně a věř, že na světě určitě běhá nějaký milý muž, který bude Tebe i Tvé dítě mít rád. Existují takový, můj muž je zářným příkladem.
To co si k Tobě přítel dovoluje, by si dovolit vůbec neměl
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.1.13 11:24
@lokynka píše:
ukonči to úplně normálně a věř, že na světě určitě běhá nějaký milý muž, který bude Tebe i Tvé dítě mít rád. Existují takový, můj muž je zářným příkladem.
To co si k Tobě přítel dovoluje, by si dovolit vůbec neměl
No právě, já mu to říkám taky…Ale na to mi řekne, že chci aby ji bral jako svou, ale vychovávat ji nemůže, že se hned naštvu. Což je pravda, ale nevím jestli je to v normě, nebo to moc řeším, protože se bojím a chci pro dítě to, co já neměla
- Citovat
- Upravit
28.1.13 11:46
@Anonymní píše:
No právě, já mu to říkám taky…Ale na to mi řekne, že chci aby ji bral jako svou, ale vychovávat ji nemůže, že se hned naštvu. Což je pravda, ale nevím jestli je to v normě, nebo to moc řeším, protože se bojím a chci pro dítě to, co já neměla
a je na ni taky někdy hodnej, že by si ji pomazlil, holky se mu škrábou na klín obě a ještě se dohadují, která u něj bude dřív, dávají mu pusu na dobrou noc, závodí, kdo u něj bude první, když přijde z práce atd. Manžel vždycky i pomáhal třeba se strojením Elišky, atd. prostě se zapojoval komplet, neje „výchovou a ječením“ ale i projevy náklonnost.
Ještě teda upřesním že manžel si holčičky vloni osvojil, takže už je i zapsaný v rodném listu dětí jako otec. To jen tak nějaký muž neudělá. Má je fakt rád, ale se vším všudy, taky jim vynadá, okřikne je, když vyvádějí, ale hnusně to nedělá, tak normálně otcovsky, mě kolikrát přijde, že jsem na ně přísnější
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
akinorev07
28.1.13 11:47
Ahoj, tohle téma není vůbec lehké a pro každou mamku hrozně citlivé. Řeším prakticky to samé, jen s tím rozdílem, že můj současný přítel má z předchozího manželství dcerku, kterou máme každý víkend. Takže každý jsme šli do vztahu s vlastním děckem a já doufala, že budeme kompletní ideální rodinka, jak se zdálo na začátku. Jenže ono to sžívání se není až tak jednoduché… Jsme spolu necelý rok a já vidím, že zkrátka jinýma každého z nich vidí jinýma očima a neměří stejným metrem. Takže jsme postupem času dospěli k tomu, že každý si hájí to své děcko a to mě vnitřně hrozně ubíjí .
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.1.13 11:51
@lokynka píše:
a je na ni taky někdy hodnej, že by si ji pomazlil, holky se mu škrábou na klín obě a ještě se dohadují, která u něj bude dřív, dávají mu pusu na dobrou noc, závodí, kdo u něj bude první, když přijde z práce atd. Manžel vždycky i pomáhal třeba se strojením Elišky, atd. prostě se zapojoval komplet, neje „výchovou a ječením“ ale i projevy náklonnost.
Ještě teda upřesním že manžel si holčičky vloni osvojil, takže už je i zapsaný v rodném listu dětí jako otec. To jen tak nějaký muž neudělá. Má je fakt rád, ale se vším všudy, taky jim vynadá, okřikne je, když vyvádějí, ale hnusně to nedělá, tak normálně otcovsky, mě kolikrát přijde, že jsem na ně přísnější
No on ji třeba chce obléct, nebo ji dát vysmrkat cokoliv, ale ona hned vola o mě a brčí a to ona dělá všem JInak se spolu pomazlijou, vše ji koupí apod..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.1.13 11:54
@akinorev07 píše:
Ahoj, tohle téma není vůbec lehké a pro každou mamku hrozně citlivé. Řeším prakticky to samé, jen s tím rozdílem, že můj současný přítel má z předchozího manželství dcerku, kterou máme každý víkend. Takže každý jsme šli do vztahu s vlastním děckem a já doufala, že budeme kompletní ideální rodinka, jak se zdálo na začátku. Jenže ono to sžívání se není až tak jednoduché… Jsme spolu necelý rok a já vidím, že zkrátka jinýma každého z nich vidí jinýma očima a neměří stejným metrem. Takže jsme postupem času dospěli k tomu, že každý si hájí to své děcko a to mě vnitřně hrozně ubíjí
Tak to ti nezávidím…ale ber to tak, že si alespon nemáte co vyčítat, každej hájí svoje…Ale jelikož jenom já mám dítě, tak je to těžký, bojujeme…
Já ti uplně rozumím..Člověk chce mít jednoduše domácí pohodičku ale asi jste to vyřešili jak nejlépe to v dané situaci jde, co myslíš? A třeba se to časem zlepší, hm? A jaké máte pohlaví dětí
- Citovat
- Upravit
28.1.13 11:57
@Anonymní píše:
No právě, já mu to říkám taky…Ale na to mi řekne, že chci aby ji bral jako svou, ale vychovávat ji nemůže, že se hned naštvu. Což je pravda, ale nevím jestli je to v normě, nebo to moc řeším, protože se bojím a chci pro dítě to, co já neměla
ja nevim ale prijde mi nefer na jednu stranu chtit aby ji bral jako svou a na druhou stranu mu nedovolit ji jakou svou vychovavat… nechapu jak chces aby tohle mohlo fungovat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
akinorev07
28.1.13 12:08
Než jsem poznala nynějšího přítele, objevil se někdo, kdo se jevil jako skvělý partner a já doufala, že i do budoucna fajn táta…ale naštěstí netrvalo dlouho a při našem upřímném rozhovoru o budoucnosti a našich představách řekl, že neví, jestli dokáže malého vůbec někdy přijmout, že vlastní je vlastní a podobné názory. Tenkrát jsem to ukončila ještě dřív, než něco začalo, protože jak znám sama sebe, tuhle větu bych už z hlavy jen tak nevymazala a snažit se něco změnit s tím, že on mi jednou řekně, že mě upozorňoval hned na začátku… Jsem ráda, že jsem do toho tenkrát nešla.
Nynější přítel má o tři roky starší holčičku než je můj syn. Já se opravdu od začátku snažím nedělat rozdíly, ale je těžké to tak udržet, když vidím, jak je k mému synovi nespravedlivý. A i když mě to bolí a občas to tu mou hlavinu pěkně trápí…věřím, že i tohle chce svůj čas, než se trochu sžijeme…DOUFÁM
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Právě protože je ke mě tak upřímnej, tak vím, že rád ji má, ale chce to víc času…Zrovna dnes jsem byla se známou na kafičku. Má holčičku a právě se rozešla s přítelem. Byli spolu kolem roku, řikala, jak si hráli, jak ji měl rád, bral ji na procházky, všude o ní mluvil…pak se nějak pohádali a rozešli, naknec se až od svého bratra dozvěděla, že na ženu s dítětem neměl, že mu to po rozchodu řekl..Takže to bylo jako co za divadlo?
A mám s tím zkušenost i já, měla jsem před tím partnera 2 roky a protože byl malej menší, tak to vypadalo na užasnej vztah mezi něma. Často hlídal, přebaloval, taky o něm mluvil, stále jak ho miluje a mě taky…pak nám to nedopadlo-ale podstatné bylo, že mě psal, jak mě chce zpět, ale na malého už nic, ani ho nechtěl po skoro 2 letech, kdy byl u prvního slova, chození apod vidět…kdyby ho měl opravdu rád, tak přijít mohl, já mu to nezakazovala…
Co z toho plyne?
Jak už tady někdo zminoval, chlap se snaží, baba tomu chce věřit apod, Neházím chlapy do jednoho pytle, ale jsem ráda za upřímnoust, než tyhle lži
Všem co narazili na muže, kterej takovej opravdu je držím moc palečky