Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Milé ženy,určitě se tu najde někdo straší a rozumnější než jsem já. Vztah s mojí mámou nikdy nebyl OK, úplný opak respektujicího rodičovství. Až teď pomalu v 25 letech mi došlo, že nás vztah absolutně nemá s láskou nic společného a jakykoliv zájem z její strany je jen o mého syna.
Nedá se s ní o ničem mluvit, vidí jen sebe a svůj názor. Jsem u ní na návštěvě a už po prvních 10 minutách mám chuť se sbalit a odejít. Dokonce i tvrdí, že některé situace, které si pamatuji, nejsou pravda a že si ji s někým musím plést (třeba že nás nechavala doma samotné a chodila do hospody pít). Tuhle větu „musíš si mě s někým plíst“ používá dost často a přijde ni, že snad žila úplně v jiné realitě než já.
Když ji nenapisu já nebo nezavolam, tak ona se ani neozve. Na narozeniny napíše SMS, pošle peníze a tím to končí. Svoji kamarádce je schopna nachystat oslavu narozenin a míní se u toho přetrhnout. Další věc je, že na soc. sítích a před rodinou si hraje na mámu, která se celý život pro nás (její děti) obětovala a dost dlouho mi trvalo, než jsem zjistila, že to není pravda.
Už je mi z toho fakt zle, jak se přetvařuje. Nemám chuť už ji ani přát k narozeninám nebo kupovat dárek na Vánoce. Koupila jsme ji třeba masáž a ona to nechala propadnout, stejně tak lístky na muzikál, svetr, který jsem ji koupila jsem na ní nidky neviděla a loni mi i dala šálu, co jsem ji darovala se slovy, že ji nenosí. Myslíte, že je zprávný krok se s ní nestykat vůbec? Platí zde, sejde z očí, sejde z mysli? Protože já už na tohle nemám.
Příspěvek upraven 12.12.21 v 19:14
Ano, nechová se jako máma, a asi se nikdy tak moc nechovala. Přestala bych jí kontaktovat, a žila si sůj život.
O vnouče ale teda zájem má? A to bys ji odstřihla i od něj?
@Serpentini píše:
O vnouče ale teda zájem má? A to bys ji odstřihla i od něj?
Holt se bude muset snažit matka jestli má o setkávání zájem.
@Serpentini Ano o vnouče zájem má, to mě štve ještě víc. Ty by si půjčovala svoje dítě někomu, kdo se k tobě chová jako ke kusu hadru?
Jako bys psala o té mojí. Okolnosti přispěly k tomu, že jsem se odstěhovala daleko, takže se často nevídáme.
Ráda rodinu navštívím, ale stejně vím, že se bude chovat, jak psí čumák. Kolikrát jsem se snažila vymýšlet aktivity pro nás, jak bychom se stmelily, nebo nějaký výlet dovču apod. Ale nic se jí nehodí do krámu. Když dostala k Vánocům její vysněný dárek, který nebyl levný, použila ho jednou. Ať už jsem zkoušela cokoliv, víc se otevřít, vtipkovat, nic. Podle mě má sama v sobě jakýsi blok. Ale je už dávno dospělá a já tohle za ní nehodlám řešit.
Takže se vídáme, sporadicky, už jen kvůli dětem a smířila jsem se s tím, že náš vztah nikdy vroucný nebude a tím to pro mě končí.
Samozřejmě pokud na to máš, můžete se přestat vídat úplně. Nebo zkusit konverzaci, ale pochybuju, že to pomůže, pokud je ta tvá jako moje, všechno hned pohřbí.
Já se nepřestala stýkat už jen kvůli tátovi, dětem a sourozencům.
Sama chodím na psychoterapie a napadlo mě, že bych ji tam s sebou i vzala. Ale to už bych ji asi nikdy v životě neviděla. Smutné. Máma je jen jedna v životě.
@Anonymní píše:
@Serpentini Ano o vnouče zájem má, to mě štve ještě víc. Ty by si půjčovala svoje dítě někomu, kdo se k tobě chová jako ke kusu hadru?
Jo, ale bohužel tchánovcům vnouče nestojí ani za tu SMS. Pokud by změnili názor, tak jim v kontaktu bránit nebudu. A tvoje máma se i k vnukovi chová jako ke kusu hadru?
Já nevím zakladatelko, tak hlavně bych jí přestala kupovat dárky, protože to jsou vyhozené peníze. A asi bych jí teda nepsala a nevolala, když píšeš že se sama neozve, tak to vyřeší tvůj problém. A když se ozve sama, tak spolu můžete zkusit jít třeba na hřiště místo na návštěvu. Nebudeš s ní kromě pozdravu muset mluvit.
Typická narcistka. Nežila v jiné realitě, jenom je ve svých očích nepostižitelná.
Milé ženy,
určitě se tu najde někdo straší a rozumnější než jsem já. Vztah s mojí mámou nikdy nebyl OK, úplný opak respektujicího rodičovství. Až teď pomalu v 25 letech mi došlo, že nás vztah absolutně nemá s láskou nic společného a jakykoliv zájem z její strany je jen o mého syna.
Nedá se s ní o ničem mluvit, vidí jen sebe a svůj názor. Jsem u ní na návštěvě a už po prvních 10 minutách mám chuť se sbalit a odejít. Dokonce i tvrdí, že některé situace, které si pamatuji, nejsou pravda a že si ji s někým musím plést (třeba že nás nechavala doma samotné a chodila do hospody pít). Tuhle větu „musíš si mě s někým plíst“ používá dost často a přijde ni, že snad žila úplně v jiné realitě než já.
Když ji nenapisu já nebo nezavolam, tak ona se ani neozve. Na narozeniny napíše SMS, pošle peníze a tím to končí. Svoji kamarádce je schopna nachystat oslavu narozenin a míní se u toho přetrhnout. Další věc je, že na soc. sítích a před rodinou si hraje na mámu, která se celý život pro nás (její děti) obětovala a dost dlouho mi trvalo, než jsem zjistila, že to není pravda.
Už je mi z toho fakt zle, jak se přetvařuje. Nemám chuť už ji ani přát k narozeninám nebo kupovat dárek na Vánoce. Koupila jsme ji třeba masáž a ona to nechala propadnout, stejně tak lístky na muzikál, svetr, který jsem ji koupila jsem na ní nidky neviděla a loni mi i dala šálu, co jsem ji darovala se slovy, že ji nenosí. Myslíte, že je zprávný krok se s ní nestykat vůbec? Platí zde, sejde z očí, sejde z mysli? Protože já už na tohle nemám.
Příspěvek upraven 12.12.21 v 19:14