Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vztah s matkou
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
smurfka
10.7.17 21:20
Nejsi špatná..taky bych to ukončila..nesnáším alkáče..co z takového člověka by měla tvoje dcera..nic
Ano právo na styk s vnučkou má, ale už vidím jak to dává k soudu a jak ji soud vyhovuje s její minulostí a přítomností..takže bych si z toho nic nedělala
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.7.17 21:22
A co jako Maminka čekala? Že ji po tom všem budeš s prominutim líbat prdel?
Podle mého jsi ještě dost dlouho měla s mámou svatou trpělivost. Já už bych se s ní nestýkala hodně dlouho. Nedivím se, že po setkání netoužis a že se za ní stydíš. A pro dcerku by to taky nebyla dobrá babička. Myslím, že malé určitě taková osoba chybět nebude. Já sama sice s mámou mluvím. Ale kdysi dávno mě nechala žít v něčem, co neměla dovolit, myslela jen na sebe a ne na to jak budu žít já dal jako dítě. A to já ji prostě nikdy neodpustim. Vždycky když jde do tuhého a je reálná výměna názorů, radši to balim a jedu pryč, protože by to vygradovalo tak, že už bychom spolu asi nikdy nepromluvily. I když někdy mám pocit, že by to tak bylo možná lepší.
Z mého pohledu, co jsem si přečetla, tak se ti vážne nedivím. A nedělala bych si z toho hlavu. Vím že to není lehké, ale tvoje vina Tohle všechno Fakt není.
- Citovat
- Upravit
10.7.17 21:22
Věřím, že jsi to měla hrozné, ale asi bych se trochu přemohla. Odpusť jí. Nemusíš se s ní nějak často stýkat, Jednou za čas jí zavolej, popřej jí k svátku a narozeninám a jednou za čas bych se s ní asi sešla, pokud by o to stála. Nejlépe na nějaké neutrální půdě, třeba v cukrárně s dětským koutkem apod.
Zázemí sice mělas hrozné, ale jsou děti, co vyrostou v děcáku, rodiče se na ně vykašlou úplně a oni dokáží odpustit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.7.17 21:27
Taky si nemyslím že jsi špatná. Žij svůj život tak, abys byla šťastná ty a dcerka a lidi, kteří ti ubližují ze života vyřaď.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.7.17 21:27
Vůbec se ti nedivím. 
Máš svoji rodinku, tak můžeš být ráda, že máš klid a jsi dobrá máma, která může být pro malou dobrým vzorem. U nás chlastá tchýně a v lednu se nám narodí prcek a manžel také nechce, aby se s ním nějak stýkala nebo nedejbože, aby byla s malým sama. Takový vzor pro něj nechceme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.7.17 21:29
Takovi lidi nikdy nemaji zadnou sebereflexi, za nic nemuzou, vsechno je vina okoli a ostatnich. Byla hrozna matka, jako babicka taky nestoji za nic. Taky bych s ni nechtela mit kontakt. Mozna by nebylo spatne ji napsat dopis, vypsat se z tech spatnych zkusenosti, jako tady, do oci bys ji to nikdy nerekla, s tim ze z techto duvodu si s ni kontakt neprejes. Bud pochopi a da pokoj, nebo ne, ale tobe se ulevi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.7.17 21:40
Myslím že zcela po právu můžte požadovat že vnučku uvidí jedině dlouhodobě střízlivá a po té co absolvuje minimálně tříměsíční léčbu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.7.17 21:52
@bigl nevim co by ji ona mela odpoustet??Mama ji zkazila detstvi a ani se ji neomluvila a jeste si mysli ze bylo vse ok.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.7.17 23:13
@hapovab píše:
@bigl nevim co by ji ona mela odpoustet??Mama ji zkazila detstvi a ani se ji neomluvila a jeste si mysli ze bylo vse ok.
Jak, co by jí měla odpouštět? Většinou se odpouští tomu, co ti ublížil, to je asi logické, ne? Je to její matka. Nechovala se asi dobře, ale žila u ní do 18, vystudovala, takže ji asi podporovala i finančně. Nezastávám se matky, ale s odpuštěním se jí bude žít lépe než s nenávistí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.7.17 00:08
Ale proč to míchat dohromady? Odpustit jí může stokrát, ale to přece neznamená, že musí mít chuť se s ní vídat. A proč by se přemáhala? Já tam žádnou nenávist nevidím, jen pochopitelnou nechuť. Žádné sobectví to není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.7.17 11:37
@amylon píše:
Ale proč to míchat dohromady? Odpustit jí může stokrát, ale to přece neznamená, že musí mít chuť se s ní vídat. A proč by se přemáhala? Já tam žádnou nenávist nevidím, jen pochopitelnou nechuť. Žádné sobectví to není.
Asi ji to tíží, když to píše sem, ne? A nemyslím, že se s ní musí pravidelně vídat. Prostě bych jí jednou za čas při nějaké příležitosti zavolala a třeba 2× za rok se s ní sešla, ať vidí vnučku. Třeba na neutrální půdě, to už jsem psala. Člověk se může změnit, i ta matka. Co je špatného na tom, že chce jednou za čas vidět vnučku? Já bych jí dala najevo, že nestojím o bližší kontakt s ní, ale nějak bych jí vstříc vyšla. Ovšem nastavila bych si pevně hranice, za které už ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.17 02:02
@bigl jsou věci, které se odpustit nedají.. Tyhle řeči o odpuštění mě fakt mohou nadzvednout ze židle… Žít se zakladatelce bude nejlépe bez žádného kontaktu s její šílenou matkou nikoli že ji odpustí taková svinstva, která léta vůči ní páchala… Zakladatelko, odříznutí matky od Tvého života a života Tvé rodiny je to nejlepší co můžeš teď udělat. Bude se Ti krásně dýchat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Spíš se asi potřebuju vypovidat.Jsem ve vztahu 14 let, od mých 20 let, máme s přítelem rok a půl starou holčičku, on ma velkou rodinu, mamku, čtyři sourozence, babicku, strejdu, tetu. Proste fajn velká rodina.Ja mám tátu, mamu a nevlastniho bratra. Tátu jsem naposledy viděla v sedmi letech, loni v zimě jsem na něj konečně sehnala kontakt a telefonujeme si, dozvěděla jsem se ze mama mu zakázala se se mnou setkávat, dopisy, pohledy, dárky co posilal mu nedávala, příští měsíc se máme sejít. Nevlastní bratr má jiného tátu, kriminalnika, což podedil po něm, nepracuje, bere snad prý i drogy, v kontaktu nejsem asi tři roky, kdy jsem mu odmítla pujcku, protoze předchozí nikdy nevrátil. A teď to hlavní moje máma. S mým tátou se rozvedla když mi.byl rok, pak si vzala bratrovo otce, věčně u nás byli policajti, protoze nás všechny mlátil, v mých osmi letech jsme se přestěhovali k novému priteli mamky, s ním byla 6 let do mých 14,to bylo relativně sest normálních let v mém dětství, i když byl na nás hodně přísný, všechno fungovalo normálně, jako normální rodina.Pak se rozešli a začala ta horší část dětství, máma začala chodit po hospodach, vodit domů různé chlapy, brácha v té době šel do diagnostaku protoze začal být agresivní, nechodil do školy. Utíkala jsem vždy v noci ven, když se matka vratila z tahu abych nemusela poslouchat jak vedle v pokoji souloží. Měla jsem často hlad, neměla jsem na věcí do školy, nejhorší byl nástup na stredni, kdy jsem po půl roce musela přerušit studium stavební prumyslovky, známky jsem měla dobré, učení mi šlo, ale prostě jsem na to neměla potřebné věci(rysovaci, prkno, pera, atd.)Byla jsem ve tride plne kluků a stala jsem se terčem posměchu. Přestoupila jsem na obchodku, kde jsem odmaturovala.Po čtyřech letech pekla si matka našla chlapa, s kterým sice dál chodila na pivo, ale jakz takž se srovnala, chodila do práce, dělala noční v pekárně, a hlavně nevodila domů ty hnusný ožraly. Zacalo období nezájmu, matka v noci byla v práci, odpoledne když jsem byla ve škole tak spala, když jsem přišla domů byla buď u přítele doma nebo v s ním v hospodě. Vůbec se o mě nestarala, mohla jsem si dělat co jsem chtěla, té době se taky domů vrátil bratr,bylo.mu 16,jakž takž se v ustavu srovnal, ale za půl roku byl opět agresivní, hodil po mě několikrát nůž. Matku to nezajimalo, měla svůj život. Když jsem skoncila školu tak za dva měsíce jsem poznala mého přítele a za dalsi dva měsíce jsme spolu bydleli, nic mě doma nedrzelo.Ja kontakt s matkou. nějak nevyhledávala, ona se mi jednou za čas ozvala, vánoce, narozeniny a tak. Svého přítele si matka vzala, po šesti letech se rozvedli. Matka se mi začala častěji ozývat, casto s prosbou o finanční pomoc, párkrát jsem ji pomohla, ale bylo to pořád dokola. Při rozvodu dostala malou garsonku, chodila do práce a na pivo, kde potkala dalšího přítele, diky němuž přišla o byt a skoncila na ubytovně, v té době se mi narodila dcera, mamka zacala jezdit častěji, já jsem malou na ubytovnu vozit nechtěla, jezdila tak jednou měsíčně, tak na dvě hodiny, malý nikdy nic nekoupila, vim, ze neměla moc peněz, ale na pivo a cigarety měla vždy, před 8 měsíci si našla dalšího pivarskeho přítele, neznám ho osobně jen z telefonu, mamka si začátkem letošního roku udelala úraz a přišla o palec na noze, skončila v azylovem domě, ja za ní od té doby nebyla, prostě ji. nemám potřebu vidět, nemám ji ráda. Matka občas napsala ať se ozvu, ja to neudelala, prostě s ni nechci mít kontakt, před měsícem jsem ji to řekla i do telefonu, ze mě jako máma hrozně zklamala, že mi zkazila dětství. Matka mi řekla, že to není pravda a že si vymýšlím. Ze bych ji měla být vděčná, kdyz se mnou litala po doktorech(v dětství jsem měla problémy se strevy a byla na dvou operacích) Od te doby se neozvala a já myslela, že už mám konečně klid.Za minulý týden. mi poslala tři sms, ze ma nárok vidět svoji vnučku, ať se ozvu, neudelalajsem to. prostě nechci. Stydím se za ni, jaká je a byla. Dneska slaví 60 narozeniny a já nemám sílu ji popřát. Její pritel mi poslal sms ať jdu do hajzlu.Jsem opravdu tak špatná?
Omlouvám se za román ale muselo to ze mě ven, prosím o zachování anonymu, je to pro mě citlive