Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vztah s přítelem na antidepresivech
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
10.6.24 21:55
A co kdo tady s tím? To se fakt neumíš rozhodnout sama, jestli chceš nebo nechceš s někým vztah?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.6.24 03:16
Mluvit o psychických problémech je pro muže velice těžké, když už o tom mluví, znamená to, že ti důvěřují. Je důležité být oporou a podporou, nezrazovat důvěru, chápat a být empatická. Ale pozor! To, že má někdo diagnózu ho neopravňuje se chovat špatně k ostatním lidem, jeho povinností je na sobě pracovat, komunikovat své stavy a dělat preventivní opatření. V přechodném období to může být chvíli horší, ale pokud se to nelepší, je někde chyba a chce ji najít. Antidepresiva můžou mít mnoho různých vedlejších příznaků, a pokud vedlejší příznaky narušují život, chce zkusit léky změnit a najít takové, které sedí, plus navštěvovat intenzivně terapie.
Mám sama diagnózu, beru antidepresiva a dřív to pro mě bylo hodně bolestivé téma, teď už se naopak snažím o osvětu, pomáhat dospělým i dětem, kteří se stydí a bojí se o tom mluvit. Mám zkušenost i s vedlejšími příznaky, které mi změnili až změnili podstatu mé osobnosti - z ambiciózního člověka v člověka kterému bylo všechno fuk = nesedící léky a moc velká dávka. Projevilo se to cca po půl roce užívání, plus jsem absolutně ztratila sexuální apetit.
Radím ti opravdu otevřeně, věcně, logicky, bez emocí komunikovat, nechat i jeho, aby vyjádřil, co cítí a jak mu ty můžeš pomoct.
- Citovat
- Upravit
11.6.24 04:56
Jeho hnusný chování bych diagnózou neomlouvala. Jste spolu jen 3 roky, nemáte se vůbec co hádat. Nenech se ničit kvůli nejakému samaritánskému komplexu. Život máš jen jeden. Nejsi povinná ho kvůli komukoliv zahodit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zdravím, jsme s přítelem skoro 3 roky, obou nám je 25 let, a přítel se mi až skoro po roku vztahu přiznal, že už od puberty navštěvoval psychologa a že pak měl nějakou dobu pauzu, ale teď se stav zase zhoršil, a až po několika hadkach, kvůli jeho chování, se mi pak přiznal s jeho problémem. Byla jsem zarazena a hluboce me to ranilo, že mi to neřekl už na začátku. Došlo to až do bodu, kdy bohužel bude muset brát AD a mě to začíná vyčerpavat, i přesto že ho moc miluji, mám někdy pocit, že už to nezvládnu. Je někdy tak emočně otupělý vůči mě a už mi to začíná hodně vadit, vím, že za to ale nemůže, zase ale nema nejak negativni reci, snazi se byt pozitivní, vesely, ale ja vidim, ze uz to neni on… Okolí to o něm neví, a už i ostatní mu začali říkat, že vypadá nějak jinak, utrapeně.. Je mi to moc líto, nechci ho kvůli toho opouštět, ale někdy už prostě nemůžu…