Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Z dcery se začíná stávat rozmazlenec
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
3.5.22 10:18
A to je tvoje první? Ony prvomatky často s dětmi zbytečně bojují, „aby byly vychované“ a dost to potom přehání. Jako snažit se vyhrát za cenu vztekání a válení není dobrá cesta. Vyplatí se předvídavost, předcházení vyhroceným situacím, trpělivost. Boje akorát tak vytvoří vzteklouna nakonec i povahou.
Nevím, co dělá dcera tak strašného, že je třeba na ní zvyšovat hlas. Nevím, co chce, aby nemohlo být po jejím.
Jako jiná lžička, nepůjčovat hračky…proč by měla? Ty máš určitě taky něco oblíbeného, obdobného lžičce, co vezmeš raději než běžný kus. Stejně tak třeba nechceš půjčit třeba rtěnku nebo spodní prádlo (je jedno, jestli je důvod hygiena, nebo jiný, to dítě ten důvod má). Dítě je sice třeba vést k dělení, ale ne za každou cenu, respektovat, když má oblíbenou hračku a tu nechce dát. Může mít i období, kdy nechce dát žádnou, ale až jí začnou zajímat kamarádi, tak se podělit dokáže.
Když zabouchne dveře, není to za každou cenu „nevychovanost“, není třeba ji za to trestat, jen normálně vysvětlovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.22 10:18
Teď jsem dočetla zbytek, tak to původně neznělo - psala jsi, že půjčovat je normální.
Mezi půjčovat a sebrat holčičce hračku, se kterou si hraje, už je ovšem dooost velkej rozdíl. Prostě dohlížet a zasáhnout, než k situaci dojde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.22 10:23
@ugluk píše:
Teď jsem dočetla zbytek, tak to původně neznělo - psala jsi, že půjčovat je normální.
Mezi půjčovat a sebrat holčičce hračku, se kterou si hraje, už je ovšem dooost velkej rozdíl. Prostě dohlížet a zasáhnout, než k situaci dojde.
Přesně. To není o půjčování, ale respektu k druhému (ten dítě ale nenaučím, pokud i já dítě nebudu do určité míry respektovat).
Prostě hračky v herně jsou všech, nemůžu si je přivlastnit všechny, stejně jako nikomu jinému nemohu brát věci, se kterými si hraje. Můžu zkusit o tu věc poprosit a třeba dítě půjčí, nebo třeba taky ne a budu se musetnaučit odmítnutí. A jo, i za cenu scény. Tam to chce prostě pevné nervy a hodně čkolády nebo vína (pro maminku 
).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.22 10:24
Ono je celkem běžné, že máma a táta mají k výchově trošku jiný přístup - vyplývá to z jejich povah i rozdělení rolí v rodině. Někdy je víc rozmazlovací maminka a táta vládne pevnou rukou, jinde táta povolí při prvním zamrkání řasami a maminka je přísnější… Na tom není nic divného a při troše dobré vůle se to dá dobře skloubit.
U vás ale cítím problém v tom, že nemáte jen „trošku jiný přístup“, ale že jste úplně diametrálně odlišní - táta rozmazluje a splní každé přání, protože má potřebu dcerce kompenzovat to, že s ní není tak často… a z tebe naopak vnímám přísnost a tvrdost až neúměrnou, přehnanou.
Není přece potřeba nutit dvouapůlleté dítě do půjčování hraček ve smyslu „táta chce, abys mu to teď půjčila, budete si s tím spolu hrát“ (ona má v tu chvíli jinou představu, jak ji má sdělit než tím, že hračku nepůjčí)? Stejně tak není potřeba se rozčilovat, že ti zavírá dveře před nosem, když si hraje s tátou… ona ti přece chce jenom říct, že teď má tátu pro sebe a ty je rušíš ve hře (a jiným způsobem než strkat do dveří to ještě sdělit neumí).
Jedna věc je nastavování hranic, řádu a pravidel - bez toho se výchova neobejde. Druhá, stejně důležitá věc ale je uvědomovat si, proč se dítě teď zrovna takto zachovalo, co tím vztekem chce říct a zda je opravdu nutné, abych si zrovna v této situaci prosadila svou jenom proto, že jsem rodič a dítě musí poslouchat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.22 10:25
@kristyna.urbanova píše:
@Veru1987 já vím, mluvili jsme o tom fakt mockrát. Tudíž to manžel respektuje přede mnou, ale když neví, že je slyším, tak jí zase nechá dělat si co chce.. i s těma dveřma jak mi je zabírá před nosem, já znovu otevřu a řeknu, že tohle dělat nesmí, a udělá to znovu a manžel prostě, že s ním chce být sama a nechá to být..
Asi ti to jinak dcera neumí říct, že chce být s tátou sama. Jako měl by držet při tobě, vysvětlit malé, že tatínek si chce hrát i s maminkou. Ale na druhou stranu, jestli z toho děláš takový problém, to taky není dobře. No bohužel jste se sešli dva s rozdílným názorem na výchovu batolete.
Muže chápu, že po celém dni v práci, si chce dcery užít. Samozřejmě nevím, co všechno jí teda dovolí, ale myslím, že s tak malým dítětem je prostě fajn blbnout a nechat ho poznávat svět po svém, pokud to někoho neohrožuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.22 10:27
Je to normální, jak píšou holky. Přejde to tím dřív, čím méně jí budete ustupovat. Ale pozor - v důležitých věcech! A vy si ujasněte, co je pro vás důležité. Jestli chce jinou lžičku nebo sukýnku, ať si jí klidně vezme, na tom nevidím nic špatného. Jestli se vzteká, protože si nechce čistit zuby nebo jít do postele, no, ať se vzteká, ale k ničemu jí to nebude. Prostě pevné hranice a ty držet. Zároveň klidně nech chlapa, ať si s ní hraje podle ní. Koneckonců, kolik času s ní tráví on a kolik ty? Pokud to u vás není vyloženě tím stylem, že ty řekneš „jdeme spinkat“, dcera se vztekne a chlap řekne „tak jí ještě nech chviličku“, což by byl průšvih, tak ať si jí klidně „rozmazluje“. Nemyslím, že partneři musí mít stejný způsob výchovy, stačí, když se vzájemně respektují a pokud jeden něco řekne, druhý to nevyvrací. Však on sám brzy přijde na to, že pokud jí bude podávat prstík, tak ona ho brzy sežere celého 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.22 10:29
@Svistice a ono dle zakladatelčina hesla „půjčovat je normální“ by se měla vlastně zlobit na cizí holčičku, že nepůjčila hračku, co si s ní zrovna hrála, když si ho zakladatelčina dcera chtěla půjčit, že?
Nejdřív ji mrzí, že její dítě nechce půjčovat, a pak ji mrzí, že její dítě si chce bez rozmyslu půjčovat od jiných.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.22 10:30
@safina jak už jsem tu psala, jestli zvýším hlas, tak je to jednou za měsíc, když je toho na mě taky moc, že se vzteká celý den, manžel mi v tom moc nepomáhá. Jsem jen člověk. Určitě nezvýším hlas kvůli lžičce nebo hračce. Ohledně hraček mluvím převážně o nedělení se o hračky v herničce, nebe věcech jak jsou pastelky, které se dají rozdělit. A ano, je to moje první. Každý je jednou prvorodič a učí se jak na to
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.22 10:33
Deti se vyviji a meni a maji i vlastni nazor a ruzne faze. Ze bych se kvuli tomu prestala vidat s kamaradkami me ani nenepadlo. Ze vyzaduji deti jen jednu barvu hrnicky, lzicky a podobne mi casem prijde normalni a divim se, ze jsem se driv snazila proto tomu bojovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.22 10:37
@BohunkaP tak neúměrně přísná určitě nejsem, to zase nemůžete určit jen z jednoho textu na který se to soustředí. Bavím se tu o pár situacích, které se občas stanou, to neznamená, že jí celý den cpu nějaký řád a že musí poslouchat vždycky na slovo. U těch dveří mluvím spíše o manželovi, že když zavře, tak jí k tomu neřekne třeba: máma mi potřebovala něco říct, na něco se zeptat, až to dopovídá, tak půjde a budeme si spolu dál hrát. Aby jí vedl taky trochu k respektu v takovýchto situacích. Nechci být ta, která neustále něco vysvětluje a říká co se může a co ne, a on si jen hrál a ohledně výchovy nehnul prstem. Protože i dle chování malé je vidět, že tátu bere spíš jako kamaráda na hraní, ale víc ne. Ono to jde všechno těžko vysvětlit, když se neznáme a píše se to tu v diskuzi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.22 10:38
@kristyna.urbanova píše:
@Svistice stydím se za sebe, ne za ní. Že lidi odsuzují mě, že jí neumím vychovávat a že si s tou situací před lidma nevím rady.. ohledně hračky, chce si půjčovat od druhých, musí se naučit, že má půjčit taky. Neříkám nejoblíbenější hračku, ale dělit se člověk má. Hrát si stylem, že ostatní jen sedí a koukají, podle mě moc nejde. Ale na tohle máme asi každý jiný názor. A nechci, aby poslouchala na slovo, ale spíš mě štvou ty scény kvůli nějaký blbosti (ano vím, že pro to dítě je to důležitý) a že se jí to nedá vysvětlit, nevím jak na to, aby to pochopila, že se to dá řešit v klidu a nemusí vždycky plakat nebo křičet. Já normálně taky nekřičím, ale když jí pak člověk poslouchá celý den, tak občas taky už zvýším hlas a to nechci
Já mám dojem, že máš dost nereálné představy o výchově. Tebe trápí, že dcera si nedá něco vysvětlit? Hele to je stejné s mojí 16 letou, rozumí mi dokonale, ale vysvětlit si to nedá, má svou hlavu. Co bys chtěla po batoleti. Teď se začíná projevovat její povaha a osobnost. Vítej v realitě, tohle budeš prožívat už po zbytek života. Konec konců ani tvůj muž si nedá vysvětlit, že byste měli stát při sobě.
Myslím to vše v dobrém, netrap se zbytečně svým imaginárním selháním, dítě je nepředvídatelná živá bytost, každé jiné, některé poslouchá od batolete, jiné tě nebude poslouchat nikdy. Není to až taková zásluha matek, je-li dítě hodné a rozumné. Až budeš mít dětí víc, možná to pochopíš, i v jedné rodině jsou mezi dětmi velké rozdíly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.22 10:38
@pikola píše:
A že si chce hrát s tátou bez tebe a zavírá ti dveře? Na tak hurá, máš klid ne
Skoda, ze ti nemuzu dat vic srdicek za tohle 
..bych jim tam sla zabouchnout ty dvere sama
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.22 10:40
@ugluk půjčit, že dítě poprosí či si budou hrát spolu. Nevím co máte s tím dělením tak za problém🤦🏼♀️
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.22 10:45
@unuděná právě že nejde jen o drobnosti jako lžička - to byl jen příkla🤦🏼♀️ manžel bojkotuje právě i když řeknu, že se má jít spát, ona je unavená ale chce za ním a už je 10 večer, a on řekne a tak jí ještě nech nebo s ní běhá po bytě. To samé s čištěním zubů, čokoládou, úklidem hraček, nevede jí třeba k tomu, že po hraní třeba uklidí spolu apod a já pak můžu říkat co chci, malá neposlechne. Když jsme doma bez manžela, tak je vše v klidu, zábava i “povinnosti”, ale jak jsme s ním, tak vůbec
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.22 10:45
@kristyna.urbanova píše:
@BohunkaP tak neúměrně přísná určitě nejsem, to zase nemůžete určit jen z jednoho textu na který se to soustředí. Bavím se tu o pár situacích, které se občas stanou, to neznamená, že jí celý den cpu nějaký řád a že musí poslouchat vždycky na slovo. U těch dveří mluvím spíše o manželovi, že když zavře, tak jí k tomu neřekne třeba: máma mi potřebovala něco říct, na něco se zeptat, až to dopovídá, tak půjde a budeme si spolu dál hrát. Aby jí vedl taky trochu k respektu v takovýchto situacích. Nechci být ta, která neustále něco vysvětluje a říká co se může a co ne, a on si jen hrál a ohledně výchovy nehnul prstem. Protože i dle chování malé je vidět, že tátu bere spíš jako kamaráda na hraní, ale víc ne. Ono to jde všechno těžko vysvětlit, když se neznáme a píše se to tu v diskuzi
Tohle chápu, když to rozvádíš, tak se otec opravdu chová blbě. No chce to vydržet, za půl roku si třeba na to ani nevzpomeneš, děti se rychle mění. Věřím, že to zvládnete.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
