Už nemám sílu na dceru v pubertě, mám ji nechat do péče otci?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Už nemám sílu na dceru v pubertě, mám ji nechat do péče otci?
Rozvádíme se, nedá se už žít s manželem. Je z velmi rozvrácené
rodiny, vypadalo to, že on bude dobrým otcem a mužem, ale bohužel se to
nepotvrdilo a po Covidu se to zhoršuje. Já chci aby odešel, on se mě drží
zuby nehty, doma neudělá nic, chová se jak pubertální zpovykaný syn.
Mladší dcera ho měla vždy ráda, ale údajně ji zklamal (to mi i řekla),
tvrdí mi, že ho „nemá ráda“, protože je sobec, nestará se, ignoruje
ji, kašle na ni apod. Nicméně on je hodný - jak sám řekl, jeho rodiče ho
bili a řvali na něho, tajkže on to nemá rád a své děti vychovává bez
řvu. (Ve skutečnosti je nevychovává, je prostě s nimi jako kamarád, čili
i bez výchovy a péče).
Já jsem dynamický člověk, ráda něco dělám, jsou rodinně založená,
moje představa byla společná práce na domě a pak společné výlety, rodiny
jako tým. Bohužel manžel toto všechno (krom prvních let manželství) velmi
intenzivně odmítá.
Alr k problému. Já na mladší dceru občas zakřičím - soustavně
neuklízí, nedělá povinnosti apod. Je to obvykle „křičení“ zlobící
se matky na dítě, nicméně mladší dcera je od otce naočkovaná, že je to
nebezpečné řvaní. Otec se postavil do role, že dceru přede mnou chrání,
místo aby jí řekl „maminka se zlobí, udělej to“.
Dcera chodí k psychiatrovi, na psychoterapie, situace v rodině s Covidem ji
rozložily naprosto šíleně psychicky. Soudem mi byla po všech posudcích
i po výpovědích nás obou u soudu jasně svěřená do péče s tím, že
styk se bude odvíjet od jejich přání a dohod, protože je velká.
Manžel se odvolal, chce střídavou péči, kterou psychiatři vůbec
nedoporučili, aby dcera neskončila s poruchami chování (sklony
k anorexii).
nevím, co se o víkendu stalo, byla jsem pryč, vrátila jsem se, dcera se
mnou sotva mluvila, když jsem naléhala, aby mi řekla, co dělala a co se
vůbec děje, hystwericky se rozbrečela. Tatínek ji začal chránit, ona se
přede mnou u něho schovávala, on mi říkal, ať ji nechám, že se mě
bojí, dceři říkal „neboj se, nic se ti nestane“ a šel se s ní projít
ven. Prý se mě dcera strašně bojí a on tady bude, aby ji přede mnou
chránil! (To se dělo u nich doma když jeho ožralý otec sekerkou rozbíjel
dveře a matka s nimi utíkala k sousedkám, aby je jako děti chránila).
Dcera se mnou od včera nemluví. prostě jako by byla naštvaná na
kámošku.
Já už jsem v tak zoufalém stavu, že si říkám, že dceru prostě „dám“ otci, ať si ji vezme do péče a odstěhuje se s ní pryč… Udělám cokoli, co bude lepší pro ni a její další vývoj. Bojím se, že otec jei nevychová a holka se prostě úplně zničí. Ale otec sám neodejde a já ji prostě jen tak nepopadnu a neodstěhuju se. Pokud se mně tak strašně bojí (přitom všecny problémy řeší se mnou, denně mi několikrát volá ze školy, píše SMS, řešíme zdraví, psychiku, školu…minulé dva víkendy jsme měly super výlety jen my dvě, aby začala chodit vne…), pokud se mě tak strašně bojí, ať jde žít s otcem. At si to prostě zkusí… Tahle situace ničí mne i dceru a rozhodně to není dobré ani pro tu starší, které stojí trochu mimo tyto problémy, naštěstí.
Já vím, že asi moc rad není, ale třeba něktzerá z vás zažila něco
podobného - nebo jsem se aspoň vypovídala
Rozhodně chci dnes nebo zítra, až se to uklidní, s dcerou na toto téme promluvit, jestli tedy půjde s tátou ode mne - chci, aby to bylo vůči ní fér. A chci se zkusit s manželem dohodnout, že kdy mu dceru "dám, odstěhuje se hned. Vím, že je to strašné, jako ledový obchod, ale zoufalí lidé dělají zoufalé činy…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Reakce:
No pokud to psychiatr nedoporučil a ty vzápětí píšeš, že uděláš
cokoliv pro její lepší vývoj a to cokoliv je ustoupit dceři a
manželovi…tak mi to spíš přijde, že toho máš plný kecky a chceš mít
jednak chvíli klid a jednak doufáš, že dcera prohlédne a vrátí se
pokorně k tobě…
Myslím, že to, k čemu se chystáš, není správné
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Magical-eyes píše:
No pokud to psychiatr nedoporučil a ty vzápětí píšeš, že uděláš cokoliv pro její lepší vývoj a to cokoliv je ustoupit dceři a manželovi…tak mi to spíš přijde, že toho máš plný kecky a chceš mít jednak chvíli klid a jednak doufáš, že dcera prohlédne a vrátí se pokorně k tobě…
Myslím, že to, k čemu se chystáš, není správné
On taky psychiatr nedoporučil, abychom byli oba dva spolu v jedné
domácnosti. Což manžel odmítl dodržet. Přímo říkal, že stávající
situace je pro její další vývoj velmi nebezpečná. A bohužel manžel
neodejde a myslím, že kdyby já dceři přikázala, že se sbalí a půjde se
mnou někam do podnájmu, taky to nedopadne. Takže co mám dělat? To, co se
nyní děje u nás doma je psycho. Doslova.
A ano, jde i o mě. Jestli se sesypu (jako opravdu nemám k tomu daleko),
tak to dceři taky moc nepomůže, předpokládám. nebo jsem tak špatná
matka, že je lepší prostě nebýt?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Až bude mít problém, pošli ji za tátou ať to s ní vyřeší
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Jajajajajajaja píše:
On taky psychiatr nedoporučil, abychom byli oba dva spolu v jedné domácnosti. Což manžel odmítl dodržet. Přímo říkal, že stávající situace je pro její další vývoj velmi nebezpečná. A bohužel manžel neodejde a myslím, že kdyby já dceři přikázala, že se sbalí a půjde se mnou někam do podnájmu, taky to nedopadne. Takže co mám dělat? To, co se nyní děje u nás doma je psycho. Doslova.
A ano, jde i o mě. Jestli se sesypu (jako opravdu nemám k tomu daleko), tak to dceři taky moc nepomůže, předpokládám. nebo jsem tak špatná matka, že je lepší prostě nebýt?
Tvá poslední věta mi přijde manipulativní…
Jinak situace je těžká. S kým ses o tom ještě radila? S právníkem?
Na ospod?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Na me pusobis dost toxicky, promin.
Co dela dcera tak strasneho, ze na ni musis rvat? Je mozne, ze si do vaseho
svazku tvuj muz projektuje sve detstvi, ale minimalne bych se nad tim, co ti oba
rikaji, zamyslela.
A ano, klidne bych nechala dceru u otce, pokud to ona chce. Podle popisu
tipuju, ze ji je tak trinact. Uz by umela udelat rozhodnuti a nest jeho
nasledky.
A ty se trochu uklidni, moc to hrotis.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Promluv si s nimi, s oběma. Ať jde s otcem s tím, že u tebe bude
mít vždy dveře otevřené a že ji nezavrhneš a máš ji pořád ráda. To
často pomůže.
Podle mě manžela tlačíš do něčeho, co mu není vlastní, nevážíš si
ho a možná už máš někoho vyhlédnutého. Věřím, že mít o jedno
dítě navíc (chlapa) je velmi unavující, ale jsou i horší případy. Ale
to si jen myslím, nic o vás nevím a taky mi do toho nic není. A neřvi,
opravdu to velmi škodí psychice.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@VitaminC píše:
Na me pusobis dost toxicky, promin.
Co dela dcera tak strasneho, ze na ni musis rvat? Je mozne, ze si do vaseho svazku tvuj muz projektuje sve detstvi, ale minimalne bych se nad tim, co ti oba rikaji, zamyslela.
A ano, klidne bych nechala dceru u otce, pokud to ona chce. Podle popisu tipuju, ze ji je tak trinact. Uz by umela udelat rozhodnuti a nest jeho nasledky.
A ty se trochu uklidni, moc to hrotis.
No já na ni neřvu To říká její otec a po jeho vzoru i ona.
Dceři je skoro 15. Mimochodem nad svým chováním se zamýšlím neustále,
celý svůj život. Ale taky nad chováním své dcery, kterou vychovávám, jak
nejlépe umím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Skoc si pro AD, bude fajn, kdyz u vas bude nekdo s mozkem v hlave a s magorem za krkem to se zdravym rozumem dlouho neuhrajes.
Dcera potrebuje stabilni prostredi a ten kr.ten se rozhodl se ti pomstit pres ni. Budes potrebovat silu.
Chapu, jak ti je, taky jsem kdysi zazivala psycho a rikala si, ze dite odevzdam a bude klid. Ale ne. To fakt neni reseni.
Ten jeho boj neni o holku, on psychuje tebe a dcera je tva slabost. Nedej se, i kdyby sis mela docasne nechat pomoct chemii. On vam obema da pokoj, jakmile mu docvakne, ze te nerozhodi.
Bude super se rozestehovat, ver, ze se tobe i holce taaaakhle ulevi. Samozrejme, ze holku mu nikdo nesveri.
Drž se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Jajajajajajaja píše:
No já na ni neřvuTo říká její otec a po jeho vzoru i ona. Dceři je skoro 15. Mimochodem nad svým chováním se zamýšlím neustále, celý svůj život. Ale taky nad chováním své dcery, kterou vychovávám, jak nejlépe umím.
Patnactileta slecna rev pozna i bez napovedy otce.
A na co jsi pri tom zamysleni prisla?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@VitaminC píše:
Na me pusobis dost toxicky, promin.
Co dela dcera tak strasneho, ze na ni musis rvat? Je mozne, ze si do vaseho svazku tvuj muz projektuje sve detstvi, ale minimalne bych se nad tim, co ti oba rikaji, zamyslela.
A ano, klidne bych nechala dceru u otce, pokud to ona chce. Podle popisu tipuju, ze ji je tak trinact. Uz by umela udelat rozhodnuti a nest jeho nasledky.
A ty se trochu uklidni, moc to hrotis.
Ale prosim te, matka je normalni matka pubertacky a on tady predvadi scenky, jak pred ni chrani dite?
Jako urcite je potreba holku na psychiatra odvadet od matky, aby se chudinka
rozdychala… to vis, ze jo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Uslava píše:
Promluv si s nimi, s oběma. Ať jde s otcem s tím, že u tebe bude mít vždy dveře otevřené a že ji nezavrhneš a máš ji pořád ráda. To často pomůže.
Podle mě manžela tlačíš do něčeho, co mu není vlastní, nevážíš si ho a možná už máš někoho vyhlédnutého. Věřím, že mít o jedno dítě navíc (chlapa) je velmi unavující, ale jsou i horší případy. Ale to si jen myslím, nic o vás nevím a taky mi do toho nic není. A neřvi, opravdu to velmi škodí psychice.
Ano, tlačila jsem (už několik let netlačím) manžela do toho, aby byl otec a partner a žil s námi jako s rodinou.-) To je pravda. Vyhlídnutého nikoho nemám a ani nemám chuť si po všech mých zkušenostech někoho vyhlížet. Dokud byl chlap Jen" dítě navíc, ještě to šlo. Začalo to být špatné, když začal jít proti mě v zásasdních výchovných věcech… (Dcera v Covidu byla s ním doma - on na homeoffic - už jsme věděli, že má sklony k anorexii, ale oni ji nepohlídal aby jedla. Celý den nejedla, a manžel prohlásil „já jsem říkal ať jde ona jístm, ale ona nechtěla“. tak ji nechal. Prý „on má jiný způsoby výchovy“… když jsem se s ním chtěla bavit o tom, že má dcera vážné psychické aproblémy a co budeme jako rodiče dělat, prohlásil „to má z tebe, tak s tím něco dělej“).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Jajajajajajaja píše:
No já na ni neřvuTo říká její otec a po jeho vzoru i ona. Dceři je skoro 15. Mimochodem nad svým chováním se zamýšlím neustále, celý svůj život. Ale taky nad chováním své dcery, kterou vychovávám, jak nejlépe umím.
Vždyť píšeš:
Já na mladší dceru občas zakřičím - soustavně neuklízí, nedělá
povinnosti apod. Je to obvykle „křičení“ zlobící se matky na dítě,
nicméně mladší dcera je od otce naočkovaná, že je to
nebezpečné řvaní.
Já nesnáším jakýkoliv křik. Je jedno jestli je to agrsivní, výstražný atd. Jdu do úzkostí a hotovo. Neříkám, že to celé nemůže být tak jak popisuješ a manžel je opravdu manipulátor. Jen by sis taky mohla nalít čistého vína, že na vztahu tebe a dcery máš určitě značný díl viny i ty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@VitaminC píše:
Patnactileta slecna rev pozna i bez napovedy otce.
A na co jsi pri tom zamysleni prisla?
Nech ji na pokoji, jestlis nezazila manzela-magora
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@FlorenceF Jenkins píše:
Nech ji na pokoji, jestlis nezazila manzela-magora
Prosim te, dej si obklad.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Mám z toho vztahu odejít a být s jiným?
- Dcera onemocněla na dovolené
- Už 4 dny nekakala
- Když řekne mám taky svůj zivot
- Zase ta tchyne a kecání do dcery .. ze ma problem ikdyz nema
- Znaménko na dlani co mám dělat ?
- Dušnost uz nemůžu
- Kde sehnat Mam Baby lahev?