Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Už nemám sílu na dceru v pubertě, mám ji nechat do péče otci?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.5.22 09:24
@welovefashion píše:
no nevím, když o něco 3×požádám a děti nereagují, a tím myslím fakt jen splnit si své povinnosti, např. uklidit si po sobě prázdný obal, nic nadstantního a oni nic, tak na ně taky houknu, tzn. zvýším hlas…vím že syn to nesnáší, ale tak má po sobě uklízet… já nejsem robot ani uklízečka a úkoly za ně taky nenapíšu
To ale neznamena, ze to dceri musi vyhovovat nebo ze se matky neboji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.22 09:27
@Sedmnactnulajedna píše:
No tak voilà. Ona chce mít oba rodiče a pohodu. V soukromí bych s ní probrala, jak jí tu pohodu můžeme zajistit. V patnácti je velká holka, co tyhle věci chápe.
Pro vás s manželem bych viděla nějakého mediátora, jestli by k němu šel.
Pisem z vlastnej skusenosti - v patnastich nic nechapes, ked sa ti rozvadzaju rodicia. To fakt nie si skoro dospela mudra slecna, ale klbko emocii. A zakladatelkina dcera ma k tomu diagnostikovane psychicke problemy. Okrem toho otec, ktory mal problemove detstvo by sa mal najskor sam dat dokopy. Tiez to nie je uplny „pohodak“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.22 09:29
@Jajajajajajaja píše:
Tak nějak to je. Dcera je bodelář a má doma zvířata, o která se slíbila starat, protože je chtěla. A nepostarat se o zvířata považuje za hodně velký přečin. Pokud po ní něco chci v domácnosti a okolo domu, a ona buď nereaguje, nebo řekne jo a pak zjistím, že se na to vykaščlala, ano zvýším hlas. Stejně zvýším hlas, když mi pubertálně odvrhne nebo mě při příchodu domů přehlídne a nepozdraví. nemyslím, že takové chování by se měl u tak velkého člověka tolarovat. A ano, vysvětlování už bylo hodně. Klidným hlasem…
Já jsem teda asi mnohem benevolentnější a snažím se neprudit za každý „prohřešek“ a jít příkladem - pozdravim, chovám se s respektem, ohradim se klidně (tedy se střídavou úspěšností:). Co se týče zvířat, apeluju prostřednictvím jich - mají hlad, žízeň, bordel, co se týče domu, netrestam je za svoje rozhodnutí (třeba pořídit si rajčata a pak je nutit pracovat na zahradě, když nemají zájem, nebo šlapat po dětech, aby udrzovaly stejnou úroveň čistoty jako já), trvám jen na tom, aby nedělali bordel ve společných prostorách. Jejich pokoje nechávám na nich, pouze upozornim a poradím, jak jednoduše udržet nebo udělat základní pořádek, pro jejich vlastní pohodu.
Pryč jsou doby, kdy jsem rozhodovala o tom, co se bude dělat a děti následovaly. Tak od deseti už jsou na to poněkud velké.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.22 09:32
@Mkmkz píše:
Pisem z vlastnej skusenosti - v patnastich nic nechapes, ked sa ti rozvadzaju rodicia. To fakt nie si skoro dospela mudra slecna, ale klbko emocii. A zakladatelkina dcera ma k tomu diagnostikovane psychicke problemy. Okrem toho otec, ktory mal problemove detstvo by sa mal najskor sam dat dokopy. Tiez to nie je uplny „pohodak“.
To ano, to máš určitě pravdu. Měla jsem spíš na mysli, že patnáctiletá holka je schopná pochopit, že rodiče se třeba můžou rozestehovat, protože spolu to nefunguje, a říct, co a jak by ona potřebovala - počítám, že neomezený kontakt s oběma, jak jí to bude vyhovovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.22 09:43
@VitaminC píše:
To ale neznamena, ze to dceri musi vyhovovat nebo ze se matky neboji.
jasně, to se sice bát může, ale nejspíš proto, že jí otec očkuje…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.22 09:44
Nějak se mi to nezdá - otec (jehož údajným jediným nedostatkem je to „že funguje jako kamarád“) marně usiluje o střídavku, soud ale pro dítě preferuje plnou péči matky, která taky měla psychické problémy a dítě jí dle popisu leze na nervy? Přitom dítě je taky psycho-pacient, a má sklony k anorexii (asi ne kvůli tomu, že otec funguje jako kamarád)? Nezaznělo u soudu náhodou nějaké obvinění jiného rázu? Nebo drogy? Nebo proč je ten otec dle psycho-posudku nevhodný? 
Já bych teda dítě k nevhodnému rodiči nedávala - ale z popisu zakladatelky nic závadného na otci nevidím (pokud tam není psychické či fyzické týrání nebo zneužívání), a i ona připouští úvahu, že by mu dítě přenechala, takže sakra proč by mu neprošla ta střídavka (pokud kvůli anorexii není střídavka možná, což slyším teda prvně - klasicky se v těchto případech dělá střídání rodičů v bytě u dítěte, takže dítě nikam nependluje), nebo i plná péče? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Parninas
2.5.22 09:50
@welovefashion píše:
jasně, to se sice bát může, ale nejspíš proto, že jí otec očkuje…
Ale tak z pohledu holky to pořád strach může být, ne? Jasně že může být naočkovaná, ale to nic nemění na tom, že ty zlé pocity prožívá.
Fakt nechci omlouvat toho chlapa, nic o něm nevím a ani o zakladatelce. Ale pokud vím, že mým chováním druhému způsobuju negativní pocity, tak se zamyslím nad tím jak to změnit a nemávnu nad tím jen rukou. Ti dospělí mají už dozrálý mozek, umí se ovládat pokud chtějí, čtrnáctiletá děcka ne.
- Citovat
- Upravit
2.5.22 09:53
@Jajajajajajaja Když máte společné bydlení tak buď musí jeden druhého vyplatit nebo prodejte a o peníze se rozdělte. Pro tebe by mělo být vyplacení jednodušší, když jsi investovala z darů, to se snad dá doložit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.5.22 09:56
@Jajajajajajaja píše:
Tak nějak to je. Dcera je bodelář a má doma zvířata, o která se slíbila starat, protože je chtěla. A nepostarat se o zvířata považuje za hodně velký přečin. Pokud po ní něco chci v domácnosti a okolo domu, a ona buď nereaguje, nebo řekne jo a pak zjistím, že se na to vykaščlala, ano zvýším hlas. Stejně zvýším hlas, když mi pubertálně odvrhne nebo mě při příchodu domů přehlídne a nepozdraví. nemyslím, že takové chování by se měl u tak velkého člověka tolarovat. A ano, vysvětlování už bylo hodně. Klidným hlasem…
hele já se přiznala v ppp psycholožce, že prostě, když už ani popáté na mě nereaguje, že na ní řvu, mezi řečí mi řekla. že někdy to jinak už nejde, jen to nepřehánět, s tím pozdravem stačí říct bú 
tam řvát nemusíš.. no zkus popřemýšlet, kde ubrat, určitě vám psychologdoporučil nějaké postupy, ne? ale nejsme stroje, jsme jen lidi, a u vás ta atmosféra musí být hrozná…
- Citovat
- Upravit
2.5.22 09:56
Já tedy vůbec nechápu kde je problém 
otec chce stridavou péči, dcera chce stridavou péči, tak proč se na ni nedomluvis? Proč si tak striktně proti, ale na druhou stranu klidně dáš dceru do plné péče otci? je to velká holka, normálně se domluvte na týden a týden a když to nebude fungovat, tak se to změní. Jinak chápu, že dům si zvelebila vlastní rukou, ale nejspíš budeš manžela muset z části vyplatit ne? A za to si vyřeší bydlení. Je to jeho domov, tak se mu zkrátka nechce no.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.22 09:57
@Jajajajajajaja píše:
Přišla jsem na to, že bych se tady ráda bavila s lidmi na původní téma. Čili na to, zda tady někdo řešil neshody matky a pubertální a výchovný boj otce proti matce dcery tím, že dceru nechal do péče otci i přesto, že soud rozhodl jinak. Případně jako to dělal, jako to dopadlo, prostě poznat případné zkušenosti. Nevím, jestli je to dobré řešení, ale já nevím, jaké řešení je v mé situaci dobrérozbor mé osobnosti není tématem mé otázky, byla bych ráda, abyste to respektovali. Fakt mi není dobře a ráda bych to řešila co nejlépe.
A co chce holka? Ono zase je otázka, jestli otec nezanedbá její problémy (anorexii) a jak se k jejím problémům staví…Promluv si i s psychoterapeutem, co si o tom myslí, že řešíš, jestli se tě opravdu bojí a ulevilo by se jí, nebo jestli tě při terapii neřeší…
Jestli ti jinak důvěřuje a řeší s tebou běžné věci, tak to nebude tak zlé s vaším vztahem.
Mám taky podobné problémy s dcerami po covidu, psychiatr, psychoterapie, exmanžel mne v řešení trochu podrazil, ale dopadlo to dobře. Ale ta problémovější dcera se drží u mne, jsem ta hodná a nekřičící, ale zároveň i ta zodpovědná a řešící problémy, ex nic vyřešit okolo dětí neumí a naše situace byla podobná, byl pro mne další puberťák (řvoucí na děti) a odešla jsem od něj, protože mne to strašně ničilo…
No on taky tvrdil, že neřve, že je jen důrazný, ale i mně bylo úzko, proč by kdokoli měl na někoho zvyšovat hlas? Zejména, když je psychiatrický pacient… Promluv si dcerou. Docela by mě zajímalo, jak vypadalo to tvoje naléhání, že se dcera hystericky rozbrečela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.22 10:02
@Parninas píše:
Ale tak z pohledu holky to pořád strach může být, ne? Jasně že může být naočkovaná, ale to nic nemění na tom, že ty zlé pocity prožívá.Fakt nechci omlouvat toho chlapa, nic o něm nevím a ani o zakladatelce. Ale pokud vím, že mým chováním druhému způsobuju negativní pocity, tak se zamyslím nad tím jak to změnit a nemávnu nad tím jen rukou. Ti dospělí mají už dozrálý mozek, umí se ovládat pokud chtějí, čtrnáctiletá děcka ne.
já tě chápu, no měla by to občas ovládnout, ale nemůže dát tomu dítěti volnost, ten psycholog jí měl poradit, co tedy dělat v případě, že dítě nechce spolupacovat, jestli teda třeba odebrání telefonu, počítače, by mělo efekt, že by si své povinnosti začala plnit, kde není nutné na věcech naopak lpět a tak podobně… ale opravdu mám pocit, že velký podíl má na tom, že jí otec říká, maminka je zlá ona na tebe zase řve…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.22 10:02
...
@Jajajajajajaja píše:
Rozvádíme se, nedá se už žít s manželem. Je z velmi rozvrácené rodiny, vypadalo to, že on bude dobrým otcem a mužem, ale bohužel se to nepotvrdilo a po Covidu se to zhoršuje. Já chci aby odešel, on se mě drží zuby nehty, doma neudělá nic, chová se jak pubertální zpovykaný syn. Mladší dcera ho měla vždy ráda, ale údajně ji zklamal (to mi i řekla), tvrdí mi, že ho „nemá ráda“, protože je sobec, nestará se, ignoruje ji, kašle na ni apod. Nicméně on je hodný - jak sám řekl, jeho rodiče ho bili a řvali na něho, tajkže on to nemá rád a své děti vychovává bez řvu. (Ve skutečnosti je nevychovává, je prostě s nimi jako kamarád, čili i bez výchovy a péče).
Já jsem dynamický člověk, ráda něco dělám, jsou rodinně založená, moje představa byla společná práce na domě a pak společné výlety, rodiny jako tým. Bohužel manžel toto všechno (krom prvních let manželství) velmi intenzivně odmítá.
Alr k problému. Já na mladší dceru občas zakřičím - soustavně neuklízí, nedělá povinnosti apod. Je to obvykle „křičení“ zlobící se matky na dítě, nicméně mladší dcera je od otce naočkovaná, že je to nebezpečné řvaní. Otec se postavil do role, že dceru přede mnou chrání, místo aby jí řekl „maminka se zlobí, udělej to“.
Dcera chodí k psychiatrovi, na psychoterapie, situace v rodině s Covidem ji rozložily naprosto šíleně psychicky. Soudem mi byla po všech posudcích i po výpovědích nás obou u soudu jasně svěřená do péče s tím, že styk se bude odvíjet od jejich přání a dohod, protože je velká.
Manžel se odvolal, chce střídavou péči, kterou psychiatři vůbec nedoporučili, aby dcera neskončila s poruchami chování (sklony k anorexii).
nevím, co se o víkendu stalo, byla jsem pryč, vrátila jsem se, dcera se mnou sotva mluvila, když jsem naléhala, aby mi řekla, co dělala a co se vůbec děje, hystwericky se rozbrečela. Tatínek ji začal chránit, ona se přede mnou u něho schovávala, on mi říkal, ať ji nechám, že se mě bojí, dceři říkal „neboj se, nic se ti nestane“ a šel se s ní projít ven. Prý se mě dcera strašně bojí a on tady bude, aby ji přede mnou chránil! (To se dělo u nich doma když jeho ožralý otec sekerkou rozbíjel dveře a matka s nimi utíkala k sousedkám, aby je jako děti chránila).
Dcera se mnou od včera nemluví. prostě jako by byla naštvaná na kámošku.Já už jsem v tak zoufalém stavu, že si říkám, že dceru prostě „dám“ otci, ať si ji vezme do péče a odstěhuje se s ní pryč… Udělám cokoli, co bude lepší pro ni a její další vývoj. Bojím se, že otec jei nevychová a holka se prostě úplně zničí. Ale otec sám neodejde a já ji prostě jen tak nepopadnu a neodstěhuju se. Pokud se mně tak strašně bojí (přitom všecny problémy řeší se mnou, denně mi několikrát volá ze školy, píše SMS, řešíme zdraví, psychiku, školu…minulé dva víkendy jsme měly super výlety jen my dvě, aby začala chodit vne…), pokud se mě tak strašně bojí, ať jde žít s otcem. At si to prostě zkusí… Tahle situace ničí mne i dceru a rozhodně to není dobré ani pro tu starší, které stojí trochu mimo tyto problémy, naštěstí.
Já vím, že asi moc rad není, ale třeba něktzerá z vás zažila něco podobného - nebo jsem se aspoň vypovídala
Rozhodně chci dnes nebo zítra, až se to uklidní, s dcerou na toto téme promluvit, jestli tedy půjde s tátou ode mne - chci, aby to bylo vůči ní fér. A chci se zkusit s manželem dohodnout, že kdy mu dceru "dám, odstěhuje se hned. Vím, že je to strašné, jako ledový obchod, ale zoufalí lidé dělají zoufalé činy…
Ahoj, četla jsem diskuzi tak nějak v rychlosti,
Takže on je její pravý otec? Rozvádíte se a bylo doporučeo, aby s ním nežila? Jak to máte s bytem? Prostě by bylo dobré se s dcerou odstěhovat.
Pokud je na tom psychicky špatně tak pozor u anorexie to samé.
Z vlastní zkušenosti, nevím, jak řešit, začla jsem hladovět ve 12 letech díky 4 leté šikaně, o které všichni věděli a nikdo neřešil, nevěděla jsem, co to dělám, nebyl internet, je mi 38 a problém mám pořád, jo už nedokážu být extrémně hubená, ale tak se stydím sama před sebou, vykoupat se atd. je to život na h a těch psychických problémů přibývalo za život dost…
Jinak ano, přijde mi jako hodně slušnej manipulátor.
Její problémy nikam nezmizí, a když bude s ním a on je nebude řešit, jak to asi může dopadnout a pokud to bylo nedoporučeno či zakázáno, tak jasná volba. Pokud má někdo psychické problémy, tak je přecitlivělý, zvlášť v tomhle věku, pokud hladoví, tak o tom ani nemluvím, to člověku jednou nervy.
Názorů od Vitamínu C si nevšímej, moc dávek vitamínu taky škodí
Jo taky jsem měla ráda otce v dětství, on mě vždycky někam vzal, sradnčiky, pokuk neřval a žádná zodpovědnost, někdo to zas bere přes prachy v dnešní době, je to prostě chytrý tah.
Pokud se rozvádíte, tak určitě nebudete žít spolu? Určitě doporučuji odstěhovat se, i když bude třeba dělat scény atd. má velký psych. problémy plus puberta, takže prostě to je rodič špatnej skoro vždycky, myslím, že časem se to srovná, snažila bych se jí od něj odstřihnout. Má to postě hodně dobře vymyšlený, dělá ho… a když něco řešíš, dělá hodnýho, jak jí chrání před celým světem, 
Držím Ti moc palec 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Janli
2.5.22 10:04
@VitaminC píše:
To ale neznamena, ze to dceri musi vyhovovat nebo ze se matky neboji.
Víš, co to je výchova? Kdybych nechala děti dělat to, co jim vyhovuje, tak se budou živit čokoládou, žít v bordelu a nebudou chodit do školky.
Ty si do toho zas moc promítáš svůj vztah s matkou a zaměňuješ normální výchovu s cíleným terorem. Některý témata by jsi tu měla v rámci sebeteflexe úplně vynechávat, protože pak jen nesmyslně prudíš.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
