Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Když nepůjdeš na seniorní pozici, tak určitě. Rozhodně tam pošli CV.
Určitě tě vezmou na nějakou recruiterskou juniořinu ve velkých agenturách, když je budeš dostatečně plošně obesílat. Tam nabereš praxi a prostor si vybrat další směřování případné kariéry.
Znám takovou a furt vzpomíná na zlaté časy ve školství.
Takže myslím, že to prostupné je, jen se doučíš legislativu a něco z mzdového účetnictví (pokud tam není zvlášť k ruce).
Nechcete už učit nebo chcete být personalistkou? Máte představu, co práce personalistky zahrnuje, co to obnáší?
Těmito otázkami Vás neodrazuji ani neshazuji, každý může dělat práci, jakou chce, když chce
(a věřte mi, že setsakramentsky dobře vím, o čem píšu
)
@MartinPP Nechci ucit. Co obnasi prace personalisty samozřejmě nevim, protoze jsem ji nikdy nevykonavala. (myslela jsem ze tyto informace jsou zrejme z popisu)
Nedělám přímo personalistku, ale něco podobného a taky jsem dřív učila. Já zas naopak přemýšlím, že bych se vrátila do školství, protože z těch lidí jsem docela vyhořená. Nedokážeš si představit ten materiál, který se dnes nabírá. Většina lidí chce pouze zaměstnat a jít na neschopenku, za což ti zaměstnavatel fakt nepoděkuje, takže to musíš umět odhadnout. Lži o tom, jak chcou pracovat a nemají exekuce ani nepočítám. Neustále někoho naháníš, vozíš mu papíry, protože prostě přestal chodit do práce a je k nenalezení a další a další podrazy.
@Anonymní píše:
@MartinPP Nechci ucit. Co obnasi prace personalisty samozřejmě nevim, protoze jsem ji nikdy nevykonavala. (myslela jsem ze tyto informace jsou zrejme z popisu)
Je spoustu personálních činností a rozhodně je nenajdeš v inzerátu. Jestli to opravdu myslíš vážně, tak budeš muset doplnit své znalosti v oblasti práva, psychologie, ale účetnictví. A upřímně lidi tě budou štvát stejně, protože se začíná s recruitingem u nižších pozic, dělníci, uklízečky, brigádníci. Bude tě štvát, že tomu věnuješ spoustu času a ten člověk bez omluvy nepřijde. V případě vnitřní agendy jsou kolikrát výživné ty dotazy zaměstnanců a řešení jejich problémů. Takže změnit práci je možné vždy, ale hodně dobře si to rozmysli.
Já jsem chvilku uvažovala o opačném směru - z personalistiky do školství (mám 2 VŠ a pedagogické minimum).
V dnešní době bych se do personalistiky nehrnula. Všude je kritický nedostatek lidí, nezaměstnanost je příliš nízko. Řada mých známých z oboru si stěžuje, že se jejich práce smrskla na recruitment a řešení výpadků zaměstnanců.
Menší firma s minimální fluktuací proč ne, tam je ta práce pestrá. Ale ve větší společnosti se ti taky může stát, že se budeš posledních pár dnů v měsíci klepat, kolik výpovědí ti tentokrát přistane na stole, a co bude říkat ředitel, že jsi nebyla schopná sehnat agenturu, která vám vykryje výpadek 10 lidí ve výrobě. Běžné je např., že ti v pátek večer ředitel oznámí, že je potřeba obsadit 5 pozic, a v pondělí ráno se tě na poradě zeptá, co už jsi v té věci udělala. Nebo těch 5 pozic budeš obsazovat pro 5 různých oddělení, a šéfové se začnou hádat, proč dáváš pohovorům na tu kterou pozici přednost. A úplně nejlepší je, když dostaneš zadání např. sehnat asistentku, která bude ochotná pracovat 8:30-17h, musí umět bezvadně anglicky a mít min. 5 let praxe, bude dělat administrativu kromě manažera i dalším deseti lidem v oddělení, musí mít řidičák a být ochotná zaskočit i na recepci a kdekoliv bude potřeba, a nástupní mzda 20tis. hrubého ![]()
Tak s matikou zkus treba nejaky excel tabulky, výpočty, analýzy.
Jsem personalistka a třeba dnes jsme měla pohovor s kandidátem od 19 do 20 hod. Jsi na takové věci připravená?
Mám za sebou opačnou cestu - z personalistiky do školství - a zpátky bych nešla. I když ve škole mě taky některé věci štvou, jsem unavená a plat mám horší, vzhledem k rodině a časové náročnosti bych neměnila.
Podle mě si to moc maluješ. Dělat (dobře) nábory při téhle nezaměstnanosti je pořádná fuška, často se nikomu nezavděčíš (ani šéfovi, ani kandidátovi/zaměstnancům) a stresu si taky užiješ až až. A to nemluvím o domluvě s některýma lidma…
Co mě ale osobně nejvíc vadilo je, že výsledky mé práce často závisí na někom jiném - můžu najít super kandidáta, udělat dobře pohovor, perfektně mu přestavit pozici, vše mu vysvětlit, dohodnout se na nástupu… a konkurence mu nabídne vyšší plat a můžu začít znova. Moje práce je úplně v háji, i když jsem neudělala nic špatně.
Inko kvůli info o práci
@Anonymní píše:
Ty blaho, dekuju za srazku s realitou
Pár pracovních úkolů, se kterými jsem se potkala:
Proberte se zaměstancem, že smrdí.
Připravte vytýkací dopis za to, že zaměstnanec označil své spolupracovníky za čů. áky.
Jeďte za zaměstnancem v pracovní neschopnosti a okamžitě mu odeberte notebook, telefon a klíčky od služebního auta.
Vysvětlete kandidátovi X, kterého jsme uháněli půl roku a který kvůli nám dal výpověď a má zítra nastoupit, že bohužel došlo ke změně podmínek a nevezmeme ho.
A z druhé strany od těch lidí:
„Jestli se ke mně šéf nezačne chovat jinak než jako hovado, tak okamžitě končím, nějak mu to přetlumočte.“
„Já vím, že jsem vám ten nástup slíbil, ale prostě dnes nedorazím a nepočítejte se mnou.“
„Mně nezajímá, jak to budou brát ostatní na oddělení, to jim nějak vysvětlete vy, já prostě dýl než do tří pracovat nemůžu a nebudu.“
„Žádám o přezkoumání ročního hodnocení, na základě kterého mi byl krácen bonus. Jsem připraven vás zažalovat za nerovné zacházení.“
„Ty svině, fakt mi dáváš padáka za trochu trávy? Jak jsem asi měl vědět, že neděláte testy jen na chlast, ale i na THC? Kvůli tobě nebudou mít moje děti co žrát!“
atd. atd. ![]()
@Anonymní píše:
Zdravim, zajimal by me nazor nejlepe tech, kteri si neco podobneho zazili. Ucim 3 rokem na zs 2.stupen (matematika) a chci zmenu. Prace me uz nebavi-nebavi me se rvat o kazde slovo, neustale ty berany uklidnovat a bojovat za to, abych jim aspoň neco do tech hlav nalila,..proste to chce změnu. Jako ucitelka jsem samozrejme komunikativni, aktivni, neposedim…no a nasla jsem inzerat na personalistku (sprava dokumentace a nabirani novych lidi + vymýšlení firemnich akci, odmenovani, apod.) Myslite si, ze bez praxe v oboru se to da zvladnout? Zazili jste?
Myslím že jo. V bejvaly firmě dělala personalistiku matematička, a jak ta to zvládala! 😁
@Anonymní píše:
Nedělám přímo personalistku, ale něco podobného a taky jsem dřív učila. Já zas naopak přemýšlím, že bych se vrátila do školství, protože z těch lidí jsem docela vyhořená. Nedokážeš si představit ten materiál, který se dnes nabírá. Většina lidí chce pouze zaměstnat a jít na neschopenku, za což ti zaměstnavatel fakt nepoděkuje, takže to musíš umět odhadnout. Lži o tom, jak chcou pracovat a nemají exekuce ani nepočítám. Neustále někoho naháníš, vozíš mu papíry, protože prostě přestal chodit do práce a je k nenalezení a další a další podrazy.
Proboha, ty jsi dřív učila a používáš slovesný tvar „chcou“??? A stěžuješ si na „materiál“, se kterým musíš pracovat? Zameť si nejprve před vlastním prahem, ty intelektuálko!
Zdravim, zajimal by me nazor nejlepe tech, kteri si neco podobneho zazili. Ucim 3 rokem na zs 2.stupen (matematika) a chci zmenu. Prace me uz nebavi-nebavi me se rvat o kazde slovo, neustale ty berany uklidnovat a bojovat za to, abych jim aspoň neco do tech hlav nalila,..proste to chce změnu. Jako ucitelka jsem samozrejme komunikativni, aktivni, neposedim…no a nasla jsem inzerat na personalistku (sprava dokumentace a nabirani novych lidi + vymýšlení firemnich akci, odmenovani, apod.) Myslite si, ze bez praxe v oboru se to da zvladnout? Zazili jste?