Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Čas.
A během toho času nenadělej pubertální výlevy, kterých pak budeš litovat a budeš se za ně stydět.
@Anonymní píše:
Ahoj holky.
Zase jsem v životě šlápla do vosího hnízda a teď nevím, co s tím.
Jsem sama s dítětem, nedávno jsem nastoupila do nové práce a…stalo se, že jsem se zamilovala do kolegy. Prostě v nečekaném okamžiku jsme se na sebe podívali a do mě jakoby uhodil blesk. Mám ho plnou hlavu, myslím na něj ve dne v noci, jsem úplně mimo. On je sám, je stejně starý (30 let), žije život alias „jednou týdně na diskotéku a tam balit holky“.
Tím, že si nemůžu pomoci, začala jsem mu jen tak lehce psát SMS…párkrát mi odepsal, na tu poslední, kdy jsem mu včera přála velmi originálním způsobem krásný víkend, už nezareagoval. Zřejmě mě už má taky plné zuby. Taky jsem se ho pokoušela pozvat si někam sednout na kafčo a už dvakrát se vymluvil, že má ještě odpoledne moc práce. Je mi jasné, že mě prostě nechce, že z jeho strany žádná náklonnost není.
Jen co s tím. Připadám si jako puberťačka, tluču se doma do hlavy, málem brečím, že se neozve, prostě lítám v tom slušně. Jak si pomoci? Zkoušela jsem všechno možné, včera jsem šla na kávu s kamarádem, rozptýlil mě, zasmáli jsme se, bylo fajn, ale stejně se mi chtělo skoro až brečet, že tam nejsem s tím kolegou.
Co vám pomohlo se dostat ze zamilovanosti, která nebyla opětovaná? Jsem toho plná a nemůžu si prostě pomoci.
Zkus si říct, že prostě nemá dobrý vkus, když se mu ty nelíbíš
A chtěla bys chlapa se špatným vkusem?
Lepší radu nemám, jenom uklidnění, že ono to časem přejde.
Buďme realisti, prostě má asi jiné představy. Třeba tě to nakopne něco se sebou dělat, kdo ví, ale takhle se opětované známky zamilovanosti neprojevují, sorry.
@napresdrzku No, zamilovaná sice jsem, ale proměnit se v nějakou pubertální holčinu, která někde trsá na diskotékách a je kdykoliv povolná, tak to opravdu ze sebe dělat nehodlám. Pokusím se vtlouct si do hlavy, že je to blbec, žádná velká výhra a jen se soustředit na práci. Jen zamilovaná jsem nebyla nejméně deset let (s bývalým přítelem jsem byla deset let), takže jsem zase v tomto směru „nováček“. Zakl.
Pak zbývá cukr, či alkohol a ciga a pěkný film.
@Anonymní píše:
@napresdrzku No, zamilovaná sice jsem, ale proměnit se v nějakou pubertální holčinu, která někde trsá na diskotékách a je kdykoliv povolná, tak to opravdu ze sebe dělat nehodlám. Pokusím se vtlouct si do hlavy, že je to blbec, žádná velká výhra a jen se soustředit na práci. Jen zamilovaná jsem nebyla nejméně deset let (s bývalým přítelem jsem byla deset let), takže jsem zase v tomto směru „nováček“. Zakl.
Hmmm, jestli mu vypisujes, uhanis ho, to chlapy moc nebere.Jak nekdo psal CAS a vyvarovat se pubertalnim vyjevum za ktere se muzes pozdeji stydet.Je mi to lito, najde se lepsi
![]()
@Anonymní píše:
@napresdrzku No, zamilovaná sice jsem, ale proměnit se v nějakou pubertální holčinu, která někde trsá na diskotékách a je kdykoliv povolná, tak to opravdu ze sebe dělat nehodlám. Pokusím se vtlouct si do hlavy, že je to blbec, žádná velká výhra a jen se soustředit na práci. Jen zamilovaná jsem nebyla nejméně deset let (s bývalým přítelem jsem byla deset let), takže jsem zase v tomto směru „nováček“. Zakl.
Teď je otázka, jestli to, čemu ty říkáš „zamilovaná“, tomu tak opravdu je. Kašli na něj, pokud nejsou sympatie oboustranné, nikam to stejně nepovede.
No, očividně o Tebe nemá zájem, myslím si dost vlezlá ![]()
Takže se snaž mu nepsat, ani kdy neodepíše,, a když nic tak prostě hoď na něj bobek, šak on není jediný na světě ![]()
Pokud to nepůjde tak myslím kdyby to šlo, tak vyměnit práci.
Vytrvej, piš mu víc, myslím že se to zlomí a zamiluje se. Nevzdávej to, máš právo být šťastná.
@Jasněnkaa píše:
Vytrvej, piš mu víc, myslím že se to zlomí a zamiluje se. Nevzdávej to, máš právo být šťastná.
Lip bych to nenapsal ![]()
@chatwenna píše:
Ja doporucuju vylit si mozek a nekoho osukat!
Nebo tak ![]()
Ahoj holky.
. Jak si pomoci? Zkoušela jsem všechno možné, včera jsem šla na kávu s kamarádem, rozptýlil mě, zasmáli jsme se, bylo fajn, ale stejně se mi chtělo skoro až brečet, že tam nejsem s tím kolegou.
.
Zase jsem v životě šlápla do vosího hnízda a teď nevím, co s tím.
Jsem sama s dítětem, nedávno jsem nastoupila do nové práce a…stalo se, že jsem se zamilovala do kolegy. Prostě v nečekaném okamžiku jsme se na sebe podívali a do mě jakoby uhodil blesk. Mám ho plnou hlavu, myslím na něj ve dne v noci, jsem úplně mimo. On je sám, je stejně starý (30 let), žije život alias „jednou týdně na diskotéku a tam balit holky“.
Tím, že si nemůžu pomoci, začala jsem mu jen tak lehce psát SMS…párkrát mi odepsal, na tu poslední, kdy jsem mu včera přála velmi originálním způsobem krásný víkend, už nezareagoval. Zřejmě mě už má taky plné zuby. Taky jsem se ho pokoušela pozvat si někam sednout na kafčo a už dvakrát se vymluvil, že má ještě odpoledne moc práce. Je mi jasné, že mě prostě nechce, že z jeho strany žádná náklonnost není.
Jen co s tím. Připadám si jako puberťačka, tluču se doma do hlavy, málem brečím, že se neozve, prostě lítám v tom slušně
Co vám pomohlo se dostat ze zamilovanosti, která nebyla opětovaná? Jsem toho plná a nemůžu si prostě pomoci