Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahojte holky, zajímalo by mě, jak si představujete, že by mělo vypadat „že si někoho vážíte a jste mu vděčné“. Partner si totiž myslí, že si ho nevážím
.. No, já si zase myslím, že jo..No, ale asi mám špatnou představu
..Díky za Vaše názory ![]()
Vážit si někoho chápu já ve smyslu nebrat toho člověka jako samozřejmost a tím by tak mělo odpovídat chování.
No je to ale dost široký pojem a myslím, že ho i každý chápe jinak. Spíš by chtělo popsat, co přesně ti vyčítá (kromě toho, že si ho nevážíš).
No, tak tahle faze u nas taky probehla, a to paradoxne z obou stran ![]()
Pri podrobnejsi komunikaci sme zjistili, ze nam obema vadily i stejny veci - kdyz ti ten druhej porad rika co a jak mas delat a vpodstate se k tob chova jak k nesvepravnymu… sem presvdcena, ze to byl dopad toho, ze sme se stali rodicema, proste pak partnera korigujes tak trochu jak dite a ani si to nemusis uvedomit
Ja taky obcas doma zahlasim, ze si me nikdo nevazi, ale to je v situaci, kdy po sobe kluci nuklidi, udelaji bordel a nehlasi se k tomu..spis pri blbinach bych rekla..ale jinak mam pocit, ze si me muz vazi a je rad, ze me ma..
Myslim si ze v kazdem partnerskem vztahu prijde chvile, kdy si partneri reknou nebo jen mysli, ze ten druhy si ho nevazi. Obzvlast v dlouhodobem vztahu s detmi.Je treba asi komunikace, mluvit o tom, aby to neprerostlo ve velkou hradbu mezi partnery.
Myslím že to že si toho druhého vážím jsou drobnosti které říkám, nějak se projevuji. Mám už dlouhodobý vztah, takže se s mužem známe opravdu dobře. Víme kdy je lepší mlčet, kdy je naopak potřeba promluvit, kdy být rázná/rázný, kdy pokonejšit. A nejvíc se to projeví ve stresových/nepříjemných situacích, on stojí za mnou, já za ním.
@Gabčulinda píše:
Ahojte holky, zajímalo by mě, jak si představujete, že by mělo vypadat „že si někoho vážíte a jste mu vděčné“. Partner si totiž myslí, že si ho nevážím.. No, já si zase myslím, že jo..No, ale asi mám špatnou představu
..Díky za Vaše názory
„Vážit si někoho“ a „být někomu vděčný“… to jsou setsakra rozdílné pojmy.
Svého partnera si vážím - ale určitě bych neřekla, že jsem mu vděčná. Nějak nevím, proč a za co by si manželé, resp. partneři měli projevovat vděčnost.
Vážím si jej za to, že se o nás stará… že je fajn táta… že je sebejistý, ale zároveň hodný a laskavý člověk.
EDIT: A vlastně ani nevím, jak přesně mu to dávám najevo - tak nějak normálně, v běžném životě. Nepotřebuju ho o tom nějak výslovně nebo výrazně přesvědčovat - a ani on mne. Prostě to o sobě víme a cítíme.
Příspěvek upraven 25.05.13 v 18:03
To je siroky pojem, nemyslet to, ze k nemu nemas uctu? Ze neni respektovan? Jinak ja to mam stejne jak @Mauzik2 ![]()
@BohunkaP píše:
„Vážit si někoho“ a „být někomu vděčný“… to jsou setsakra rozdílné pojmy.Svého partnera si vážím - ale určitě bych neřekla, že jsem mu vděčná. Nějak nevím, proč a za co by si manželé, resp. partneři měli projevovat vděčnost.
Vážím si jej za to, že se o nás stará… že je fajn táta… že je sebejistý, ale zároveň hodný a laskavý člověk.
jo na konci co pises bych taky brala jako vysvetleni,,vazit si,,.
Kdyz si nekoho vazim tak se jedna o muj vnitrni pocit ucty k nemu. To ze si vazim manzela a mam ho v ucte znamena, ze nekdy jsem zticha i kdyz bych mu nejradeji neco,,peknyho" rekla, kdyz jdu nakoupit tak mu obcas prinesu nejakou drobnost co vim ze ma rad…atd. Ale nejsem jeho sluzka a otrokyne. Obcas si musi kosili vyzehlit sam, na veceri si sam namaze bez kecu chleba (i kdyz prijde hotovy v osm vecer)…a mimo jine i za to si ho vazim. Vazim si ho za to ze si hycka, ze na me a na dceri nesetri, vazim si ho proto, ze si vzajemne vychazime vstric. A on je rad, ze ma tak baaajecnou zenu jako jsem ja
![]()
@Gabčulinda píše:
Ahojte holky, zajímalo by mě, jak si představujete, že by mělo vypadat „že si někoho vážíte a jste mu vděčné“. Partner si totiž myslí, že si ho nevážím.. No, já si zase myslím, že jo..No, ale asi mám špatnou představu
..Díky za Vaše názory
Hroozne by mne zajimalo jak si predstavuje projevy toho, ze si ho vazis… Vzpomela.jsem i na popis arabske kultury v knize Bez dcerky neodejdu. Tak projevem ucty vuci muzi bylo i nemluvit s ostatnimi muzi, podrzet mu kdyz dostane chut na sex, zahalovat si oblicej, varit, smazit, zkratka drzet pusu a krok… No a pani si teda povedeneho manzela vazit tim padem nemohla.
Mně to ten můj říká taky, že si ho nevážím. A říká to, když se chovám nevděčně nebo se na něj utrhuju. Já zas říkám, že si mě neváží, když bere to, co dělám a že s ním jsem, jako samozřejmost.
Někoho si vážit ještě neznamená být mu vděčný. Vážit si znamená, že toho druhého respektuju, důvěřuju jeho schopnostem a úsudku, oceňuju, co pro rodinu dělá.. Takže pokud po druhém člověk vříská, štěká, dohaduje se, vyčítá..to se z toho pak špatně pozná, že si ho váží. Být vděčný mi do partnerského rovnoprávného vztahu moc nesedí.. i když taky vlastně občas muži vyčítám, že je nevděčník a že si neváží mé práce doma a kolem dětí. ![]()