Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Obnovuji tuto diskusi…
Rozvádíme se a manžel mi po dlouholetém vztahu řekne: po tom všem, co pro mě udělal, si ho nevážím a nejsem vděčná…je to normální?
To co udělal je to, že zajistil pro nás bydlení.
A on si tě váží a je ti vděčný?
Tuším model chlap vydělává, žena rodí a stará se o děti. Klasika. Muž se cítí nedoceněně, žena ještě víc ![]()
@Anonymní píše:
Obnovuji tuto diskusi…
Rozvádíme se a manžel mi po dlouholetém vztahu řekne: po tom všem, co pro mě udělal, si ho nevážím a nejsem vděčná…je to normální?
To co udělal je to, že zajistil pro nás bydlení.
Rozvod je období, kdy se spíše vyzdvihuje to zlé, protože si musí odůvodnit, proč k němu dochází.
Obecně ale muži fakt potřebují dostávat pocit, že jsou platní, důležití, milovaní, uznávaní…
Dej tomu čas. On si jednou také řekne, že ne vše bylo zlé, v něčem, že jsi byla přínosem.
Rozvod nebývá o tom, že jeden je dobrý a druhý špatný, jeden že vyhrál, druhý prohrál. Je to pouze přiznání si, že dohromady to nevyšlo. Ale to neznamená, že se ty hezké věci byly mažou…
@Anonymní píše:
Obnovuji tuto diskusi…
Rozvádíme se a manžel mi po dlouholetém vztahu řekne: po tom všem, co pro mě udělal, si ho nevážím a nejsem vděčná…je to normální?
To co udělal je to, že zajistil pro nás bydlení.
Ať řekne konkrétně, co by chtěl. Vděčnost a vážení si někoho jde od večeře pro něj na stůl při příchodu z práce až po to, kdybys mu v předklonu obouvala boty a líbala zem, po které chodí. Takové obecné kecy jsou k ničemu.
Edit: a rozvod chce on a nebo ty?
@Premek_Orac píše:
Rozvod je období, kdy se spíše vyzdvihuje to zlé, protože si musí odůvodnit, proč k němu dochází.
Obecně ale muži fakt potřebují dostávat pocit, že jsou platní, důležití, milovaní, uznávaní…
Dej tomu čas. On si jednou také řekne, že ne vše bylo zlé, v něčem, že jsi byla přínosem.
Rozvod nebývá o tom, že jeden je dobrý a druhý špatný, jeden že vyhrál, druhý prohrál. Je to pouze přiznání si, že dohromady to nevyšlo. Ale to neznamená, že se ty hezké věci byly mažou…
vzdy me pozitivne udivuje, s jakym nadhledem a toleranci dokazes psat sve nazory. Pekne se to cte a v tvych slovech se najde hodne moudra.
@Tableta píše:
A číms přispěla do vztahu ty? Těch pár řádků je bohužel málo na to, aby ti tady někdo „fundovaně“ poradil. Zkus to rozepsat víc
Přispěla…na to je těžké odpovědět…
Chtěla jsem normální rodinu s úplně normálním životem…
Takže jsem prispívala tak, že jsem se o rodinu starala, o děti, domácnost, vše, chodila po materské do práce…to asi není tedy moc…
Nevím, cím víc jsem měla přispět…
@Premek_Orac píše:
Rozvod je období, kdy se spíše vyzdvihuje to zlé, protože si musí odůvodnit, proč k němu dochází.
Obecně ale muži fakt potřebují dostávat pocit, že jsou platní, důležití, milovaní, uznávaní…
Dej tomu čas. On si jednou také řekne, že ne vše bylo zlé, v něčem, že jsi byla přínosem.
Rozvod nebývá o tom, že jeden je dobrý a druhý špatný, jeden že vyhrál, druhý prohrál. Je to pouze přiznání si, že dohromady to nevyšlo. Ale to neznamená, že se ty hezké věci byly mažou…
A jinak on věděl, že jsem si toho vážila, že dokázal udělat bydlení pro nás…
Ale přece nebudu mu to říkat každý den jak si ho za to strašně vážím…
Nevím co přesně chtěl, a on to asi taky neví…
@Anonymní píše:
Přispěla…na to je těžké odpovědět…
Chtěla jsem normální rodinu s úplně normálním životem…
Takže jsem prispívala tak, že jsem se o rodinu starala, o děti, domácnost, vše, chodila po materské do práce…to asi není tedy moc…
Nevím, cím víc jsem měla přispět…
Jak to není moc? Já si myslím, že to je až až
Myslím si, že je pěkně nevděčnej. A zeptala ses, co by si tak představoval, abys dělala? Není třeba spíš materiálně založenej? To je pak těžký. Každopádně si myslím, že bys to měla brát spíš jako výhru, než prohru. Sobec.
Příspěvek upraven 27.05.19 v 09:31
@Uslava píše:
Ať řekne konkrétně, co by chtěl. Vděčnost a vážení si někoho jde od večeře pro něj na stůl při příchodu z práce až po to, kdybys mu v předklonu obouvala boty a líbala zem, po které chodí. Takové obecné kecy jsou k ničemu.
Edit: a rozvod chce on a nebo ty?
Toto jsme řesili porád…když jsem se ho zeptala, v čem si ho nevážím…tak řekne, že v tom, ze se o mě celý život staral a dělal vše pro rodinu…a když reknu, že to vím, že já taky dělala vše pro rodinu, tak mi řekne zas že me od začatku jen zivi (coz není pravda, zivil mě jen na materské, obecně ani nevím co to slovo Ziveni znamená a jsem po tech letech na to už hodně alergická)…
@Tableta píše:
Jak to není moc? Já si myslím, že to je až až
Myslím si, že je pěkně nevděčnej. A zeptala ses, co by si tak představoval, abys dělala? Není třeba spíš materiálně založenej? To je pak těžký. Každopádně si myslím, že bys to měla brát spíš jako výhru, než prohru. Sobec.Příspěvek upraven 27.05.19 v 09:31
Materiálně je založenej…to asi ano… a dost…
@Uslava píše:
Ať řekne konkrétně, co by chtěl. Vděčnost a vážení si někoho jde od večeře pro něj na stůl při příchodu z práce až po to, kdybys mu v předklonu obouvala boty a líbala zem, po které chodí. Takové obecné kecy jsou k ničemu.
Edit: a rozvod chce on a nebo ty?
A rozvod chci já…
@Anonymní píše:
Materiálně je založenej…to asi ano… a dost…
Působí to na mě tak, že se snaží hodit všechnu vinu na tebe a vystavit tě před tebou v tom nejhorším světle. ![]()
@Anonymní píše:
Přispěla…na to je těžké odpovědět…
Chtěla jsem normální rodinu s úplně normálním životem…
Takže jsem prispívala tak, že jsem se o rodinu starala, o děti, domácnost, vše, chodila po materské do práce…to asi není tedy moc…
Nevím, cím víc jsem měla přispět…
To je klasika. Materiálně založení muži se považují za pupek světa, protože chodí do práce a nosí domů peníze. To, že žena rodí, kojí, běhá kolem dětí, domácnosti a ve finále okolo toho všeho a ještě chodí do práce (jako on), nevidí (nebo nechtějí přiznat, že je to také práce)
. Můj muž, když má občas řeči podobného ražení, je ihned umlčen tím, že mu přenechám moje povinnosti a zůstanu v práci déle, jako on. Rychle ho to přejde
Ale ty si z toho nedělej hlavu, zjevně víš, proč od něj odcházíš, takže on se snaží ti ukázat, jakej je borec a co všechno pro tebe dělal ![]()
@Anonymní píše:
A jinak on věděl, že jsem si toho vážila, že dokázal udělat bydlení pro nás…
Ale přece nebudu mu to říkat každý den jak si ho za to strašně vážím…
Nevím co přesně chtěl, a on to asi taky neví…
Mám to doma podobné a to se ani nerozvádíme.
Když se manžel cítí nedoceněný, tak vytáhne, že koupil dům. Ano, koupil a já jsem mu již mnohokrát řekla, jak jsem šťastná že můžeme takto bydlet. Ale že já ten dům každý den uklízím, že se starám o vše kolem domácnosti a dětí, to už nevidí. On (SI) koupil dům a to by mu mělo zaručit mou každodenní a celoživotní vděčnost a právo nehnout v domácnosti ani prstem.
Živení je taky věc, na kterou jsem alergická. Vždy, když máme konflikt ohledně domácnosti, tak vytáhne, že mě živí. Absolutně ignoruje to, že já se nemůžu víc podílet, protože máme tři malé děti a jsem ještě na rodičáku, který ale celý také utopím v provozu domácnosti. Na věci pro sebe si vydělám ještě bokem. Jo, žijeme si dobře, řekla bych nadstandardně, ale rozhodně nemám pocit, že mě živí. ![]()
Já fakt nevím, mám pocit, že těm chlapům to opravdu nedochází, že to nedělají schválně, že jsou prostě asi tak vychovaní a mají vlastní realitu, kde peníze jsou nejvíc a ženská starost o rodinu nemá hodnotu. ![]()
Tak jak si co predstavujou holky je putna - dulezity je, jak si to predstavuje tvuj partner.
Pokud si to predstavuje tak, ze se mas pred nim plazit po kolenou, pak to neni v poradku. Pokud se k nemu chovas jako Skopkova v Slunce Seno, pak to taky neni OK… Pokud neni schopen sdelit, co mu vadi, pak to asi tezko vyresite - i kdyby se do toho montovalo tisic holek…
@Elenloth píše:
Mám to doma podobné a to se ani nerozvádíme.
Když se manžel cítí nedoceněný, tak vytáhne, že koupil dům. Ano, koupil a já jsem mu již mnohokrát řekla, jak jsem šťastná že můžeme takto bydlet. Ale že já ten dům každý den uklízím, že se starám o vše kolem domácnosti a dětí, to už nevidí. On (SI) koupil dům a to by mu mělo zaručit mou každodenní a celoživotní vděčnost a právo nehnout v domácnosti ani prstem.Živení je taky věc, na kterou jsem alergická. Vždy, když máme konflikt ohledně domácnosti, tak vytáhne, že mě živí. Absolutně ignoruje to, že já se nemůžu víc podílet, protože máme tři malé děti a jsem ještě na rodičáku, který ale celý také utopím v provozu domácnosti. Na věci pro sebe si vydělám ještě bokem. Jo, žijeme si dobře, řekla bych nadstandardně, ale rozhodně nemám pocit, že mě živí.
Já fakt nevím, mám pocit, že těm chlapům to opravdu nedochází, že to nedělají schválně, že jsou prostě asi tak vychovaní a mají vlastní realitu, kde peníze jsou nejvíc a ženská starost o rodinu nemá hodnotu.
asi jsi na to kápla tou poslední větou, protože takhle to je asi v 90% domácnostech a že by takhle plošně byli chlapi blbě vychovaní, to se mi nechce věřit…
To je něco jako: já vařím (ženská práce) a on poseká zahradu/vymění olej v autě (mužská). Ale tu zahradu seká jednou týdně, ale já v kuchyni jsem skoro pořád. To je k tomu baráku, že on ho sice (jednou) koupil, ale aby mu nespadl na hlavu, ty tam musíš kmitat denně.